Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 148/2021-215

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

zastoupený advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku

takto:

I. Řízení se v části, v níž se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parcelní číslo nacházejícího se v obci a katastrální uzemí, zapsaného v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví, zastavuje.

II. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků:

žalovaná

se sídlem adresa žalované

(dále jen„ převodce“) na straně jedné

a

celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce

(dále jen„ nabyvatel“) na straně druhé

uzavírají mezi sebou podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto smlouvu o převodu pozemků:

1. Žalovaná jako převodce je příslušný hospodařit mimo jiné s touto nemovitostí:

pozemek parcelní číslo nacházející se v obci a katastrální uzemí a zapsaný v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví.

Tato nemovitost je dále ve smlouvě označena jen jako„ pozemek“.

2. Nabyvateli vznikl nárok na bezplatný převod pozemku z vlastnictví státu podle ustanovení § 11a zákona o půdě, plynoucí z těchto rozhodnutí:

-) pravomocného rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu – referát Okresního úřadu v obec ze dne 21. 3. 1994, číslo jednací;

3. Na uspokojení nároku nabyvatele vymezeného v čl. 2 této smlouvy převodce bezúplatně převádí do vlastnictví nabyvatele pozemek uvedený v čl. 1 této smlouvy, a to včetně všech jeho součástí a příslušenství, a nabyvatel tento pozemek uvedený v čl. 1 smlouvy včetně všech součástí a příslušenství přijímá do svého výlučného vlastnictví.

4. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že mu je znám stav převáděného pozemku a tento pozemek do svého vlastnictví přijímá tak, jak je uvedeno v čl. 3 této smlouvy.

5. Vlastnické právo k převáděnému pozemku včetně všech jeho součástí a příslušenství přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí.

Převodce: Žalovaná Nabyvatel: celé jméno žalobce

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 941 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Vydáním pozemku označeného ve výroku II tohoto rozsudku se nárok žalobce v celkové výši 77 067,66 Kč, uspokojuje ve výši 72 323,21 Kčs.

Odůvodnění:

I. Řízení se v části, v níž se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu pozemku [parcelní číslo] nacházejícího se v obci a [katastrální uzemí], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], zastavuje. II. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků: <i>[žalovaná]</i> <i>se sídlem [adresa žalované]</i> <i>(dále jen„ převodce“) na straně jedné</i> <i>a</i> <i>[celé jméno žalobce], [datum narození]</i> <i>bytem [adresa žalobce]</i> <i>(dále jen„ nabyvatel“) na straně druhé</i> <i>uzavírají mezi sebou podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto smlouvu o převodu pozemků:</i> <i>1. [Žalovaná] jako převodce je příslušný hospodařit mimo jiné s touto nemovitostí:</i> <i>pozemek [parcelní číslo] nacházející se v obci a [katastrální uzemí] a zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví].</i> <i>Tato nemovitost je dále ve smlouvě označena jen jako„ pozemek“.</i> <i>2. Nabyvateli vznikl nárok na bezplatný převod pozemku z vlastnictví státu podle ustanovení zákona o půdě, plynoucí z těchto rozhodnutí:</i> <i>-) pravomocného rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu – referát Okresního úřadu v [obec] ze dne 21. 3. 1994, [číslo jednací];</i> <i>3. Na uspokojení nároku nabyvatele vymezeného v  této smlouvy převodce bezúplatně převádí do vlastnictví nabyvatele pozemek uvedený v  této smlouvy, a to včetně všech jeho součástí a příslušenství, a nabyvatel tento pozemek uvedený v  smlouvy včetně všech součástí a příslušenství přijímá do svého výlučného vlastnictví.</i> <i>4. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že mu je znám stav převáděného pozemku a tento pozemek do svého vlastnictví přijímá tak, jak je uvedeno v  této smlouvy.</i> <i>5. Vlastnické právo k převáděnému pozemku včetně všech jeho součástí a příslušenství přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí.</i> <i>Převodce: [Žalovaná] Nabyvatel: [celé jméno žalobce]</i> III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 941 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. IV. Vydáním pozemku označeného ve výroku II tohoto rozsudku se nárok žalobce v celkové výši 77 067,66 Kč, uspokojuje ve výši 72 323,21 Kčs.

