Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 234/2018-160

Zmenené rozhodnutím 74 CO 87/2022-211
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců JUDr. Miroslava Řezáče a JUDr. Bronislavy Tinklové, LL. M., ve věci žalobce: [[osobní údaje žalobce]] sídlem [[adresa]], proti žalovanému: [[osobní údaje žalovaného]] sídlem [[adresa]], zastoupený advokátem Mgr. [[jméno]] [[příjmení]], sídlem [[adresa]], o zaplacení částky 701 800 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. září 2021, č. j. 31 C 234/2018-160, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. a III. výroku potvrzuje. II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. výroku mění tak, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 117 478,90 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 27 684,80 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku."

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci

žalobce: ; celé jméno žalobce, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobce

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, IČO: osobní údaje žalovaného

sídlem adresa žalovaného

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec

o zaplacení 701 800 Kč s příslušenstvím - smlouva o dílo

takto:

I. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit 701 800 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 21. 12. 2015 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 110 739,20 Kč k rukám jeho právního zástupce Mgr. jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady řízení ve výši 7 113 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit 701 800 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 21. 12. 2015 do zaplacení se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 110 739,20 Kč k rukám jeho právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady řízení ve výši 7 113 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 701 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi ním a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které pro žalovaného provedl v období od 3. 7. 2015 do 7. 8. 2015 sklízecí práce. Spolupráce s žalovaným probíhala dlouhodobě a značně neformálně. Sklízecí práce byly provedeny na pokyn žalovaného, který obvykle sdělil, kdy a která lokalita se bude v konkrétním případě sklízet a za jakou cenu. Nejinak tomu bylo v červenci roku 2015, kdy se přesunul se svými syny a dvěma sklízecími mlátičkami CX 860 na pokyn žalovaného na Slovensko, kde provedl jako subdodavatel žalovaného sklízecí práce pro družstvo jméno pri anonymizováno. K předávání díla docházelo po částech každý den za přítomnosti žalovaného i agronoma družstva, při předávání došlo ke kontrole údajů v provozním deníku každého sklízecího stroje s údaji agronoma. Cena díla byla stanovena dohodou mezi žalobcem a žalovaným na 41 Euro včetně DPH za sklizený hektar pole. Vycházela z ceny, kterou měl žalovaný sjednanou se zemědělským družstvem, pro které se prováděly sklízecí práce, a byla stejná pro oba účastníky. Praxe mezi účastníky byla zavedena tak, že všechnu odvedenou práci družstvo uhradilo žalovanému a žalobce pak žalovanému vyúčtoval část, kterou provedl on se svými syny a stroji. Splatnost ceny za dílo byla mezi účastníky dohodnuta způsobem, že žalovaný měl za dílo zaplatit až poté, co obdrží platbu od zemědělského družstva. Žalobce proto s vystavením faktury čekal na pokyn žalovaného, který v daném případě obdržel dne 20. 12. 2015. Vystavil fakturu číslo rok na žalovanou částku, kterou mu však žalovaný přes výzvu k úhradě nezaplatil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Navrhoval, aby byla odmítnuta, považoval ji za neprojednatelnou. Popíral, že by s žalobcem uzavřel smlouvu o dílo tvrzeného obsahu, žalobce pro něj neprovedl žádné dílo blíže nespecifikovaného obsahu. Kdyby však čistě hypoteticky došlo mezi účastníky k uzavření tvrzené smlouvy o dílo na sklízecí práce v sezóně roku 2015, na základě které by žalobce žalovanému poskytl plnění, pak byl nárok žalobce na úhradu ceny díla zcela uspokojen, protože žalovaný žalobci již dříve cenu díla zaplatil. Vznesl námitku promlčení žalobou uplatněného nároku.

3. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:

4. Dne 21. 5. 2015 požádal žalobce Okresní úřad pro cestovní dopravu a pozemní komunikace v obec o povolení nadměrné přepravy sklízecích mlátiček. Okresní úřad obec, Odbor cestovní dopravy a pozemních komunikací vydal dne 4. 6. 2015 rozhodnutí, kterým povolil zvláštní užívání pozemních komunikací za účelem přepravy nadměrně těžkého a rozměrného předmětu nebo vozidla, a to kombajnu New Holland CX 860 r. z. anonymizováno a New Holland CX 860 r. anonymizováno v termínu přepravy 20. 6. 2015 až 20. 9. 2015.

