Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 172/2022-43

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 65 613 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 935,73 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 28. 5. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 42 677,27 Kč, smluvního úroku ve výši 49 % ročně z částky 26 264,27 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 711,46 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 264,27 Kč od 18. 3. 2022 do 27. 5. 2022 a z částky 3 328,54 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 935,73 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 28. 5. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 42 677,27 Kč, smluvního úroku ve výši 49 % ročně z částky 26 264,27 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 711,46 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 264,27 Kč od 18. 3. 2022 do 27. 5. 2022 a z částky 3 328,54 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 613 Kč se smluvním úrokem 49 % ročně z částky 26 264,27 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 711,46 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 264,27 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Původní věřitel“), a žalovaným došlo dne 6. 11. 2019 k uzavření smlouvy číslo na základě poskytl Původní věřitel žalovanému zápůjčku 27 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 29 709 Kč, a to 24 měsíčními splátkami po 2 363 Kč. Původní věřitel dle žalobkyně před uzavřením smlouvy náležitě posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, kdy vycházel především z údajů zjištěných z registrů a ze skutečností sdělených žalovaným – žalovaný měl příjem 20 119 Kč měsíčně, další příjem domácnosti žalovaného činil 12 000 Kč čistého měsíčně; výdaje uvedené žalovaným pak Původní věřitel porovnával s částkou životního minima a se statistickými údaji. Žalovaný nehradil sjednané splátky zápůjček řádně a včas, zaplatil částku 2 400 Kč a 1 664,27 Kč. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy byla ke dni 1. 2. 2022 postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Celková dlužná částka činila ke dni postoupení pohledávky 67 324,46 Kč a tvořila ji jistina 26 264,27 Kč, poplatky za poskytnutí a správu úvěru 24 948,73 Kč, smluvní pokuta 13 500 Kč, zákonný úrok z prodlení 1 711,46 Kč, sankční poplatky 900 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní upomínkou, žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu nařízenému na 30. 5. 2023 se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto dle , (dále jen „ “), jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 6. 11. 2019 soud zjistil, že Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr 27 000 Kč, přičemž žalovaný se smlouvou zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s poplatkem ve výši 26 613 Kč, který tvořil úrok 15 864 Kč (úroková sazba 49 % ročně) a částka (poplatek) za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka 10 749 Kč, a dále se zavázal zaplatit pojištění 3 096 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit Původnímu věřiteli 56 709 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 2 363 Kč, resp. poslední splátka měla být 2 360 Kč. Dle smlouvy činila výpůjční úroková sazba 49 % ročně.

4. Ze zákaznické karty – žádosti žalovaného o spotřebitelský úvěr ze dne 6. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr 27 000 Kč a pro účely jeho poskytnutí uvedl, že bydlí s rodiči, jeho adresa trvalého pobytu je ulice a číslo, obec (adresa městského úřadu), o poskytnutí úvěru žádal na vybavení domácnosti. Žalovaný dále uvedl, že má základní vzdělání, je svobodný, bez vyživovací povinnosti a pracuje na plný úvazek jako řidič s příjmem 20 119 Kč měsíčně čistého (žalovaný měl mít jen tento jeden příjem ze zaměstnání). Žalovaný uvedl další příjem jeho domácnosti 12 000 Kč měsíčně čistého. Výdaje žalovaného byly odhadnuty na 5 000 Kč měsíčně s tím, že žalovaný splácel Původnímu věřiteli jiné úvěry nebo zápůjčky částkou 3 200 Kč měsíčně. Žalovaný rovněž vyplnil, že nemá bankovní účet vedený na jeho jméno, ani kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti. Uvedené příjmy žalovaného měly být ověřeny z pracovní smlouvy na dobu neurčitou a výpisy z bankovního účtu za září a říjen 2019. Jiné (další) y nebyly dle zákaznické karty k osvědčení uváděných skutečností Původnímu věřiteli předloženy. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu.

5. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným plynoucí ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla ke dni 1. 2. 2022 postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl Původním věřitelem písemně vyrozuměn (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, uzavřená mezi Původním věřitelem a žalobkyní, včetně části seznamu postoupených pohledávek, oznámení Původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, odeslané žalovanému dle poštovního podacího lístku dne 11. 2. 2022 na adresu adresa).