1. Žalobce se u soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byl nahrazen projev vůle žalovaného - souhlas s bezúplatným převodem v žalobě vymezených pozemků k uspokojení nároku žalobce plynoucího z a následujících , v platném znění (dále jen zákon o půdě). Tvrdil, že je právním nástupcem oprávněné osoby ve smyslu zákona o půdě a dále, že postoupením nabyl další restituční nároky, přičemž má stále nevypořádané nároky na převod náhradních pozemků za pozemky nevydané. Upřesnil, že jeho právní předchůdkyni, paní jméno příjmení, nebyly rozhodnutím příslušného pozemkového úřadu číslo vydány pozemky v k. ú. obec. Dědictvím po uvedené právní předchůdkyni přitom žalobce získal nárok ve výši 65 388 Kč. Na tento nárok již bylo žalovaným plněno smlouvou číslo ve výši 36 240,67 Kč a dále dle smlouvy číslo ve výši 6 551 Kč. Zbývající část nároku tak má hodnotu 22 596,33 Kč. Dále žalobce od svých bratrů získal smlouvou o postoupení restituční nárok ve výši 56 780 Kč. Na tuto část bylo žalovaným plněno dle smlouvy číslo částkou 150 Kč a dle smlouvy číslo částkou 696,67 Kč. Nárok ve výši 1 462 Kč postoupil žalobce zpět na svého bratra. Z uvedeného nároku tak žalobci zůstal nárok v hodnotě 54 471,33 Kč. Celková hodnota zbývajícího restitučního nároku žalobce pak tedy činí 77 067,66 Kč, v tomto rozsahu tedy jeho nárok nebyl dosud uspokojen. Proto žádal o nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením smlouvy, jíž by na něj byly převedeny další pozemky ve vlastnictví žalovaného, čímž by jeho nárok byl do výše hodnoty těchto pozemků vyrovnán.

2. Původně se žalobce domáhal žalobou dvou pozemků jako pozemků náhradních, a to pozemku parcelní číslo a parcelní číslo oba nacházející se v obci a k. ú. obec, oba zapsané v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví (dále jen označeny číslem parcelním). V průběhu řízení však žalobce vzal svou žalobu částečně zpět, a to ve vztahu k pozemku parcelní číslo. Částečné zpětvzetí žaloby odůvodnil zvážením všech okolností, hodnotou jím požadovaných náhradních pozemků ve vztahu k nesporné části svého restitučního nároku a ekonomií řízení. Protože žalovaný s tímto částečným zpětvzetím souhlasil, soud řízení v tomto rozsahu postupem dle , 2 , , v platném znění (dále jen ), zastavil (výrok I.).

3. V průběhu řízení žalobce dále namítl nesprávné ocenění odňatých a posléze nevydaných pozemků v k. ú. obec.

4. Žalovaný se žalobou (v původním rozsahu i v rozsahu po částečném zpětvzetí) nesouhlasil. Nesporoval sice, že žalobce má restituční nárok v aktuální výši 77 067,66 Kč. Namítal však, že tento nárok mohl žalobce uspokojit standardním způsobem, tedy cestou veřejných nabídek. Institut přímé žaloby považoval za institut výjimečný, pro který v daném případě nebyly naplněny podmínky. Neuspokojení nároku žalobce žalovaný kladl za vinu výhradně neaktivnímu přístupu žalobce, nikoliv tomu, že by postup žalovaného vůči žalobci byl liknavý a svévolný. Proto navrhoval žalobu v plném rozsahu zamítnout. Ohledně dále namítaného přecenění nevydaných pozemků poukázal na skutečnost, že dosud žalobce byl s oceněním spokojen, až nyní v řízení toto namítl. Žalovaný však na základě zjištěných skutečností (prověření podkladů, vypracování nového znaleckého posudku) pro přecenění restitučního nároku žalobce neshledal důvod a původní ocenění považoval za správné.