5. Ze záznamu o průběhu žní v roce 2015 vyplynulo, že přejezd na Slovensko do jméno pri anonymizováno se konal 27. 6. 2015, v záznamu je uvedeno, kdy byla konkrétní plodila sklízena, ve kterém katastrálním území a v jakém rozsahu. Sklizeň byla ukončena 17. 7. 2015, přičemž bylo sklizeno 101 ha v katastru příjmení a 206 ha v jméno pri anonymizováno, celkem 308 ha, záznam je podepsán.

6. Fotografie sklízecích strojů dokládají jejich přítomnost v areálu družstva jméno pri anonymizováno. Není patrné, kterého data byly fotografie pořízeny.

7. Z potvrzení o čerpání pohonných hmot soud zjistil, že se jedná o u, která dokládá výdej pohonných hmot a vyplývá z ní, že 31. 7. 2015 čerpaly sklízecí stroje CX 860 3 775 l pohonné hmoty, 3 232 l pohonné hmoty a 3 010 l pohonné hmoty za účelem sklizně pšenice, ječmene a řepky. Celkem mělo být sklizeno 1 133,91 ha a 22 571 ha v katastrálním území Branč.

8. Z videozáznamu, který byl přehrán mobilním telefonem právního zástupce žalobce ze zdroje YouTube.com bylo zjištěno, že na videu je zaznamenána zemědělská lokalita a je zobrazeno sklizené pole, na poli se pohybovala sklízecí technika, není patrné, kdy byl záznam pořízen, ani o jakou konkrétní lokalitu se jedná.

9. Z vyjádření anonymizována dvě slova jméno pri anonymizováno ze dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že družstvo si neuchovává evidenci tak, jak žalobce požadoval. Ohledně prací vykonávaných panem celé jméno žalovaného, jméno celé jméno žalobce a žalobcem uvedlo následující:„ Družstvo potvrzuje, že smlouva ohledně výkonu žacích prací byla uzavřena s panem celé jméno žalovaného, který všechny práce i fakturoval, eviduje též, že tyto práce vykonával i žalobce se synem jméno celé jméno žalobce, avšak není schopen potvrdit rozsah nebo trvání těchto prací, protože tuto evidenci nevede.“

10. Svědek jméno příjmení byl zaměstnán u žalovaného jako dělník, opravoval stroje. Uvedl, že si pamatuje, že se žalobce a žalovaný potkali pracovně na Slovensku v jméno pri anonymizováno. Zda tomu tak bylo i v roce 2015, si s odstupem času nepamatoval.

11. Svědek jméno příjmení starší uvedl, že pracoval jako zaměstnanec pro žalovaného a jezdil s kombajnem. Vzpomněl si, že žalobce pro žalovaného vykonával sklízecí práce na Slovensku. Pracovali v anonymizováno, v jméno.

12. Svědek jméno příjmení mladší uvedl, že u žalovaného brigádničil v rozmezí let 2011 až 2017. Byla mu známa skutečnost, že žalobce a žalovaný spolu spolupracovali a podnikali, potkávali se v některých družstvech a věděl, že žalobce pro žalovaného prováděl sklízecí práce. Probíhaly například v jméno pri anonymizováno, příjmení příjmení, příjmení, příjmení atd.

13. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že sazbu za sklizený hektar vždy určil bratr. Odvíjela se od toho, jakou cenu nasmlouval na tom konkrétním podniku, žalobci sdělil konečnou částku. Pohybovala se kolem 41 Euro nebo 40 Euro. Popřel, že by navštívil svého bratra v prosinci roku 2015 a že by dostal od něj někdy nějaké peníze v hotovosti. V roce 2015 sklidil pro žalovaného kolem 500 ha, možná i více. Ohledně splatnosti uvedl, že sjednaná nebyla vůbec, protože předpokládal, že splatnost ceny bude stejná jako každý jiný rok. V létě 2015 se prováděly sklízecí práce mlátičkou v katastru územní celek pri anonymizováno, příjmení, příjmení a v celé řadě okolních obcí. Sklízely se obiloviny, olejniny, řepka. Připustil, že kromě sporné faktury, jejíž úhrada je předmětem tohoto řízení, mohla ojediněle proběhnout i jiná platba v hotovosti mezi účastníky.

14. Fakturou číslo 2015 vyúčtoval žalobce žalovanému práce sklízecí mlátičkou CX 860, cena prací byla stanovena dohodou ve výši 701 800 Kč včetně DPH. Faktura byla vystavena 20. 12. 2015 a stala se splatná téhož dne. Údaje na faktuře jsou vypsány rukou do předtištěného formuláře, jako forma úhrady je uvedeno„ placeno hotově“.

15. Z výpisu z účtu žalovaného za období 21. 11. – 21. 12. 2015 soud zjistil, že dne 16. 12. 2015 žalovaný vybral v hotovosti 350 000 Kč a dne 17. 12. 2015 vybral v hotovosti 250 000 Kč.

16. Z výdajového pokladního dokladu číslo 2015 ze dne 20. 12. 2015 a z příjmového pokladního dokladu číslo 2015 ze dne 20. 12. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný žalobci v hotovosti uhradil 260 000 Kč jako částečnou úhradu na fakturu číslo 2015. Z výdajového pokladního dokladu číslo 2015 ze dne 21. 12. 2015 a z příjmového pokladního dokladu číslo 2015 ze dne 21. 12. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný žalobci zaplatil 260 000 Kč v hotovosti jako částečnou úhradu faktury číslo 2015. Z výdajového pokladního dokladu číslo 2015 ze dne 22. 12. 2015 a z příjmového pokladního dokladu číslo 2015 ze dne 22. 12. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný žalobci v hotovosti zaplatil 181 800 Kč.

17. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že v období mezi 20. - 23. 12. 2015 se do domu jejích rodičů na adrese obec a číslo zastavil žalobce a žalovaný mu vyplatil sumu nižší než 300 000 Kč, přesně takovou, která byla uvedena na příjmovém dokladu, který žalobce před nimi vypsal. Ona sama tu částku odpočítala. Další platba měla proběhnout následující den. Druhý den předávala žalobci stejnou částku. Na příjmových dokladech ji zaujala úhlednost písma žalobce, pamatuje si proto na událost dodnes.

18. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že u nich doma v kuchyni před Vánoci v době od 20. do 23. 12. 2015 došlo ve dvou případech k předání finančních částek kolem 300 000 Kč žalobci, bratru jejího manžela. příjmení jméno peníze odpočítávala, aby byl obnos přesně spočítán, ten si žalobce ještě jednou přepočítal a u toho vypsal příjmové výdajové doklady. Další předání peněz u nich doma v kuchyni si nepamatovala. Identifikovala doklady, které se vypisovaly při předávání peněz u nich doma v kuchyni. Zaujala ji rovněž úhlednost písma žalobce.

19. Svědek jméno příjmení vypověděl, že prodával s žalovaným před Vánocemi ryby a poté po ukončení prodeje vezli hotovost do obec. Zastavili se v hospodě u příjmení, kde došlo k předání hotovosti mezi účastníky. Žalovaný vytáhl peníze, žalobce vytáhl nějaké příjmové doklady, částka byla žalovaným žalobci předána a doklady žalobcem vypsány. Částku si před ním nepočítali. Předání částky viděl.

20. Pan příjmení příjmení zprávou ze dne 1. 9. 2021 soudu sdělil, že restaurace„ Hospůdka malá, ale naše“ byla od 1. 3. 2015 do 1. 10. 2015 uzavřená a probíhala v ní rekonstrukce.

