Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 47/2023-42

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 176 214,80 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 64 582,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 64 582,20 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky ve výši 111 632,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 120,33 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 801,64 Kč, úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 172 374,80 Kč od 22.7.2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 172 374,80 Kč od 22.7. 2022 do 16.5.2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 107 792,60 Kč od 17.5. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 64 582,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 64 582,20 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky ve výši 111 632,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 120,33 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 801,64 Kč, úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 172 374,80 Kč od 22.7.2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 172 374,80 Kč od 22.7. 2022 do 16.5.2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 107 792,60 Kč od 17.5. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 11.4.2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 176 214 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 16.12.2016 smlouvu o úvěru číslo ve znění dodatků ze dne 18.8.2017 a ze dne 15.5.2018, (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě jí byl poskytnut dne 16.12.2019 úvěr ve výši 480 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 6,90 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 8 254 Kč (resp. 8 279 Kč, resp. 8 355 Kč). Před poskytnutím úvěru žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě jejího čistého měsíčního příjmu z pracovního poměru na dobu neurčitou za období posledních 12 měsíců ve výši částka a za posledních částka anonymizováno (ověřeno potvrzením o výši pracovního příjmu ze dne 14.12.2016). Pokud jde o výdaje žalované, žalovaná uvedla, že náklady na bydlení činí měsíčně částka, ostatní výdaje částka měsíčně, nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalobkyně však vycházela z výdajů žalované v celkové výši částka, kdy k výdajům uvedeným žalovanou připočetla částku životního minima ve výši 3 410 Kč, závazky žalované u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši částka a výdaje na závazky u žalobce ve výši částka. Žalovaná byla prověřena v bankovních, Nebankovních a Ostatních registrech, přičemž z lustrace vyplynulo, že žalovaná měla jeden další dluh mimo žalobkyně. Žalovaný se dostal do prodlení úhradou splátek, proto došlo k zesplatnění celého úvěru s tím, že ve výzvě k jeho zaplacení žalobkyně stanovila pro zaplacení celé úvěrové pohledávky ve výši 176 214,80 Kč sestávající z jistiny úvěru ve výši 172 374,80 Kč a poplatků ve výši 3 840 Kč (8 poplatků za pojištění úvěru ve výši 480 Kč měsíčně za období od 20.11.2021 do 20.6.2022) lhůtu do 13.7.2022. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a to ani přes zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

Ze Smlouvy soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 480 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 6,90 % ročně splácet v 72 měsíčních splátkách po 8 254 Kč nejpozději do 20.6.2023 s tím, že byl sjednán poplatek za pojištění ve výši 480 Kč měsíčně. V dodatku ze dne 18.8.2017 bylo sjednáno splácení úvěru v 61 měsíčních splátkách po 8 355 Kč nejpozději do 20.11.2023

Z interního účetního dokladu žalobkyně soud zjistil, že dne 16.12.2016 byl žalobkyní na běžný účet žalované vyplacen úvěr ve výši 480 000 Kč.

Ze žádosti o poskytnutí osobního úvěru ze dne 15.12.2016 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu a od roku 2013 je zaměstnána u právnická osoba

Z potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 14.12.2016 soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána u právnická osoba na dobu neurčitou s průměrným měsíčním čistým příjmem za posledních 3 měsíců ve výši částka, za posledních 12 měsíců ve výši částka. Příjem žalované byl ověřen otisky z běžného účtu žalované za období od 6.6.2016 do 21.11.2016.

Z historického výpisu k úvěru žalované soud zjistil, že žalovaná dne 16.12.2016 čerpala úvěr ve výši 480 000 Kč a celkem uhradila žalobkyni částku ve výši 415 417,80 Kč s poslední platbou dne 4.3.2022.

Z Výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 25.5.2022 a poštovní dodejky soud zjistil, že výzva byla žalované doručena do vlastních rukou dne 27.5.2022 a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky po splatnosti 4 831,14 Kč s tím, že pokud tato nebude uhrazena do 13.7.2022, dojde k zesplatnění celého úvěru ke dni 13.7.2022.

Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne 23.8.2022 a poštovního podacího archu ze dne 23.8.2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 186 967,98 Kč.

Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 16. 12. 2016 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 16.12.2016 úvěr ve výši 480 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem výši 6,90 % ročně splácet v 72 měsíčních splátkách po 8 254 Kč nejpozději do 20.6.2023 s tím, že byl sjednán poplatek za pojištění ve výši 480 Kč měsíčně. V dodatku ze dne 18.8.2017 bylo sjednáno splácení úvěru v 61 měsíčních splátkách po 8 355 Kč nejpozději do 20.11.2023 Před poskytnutím úvěru žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit, kdy údaje od žalované ověřila potvrzením o výši jejího pracovního příjmu, který činil za posledních 3 měsíců částku ve výši ve výši částka, za posledních 12 měsíců částku ve výši částka. Příjem žalované byl ověřen otisky z běžného účtu žalované za období od 6.6.2016 do 21.11.2016. Žalovanou deklarované měsíční výdaje žalobkyně neověřila žádnými dokumenty. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 13.7.2022 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná celkem uhradila částku ve výši 415 417,80 Kč. Žalovaná přes výzvu žalobkyně ze dne 23.8.2022 dluh nezaplatila.

5. Dle , , v platném znění, (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

9. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala pouze měsíční příjem žalované, a to potvrzením zaměstnavatele a otiskem z běžného účtu žalované, nikoliv však měsíční výdaje žalované (např. nájemní smlouvou, úplným výpisem z běžného účtu žalované), dospěl soud k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle , je absolutně neplatná ve smyslu ZSU pro rozpor s  ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle odst. 2

14. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

15. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel je povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 480 000 Kč a žalovaná uhradila žalobkyni částku ve výši 415 417,80 Kč Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinna podle vydat, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 64 582,20 Kč (480 000 Kč 415 417,80 Kč 64 582,20 Kč). Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalované jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu považuje den 17. 5. 2023, když žaloba byla žalované doručena do datové schránky dne 15. 5. 2023. Následující den tak mohla žalovaná svůj závazek splnit. Když tak neučinila, dostal se následující den, tj. 17. 5. 2023, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu právo požadovat po žalované úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle

16. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 64 582,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku vyhověl, ve zbývající části žalobu s ohledem na právní posouzení listinami doloženého skutkového stavu jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

17. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. S ohledem na převažující úspěch žalované by žalovaná měla vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v souladu s  . Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádné z účastnic.

18. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.