Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 246/2023-15
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 945 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 945 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 83,25 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. jméno příjmení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 945 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 83,25 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky s tím, že žalovaná je držitelkou televizního přijímače, čímž jí vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost splnila žalovaná dne datum. Žalovaná však nezaplatila poplatky stanovené zákonem č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon“), za měsíce duben 2022 až říjen 2022. Žalobkyně proto dopisem vyzvala žalovanou k zaplacení nezaplacených televizních poplatků, žalovaná však do dnešního dne tuto svou povinnost nesplnila.
2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.
3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav.
5. Žalovaná byla mimo jiné i v období od dubna 2022 do října 2022 vlastnicí televizního přijímače, přičemž svoji povinnost ze zákona nahlásit se jako poplatník televizního poplatku splnila v měsíci březnu 2021. Svou povinnost poplatek hradit však neplnila, proto ji žalobkyně vyzvala ke splnění povinnosti. Do dnešního dne žalovaná na pohledávku ničeho nezaplatila.
6. Podle § 2 odst. 3 zákona (v rozhodném znění; tak i dále) ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového i televizního vysílání se platí rozhlasový poplatek i televizní poplatek. Podle § 3 odst. 2 zákona je poplatníkem kromě dalšího též fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 6 zákona měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 věty první zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Dle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
7. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále o. z.), ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , úrok byl kapitalizován ke dni datum, jak žalobkyně požadovala. Žalobě bylo vyhověno i co do částky 64 Kč, představující náklady na vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky žalované (§ 513 o. z.) O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. , přičemž neshledal důvody pro její prodloužení.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Soud žalobkyni přiznal toliko náhradu nákladů za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč, když ve shodě se závěry Ústavního soudu ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2777/11 a pod sp. zn. Pl. ÚS 25/12 a zejména s odkazem na závěry vyslovené v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3344/12 dospěl k závěru, že žalobkyni žádné jiné účelně vynaložené náklady v tomto řízení nevznikly. S přihlédnutím ke všem okolnostem případu, tj. typizované žalobě, jednoduchosti případu (skutkové i právní) a bagatelní pohledávce uplatněný nárok na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši stanovené vyhláškou č. 177/1996 Sb. měřítko účelnosti nenaplňuje. Ústavní soud opakovaně judikoval, že tam, kde k hájení svých práv je stát vybaven organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromé subjekty - advokáty, a pokud tak učiní, není důvodu uznat tyto náklady řízení jako náklady účelně vynaložené. Je-li Česká televize - ač její činnost nepochybně není výkonem veřejné moci - v převážné míře financována z televizních poplatků, který představuje ve své podstatě druhou daň z majetku (za účelem vyloučení závislosti veřejnoprávních médií na státním rozpočtu), je i na Českou televizi třeba klást vzhledem k jejímu výsadnímu postavení srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Tvoří-li tedy příjem z poplatků 90 % z rozpočtu žalobkyně (viz rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3344/12 z výroční zprávy České televize na rok 2012), vytrácí se racionální smysl právního zastoupení a je žádoucí a správné, aby si žalobkyně činnost spojenou se správou a vymáháním financí zabezpečovala sama. Je sice na žalobkyni jaká personální a jiná opatření přijme (např. i zastoupení advokátem), aby zajistila vymáhání a správu svých pohledávek, ale nelze systematicky prostřednictvím institutu nákladů řízení jako náhrady za kvalifikovanou (odbornou) pomoc ve sporu, generovat zisk bez zohlednění shora uvedeného a bez ohledu na skutečný obsah této pomoci. Taková soustavná činnost není odbornou, ale ryze administrativní (faktickou) pomocí, na níž však nelze vztahovat principy a pravidla, která se uplatňují pro právní zastoupení v občanském soudním řízení. Žalobkyně se tak vystavuje tomu, že takto poskytnutá„ právní“ pomoc bude vážena kritériem účelnosti jako zákonnou podmínkou pro přiznání její náhrady proti neúspěšné straně, a že tomuto kritériu neobstojí jako v tomto případě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.