21. Svědkyně jméno příjmení, manželka žalobce, uvedla, že je jí známa skutečnost, že její manžel a synové jezdili s kombajny pro žalovaného. Potvrdila, že vždycky před koncem roku vystavoval žalobce žalovanému nějaké faktury, dělo se tak u nich doma v kuchyni v obec a číslo. Navštívil je švagr, seděli v kuchyni a manžel švagrovi ke konci roku vystavoval faktury nebo nějaké další doklady. Vzpomněla si, že v roce 2015 žalobce a žalovaný řešili peníze za žně a vystavovali u nich doma nějaké příjmové doklady a její manžel chtěl po švagrovi, aby peníze uhradil. Peníze žalovaný žalobci nedal, od švagra peníze nikdy neviděla v hotovosti. Svědkyně uvedla, že u vystavování příjmových dokladů a daňových dokladů v kuchyni nebyl nikdo další přítomen, nikdo jiný to neviděl. Potvrdila, že manžel vystavil celkem tři daňové doklady. Faktury si účastníci vystavovali každý rok, nicméně ty pokladní doklady si vystavovali pouze v roce 2015. Doklady měly být vystaveny v prosinci 2015 před Vánoci.

22. Svědek celé jméno žalobce mladší uvedl, že jeho otec, žalobce, spolupracoval s jeho bratrem, žalovaným na sklízecích pracích přibližně od roku 2001 do roku 2015. Sklízecí práce probíhaly na slovenském i českém území. Na Slovensku se o organizaci práce staral strýc. K rozkmotření bratrů došlo z důvodu, že žalovaný žalobci nezaplatil poslední sezónu sklízecích prací na Slovensku. Nikdy neviděl, že by si otec a žalovaný předávali mezi sebou peníze. Před Vánocemi, patrně 21. a 22. 12. viděl, jak žalobce a žalovaný sedí spolu u nich doma v kuchyni a podepisovali si nějaké doklady, které nečetl. Této události byl přítomen pravděpodobně ještě jeho bratr a matka. Připustil, že pokladní doklady viděl na vlastní oči a poznal je. Ke spolupráci mezi žalobcem a žalovaný se vyjádřil tak, že bylo běžné, že si v případě potřeby účastníci zavolali, potvrdili si práci, dohodli se, kam se vyrazí, kdy se vyrazí a co se bude sklízet. Tomu byl svědek přítomen mnohokrát. Platební podmínky byly takové, že se účtovalo 45 Eur/ha, ta částka byla dána žalovaným, resp. dohodou mezi žalovaným a podnikem, kde se sklízelo. Částku, za kterou budou sklízet, jim sdělil žalovaný. Sklízecí práce pro žalovaného prováděli na Slovensku v období od 1. 7. do 15. - 20. 7. 2015. Sklízecí práce prováděl on, jeho bratr a žalobce. Střídali se, sklízeli se dvěma sklízecími kombajny. Na Slovensku sklízeli v katastru obce Ivanky pri anonymizováno, příjmení, příjmení.