5. Účastníci tedy učinili nesporným, že žalobce je nástupcem oprávněné osoby dle , a má vůči žalovanému dosud nevypořádané nároky plynoucí z rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu – referát Okresního úřadu v obec ze dne 21. 3. 1994, číslo jednací, které nabyl jednak zděděním dle rozhodnutí Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou sp. zn. a také smlouvami o postoupení pohledávek uzavřenými mezi žalobcem a jeho bratry jako dalšími dědici z uvedeného dědického rozhodnutí. Aktuální nesporná výše restitučního nároku žalobce je 77 067,66 Kč. Mezi účastníky také nebyla sporná převoditelnost pozemku parcelní číslo, žalovaný žádné výlukové důvody ať zákonné či judikatorní k tomuto pozemku nenamítal. Žalobce učinil rovněž nesporným ocenění pozemku parcelní číslo ve výši 72 323,21 Kčs vyplývající ze znaleckého posudku předloženého žalovaným.

6. Mezi účastníky tak zůstalo sporné, zda má dojít k přecenění restitučního nároku žalobce, čímž by došlo k jeho navýšení nad nespornou částku 77 067,66 Kč, a především, zda postup žalovaného vůči žalobci lze považovat za liknavý a svévolný, resp. zda žalobce byl dostatečně aktivní v uplatňování svého nároku postupem předvídaným zákonem.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek parcelní číslo je ve vlastnictví země, příslušnost hospodařit s majetkem státu náleží žalovanému. Pozemek je v chráněné krajinné oblasti II. – IV. zóna. Z hlediska druhu pozemku jde o trvalý travní porost. Výměra pozemku činí 27 951 m2.

8. Z emailové korespondence mezi účastníky ze dne 20. 5. 2020 plyne, že celkový restituční nárok žalobce, ať již zděděný či postoupený, činí 77 067,66 Kč a žalobce byl upozorněn na termíny veřejných nabídek pozemků pro oprávněné osoby s tím, že může žádat po celé republice. Ke katastrální uzemí byl upozorněn, že nabídka je možná až po zapsání pozemkové úpravy do katastru nemovitostí.

9. Z přehledu žádostí klientů do veřejných nabídek pozemků a přehledu úspěšnosti podaných žádostí vyplynulo, že žalobce podal žádost do veřejných nabídek dne 2. 10. 2000, 30. 3. 2001, 29. 6. 2001, 10. 8. 2001, 11. 1. 2002, 19. 9. 2005, 26. 6. 2006, 20. 11. 2006, 5. 3. 2007, 9. 7. 2008, 10. 9. 2012. Žádosti se netýkaly pouze k. ú. obec, ale i k. ú. obec, obec, obec u obec, obec, obec, obec, obec, obec, obec. Úspěšný byl pouze u 11 pozemků z celkově žádaných 48. Všechny žalobcem získané pozemky byly v k. ú. obec.

10. Z odpovědi na žádost o informace plyne, že žalovaná dne 13. 11. 2014 sdělil, že průměrná délka období od uplatnění nároku oprávněnou osobou do úplného vypořádání nároku činí 10,01 let, průměrná délka období od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu do úplného vypořádání nároku činí 5,92 let.

11. Z přípisu žalovaná ze dne 11. 11. 2002 bylo zjištěno, že žalobce byl informován, že o shodné pozemky, o které požádal on dle , požádalo více osob, včetně osob s přednostním nárokem z místa a nárokem z nájmu.

12. Z žádosti žalobce ze dne 22. 12. 2002 plyne jeho aktivní zájem o získání náhradních pozemků v lokalitě obec.

13. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného znalcem titul jméno příjmení ze dne 3. 9. 2021, předloženého žalovaným, bylo zjištěno, že cena pozemku parcelní číslo dle příslušné vyhlášky činí 72 323,21 Kčs, u pozemku parcelní číslo pak činí 28 560,40 Kčs. Z fotodokumentace k posudku je zřejmé, že se i ve skutečnosti jedná o trvalý travní porost.

