Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 25/2021-69
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky
částka za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky
částka za období od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy.
V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně), odměny za zpracování a doručení ve výši částka a nákladů za administrativní činnost ve výši částka, a to v hotovosti v anonymizováno měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky vyplývající ze smlouvy. Ke dni datum činila dlužná částka na jistině částku částka a na dlužném poplatku částku částka. Po tomto datu do data postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne
datum postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky částka sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok
z prodlení ve výši částka, (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení datum); zákonný úrok z prodlení ve výši
8,50 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od
datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den datum. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne datum. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, zástupce žalobkyně se nařízeného jednání zúčastnil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že ji uzavřela společnost právnická osoba, IČO s žalovaným jako zákazníkem a tentýž den mu
v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal částku částka spolu s poplatkem částka, vypočteným jako součet úroku částka, poplatku za zpracování a flexibilní splácení částka a poplatku za administrativní činnost částka, tedy celkem částku částka zaplatit v hotovosti v anonymizováno měsíčních splátkách po částka
a poslední splátku ve výši částka s tím, že první měsíční splátku uhradí v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každou následující měsíční splátku vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.
4. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud ze zadní strany smlouvy zjistil, že v případě, že byla u měsíčního režimu sjednána úhrada celkové dlužné částky v anonymizováno splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 29 % ročně.
Z čl. 10 smluvních podmínek soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 16 odst.„ Úrok z prodlení“ smluvních podmínek, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
5. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum a poštovního podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky číslo to nejpozději do datum.
6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum,
a její nedílnou součástí se stala Příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo.
7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o zápůjčce číslo celkem částka bez příslušenství.
8. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že jsou v ní obsaženy údaje od žalovaného týkající se jeho rodinných, pracovních, majetkových a výdělkových poměrů. Z těchto údajů právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku.
9. Z tabulky umoření smlouvy číslo soud zjistil, že žalovaný na svůj závazek vyplývající ze smlouvy o zápůjčce neuhradil žádnou částku a dlužná jistina činí částka.
10. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru
v době přiměřené jeho možnostem.
13. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovaným jako dlužníkem dne datum smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr navýšený o poplatky splatit v dohodnutých splátkách, jak je uvedeno výše. Sjednané splátky nehradil žalovaný řádně a včas a s úhradou měsíčních splátek se dostal
do prodlení. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce, posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet zápůjčku pouze z informací, které jí žalovaný sám sdělil. Žalovaný byl dotazován
na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zaznamenány
do zákaznické karty. Získané informace si následně právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalobkyně sice tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a splnila tím povinnost stanovenou
§ 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Předně ze zákaznické karty vyplývá,
že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o zápůjčce zaměstnán v zaměstnaneckém poměru
a úvěruschopnost žalovaného byla předchůdkyní žalobkyně ověřena z výplatních pásek
za měsíc duben, květen a červen rok. Ze sdělení žalobkyně ale vyplývá, že kopie dokladů žalovaného nemá k dispozici. Pokud by předchůdkyně žalobkyně měla dostát své povinnosti, měla si od žalovaného opatřit aktuální pracovní smlouvu a požadovat předložení výplatních pásek za uvedené měsíce. Za situace, kdy předchůdkyně žalobkyně ze zákaznické karty zjistila, že žalovaný má bankovní účet, měla jej požádat o předložení výpisů z tohoto účtu. Tím by mohla zjistit nejen výši případných splátek, ale také výši skutečných nákladů žalovaného. Měla se také blíže zabývat v kartě uvedeným údajem o dalších příjmech domácnosti ve výši částka a údajem o splátkách externích zápůjček ve výši částka měsíčně. Tyto údaje měla ověřit a zahrnout do hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Nic z toho však předchůdkyně žalobkyně neudělala. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného má tak soud za nedostatečné a zjevně nesprávné. Za této situace nezbylo soudu než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20 , bod 31. odůvodnění). Žalovaný je tak povinen podle posledně uvedeného ustanovení vrátit dlužnou jistinu v době přiměřené svým schopnostem. Žalobkyně poskytla žalovanému částku
částka, na kterou žalovaný ničeho neuhradil, k úhradě tak zbývá částka částka. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalovaného, uložil mu povinnost vrátit dlužnou část jistiny žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
14. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobkyně opírající se o znění předmětné úvěrové smlouvy (úroky, poplatky za zpracování doručení a flexibilní splácení
a za administrativní činnost) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Obdobná situace je i ohledně zákonného úroku z prodlení, neboť přiměřená doba k vrácení dlužné jistiny je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný by se ocitl v prodlení, teprve pokud by nesplácel dle rozhodnutí soudu. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ , podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala dlužnou částku ve výši částka spolu s úrokem, jehož výše za období od
datum do dne rozhodnutí soudu činila částka a zákonným úrokem z prodlení, jehož výše za období od datum do dne rozhodnutí soudu činila částka, celkem tedy ke dni rozhodování soudu částka. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši částka. Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka. Neúspěch pak zaznamenala co do částky částka, ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 35,76 % a neúspěch v rozsahu 64,24 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalobkyně nahradit žalovanému 28,48 % mu vzniklých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v tomto řízení žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nebude-li splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí.