Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 55/2023-35

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 14 686,20 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 562 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 562 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky ve výši 7 124,20 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 686,20 Kč od 20. 2. 2022 do 25. 4. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 124,20 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 562 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 562 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky ve výši 7 124,20 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 686,20 Kč od 20. 2. 2022 do 25. 4. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 124,20 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 14 686,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, anonymizováno 8 slov číslo, země, (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne 19. 5. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí Smlouvy byly i obchodní podmínky původního věřitele, přičemž Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně webového rozhraní. Před uzavřením Smlouvy původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného lustrací v databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI a ohledně měsíčních příjmů a výdajů vycházel z prohlášení žalovaného. Žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 14 686,20 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 19.2.2022. Úvěr byl poskytnut na účet žalovaného č. bankovní účet. Původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020. Žalovaný byl žalobkyní upomenut upomínkou odeslanou dne 16.3.2022.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění:

Ze Smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne 19.5.2021 mezi původním věřitelem a žalovaným, původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr).

Ze sdělení právnická osoba ze dne 29.5.2023 soud zjistil, že žalovaný byl majitelem účtu č. bankovní účet.

Z platební informace a výpisu plateb původního věřitele soud zjistil, že dne 16.8.2021 žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč a dne 21.9.2021 uhradil částku ve výši 1 230 Kč a dne 25.10.2021 uhradil částku ve výši 1 208 Kč.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 soud zjistil, že původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni.

Z oznámení původního věřitele ze dne 16.3.2022 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

Z předžalobní výzvy ze dne 16.3.2022 a podacího lístku České pošty, s.p. soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 21 946,20, 14 Kč.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:

Dne 19. 5. 2021 byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Žalobkyně sice tvrdila, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, avšak tato tvrzení byla pouze v obecné rovině a žádným relevantním důkazem žalobkyně svá tvrzení neprokázala. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by původní věřitel vycházel z jakýchkoliv dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Žalovaný dne 16.8.2021 žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč a dne 21.9.2021 uhradil částku ve výši 1 230 Kč a dne 25.10.2021 uhradil částku ve výši 1 208 Kč. Původní věřitel postoupil svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne ze dne 27. 1. 2020, postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16.3.2022. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 16. 3. 2022 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

6. Dle , , v platném znění, (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

9. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. V projednávané věci žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Původní věřitel a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu Při uzavření Smlouvy však původní věřitel, dle názoru soudu, nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, čímž porušil ust. ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle odst. 2

14. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

15. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž je nutno vynaložit v tomto ohledu odbornou péči, kdy věřitel je povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

16. Původním věřitelem poskytnutou částku ve výši 10 000 Kč, původně z důvodu poskytnutí úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle a odst. 2 vrátit žalobkyni, jakožto nástupkyni původního věřitele. Dne 21.9.2021 žalovaný uhradil částku ve výši 1 230 Kč a dne 25.10.2021 uhradil částku ve výši 1 208 Kč, proto u žalovaného činí bezdůvodné obohacení žalovaného 7 562 Kč (10 000 Kč – 2 438 Kč). Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným původnímu věřiteli, resp. žalobkyni, ani ujednání o úrocích a poplatcích. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným dnem po doručení žaloby žalovanému soudem, tj. dne 25.4.2023, když žalobkyně nedoložila, že by sama vyzvala žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení. Následujícího dne, tj. dne 26.4.2023 se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu a je povinen žalobkyni zaplatit úrok z prodlení, který je požadován ve výši dle .

17. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, s tím, že ohledně nároků uvedených ve výroku II. rozsudku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaný by měl s ohledem na převažující úspěch ve věci (včetně zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) v souladu s  právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

19. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.