14. Ze seznamu pozemků zařazených do nabídky pro oprávněné osoby, termín nabídky 21. 9. 1999 do 14. 12. 2001, pro k. ú. obec, plyne, že do nabídky bylo zařazeno 164 pozemků. Z toho žalovaný dosáhl uspokojení svého restitučního nároku uzavřením smluv na převod 11 pozemků.

15. Ze seznamu pozemků zařazených do nabídky pro oprávněné osoby, termín nabídky po 15. 12. 2001, plyne, že v k. ú. obec byly nabízeny 3 pozemky, z toho jeden s výměrou 223 m2 (kultura neurčena), druhý s výměrou 209 m2 druh ostatní plocha (oba nabídka dne 7. 9. 2009, žádná smlouva k nim uzavřena nebyla) a třetí s výměrou 4 882 m2 (trvalý travní porost) s nabídkou dne 5. 9. 2011, smlouva k němu byla uzavřena. Porovnáním s výpisem žádostí žalobce vyplývá, že o žádný z těchto pozemků se žalobce neucházel. Přehled všech nabídek v rámci České republiky k 27. 11. 2018 žalovaný předložil na cd disku.

16. Z prohlášení pana jméno příjmení, bratra žalobce, vyplývá tvrzení, že se spolu s bratry (tedy i s žalobcem), posléze pouze žalobce, aktivně pokoušeli o vypořádání restitučního nároku. Primárně se snažili o získání pozemků v lokalitě území. Účastnili se veřejných nabídek, avšak najít vhodný pozemek bylo velmi složité až nemožné. Z čestného prohlášení žalobce plyne, že spolu s bratry se pokoušel účastnit veřejných nabídek a uspokojit svůj restituční nárok, nejprve se jim to částečně podařilo, postupně však nabízené pozemky nebyly vůbec vhodnými náhradními pozemky z hlediska kvality oproti nevydaným pozemkům.

17. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného titul jméno příjmení dne 28. 8. 2004 na objednání právního předchůdce žalovaného plyne, že cena nevydaných pozemků právní předchůdkyni žalobce činí 196 165 Kč. Z toho cenění pozemku č. parcely číslo k. ú. obec činilo 15.318 Kč, ocenění pozemku č. parcely číslo k. ú. obec činilo 114 988,20 Kč.

18. Z žádosti žalovaného a ze související odpovědi ke kontrole BPEJ nevydaných pozemků plyne, že BPEJ bylo zjištěno, že dle vyjádření příslušného státního pozemkového úřadu, obec byl protokol- coby podklad pro ocenění pozemků číslo ze dne 9. 6. 1994 – vyhotoven správně k danému datu. Ke dni 7. 12. 2017 proběhla v k. ú. obec aktualizace BPEJ, proto aktuální stav vedený v katastru nemovitostí odpovídá této aktualizaci a je platný od 7. 12. 2017.

19. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného znalcem titul jméno příjmení dne 2. 4. 2022 k žádosti žalovaného plyne zjištěná cena k pozemku p. č. číslo v k. ú. obec 15 503,50 Kč (z toho pozemek byl oceněn částkou 15.318 Kč a porost částkou 185,50 Kč) a k pozemku p. č. číslo v k. ú. obec zjištěná cena 114 988,20 Kč.

20. K určení charakteru vyvlastněných pozemků žalobce učinil dotazy na příslušné úřady a archivy, avšak z odpovědí žádné y vztahující se k uvedeným pozemkům dohledány nebyly, příp. nebyly žalobcem soudu předloženy (viz č. l. 175 -183, 199 - 201 spisu).