23. Svědek jméno celé jméno žalobce uvedl, že pro žalovaného pracoval jako obsluha sklízecí mlátičky, spolupráce začala v roce 2007, 2008. Mezi jeho otcem a strýcem od samého počátku existovala zaběhlá praxe. Práci získal strýc a vyfakturoval veškeré služby na slovenském území a až se všechny práce uklidnily, až se vše dosekalo, tak zhruba v průběhu podzimu došlo avízo ze strany strýce, že otec může vystavit fakturu. Podmínkou fakturace však bylo, že strýc dostane zaplaceno, protože svědkovi a jeho rodině nemohl platit dříve, dokud mu ty peníze nepřišly, takže se to řešilo, až měl příslib, že mu ty peníze zaplatí. Tímto způsobem se vystavovala faktura ze strany žalovaného za tu službu, kterou pro něj rodina žalobce provedla. Spolupráce dobře fungovala, stabilně 7, 8 let bez problému. Svědku bylo známo, že platby na základě fakturace mezi účastníky probíhaly přes účet, až tato poslední věc měla proběhnout hotovostně. Svědek nevěděl o tom, že by před platbou z prosince 2015 měla proběhnout nějaká jiná platba v hotovosti, měl za to, že všechny platby byly realizovány přes účet. Pamatoval si na poslední schůzku žalobce a žalovaného, která se odehrála u jeho rodičů, byl u ní přítomen. Měl pocit, že fakturu měl otec připravenou dle podkladů. Strýc si přijel pro nějaké věci, které tam měl na zabíjení kaprů, a řešili spolu záležitosti u stolu v kuchyni na adrese obec a číslo. Byl tam strýc a otec, do toho přišel on a byla tam i matka, která vařila čaj. Strýc si měl přijet pro fakturu. Potřeboval ji do účetnictví. Žádné další y si nevybavil. Připustil následně, že mohly být vypsány i příjmové a výdajové doklady, avšak nevzpomněl si přesně. Ohledně sjednané ceny za práci, kterou žalobce pro žalovaného vykonal, byla dohodnuta taková praxe, že účtovali žalovanému to, co měl strýc dohodnuto s družstvem. Cenu vždy sdělil strýc. Sazba na hektar bývala kolem 40 Euro nebo 41 Euro Dohoda ohledně splatnosti faktur byla taková, že strýc dá otci povel, že může vystavit fakturu. Proč by vystavoval fakturu, když nemá ani na DPH a na peníze bude čekat, což se ten poslední rok stejně stalo. Obvykle to proběhlo tak, že strýc dal otci avízo, že je možnost, že mu nějaké peníze přišly na účet, nebo že je má z jiného podniku a něco je nám schopen zaplatit, tak v té chvíli se začala vystavovat faktura pro něj. Takto fungovala dohoda o splatnosti od začátku spolupráce.

24. Emailovou komunikací ze dne 13. 2. 2017 jméno celé jméno žalobce posílal celé jméno žalovaného email, jehož přílohou byla obsahující dokumentaci žní v roce 2016. Z přílohy bylo zjištěno, že v rámci žní v roce 2015 bylo posečeno 596 ha za cenu podle faktur v celkové výši 747 150 Kč.

25. Fakturami číslo 2008, číslo 2008, číslo číslo číslo číslo číslo 2011, číslo 2011, číslo číslo číslo číslo číslo 2015 žalobce dokládal skutečnost, že platební styk mezi žalobcem a žalovaným probíhal zásadně formou bezhotovostního platebního příkazu.

26. Žalobce vystavil žalovanému fakturu číslo 2015 na částku 145 590 Kč dne 30. 3. 2015, která se stala splatnou 30. 3. 2015, přičemž tato faktura byla dne 30. 3. 2015 žalovaným zaplacena v hotovosti, jak vyplývá z příjmového pokladního dokladu číslo 2015 z 30. 3. 2015.

27. Žalobce vystavil fakturu číslo 2015, touto fakturou vyúčtoval žalovanému cenu za prodej náhradních dílů na sklízecí mlátičku v souhrnné výši 168 916 Kč, přičemž na faktuře je uvedeno, že žalovaný žalobci částku 119 000 Kč zaplatil v hotovosti, tato skutečnost vyplývá rovněž z příjmového pokladního dokladu číslo 2015 z 2. 7. 2015, kdy je uvedeno, že 119 000 Kč bylo v hotovosti uhrazeno žalobci žalovaným jako částečná úhrada na fakturu číslo 2015.

28. Výzvou z 12. 4. 2018 vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky 701 800 Kč, která byla vyúčtována fakturou číslo 2015 ze dne 20. 12. 2015 a 160 736,40 Kč, která byla vyúčtována fakturou číslo 2016 ze dne 25. 11. 2016. Výzvou z 24. 7. 2018 vyzvala právní zástupkyně žalobce žalovaného k úhradě mimo jiné částky 701 800 Kč, která byla vyúčtována žalovanému fakturou číslo 2015. Předžalobní výzva byla doručena žalovanému i jeho právnímu zástupci, Mgr. jméno jméno, dne 3. 8. 2018.

