Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 132/2022-62
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 20 921 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba na úhradu částky 20 921 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba na úhradu částky 20 921 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhá po žalované úhrady částky 20 921 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvádí, že nabyl pohledávku, která je předmětem řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek z datum od původního věřitele společnosti právnická osoba Žalobce uvádí, že původní věřitel uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději datum. Žalobce uvádí, že žalovaný úvěr čerpal, avšak v uvedeném termínu prostředky nevrátil. Žalobce se tak žalobou domáhá na základě této smlouvy o úvěru navrácení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a dále nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnost právnická osoba a žalobcem ze dne datum sud zjistil, že bylo těmito subjekty ujednáno, že společnost právnická osoba postupuje na žalobce pohledávku mimo jiné za žalovaným, uvedenou pod číslo to ve výši 25 373,64 Kč (zjištěno z této smlouvy o postoupení pohledávek). Z oznámení o postoupení pohledávky z datum soud zjistil, že o postoupení této pohledávky byl žalovaný původním věřitelem informován a že byl zároveň dne datum vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky z datum, výzvy k úhradě před podáním žaloby z datum a z podacího lístku). Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vystavené anonymizováno soud zjistil, že společnost právnická osoba uhradila na účet bankovní účet dne datum částku 10 000 Kč, se zprávou pro příjemce zápůjčka anonymizováno (zjištěno z tohoto potvrzení o provedení tuzemské úhrady). Z dokumentu nazvaného Smlouva o úvěru číslo anonymizováno soud nemohl zjistit, kdo tuto smlouvu ve skutečnosti uzavřel, z obsahu této smlouvy se však podává, že tato obsahuje u údaje klienta, tj. úvěrovaný subjekt pana celé jméno žalovaného, narozeného datum, s označením čísla účtu tohoto klienta, č. ú. bankovní účet s tím, že předmětem smlouvy má být poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru 10 921 Kč před slevou, se splatností k datum s tím, že z článku 1 kapitoly Preambule se podává, že mezi společností právnická osoba a žalovaným měla datum být uzavřena smlouva o úvěru, na základě které měl žalovaný čerpat částku 10 000 Kč, tuto však neměl vrátit, měl uhradit pouze poplatky spojené s poskytnutím tohoto úvěru, a proto je uzavírána tato smlouva nová, kdy namísto poskytnutí úvěru je tento poskytnut započtením na závazek žalovaného vrátit tento úvěr původní; tento dokument je datován datum, za klienta, tj. žalovaného, není nikterak podepsán. Soud tedy nemohl zjistit, že by tento dokument jakožto smlouva byla skutečně uzavřena. Vzhledem k tomu, že žalobce se nařízeného jednání nezúčastnil, z tohoto se omluvil, soud jej nemohl poučit o neunesení břemene důkazního ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jak uvedeno níže, a proto další skutková zjištění v tomto směru soud v řízení učinit nemohl.
4. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení:
Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (o.z.), ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Soud vyšel ze žalobních tvrzení, dle kterých právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba měla uzavřít se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě této poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč, a dále jí měl na základě této smlouvy vzniknout nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč. Z provedeného dokazování se však nepodávalo, že by smlouva o úvěru byla dne datum mezi původním věřitelem a žalovaným skutečně uzavřena. Soud z provedeného dokazování pouze zjistil, že dle textu smlouvy o úvěru, avšak datovaného datum, mělo dojít mezi původním věřitelem společností právnická osoba a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru dne datum, což je však smlouva jiná než ze dne datum, minimálně svým datem, zejména však nebylo prokázáno, že by i tato navazující smlouva z datum byla vůbec uzavřena. Jelikož se žalobce jednání nařízeného na datum nezúčastnil, nemohl jej soud poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o tom, že neunáší břemeno důkazní v tom směru, že skutečně došlo k uzavření smlouvy o úvěru z datum, jak je toto tvrzeno v žalobě, a dále jej nemohl poučit o tom, že neunáší důkazní břemeno ani v tom směru, že skutečně byla uzavřena smlouva o úvěru datovaná datum, z jejíhož obsahu by jinak bylo možno zjistit uzavření předcházející smlouvy o úvěru jiné, avšak datované datum.