21. Jiné důkazy účastníci nenavrhovali.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce je právním nástupcem oprávněné osoby ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě), a má nárok na náhradu za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v  zákona o půdě. Restituční nárok žalobce získaný děděním i smlouvami o postoupení od příbuzných činil celkem 122 168 Kč. Tento nárok byl již žalovaným částečně uspokojen, a to do výše 43 638,34 Kč, ve výši 1 462 Kč pak byl žalovaným postoupen na jinou osobu. Žalobce v průběhu řízení namítl nesprávné ocenění nevydaných pozemků, toto však nebylo prokázáno. Aktuální, mezi účastníky nesporná, výše zůstatku restitučního nároku žalobce tak činí 77 067,66 Kč. Žalovaný se při snaze o uspokojení svého nároku účastnil veřejných nabídek, byl aktivní. Získal tak pouze částečné uspokojení svého nároku. Pozemek parcelní číslo je ve vlastnictví žalovaného, byl oceněn na částku 72 323,21 Kčs. Převodu tohoto pozemku nebrání žádné překážky.

23. Takto zjištěný skutkový stav podrobil soud právnímu hodnocení.

24. Podle § 14 odst. 1 věty druhé zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle uvedeného zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek. Podle § 17 odst. 3 písm. b) zákona o půdě nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový úřad převést do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20 zákona o půdě. Podle zákona o půdě převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Podle zákona o půdě se náhrady poskytují podle cen platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle ve znění

25. Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR (jež reflektuje i judikaturu Ústavního soudu – srovnej zejména nález ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. , publikovaný pod č. 33/2004 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, nález ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. , publikovaný pod č. 174/2007 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, či nález pléna Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. , publikovaný pod č. 531/2005 Sb.) vyplývá, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (k tomu viz především rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. , uveřejněný pod č. 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

26. Podstata sporu mezi účastníky v daném případě tkví v posouzení, zda postup žalovaného byl vůči žalobci liknavý, svévolný či diskriminující, díky čemuž se žalobce přes svůj aktivní přístup po dlouhou dobu nemohl domoci uspokojení svých restitučních nároků. Zjišťování a hodnocení rozhodujících skutečností o krocích oprávněné osoby, žalobce, jakož i postupu žalovaného, je především otázkou skutkových zjištění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 17. 6. 2015). Konkrétní kritéria a podoby liknavého, svévolného či diskriminačního postupu žalovaného jsou vykládány především Nejvyšším soudem České republiky. Liknavost či svévoli je přitom možno spatřovat v takovém přístupu žalovaného, který by bezdůvodně a protizákonným způsobem oddaloval možnost uspokojení restitučního nároku konkrétního restituenta v konkrétním případě. Pojmovým znakem liknavosti je tedy určitá neaktivita či zdánlivá aktivita na straně žalovaného. Liknavost může mít podobu nedostatku veřejných nabídek schopných uspokojit nároky oprávněné osoby (byť postupným čerpáním) či nezařazení vhodného pozemku do veřejné nabídky, byť tomu nebrání žádná zákonná překážka. Delší doba, po níž nárok oprávněné osoby nebyl uspokojen, byť jinak nežádoucí, ovšem nedokládá sama o sobě, že by postup žalované byl nekorektní a bránící úspěšnému uplatnění jejích nároků (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. , ze dne 28.6. 2016, sp. zn. , a ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. ) Zároveň při posuzování aktivního přístupu žalobce jakožto oprávněné osoby je třeba přihlédnout k jeho aktivitě po celou rozhodnou dobu (tedy dobu od přiznání restitučního nároku po podání žaloby), přičemž do jeho aktivity je třeba započítat i aktivitu jeho právního předchůdce. Přihlíží se i k aktivitě všech společně oprávněných osob. K tíži žalobce pak nelze zohledňovat jeho klesající až ustávající aktivitu v účasti ve veřejných nabídkách postupem času (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR I ÚS 3039/20 ze dne 7. 12. 2021).

