Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 44/2023-39
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 7 860 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost žalobkyni zaplatit částku 7 860 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je oprávněným poskytovatelem spotřebitelského úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum na základě jeho žádosti ze dne datum spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč, který byl splatný původně dne datum. Žalovaný využil svého práva prodloužit splatnost, přičemž splatnost nastala ke dni datum. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit žalobci sjednaný poplatek. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný provedl ověřovací platbu ve výši 1 Kč, přičemž žalovaný s žalobkyní uzavřel v minulosti více úvěrových smluv, které řádně splatil. Žalovaný do dnešního dne úhradu úvěru ničeho neuhradil. Žalobkyně zaslala 2 upomínky k úhradě. S tímto vznikly prokazatelné náklady na jejich odeslání – administrativní zátěž, poštovné, doručení k přepravci apod. Za toto žalobkyně požaduje sjednané poplatky ve výši 450 Kč, respektive 650 Kč. V důsledku toho, že žalovaný na upomínky nereagoval, byla žalobkyně povinna předat pohledávku inkasnímu řízení, přičemž dle sjednané smlouvy byl dohodnut poplatek ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobkyni za poskytnutí úvěru sjednaný poplatek. Žalobkyně uvádí, že je sjednaný poplatek vždy výhradně jednorázový a za žádných okolností dále neroste. Žalobkyně též účtovala žalovanému smluvní pokutu z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, to vše v souladu s § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Výše tak činí 1 800 Kč. Dlužník se zavázal vrátit úvěr společně s poplatkem ve výši 1 488 Kč. Žalobkyně žádá částku 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, dále s úrokem 39 % ročně z pohledávky 6 000 Kč od datum do datum a s úrokem ve výši 15 % ročně z pohledávky 6 000 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
5. Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu znějícího na jméno žalovaného, včetně jeho dalších identifikačních údajů.
6. Z výpisu účtu žalobkyně vyplývá, že ke dni datum proběhla ověřovací platba ve výši 1 Kč, název protiúčtu zní na jméno žalovaného.
7. Z dalšího výpisu účtu žalobkyně vyplývá, že dne datum byla provedena změna na účtu žalobkyně, a to v podobě výdeje částky 6 000 Kč, důvod platby je zde uvedeno jako„ Simple půjčka splatnost datum“.
8. Z listin y označené jako Předsmluvní informace je zřejmé, že žalovaný byl poučen o jednotlivých aspektech úvěrové smlouvy, přičemž v daném případě se jednalo o dobu spotřebitelského úvěru na 30 dní, celková výše spotřebitelského úvěru 6 000 Kč, celková částka, kterou je třeba zaplatit 7 680 Kč. Výpůjční úroková sazba činila 39 % ročně a RPSN činila 1916 %.
9. Vlastní smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi účastníky podepsána ke dni datum (elektronicky). Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 39 % ročně, jednorázový poplatek ve výši 1 480 Kč, RPSN ve výši 1 916 Kč. Rovněž byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, maximálně do výše 50 % jistiny. Dále ve smlouvě byly sjednány jednotlivé poplatky ve výši 450 Kč za první upomínku, 650 Kč za druhou upomínku a 1 500 Kč jako účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky.
10. Z listin y označené jako Posouzení úvěruschopnosti žadatele je zřejmé, že žalovaným byl v době uzavření smlouvy zaměstnán u právnická osoba EU s příjmem 34 586 Kč, k čemuž dokládal výpisu z účtu a výplatní pásku. Byly posouzeny jednotlivé příjmy a výdaje, včetně skutečnosti, že byla ověřena totožnost, jednalo se o opakovanou smlouvu.
11. K tomu byly předložené výplatní pásky žalovaného za červen a červenec 2022 a stejně tak výpisy z centrální evidence exekucí.
12. Upomínka k úhradě dluhu žalovanému byla zaslána dne datum, byla požadovaná částka 8 130 Kč, a to do datum Poslední upomínka před předáním k vymáhání byla žalovanému odeslána datum, požadovaná částka činila 13 700 Kč. Dále byla zaslána tzv. poslední výzva před žalobou ze dne datum, požadovaná částka 15 200 Kč.
13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník “) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že tyto smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů.
16. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou jako„ poplatek“, soud dospěl k závěru, že označený„ poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok. Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit i z výše RPSN, která byla pro tyto půjčky vyjádřena ve výši 1 916 %. Přepočet úroků činí cca 336 % ročně. Soud je tedy toho názoru, že smlouva byla sjednána nemravně a je tedy z tohoto důvodu neplatná.
17. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaný bezdůvodně neobohatil tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijal finanční prostředky, které mu nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný neuhradil ničeho a žalobkyni tak náleží bezdůvodné obohacení ve výši 6 000 Kč.
18. Soud jen korigoval nárok žalobkyně ohledně úroků z prodlení, když žalobkyně neprokázala (ani netvrdila) dřívější výzvu k vrácení částky. První doložená výzva požadovala vrácení do datum, od následujícího dne je žalovaný v prodlení.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, neboť při kapitalizaci požadovaného plnění to byl žalovaný, kdo měl ve věci větší úspěch. Nicméně ten neprokázal, že by mu vznikly v souvislosti s řízením účelně vynaložené náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.