Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 76/2023-36
Okresní soud v Benešově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Štěpánky Brožové a přísedících Květuše Doleželové a Martina Kapeka ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
sídlem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne datum žalobu o zaplacení částka s příslušenstvím jako náhradu škody spočívající v náhradě služby anonymizováno péče. Dne datum došlo v sídle žalované v lisovně k pracovnímu úrazu zaměstnankyně žalované, paní jméno příjmení, pojištěnky VZP ČR. Předmětný pracovní úraz se stal tak, že jiný zaměstnanec žalované, pan jméno příjmení, obsluhoval nízkozdvižný vozík, na kterém převážel volně položený kovový materiál k lisu, v průběhu jízdy neopatrností vozíkem zavadil kolečkem o volně položenou paletu na zemi, vozík ztratil stabilitu, převážil se na stranu a hranou spadl na záda poškozené jméno příjmení. Poškozená následkem utrpěla újmu na zdraví v podobě kontuze části zad a pánve, které si vyžádalo ošetření a potřebu poskytnout nezbytnou zdravotní péči v nemocnice a jméno v obec O předmětném úrazu se žalobkyně dozvěděla na základě podané zprávy Policie ČR, obvodní oddělení obec, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, která v místě prováděla šetření. Popisovaná újma na zdraví byla způsobena při plnění pracovních úkolů jméno příjmení. Žalovaná tak nese odpovědnost jakožto zaměstnavatel, jelikož její zaměstnanec způsobil jinému škodu na zdraví (k tomu srovnání rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka„ Jestliže ten, kdo způsobil škodu při plnění pracovních povinností či služebních úkolů nebo v souvislosti s tím, porušil právní povinnost zaviněně, přičítá se zavinění té právnické či fyzické osobě, která na místo přímého škůdce odpovídá za škod, a která je tak povinna i k náhradě nákladů zdravotní pojišťovny ve smyslu zvláštního ustanovení § 20a zákona číslo Sb“ nyní ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb. ). Žalobkyně uhradila na hrazené služby částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě škody, která svou odpovědnost zcela odmítla s tvrzením, že činnost jméno příjmení vedoucí k pracovnímu úrazu nebyla pracovní činností.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a uvedla, že sice dne datum došlo k úrazu paní příjmení v areálu jejich firmy, ale ze strany žalované nedošlo k žádnému porušení právních předpisů, k porušení bezpečnosti práce ani k jinému protiprávnímu jednání z jejich strany. K úrazu došlo při interakci jejich zaměstnanců, při činnosti, která nijak nesouvisela s výkonem práce, neexistuje tedy žádná souvislost mezi pracovními povinnostmi pana příjmení a úrazovým dějem a za úraz žalovaná, jako zaměstnavatel, nenese žádnou odpovědnost. Žalovaná závěrem navrhla žalobu zamítnout, neboť nebyla zjištěna žádná příčinná souvislost mezi prací pana příjmení, tedy plněním úkolů pro žalovanou a úrazem paní příjmení.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. , a zjistil následující skutkový stav:
4. Dne datum uzavřely žalovaná jako zaměstnavatel a jméno příjmení, jako zaměstnanec, pracovní smlouvu na funkci dělník kovovýroby, týž den byl jméno příjmení seznámen se zásadami anonymizováno a požární ochrany pro druh práce dělník kovovýroby s činností práce na lisech a jiných strojích (z pracovní smlouvy včetně čestného prohlášení). Z dohody o změně pracovní činnosti ze dne datum bylo zjištěno, že jméno příjmení byl s účinnosti od datum zařazen na funkci seřizovač.
5. Ze záznamu o úrazu ze dne datum se podává, že dne datum došlo v sídle žalované, konkrétně v lisovně, k úrazu zaměstnankyně paní jméno příjmení, ke kterému došlo tak, že při manipulaci se převrhl vozík s nářadím a přimáčkl poškozenou na lis. V souvislosti s úrazem nebyly porušeny žádné předpisy. Poškozená byla od datum v pracovní neschopnosti. Ze zprávy Policie ČR, obvodní oddělení obec, zdravotní pojišťovně VZP k pracovnímu úrazu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo zjištěno, že dne datum prováděla hlídka OOP obec šetření v areálu žalované z důvodu pracovního úrazu, při kterém bylo zjištěno, že zaměstnanec jméno příjmení obsluhoval nízkozdvižný vozík, na kterém převážel volně položený kovový materiál ke svému lisu, v průběhu jízdy zavadil jedním kolečkem o volně položenou paletu na zemi, vozík ztratil stabilitu a následně se převážil a spadl hranou na záda zaměstnankyně jméno příjmení, která seděla na pracovní židli u svého lisu. U obou zaměstnanců byla provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu s negativním výsledkem. Vedoucí firmy poskytl kopie čestného prohlášení a záznam vstupního školení BOZP a PO podepsané od obou zaměstnanců. Z prvotního šetření bylo zjištěno, že nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání.