29. Z následujících důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by měly vztah k řízení nebo by měly význam pro jeho výsledek: emailová komunikace vedená mezi žalovaným celé jméno žalovaného a synem žalobce, jméno celé jméno žalobce, v období od 8. 1. 2014 do 28. 1. 2014 se týkala nabídky stroje ke koupi. Úřední záznam ze dne 7. 7. 2014 dokládá, že žalobce tohoto dne podával vysvětlení Policii ČR ohledně pracovního úrazu syna pana příjmení. Z fotokopie obálky z 25. 4. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný posílal žalobci a jeho synovi písemnost uvedeného data. Emailová komunikace mezi celé jméno žalovaného a panem příjmení ze dne 23. 4. 2010 řešila převzetí předmětu leasingu. Emailovou komunikací ze dne 4. 6. 2015 vedenou mezi jméno celé jméno žalobce a celé jméno žalovaného byly řešeny náhradní díly na stroje. Dopisem sdělil žalobce panu příjmení, že není ochoten akceptovat snížení ceny z 33 Euro na 26,5 Euro za provedenou práci, není patrné, ze kterého data je dopis, nicméně stal se přílohou emailu z 13. 7. 2012.

30. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobce provedl jako subdodavatel žalovaného sklízecí práce pro družstvo jméno pri anonymizováno. Žalobce sklidil svými stroji za pomoci svých synů ve prospěch žalovaného minimálně 1 156,481 (1 133,91 a 22,571) ha pole. Cena za sklizený hektar pole byla stanovena dohodou mezi účastníky a vždy vycházela z dohody mezi žalovaným a družstvem, v daném případě činila 41 Euro za hektar sklizeného pole včetně DPH. Splatnost ceny o dílo se dle dlouhodobě zavedené praxe účastníků odvíjela od pokynu žalovaného, že má k dispozici finance na její úhradu poté, co dostal od družstva zaplaceno za provedené dílo. V konkrétním případě se tak stalo dne 20. 12. 2015, kdy žalobce žalovanému fakturou číslo 2015 vyúčtoval práce sklízecí mlátičkou CX 860, cena prací byla stanovena dohodou ve výši 701 800 Kč včetně DPH. Žalovaný cenu díla žalobci uhradil v hotovosti ve třech samostatných platbách v období mezi 21. 12. a 23. 12. 2015.

31. Dle , , dále jen „ “, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

32. Dle , promlčecí lhůta trvá tři roky.

33. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla ústně, zcela neformálně uzavřena smlouva o dílo v intencích dlouhodobě zavedené praxe mezi účastníky v souladu s  . Na základě této smlouvy se žalobce zavázal pro žalovaného v sezóně roku 2015 provést sklízecí práce dvěma sklízecími mlátičkami CX 860 dle pokynů žalovaného, který vycházel z potřeb družstva jméno pri anonymizováno. Závěr o existenci smlouvy o dílo mezi účastníky byl v řízení prokázán zejména žádostí žalobce ze dne 21. 5. 2015 na Okresní úřad pro cestovní dopravu a pozemní komunikace v obec o povolení nadměrné přepravy sklízecích mlátiček, rozhodnutím tohoto úřadu ze dne 4. 6. 2015, záznamem o průběhu žní v roce 2015, potvrzením o čerpání pohonných hmot, vyjádřením anonymizována dvě slova jméno pri anonymizováno ze dne 20. 12. 2018 a zejména výslechem svědků jméno a jméno (ml.) Lundových. Obsahem uvedené smlouvy se stal závazek žalobce provést sklízecí práce v rozsahu a v lokalitách, které byly určovány pokynem žalovaného, stejně tak dohoda o ceně za dílo vždy vycházela z dohody mezi žalovaným a družstvem, pro které se sklízecí práce vykonávaly, přičemž žalobce účtoval žalovanému cenu ve stejné výši jako žalovaný družstvu. V řešené věci bylo v řízení prokázáno, že sklízecí práce v roce 2015 byly žalobcem vykonávány za 41 Euro včetně DPH za sklizený hektar pole. Skutková verze žalobce byla v případě sjednané ceny díla prokázána výslechem svědků, synů žalobce. V rozsahu týkající se obsahu smlouvy o dílo soud považuje svědecké výpovědi synů žalobce za zcela věrohodné, v těchto částech svědeckých výpovědí oba synové žalobce vypovídali ve shodě s listinnými důkazy, spontánně popsali dlouholetou podnikatelskou spolupráci účastníků a jejich výpovědi byly též ve shodě vzájemné. V řízení bylo zejména u označenou jako potvrzení o čerpání pohonných hmot prokázáno, že žalobce ve prospěch žalovaného v sezóně 2015 sklidil minimálně 1 156,481 (1 133,91 a 22,571) ha pole, touto u je rovněž prokázáno, které plodiny byly sklizeny a v jakém rozsahu.

