Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 25/2021-103

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Libora Daňhela a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Jitky Levové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, PH.D.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

evidovaným trvalým pobytem adresa žalovaného

o anonymizována dvě slova, částka s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi z datum rozhodnutí, čj. číslo jednací

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadené části zamítavého výroku II o zákonném úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení

a/ potvrzuje v části o zamítnutí žaloby na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum,

b/ mění ve zbývající napadené části tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadené části zamítavého výroku II o zákonném úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a/ potvrzuje v části o zamítnutí žaloby na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], b/ mění ve zbývající napadené části tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), žalobu zamítl co do částky částka, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení (výrok II) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. Proti tomuto rozsudku, a to pouze části výroku II o zamítnutí žaloby ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, podala v zákonné lhůtě odvolání žalobkyně. Uvedla, že nenapadá právní závěr soudu I. stupně o neplatnosti smlouvy, ale nesouhlasí s tím, že žalovaný se neocitl v prodlení. Žalovaný se v důsledku neplnění svých smluvních povinností dostal do prodlení a nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá přímo ze zákona. Hlavní funkcí úroků z prodlení je působit jako sankce za to, že dlužník nesplní svůj závazek řádně a včas. Druhou funkcí je funkce kompenzační, tedy náhrada újmy za to, že věřitel nemůže disponovat svými penězi, které mu měl dlužník vrátit. Žalobkyně proto navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit mu zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně písemně nevyjádřil.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadené části výroku II ohledně úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a v závislém výroku III o náhradě nákladů řízení účastníků a řízení jeho vydání předcházející ( věta prvá, , 3, 5 , dále jen „ “), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem ( ), je přípustné ( , a contrario ) a je podáno včas ( ), dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné pouze zčásti.

5. Odvoláním žalobkyně nebyl napaden výrok I a části výroku II rozsudku o zamítnutí žaloby ohledně částky částka, úroku ve výši 29 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za období od datum do datum, které proto odvolací soud nepřezkoumával, neboť nabyly právní moci den poté, co poslednímu z oprávněných subjektů uplynula lhůta k podání odvolání ( věta prvá, ).

6. Žalobkyně se v dané věci domáhá po žalované poté, co ve zbývajícím rozsahu nabyl rozsudek soudu I. stupně již právní moci, zaplacení úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení na základě tvrzení, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným datum smlouvu o zápůjčce částky částka, žalovaný se zavázal půjčenou částku spolu s další částkou částka vrátit v anonymizováno měsíčních splátkách po částka, poslední splátku měl zaplatit datum, své závazky však neplnil řádně a včas a k datum činila dlužná jistina částku částka, takže se dostal do prodlení od datum. Soud I. stupně žalobu ohledně úroku z prodlení od datum do zaplacení zamítl s odůvodněním, že přiměřená doba vrácení půjčené částky je uvedena ve výroku I rozsudku a splatnost dosud nenastala. Tento závěr byl v době vydání napadeného rozsudku správný.

7. Dle ustanovení o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle ustanovení věta prvá č. , dále jen „o. z.“, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

9. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, k níž soud přihlíží bez návrhu (§ 588 o. z.), a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. Sb., dále jen „zákona“, poskytuje zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takových úvěrů. Projevem ochrany spotřebitele je také zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru. Proto se stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany ustanovení § 87 zákona. Dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, často tak, že splátky jistiny budou zcela minimální nebo soud může uznat, že není v možnostech spotřebitele v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. Uvedené zákonné ustanovení je tak speciální k obecné úpravě bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěru spočívající v tom, že poskytovatel takového úvěru má nárok jen na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. mu proto vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle ustanovení § 87 zákona.

11. Z obsahu odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že soud I. stupně předmětnou smlouvu o zápůjčce posoudil jako neplatnou ve smyslu ustanovení § 87 odstavec 1 zákona a k této neplatnosti přihlédl z úřední povinnosti, a to i se zohledněním závěrů Ústavního soudu České republiky sp. zn. . Nenapadeným výrokem I., který tak již nabyl samostatně právní moci, přitom soud I. stupně stanovil žalovanému lhůtu k zaplacení částky částka jako přiměřenou jeho možnostem tři dny od právní moci rozsudku. Jedná se tak, jak je shora uvedeno, o nově stanovenou lhůtu k plnění, před jejímž uplynutím se žalovaný nemohl dostat do prodlení. V době vydání napadeného rozsudku tak dosud lhůta nezačala ani běžet, žalovaný v té době v prodlení se zaplacením nebyl, proto soud I. stupně zcela správně dosud nesplatné zákonné úroky z prodlení se zaplacením částky částka zamítl.

12. Do prodlení s jejím zaplacením se tak žalovaný dostal až uplynutím třetího dne od právní moci napadeného rozsudku, tedy ode dne datum vzhledem k tomu, že rozsudek ve výroku I nabyl právní moci datum a lhůta k plnění uplynula třetího dne, tedy datum. Teprve od tohoto dne je žalovaný povinen platit žalobkyni úroky z prodlení z částky částka, a to ve výši odpovídající dvojnásobku diskontní sazby vyhlášené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení ( ).

13. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud napadený rozsudek v části výroku II o zamítnutí žaloby na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum dle ustanovení jako věcně správný potvrdil a ve zbývající napadené části dle ustanovení písmeno a/ jej změnil tak, že v tomto rozsahu odvolání vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením a V řízení před soudy obou stupňů byl převážně úspěšný žalovaný, kterému vzniklo právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání se podává u soudu I. stupně do dvou měsíců ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku.

Nebudou-li povinnosti vyplývající z vykonatelného rozhodnutí plněny dobrovolně, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.