27. V dané věci bylo zjištěno, že žalobce získal svůj restituční nárok děděním v roce 1995 a postoupením od svých bratrů v roce 2001. V období od roku 2000 do roku 2012 se aktivně účastnil veřejných nabídek, přičemž uspokojení svého nároku dosáhl pouze částečně. V dalším období nabídka pozemků nedosahovala takové kvality a kvantity, aby byla adekvátní náhradou za nevydané pozemky. I proto nebylo reálné, aby žalobce dosáhl plného uspokojení standardním způsobem. Na nedostatečnou nabídku vhodných pozemků po dlouhou dobu soud usuzuje z celkové nabídky pozemků a z následné nabídky pozemků v k. ú. obec. K tomu soud poukazuje na skutečnost, že žalobce získal ve veřejných nabídkách pozemky v k. ú. obec, poté se aktivně pokoušel získat pozemky ve shodné či blízké lokalitě, což soud považuje za legitimní cíl, neboť nevydané pozemky rovněž tvořily funkční celek a umožňovaly hospodaření na těchto pozemcích. Náhradní pozemky by proto měly svou kvalitou se původní kvalitě alespoň přibližovat a současně pro naplnění účelu zákona umožňovat jejich zemědělské využití. V dané lokalitě, tedy v lokalitě, kde již část pozemků získal, však nabídka nebyla dostatečná co do kvality i kvantity, ačkoliv se zde vhodné pozemky nacházely, minimálně je zde dotčený pozemek parcelní číslo.

28. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavřel, že aktivita žalobce získat zákonem předvídaným a preferovaným způsobem náhradu za nevydané pozemky v rozsahu svého restitučního nároku byla dostatečná, naopak přístup žalovaného vůči žalobci byl liknavý, svévolný a diskriminační, což spočívalo v nedostatečné nabídce pozemků co do kvality a kvantity. Žalobci proto vzniklo oprávnění domáhat se přímého vydání konkrétního vhodného pozemku žalobou u soudu. Žalobcem vybraný pozemek parcelní číslo je k vydání vhodný, neboť tomu nebrání žádná zákonem stanovená ani judikaturou dovozená překážka. Současně tento pozemek byl oceněn na částku, která nepřesahuje zbývající výši restitučního nároku žalobce. Ze všech těchto uvedených důvodů proto soud žalobě ve znění částečného zpětvzetí vyhověl.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle a , resp. Přitom soud posoudil částečné zpětvzetí žaloby žalobcem tak, že procesně zavinil zastavení řízení v této části žalobce, který vzal svou žalobu zpět, a to nikoliv pro chování žalovaného, když ke zpětvzetí došlo především z důvodu, že v souhrnu ocenění žádaných pozemků přesahovalo zbývající výši restitučního nároku žalobce. Ohledně zbývající části žaloby soud považuje žalobce za zcela úspěšného. V tomto typu sporů se za úspěch považuje prokázání stěžejních podmínek pro vyhovění žalobě, tedy že žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu zákona o půdě a že jeho restituční nárok nebyl z důvodu liknavého postupu žalovaného dosud vypořádán. Proto soud při rozhodování o náhradě nákladů poměřoval celkový úspěch a neúspěch účastníků ve smyslu a dospěl k závěru, že s ohledem na ocenění pozemků (viz bod 13 odůvodnění tohoto rozsudku) byl žalobce úspěšný ze 2/3 a neúspěšný z 1/3. Proto po odečtení neúspěchu od úspěchu přiznal soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1/3 z celkových nákladů řízení. Celkové náklady řízení žalobce se přitom sestávají z odměny právního zástupce žalobce určené dle , , advokátního tarifu, v platném znění (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty 100.883,61 Kč (součet ocenění žádaných pozemků), tedy ve výši 5 140 Kč za každý z deseti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, písemné podání z 1. 9. 2021, soudní jednání dne 6. 10. 2021, písemné podání z 26. 10. 2021, písemné podání z 8. 11. 2021, soudní jednání dne 10. 11. 2021, písemné podání ze 4. 5. 2022, soudní jednání dne 29. 9. 2022, závěrečný návrh z 13. 10. 2022). Dále soud do nákladů řízení žalobce zahrnul i paušální náhradu hotových výdajů k uvedeným úkonům právní služby ve výši 10 x 300 Kč dle a. t. a také 21 % DPH z uvedených částek, tedy částku 11 424 Kč, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH. Jiné náklady řízení žalobce neuplatňoval a neprokazoval. Proto soud uložil žalovanému uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 941 Kč, což je 1/3 z vypočtené celkové částky 65 824 Kč. Tuto částku je přitom žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce, jak plyne z

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.