6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 10. 2. 2022 a předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022, odeslanou žalovanému dne 24. 5. 2022, přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě do 7 dnů od data uvedeného na výzvě (tj. od 20. 5. 2022).

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel poskytl dne 6. 11. 2019 žalovanému úvěr ve výši 27 000 Kč, žalovaný se smlouvou zavázal kromě takto poskytnutých prostředků zaplatit Původnímu věřiteli také poplatek 26 613 Kč, zahrnující mimo jiné smluvní úrok, a pojištění 3 096 Kč. Úvěr s poplatky měl žalovaný splatit 24 měsíčními splátkami po 2 363 Kč, resp. poslední splátka měla činit 2 360 Kč; žalovaný celkem uhradil 4 064,27 Kč. Před poskytnutím úvěru žalovaný uvedl, že bydlí s rodiči, jeho adresa trvalého pobytu je ulice a číslo, obec (adresa městského úřadu), o poskytnutí úvěru žádal na vybavení domácnosti. Žalovaný dále uvedl, že má základní vzdělání, je svobodný, bez vyživovací povinnosti a pracuje na plný úvazek jako řidič s příjmem 20 119 Kč měsíčně čistého (tento příjem žalovaný doložil pracovní smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou a výpisy z bankovního účtu za září a říjen 2019); další příjem domácnosti žalovaného měl činit 12 000 Kč měsíčně čistého. Výdaje žalovaného byly odhadnuty na 5 000 Kč měsíčně, žalovaný měl splácet Původnímu věřiteli další úvěry nebo půjčky částkou 3 200 Kč měsíčně. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru byla ke dni 1. 2. 2022 postoupena na žalobkyni, žalovaný o tom byl Původním věřitelem písemně vyrozuměn. Žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou odeslanou dne 24. 5. 2022 žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do 27. 5. 2022, žalovaný ničeho neuhradil.

8. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle , kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

16. V daném případě Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr 27 000 Kč, aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedl nedostatečně, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musel by Původní věřitel dospět k závěru, že úvěr ve výši 27 000 Kč nelze žalovanému bez dalšího poskytnout, neboť údaje sdělené žalovaným jsou pro náležité odborné posouzení jeho úvěruschopnosti nedostačující. Původní věřitel bez dalšího ověření vycházel z odhadovaných výdajů žalovaného 5 000 Kč měsíčně, a to i přesto, že žalovaný tyto výdaje nijak nekonkretizoval a nedoložil. S ohledem na údaje vyplněné v žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru je zřejmé, že údaje byly vyplňovány účelově tak, aby bylo možné úvěr žalovanému poskytnout, kdy v případě příjmů byly uváděny příjmy celé domácnosti žalovaného (měl bydlet s rodiči), avšak ohledně výdajů byly uvedeny pouze odhadnuté výdaje žalovaného a nikoli výdaje celé jeho domácnosti. Původní věřitel se před poskytnutím úvěru měl nepochybně zajímat rovněž o výdaje, a o to nikoli jen o výdaje žalovaného, ale o výdaje celé jeho domácnosti, obdobně, jako byly při posouzení úvěruschopnosti žalovaného zohledněny příjmy celé jeho domácnosti. To však Původní věřitel neučinil, přičemž výdaje odhadnul, a to pouze ve vztahu k žalovanému, na částku 5 000 Kč měsíčně, ačkoli je velmi nepravděpodobné, že by skutečné výdaje domácnosti žalovaného, kterou tvořil žalovaný a zřejmě oba jeho rodiče, tj. výdaje tří osob byly v roce 2019 pouze 5 000 Kč měsíčně. Navíc za předpokladu takto nízkých výdajů se měl Původní věřitel zajímat rovněž o to, jakým způsobem má žalovaný a jeho domácnost zajištěno bydlení, zda jde o bydlení ve vlastním domě nebo bytě, zda je v souvislosti s tím splácen nějaký hypoteční úvěr, nebo zda jde o bydlení nájemní, případně zda je bydlení zajištěno jiným způsobem; Původní věřitel se nezajímal o výdaje související s bydlením, energiemi, a to ani ve formě sdělení ze strany žalovaného. Je tak zřejmé, že Původní věřitel nepostupoval při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet řádně a s odbornou péčí, toto posouzení provedl pouze formalisticky, údaje zjišťoval zcela nedostatečně a navíc rovněž účelově, tj. ve snaze úvěr žalovanému schválit a poskytnout.