34. Dle názoru soudu nárok žalobce na úhradu dohodnuté ceny díla není dle promlčen. V řízení bylo opět výpovědí svědků jméno a jméno (ml.) Lundových prokázáno, že splatnost ceny díla nastala dle dohody účastníků v souladu s dlouholetou praxí až v okamžiku, kdy žalovaný vyzval žalobce, aby cenu vyúčtoval, tedy vystavil fakturu. Obvykle se tak stávalo ve chvíli, kdy žalovaný měl cenu díla zaplacenou od subjektu, pro který se prováděly sklízecí práce. Za situace, kdy faktura číslo 2015 byla vystavena 20. 12. 2015 a téhož dne se stala splatnou, přičemž žaloba byla ve věci podána dne 19. 12. 2015, pak zůstala tříletá promlčecí lhůta pro uplatnění nároku zachována.

35. Důvodem, pro který došlo k zamítnutí žaloby, je skutečnost, že žalovaný se žalobě ubránil tím, že prokázal, že žalovanou částku žalobci zaplatil. Žalovaný za účelem prokázání svého sporného tvrzení, že žalovanou částku ve třech hotovostních platbách uhradil, předložil soudu originály příjmových pokladních dokladů, jejichž pravost nebyla žalobcem zpochybněna, dále výpisy z účtu, že krátce před tvrzenou úhradou dluhu vybral hotovost odpovídající 2 platbám a označil výpověď manželky jméno, dcery jméno a svědka jméno příjmení. K příjmovým pokladním dokladům žalobce uvedl, že je vyplnil osobně a že jejich podpisem potvrdil přijetí na nich uvedených částek, nicméně učinil tak přesto, že mu žádné peníze žalovaný nezaplatil. Uvěřil tvrzení žalovaného, že potřebuje příjmové doklady do účetnictví a že mu částku později zaplatí. Soud přitom přesvědčoval, že mezi účastníky probíhal platební styk výhradně bezhotovostně převodem financí z účtu na účet. Toto žalobcovo kategorické tvrzení bylo žalovaným vyvráceno fakturami č. číslo 2015 a číslo 2015 a příslušnými příjmovými pokladními doklady, ze kterých soud zjistil, že účtované částky byly žalovaným hrazeny (byť jen zčásti) v hotovosti. Předání žalované částky v hotovosti bylo prokazováno svědeckým výslechem manželky a dcery žalovaného a svědkem jméno příjmení. Uvedené osoby vypovídaly spontánně, ochotně, pamatovaly si detaily. Výpověď manželky a dcery žalovaného byla v souladu s výpisem z účtu žalovaného za období 21. 11. – 21. 12. 2015, dle kterého žalovaný dne 16. 12. 2015 vybral v hotovosti 350 000 Kč a dne 17. 12. 2015 v hotovosti 250 000 Kč. Svědek jméno příjmení uvedl detaily předání třetí hotovostní platby v restauraci zvané„ Hospůdka malá, ale naše“ provozované panem příjmení. Žalobce u jednání soudu svědka napadl, že lže, protože tato restaurace měla být v prosinci roku 2015 pro veřejnost uzavřena. Soud se proto rozhodl ověřit věrohodnost svědka a učinil dotaz na provozovatele restaurace, který soudu sdělil, že restaurace byla uzavřená do října roku 2015. Žalobcovo tvrzení o uzavření restaurace v prosinci roku 2015 bylo zprávou jejího provozovatele vyvráceno. Za dané situace nemá soud důvodu pochybovat o věrohodnosti žádného z uvedených svědků.