6. Náklady na hrazené zdravotní služby činily částka na ambulantní léčení, částka na léčiva, částka na dopravu (z vyúčtování zdravotní péče a rozpisu plateb k náhradě za léčení).
7. právnická osoba, člen holdingu anonymizováno, jako pojistitel žalované, informovala žalovanou o ukončení šetření škodní události se závěrem, že pojistiteli nevznikla povinnost poskytnout pojistné plnění, neboť nenastala skutečnost, se kterou je spojena povinnost pojistitele plnit. K úrazu došlo v objektu žalovaného bez porušení právních předpisů, bezpečnosti práce ani jiným protiprávním jednáním, proto tuto škodnou událost odložili bez náhrady (ze zprávy anonymizována dvě slova ze dne datum).
8. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky (z výzvy k zaplacení ze dne datum, včetně dodejky). Dopisem ze dne datum žalovaná žalobkyni sděluje, že neuznává její nárok na náhradu škody, neboť dle žalované nevznikla příčinná souvislost mezi pracovními povinnostmi pana příjmení a úrazovým dějem. Dne datum došlo k úrazu paní příjmení, ale ze strany žalovaného nedošlo k žádnému porušení právních předpisů, bezpečnosti práce ani k jinému protiprávnímu jednání. K úrazu došlo při činnosti pana příjmení, která nijak nesouvisela s výkonem práce, kterou u nich vykonává (z vyjádření ze dne datum).
9. K poučení soudu dle § 118a o.s.ř. žalobkyně ke skutečnostem zakládajícím její nárok na náhradu nákladů, tedy k prokázání tvrzení, že pracovní úraz jméno příjmení byl způsoben zaviněným porušením právních povinností jméno příjmení při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s tímto plněním, nedoplnila ani nenavrhla žádné důkazy.
10. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce (dále jen ZP ). Dle § 265 ZP je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
11. Dle § 269 ZP odst. 1 je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkol nebo v přímé souvislosti s ním. A dále dle odst. 4 je zaměstnavatel povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající v právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.
12. Dle § 271d ZP odst. 1 účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil.
13. Dle § 273 ZP plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty. Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
14. Dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.
15. Soud vzal za prokázané, že byla mezi žalovanou a jméno příjmení uzavřena platná pracovní smlouva, na základě které jméno příjmení jako zaměstnanec vykonával pro žalovanou jako zaměstnavatelku práci nejprve jako dělník kovovýroby a poté jako seřizovač. Před nástupem do práce byl jméno příjmení seznámen se zásadami BOZP a PO i s průvodní dokumentací dle nařízení vlády č. 378/2001 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Dne datum došlo v areálu žalované k pracovnímu úrazu, který se nepochybně stal v souvislosti s výkonem práce pana příjmení, neboť lze předpokládat, že, ač pracuje jako seřizovač, manipuloval s nízkozdvižným vozíkem z pracovních důvodů. Zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání vůči pojištěnci. Soud má však za to, že z předložených a provedených důkazů, konkrétně ze záznamu o úrazu a ze zprávy police, nebylo na straně pana příjmení prokázáno žádné zaviněné protiprávní jednání. Žalobkyně ani po poučení soudem o doložení důkazů ke svému tvrzení o protiprávním jednání pana příjmení, tak neučinila. Na základě provedených důkazů nevyplynulo, že by pan příjmení porušil některou svou povinnost, žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno a soud proto žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že judikát, na který bylo žalobkyní v návrhu odkazováno, není na projednávanou věc přiléhavý, neboť Nejvyšší soud rozhodoval ve věci, ve které došlo k porušení právních povinností zaviněně.
16. Soud nepřiznal právo na náhradu nákladů žádné z účastnic, neboť dle obsahu spisu procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.