Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 27/2022-75

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Janem Sedláčkem jako samosoudcem ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení, advokátem

sídlem adresa

o zaplacení 16 446,53 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 620 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 9 826,53 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 560 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 067,92 Kč, úroku z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 10% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z částky 8 000 Kč ve výši 19,07% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 454,91 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 862,52 Kč, úroku z prodlení z částky 4 977,78 Kč ve výši 10% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z částky 4 977,78 Kč ve výši 18,96% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 439,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 846,68 Kč, úroku z prodlení z částky 3 468,75 Kč ve výši 10% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z částky 3 468,75 Kč ve výši 19,27% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení zamítá.

III. Žalobce je povinen doplatit České republice Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech řízení České republice Městskému soudu v Brně částku, která bude určena samostatným usnesením.

VI. O nákladech opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 620 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 9 826,53 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 560 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 067,92 Kč, úroku z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 10% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z částky 8 000 Kč ve výši 19,07% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 454,91 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 862,52 Kč, úroku z prodlení z částky 4 977,78 Kč ve výši 10% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z částky 4 977,78 Kč ve výši 18,96% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 439,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 846,68 Kč, úroku z prodlení z částky 3 468,75 Kč ve výši 10% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z částky 3 468,75 Kč ve výši 19,27% ročně za dobu od 16. 1. 2021 do zaplacení zamítá. III. Žalobce je povinen doplatit České republice Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech řízení České republice Městskému soudu v Brně částku, která bude určena samostatným usnesením. VI. O nákladech opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Žalobou, doručenou soudu dne 10. 12. 2021, se žalobce domáhal zaplacení částky 16 446,53 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce dne uzavřel s žalovanou celkem tři smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne 15. 3. 2019 byla uzavřena smlouva, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 8 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku, úrok ve výši 1 600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. To vše mělo být zaplaceno v 60 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná však zaplatila toliko 2 980 Kč. Dne 28. 12. 2018 byla uzavřena smlouva, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 6 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku, úrok ve výši 1 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso 2 400 Kč. To vše mělo být zaplaceno v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná však zaplatila toliko 4 400 Kč. Dne 23. 8. 2018 byla uzavřena smlouva, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 8 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku, úrok ve výši 1 600 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso 3 200 Kč. To vše mělo být zaplaceno v 60 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná však zaplatila toliko 9 940 Kč.

Žalované byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník ve smyslu . , který navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že namítal neplatnost předmětných smluv a dále pak namítal absenci zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobce.

Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že dne 23. 8. 2018 byla po předchozí žádosti žalované (karta zákazníka, žádost o spotřebitelský úvěr) uzavřena mezi právním předchůdcem žalované a žalovanou smlouva o úvěru na částku 8 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti). Dne 28. 12. 2018 byla po předchozí žádosti žalované (karta zákazníka, žádost o spotřebitelský úvěr) uzavřena mezi právním předchůdcem žalované a žalovanou smlouva o úvěru na částku 6 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti). Dne 15. 3. 2019 byla po předchozí žádosti žalované (karta zákazníka, žádost o spotřebitelský úvěr) uzavřena mezi právním předchůdcem žalované a žalovanou smlouva o úvěru na částku 6 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti). Dne 15. 1. 2021 došlo k postoupení pohledávek na žalobce (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 + přehled postupovaných pohledávek) a dopisem ze dne 19. 2. 2021 bylo žalované toto postoupení oznamováno (oznámení o postoupení pohledávky + informace o zpracování osobních údajů + podací lístek ze dne 22. 2. 2021). Dne 13. 5. 2021 byla žalované zasílána předžalobní výzva (předžalobní výzva ze dne 13. 5. 2021).

Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení, soud dospěl k závěru, že žaloba je toliko částečně důvodná. Ze smlouvy ze dne 15. 3. 2019 bylo žalovanou uhrazeno 2 980 Kč, tudíž k zaplacení zbývá 5 020 Kč. Ze smlouvy ze dne 28. 12. 2018 bylo žalovanou uhrazeno 4 400 Kč, tudíž k zaplacení zbývá 1 600 Kč. Ze smlouvy ze dne 23. 8. 2018 bylo žalovanou uhrazeno 9 940 Kč, tudíž k zaplacení nezbývá nic. Současně je nutno uvést, že v případě smlouvy ze dne 23. 8. 2018 nelze částku 1 940 Kč, která byla zaplacena nad poskytnuto částku 8 000 Kč, automaticky započíst na další dvě smlouvy žalované. Zde by musel být ze strany žalované učiněn hmotněprávní úkon ve smyslu § 1982 a násl. o. z. Celkem tedy je žalovaná povinna uhradit částku 6 620 Kč (5 020 + 1 600).

Pokud jde o pravomoc českých soudů, tato vyplývá z ustanovení čl. 17 nařízení Brusel I bis, neboť žalovaná je sice slovenské státní příslušnosti, avšak zdržovala se na území České republiky, když ostatně zde i uzavřela předmětnou smlouvu. Soud postupoval dle českého práva v souladu s ustanovením čl. 6 nařízení Řím I. Mezi žalobcem a žalovanou sice byla uzavřena smlouva o úvěru dle a násl. o. z., avšak tuto soud hodnotí z více důvodů jako absolutně neplatnou. Předchůdce žalobce porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením a 2 , o spotřebitelském úvěru, neboť schopnost žalované splácet byla zjišťována pouze formálně. Jsou-li měsíční výdaje posuzované osoby toliko odhadovány na částku 5 800 Kč, jeví se tato částka jako nepřiměřeně nízká, není nijak stanovena její struktura. Chybí údaje o tom, jaký je druh bydlení žalované (zda v nájmu, či ve vlastní nemovitosti), absentují údaje o případně vyživovací povinnosti. Pokud tedy žalobce postupoval tak, že žalované poskytl částky 8 000 Kč, 6 000 Kč a 8 000 Kč, počínal si zcela lehkomyslně a musel si být vědom vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalované. Zda byla zkoumána úvěruschopnost soud zjišťuje z úřední povinnosti (srov. závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021 sp. zn. ).

Rezignací na řádné ověřování úvěruschopnosti žalované navíc s ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro společnost obecně (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Lze též odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , v němž je naopak zdůrazněno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, v opačném případě se dopouští správního deliktu.

Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaná obdržela od žalobce částku ve výši celkem 22 000 Kč, kterou zcela nevrátila, což na její straně představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v  , zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností spotřebitele, což znamená, že žalovaná dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. Vzhledem k tomu, že se žalovaná jednání neúčastnila, nemohl soud rozhodnout o splatnosti jinak než dle žádání žalobce, neboť žalovaná své poměry a tedy své schopnosti nedoložila, ani neobjasnila. Tento závěr soudu se opírá o výslovné znění , z jehož výslovného znění slovní konstrukce„ spotřebitel (nikoliv už dlužník) je povinen vrátit v době přiměřené“ vyplývá, že k založení nové platební povinnosti pro žalovaného dojde teprve soudním rozhodnutím a že v době rozhodování soudu žalovaný ještě ani není za dlužníka považován. Jakékoliv odkazy na problematiku splatnosti bezdůvodného obohacení upraveného v  jsou ve světle zásady lex specialis derrogat lex generalis, dle názoru nalézacího soudu, nepřiléhavé a nepřípustné. Žalovaná je tedy povinna uhradit částku 6 620 Kč a ve zbytku byla žaloba v návaznosti na výše uvedené zamítnuta.

Žalobce je povinen doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč vzhledem k Položce 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků dle Úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení podle , avšak žádné náklady jí nevznikly. V souladu s ustanovením bylo žalobci uloženo hradit náklady řízení státu, spočívající v nákladech na opatrovníka, a to dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, neboť žalobce byl ve sporu převážně neúspěšný. Konkrétní výše nákladů státu, připadající na žalobce, bude určena samostatným usnesením v návaznosti na odměnu opatrovníka, o které bude rozhodnuto po právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný navrhnout výkon rozhodnutí.