36. Žalobce prokazoval vystavení faktury číslo 2015 a příjmových a výdajových pokladních dokladů číslo 2015 bez samotného předání hotovosti žalovaným výslechem své manželky jméno a synů jméno a jméno. V případě manželky žalobce a zejména syna jméno byla patrná velká neochota ve věci k okolnostem vystavení účetních dokladů vypovídat. Ve výpovědích jednotlivých svědků byly značné rozpory v popisu události, při které mělo dojít k vystavení účetních dokladů bez předání hotovosti, neshodli se na tom, které konkrétní osoby měly být události přítomny ani které konkrétní účetní doklady byly vystavovány. K jednotlivých rozporům ve svědeckých výpovědích mohlo dojít v důsledku značného časového odstupu od popisované události, nicméně na základě takto prezentovaného popisu události nelze učinit spolehlivý závěr o tom, že žalovaný žalobci peníze nezaplatil, zejména ne v porovnání s důkazy, které soudu předložil žalovaný.

37. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že žalobce podal na žalovaného žalobu a vydal se cestou sporu za situace, kdy žalovaný disponuje originály příjmových a výdajových pokladních dokladů číslo 2015, výpisem z účtu prokazujícím, že v blízké časové souvislosti s tvrzenou úhradou vybral 2 hotovostní platby odpovídající svou výší placeným částkám a výslechem svědků, kteří vypovídali ve shodě, spontánně a ochotně, jeden z nich nebyl rodinný příslušník žalovaného. V porovnání s procesními„ zbraněmi“ žalovaného žalobce soudu nabídl nepřesvědčivá tvrzení zdůvodňující existenci příjmových a výdajových pokladních dokladů číslo 2015 a nic nevypovídající svědecké výpovědi manželky a synů (co do nepředání peněz). Nadto vyšlo v řízení najevo, že žalobcova tvrzení o výhradním bezhotovostním platebním styku mezi účastníky a uzavření restaurace„ Hospůdka malá, ale naše“ nejsou pravdivá. Soud proto uzavřel, že žalovaný prokázal úhradu dluhu vyúčtovaném fakturou číslo 2015 a žalobu zamítl (I. výrok).

38. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:

i) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 8 úkonů právní služby po 11 140 Kč (tarifní hodnota 701 800 Kč, převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 12. 2. 2019, účast u jednání dne 27. 5. 2019, vyjádření k doplněné žalobě ze dne 31. 7. 2019, účast u jednání dne 17. 5. 2021, účast u jednání dne 23. 6. 2021 – 2 úkony, účast u jednání dne 15. 9. 2021) dle bodu 6 ;

ii) osmi režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle ;

iii) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle ve výši 19 219,20 Kč;

celkem tedy 110 739,20 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení Pokud se jedná o úkon – podání žalovaného ze dne 4. 7. 2019, nejedná se o úkon ve věci samé, žalovaný soudu sděloval své procesní stanovisko, proto nebyla žalovanému za uvedený úkon právní služby náhrada nákladů přiznána. Zástupce žalovaného dne 19. 7. 2019 nahlížel do spisu, nicméně z obsahu spisu nevyplývá, že by procesní vývoj sporu takový úkon nezbytně vyžadoval. Úkon žalovaného – podání ze dne 11. 9. 2019 není úkonem ve věci samé, žalovaný požádal soud o zaslání listinných důkazů a sdělil, že nesouhlasí s nařízenou mediací. Soud nepovažuje za účelně vynaložený úkon právní služby podání žalovaného ze dne 28. 5. 2021, kterým žalovaný stručně doplnil skutková tvrzení, která mu byla známa v době, kdy se vyjadřoval k žalobě, měl možnost je uvést již ve vyjádření nebo doplnit ústně u jednání.

39. Výrok o povinnosti žalobce nahradit státu náklady řízení, které platil (III. výrok), je odůvodněn ustanovením Žalobce byl v řízení procesně neúspěšný, má proto povinnost nahradit státu svědečné v celkové výši 7 113 Kč (565 Kč, 5 593 Kč a 955 Kč), které platil.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.