Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

120 C 4/2023-80

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 30 067,45 Kč

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 28. 10. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 15 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 28. 10. 2022 do zaplacení, pohledávky ve výši 2 879,45 Kč a úroku ve výši 64,59 % ročně z částky 26 123,41 Kč od 28. 10. 2022 do 20. 11. 2022 ve výši 1 081,68 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 26 123,41 Kč od 21. 11. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 10. 2022 dosáhne částky 91 065 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 28. 10. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 15 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 28. 10. 2022 do zaplacení, pohledávky ve výši 2 879,45 Kč a úroku ve výši 64,59 % ročně z částky 26 123,41 Kč od 28. 10. 2022 do 20. 11. 2022 ve výši 1 081,68 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 26 123,41 Kč od 21. 11. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 10. 2022 dosáhne částky 91 065 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 35 067 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 24. 1. 2022 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované dne 24. 1. 2022 vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši 27 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s efektivním úrokem ve výši 64,59 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 1 740 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem únor 2022. Žalovaná se ve smlouvě rovněž zavázala hradit pojistné ve výši 159 Kč měsíčně. Žalobkyně prověřovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím prohlášení žalované a z úvěrové historie žalované v databázích příjmení a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaná řádně neplnila povinnosti ze smlouvy, neboť nehradila řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož se dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.1 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku v prodlení delším 30 dnů). S účinností ke dni 26. 10. 2022 došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalované k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 30 313,21 Kč. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky; žalovaná však ničeho neuhradila. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 30 313,21 Kč (odpovídala zbývající dlužné původní jistině ve výši 26 123,41 Kč a přirostlému úroku ve výši 4 189,80 Kč), smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu nákladů ve výši 400 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 879,45 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 15 % ročně z částky 26 123,41 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení a úhrady za pojištění ve výši 477 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, soud proto jednal v souladu s ustanovením , (dále jen ) v nepřítomnosti žalované.

3. Z y označené jako„ Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo“ ze dne 24. 1. 2022 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 25. 1. 2022, bylo zjištěno, že žalovaná podepsala návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 27 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 1 740 Kč, splatnými vždy do každého 22. dne v měsíci. Celková částka, kterou měla žalovaná na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 75 888 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 64,59 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Součástí smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalované, když v bodě 6.1 bylo dohodnuto, že žalované vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě, že se dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky v délce větší než 30 dnů. V článku 6.3 písm. b) bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů či v případě prodlení s úhradou dvou splátek. Dle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den následujícím po zesplatnění úvěru. Z předsmluvního formuláře soud zjistil parametry úvěru. Z prohlášení klientů soud zjistil, že se žalovaná seznámila s informacemi o úvěru. Z dodatku ke smlouvě číslo soud zjistil, že tímto byla sjednána možnost uzavření smlouvy na dálku. Součástí dodatku byl i dokument, který obsahuje vysvětlení pojmu podpis na dálku.

4. Z žalobních tvrzení soud vzal za prokázané, že žalovaná uhradila částku 10 440 Kč.

5. Z oznámení ze dne 26. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla informována o okamžitém zesplatnění celého úvěru a současně byla vyzvána k jeho úhradě. Z dokumentu„ hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má celkové příjmy ve výši 12 766 Kč a výdaje ve výši 6 463 Kč. Z výpisu záznamů z registru příjmení soud zjistil, že žalovaná v něm neměla žádný záznam. Z výpisu z registru klientských informací soud zjistil, že žalovaná byla vyhodnocena jako nízko riziková. Z platebního rozpisu Úřadu práce ČR obec soud zjistil, že žalované v období od 1. 8. 2019 do 20. 2. 2020 byly vyplaceny sociální dávky ve výši 57 200 Kč. Z dopisu Úřadu práce ČR ze dne 21. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaná čerpá rodičovský příspěvek. Z kopie obrazovky internetového bankovnictví soud zjistil, že měla žalované přijít částka 8 600 Kč dne 6. 2. 2020. Z oznámení o přiznání dávky sociální podpory ze dne 31. 7. 2018 soud zjistil, že žalované byl vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně. Z karty klienta soud zjistil přehled splácení úvěru žalovanou.

6. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně odeslala na účet žalované číslo bankovní účet dne 24. 1. 2022 částku 27 000 Kč. Z výzvy ze dne 22. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátky číslo dále byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy ze dne 24. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě splátky číslo dále byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 1. 2023 (odeslané stejného dne) a podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 32 188 Kč do 15 dnů od odesílání výzvy.

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely na základě návrhu ze dne 24. 1. 2022 akceptovaného dne 25. 1. 2022 neplatnou úvěrovou smlouvu (viz bod 15 odůvodnění), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 27 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 64,59 % ročně splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 1 740 Kč, splatnými vždy do každého 22. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 75 888 Kč. Žalovaná rovněž přistoupila k pojištění a zavázala se platit pojistné. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovanou částku 27 000 Kč. První splátka byla splatná dne 22. 2. 2022. Žalovaná zaplatila částku 10 440 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek.

8. Podle , (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle platí, že pokud plnila strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

11. Podle ustanovení platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky řízení podle a násl. a podle ZoSÚ a dospěl k závěru, že žalobkyně jako podnikatelka vystupovala v rámci výkonu své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná v této pozici nejednala. Žalobkyně ani po poučení soudu dle nenavrhla důkazy ke svému tvrzení, že dostatečně zkoumala i výdajovou stránku žalované při prověřování bonity. Žalobkyně obsáhle argumentovala částkou životního minima určenou právním předpisem a dále přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalované na její stranu s odůvodněním, že žalovaná podepsala příslušná prohlášení a případně porušila svou povinnost tvrdit další výdaje.

13. Podle názoru soudu však žalobkyně měla přistoupit k bližšímu zkoumání výdajové stránky hospodaření žalované, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalované (s výjimkou tvrzení žalované, na které ale nemůže žalobkyně spoléhat). Pouhý odkaz na životní minimum je dle soudu jednoznačně nedostatečný, když nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele.

14. V moci žalobkyně nepochybně bylo požadovat od žalované doložení např. výpisů z účtu, které by obsahovaly i debetní operace, dokladů o úhradách nákladů souvisejících s bydlením či o dalších aktivních závazcích žalované. O tom, že je třeba doplnit tvrzení jakým způsobem byly výdaje žalované s ohledem na její nízký příjem prověřeny, zejména co do jejích dalších aktivních závazků byla žalobkyně při jednání dne 5. 6. 2023 poučena a svá tvrzení i přes poučení nedoplnila. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované v pozici spotřebitelky, když neposoudila schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů a výdajů žalované ve smyslu ZoSÚ, a tedy žalobkyně nemohla kvalifikovaně dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 ZoSÚ, je nutné předmětnou smlouvu posoudit jako neplatnou. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

16. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. (dostupný na www.nsoud.cz) vyplývá, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. a v neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu České republiky se též uvádí, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a této své povinnosti nedostojí, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, když dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. příjmení je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

17. Z důvodů vyplývajících z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i z důvodů nastíněných v nálezu Ústavního soudu sp.zn. (dostupný na www.usoud.cz), který soudům v podstatě ukládá zabývat se otázkou zkoumání bonity z úřední povinnosti, dovodil soud v projednávané věci naplnění podmínek dle a přihlédl k neplatnosti úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Samo jednání žalobkyně v podobě postupu jednoznačně odporujícímu principům ochrany spotřebitele je totiž důvodem neplatnosti, nikoliv pasivita jejích klientů.

18. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno vyplacení úvěru žalované ve výši 27 000 Kč a současně provedení úhrad ze strany žalované ve prospěch žalobkyně ve výši 10 440 Kč, bylo na místě uzavřít, že bezdůvodné obohacení žalované činí 16 560 Kč.

19. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 16 560 Kč (tj. částku jistiny) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení o. z. ve výši podle , neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 16 560 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení. V souladu s ustanovením soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

20. Soud tak zamítl žalobu ohledně částky 15 628 Kč s zákonným úrokem z prodlení z částky 15 628 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 64,59 % ročně z částky 26 123,41 Kč od 28. 10. 2022 do 20. 11. 2022, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 26 123,41 Kč od 21. 11. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 91 065 Kč.

21. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 41 187,42 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 18 064,01 Kč, tj. ze 43,86 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 23 123,41 Kč, tj. z 56,14 %, a náleží ji proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 12,28 %. Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že ji právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.