6. Soud tak uzavírá, že žalobce nemohl být soudem poučen o tom, že neunáší břemeno tvrzení, že došlo k uzavření závazkového smluvního vztahu, který by zakládal nárok na vrácení částky 10 000 Kč, jakožto jistiny poskytnutého úvěru, a částky 10 921, Kč jakožto poplatků za sjednání tvrzeného úvěru. Soud proto pro neunesení břemene důkazního žalobu v celém rozsahu zamítl.
7. K tomuto soud doplňuje, že z provedeného dokazování se podává, že společnost právnická osoba uhradila dne datum částku 10 000 Kč na účet číslo bankovní účet. Nicméně samotný fakt realizace této úhrady ze strany předchozího věřitele není pro účely tohoto řízení relevantní. Žalobní tvrzení jsou totiž vystavěna na tom, že žalobce uzavřel závazkový smluvní vztah dne datum, povinnosti z nějž měl on sám splnit, žalovaný však nikoliv. Jelikož však nebylo prokázáno, že by vůbec smlouva o úvěru z datum byla uzavřena, pak nebylo pro toto řízení relevantním dále prokazovat či posuzovat, zda původní věřitel společnost právnická osoba na předmětný účet finance skutečně poslala a o čí účet se jedná. Jak uvedeno, po skutkové stránce žalobce tvrdí, že šlo o smlouvu o úvěru, tedy bylo třeba primárně prokázat, zda skutečně tato smlouva o úvěru uzavřena dne datum byla a jaký byl její obsah, a teprve na základě takto provedeného dokazování by mohl soud přistoupit k právnímu hodnocení zjištěných skutečností. Právní závěry lze totiž činit pouze na základě úplně zjištěného skutkového stavu, nikoliv alternativně (jak by to bylo, kdyby se stalo něco, co relevantně v řízení tvrzeno není), jak žádá žalobce. Tedy nelze se nezabývat prokazováním existence smlouvy o úvěru z datum za situace, kdy přímo a pouze od této žalobce své nároky odvozuje; tedy jinak nelze vyjít pouze z tvrzení o realizované úhradě a věc alternativně, bez dalšího přímo hodnotit jakožto bezdůvodné obohacení. V daném případě totiž nebylo vůbec prokázáno, z jakého důvodu původní věřitel žalovanému finanční prostředky poskytl, tedy nelze ani po právní stránce vyhodnotit, zda vůbec nárok na vrácení těchto finančních prostředků vznikl, jaká byla vůle stran, alespoň v tom směru co zamýšlely, zda nešlo například o poskytnutí finančních prostředků, kdy závazek jejich navrácení nevzniká, a ani nelze uzavřít, že tyto byly poskytnuty například z neplatného právního úkonu (bylo by nutno tento prokázat a poté teprve hodnotit). Soud tak, pro neunesení břemene důkazního, jak uvedeno výše, žalobu v celém rozsahu zamítl.
8. K výše uvedenému soud ještě doplňuje, že žalobce po skutkové stránce žalobu formuluje jakožto nároky ze smlouvy o úvěru z datum a dokládá platbu realizovanou na účet číslo bankovní účet. K tomuto žalobce však založil dokument nazvaný smlouva o úvěru ze dne datum (jejíž uzavření soud nemá za prokázané), ze kterého se však podává, že číslo účtu žalovaného bylo jiné, konkrétně bankovní účet; navíc se z textu tohoto dokumentu podává, že částka za sjednání původního úvěru, která přesně specifikována není, uhrazena byla. Soud tak uvádí, že ani z textu této smlouvy o úvěru z datum nebylo možné bez doplnění důkazních návrhů mít za prokázaná tvrzení, že původní úvěr co do jistiny vrácen nebyl, neboť v návrhu této smlouvy není nikterak tento jiný účet specifikován, navíc se liší data původní smlouvy o úvěru, kdy namísto datum je uváděno datum, a kdy navíc v tomto dokumentu je uvedeno, že všechna zbývající plnění dle původní smlouvy, s výjimkou jistiny byla uhrazena - tedy samotný tento žalobcem založený dokument by tvrzení o tom, že je zde dán nárok z úvěrové smlouvy ze dne datum ve výši 10 921 Kč, za poplatky spojené s předchozím úvěrem, vyvrací.
9. Pro úplnost soud dodává, že má za prokázané, že tvrzená pohledávka právnická osoba za žalovaným ve výši 25 373,64 Kč postoupena byla, tedy soud má za to, že žalobce je aktivně legitimován, a zabýval se proto skutkovými tvrzeními a jejich prokázáním.
10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož má plně úspěšný žalovaný nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož však žalované straně žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).