17. Soud proto dospěl k závěru, že Původní věřitel neměl žalovanému dne 6. 11. 2019 úvěr ve výši 27 000 Kč s měsíční splátkou 2 363 Kč poskytnout, a pokud i přes uvedené nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného úvěr žalovanému poskytnul, pak je třeba uzavřenou smlouvy o úvěru ze dne 6. 11. 2019 hodnotit jako neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru pak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 935,73 Kč (žalovanému byla vyplacena částka 27 000 Kč, žalovaný uhradil 4 064,27 Kč); platby žalovaného je třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru započítat na částku, která byla žalovanému na základě neplatně uzavřené smlouvy Původním věřitelem skutečně poskytnuta. Dále je žalovaný z uvedené částky 22 935,73 Kč povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 28. 5. 2022, tedy ode dne následujícího po lhůtě stanovené k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána 24. 5. 2022 a má se ve smyslu § 573 o. z. za doručenou dne 27. 5. 2022; dle výzvy měl žalovaný dlužnou částku zaplatit nejpozději do 27. 5. 2022, a proto je od 28. 5. 2022 v prodlení; dle o. z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání) do zaplacení (povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z o. z., výši úroků z prodlení pak stanoví ).

18. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 42 677,27 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou 65 613 Kč a žalobkyni přiznanou částkou – neuhrazenou jistinou 22 935,73 Kč), včetně smluvního úroku ve výši 49 % ročně z částky 26 264,27 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 711,46 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 264,27 Kč od 18. 3. 2022 do 27. 5. 2022 a z částky 3 328,54 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Žalobkyni nebylo možné z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru přiznat smluvní úrok ani souhrnné poplatky, rovněž tak prodlení žalovaného bylo prokázáno až od pozdějšího data, než jak žalobkyně žalobou nárokovala.

19. Pokud pak žalobkyně navrhla doplnit dokazování pracovní smlouvou žalovaného a výpisy z bankovního účtu za září a říjen 2019, které měly být předloženy k žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru, a dále výslechem svědkyně jméno příjmení, zástupkyně Původního věřitele, která měla se žalovaným smlouvu o úvěru uzavřít, pak tyto důkazní návrhy považoval soud za nadbytečné. I pokud by totiž bylo prokázáno, že příjmy domácnosti žalovaného činily 32 119 Kč čistého měsíčně, a že tyto příjmy žalovaný doložil, pak by to nic nemohlo změnit na skutečnosti, že Původní věřitel nijak fakticky nezjišťoval a neověřoval výdaje žalovaného a jeho domácnosti a vycházel pouze z výdajů odhadnutých, a to navíc pouze ve vztahu k výdajům žalovaného. Ani případnou výpovědí svědkyně jméno příjmení by totiž nemohlo být prokázáno, jaké skutečné výdaje žalovaný a jeho domácnost měly, když toto nebylo vůbec ze strany Původního věřitele zjišťováno - Původní věřitel se spokojil pouze s odhadnutými výdaji žalovaného ve výši 5 000 Kč měsíčně, aniž by se zajímal o to, jakým způsobem je zajištěno bydlení žalovaného a jeho rodičů, jaké náklady s tím mají, jakou částku hradí za energie apod. Není samozřejmě možné, aby Původní věřitel zjišťoval veškeré výdaje žalovaného, které se navíc mohou měnit, nicméně výdaje na bydlení (např. nájemné, splátky hypotečního úvěru, výdaje na energie) jsou výdaji opakujícími se, jejichž výši lze poměrně jednoduše zjistit a rovněž doložit. Nic takového ale Původní věřitel neučinil, a proto bylo zcela nadbytečné vyslýchat svědkyni, která se měla vyjádřit k tomu, co bylo vyplněno v žádosti o poskytnutí úvěru, když jiné než odhadnuté výdaje žalovaného v žádosti uvedeny nebyly. Soud proto uvedené důkazní návrhy žalobkyně zamítnul.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a úspěch žalovaného byly přibližně srovnatelné, resp. úspěch žalovaného byl vyšší, ale žádné náklady mu nevznikly.

21. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s  , tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.