Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 194/2021-112
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových
sídlem adresa
pro zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 54 375 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně ode dne datum do zaplacení, a to do 15 od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 45 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši, 22 711,77 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 54 375 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně ode dne [datum] do zaplacení, a to do 15 od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 45 625 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši, 22 711,77 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč s odůvodněním, že u Městského soudu v Brně byl v pozici žalovaného účastníkem řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka. Řízení bylo zahájeno dne datum a ukončeno pravomocně dne datum, kdy byl právnímu zástupci žalobce doručen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí pod čj. číslo jednací. Řízení trvalo 6 let 1 měsíc a 11 dnů. Žalobce požaduje částku 17 500 Kč za 1 rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční. Požaduje navýšit tuto částku o 12 % s odkazem na jednoduchost řízení, když se nejednalo o řízení nikterak složité, a dále žalobce nijak nepřispěl k průtahům řízení, a s ohledem na význam řízení pro poškozeného, kdy předmět posuzovaného řízení byl pro žalobce velmi významný, neboť se týkalo jeho bydlení, a dále s odkazem na kritérium postupu orgánů veřejné moci, když se v řízení vyskytovaly průtahy. Žalobce dospěl k částce 100 212 Kč, kterou zaokrouhlil na částku 100 000 Kč. Uvedl, že rozhodně nezpůsobil, že by posuzované řízení trvalo nepřiměřeně dlouho. Pokud žalovaná tvrdila, že žadatel se na délce významně podílel opakovanými žádostmi o ustanovení obhájce a osvobození od placení soudních poplatků, a délka řízení byla z podstatné části způsobena procesní aktivitou žalobce, uvádí, že se jedná o rutinní činnost soudů a činnost, která není nijak zvlášť ani časově náročná. K tomu je nutné poukázat na skutečnost, že žádosti žalobce bylo vyhověno a žalobce byl od soudního poplatku v celém rozsahu osvobozen, což svědčí o tom, že osobní, majetkové a výdělkové poměry žalobce byly po celou dobu posuzovaného řízení stejné. Žalobcova snaha dosáhnout rozhodnutí o tom, že se žalobce osvobozuje od soudních poplatků v té fázi řízení, která předcházela vydání rozsudku soudu prvního stupně, byla pochopitelná a podle žalobce i důvodná. Co se pak týká žádosti o ustanovení právního zástupce pro dovolání, zde je zastoupení advokátem povinné. Význam předmětu posuzovaného řízení byl pro žalobce vysoký, nebo minimálně standardní. Jednalo se o částku 61 238 Kč s příslušenstvím, kde příslušenství tuto pohledávku přinejmenším zdvojnásobilo. Žalobce je osobou staršího věku a navíc osobou zdravotně postiženou, invalidní, je osobou, jejíž právní věc by podle stávající judikatury měla být vyřizována přednostně a s co největším urychlením. Žalovaná zaujala nesprávné stanovisko a tím jen prohloubila nemajetkovou újmu, která byla žalobci v souvislosti s posuzovaným řízením způsobená.
2. Žalována učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum. K projednání žádosti došlo datum. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/98 Sb. a poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu. Popsala průběh řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka. Dospěla k závěru, že celková délka řízení byla nepřiměřená. Předmětem řízení byla žaloba o zaplacení částky 61 238 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, spočívajícího v hrazení nákladů namísto žalovaného za služby spojené s užíváním bytu v domě. Žadatel se na délce řízení významně podílel opakovanými žádostmi o ustanovení obhájce a osvobození od soudních poplatků a podáváním řádných i mimořádných opravných prostředků do všech procesních rozhodnutí. Z toho důvodu bylo o meritu věci rozhodnuto až dne datum, tj. po pěti a půl letech od zahájení řízení. Uvedená délka řízení byla z podstatné části způsobena procesní aktivitou žalobce. Žalovaná dospěla k závěru, že konstatování porušení práva ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/98 Sb. se jeví jako dostačující, a žalobci tak nebylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění v penězích.
3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Městského soudu v Brně pod sp.zn. spisová značka, a to tak, že dne datum Městskému soudu v Brně ze strany Ing. jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení byla podána žaloba proti současnému žalobci o zaplacení částky 61 238 Kč s úrokem z prodlení od datum. Dne datum rozhodnutí pod čj. číslo jednací byl vydán platební rozkaz. Ten byl doručený žalobci dne datum. Dne datum současný žalobce podal odpor. Dne datum bylo podáno samotné vyjádření ve věci. Dne datum současný žalobce podává návrh na zamítnutí žaloby. Usnesením ze dne datum byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení. datum bylo doplněno právě žalobní tvrzení, a žalovaný se k tomu vyjadřuje datum. Na den datum je nařízeno jednání ve věci samé. Následuje žádost o odročení jednání ze strany právního zástupce současného žalobce, původního žalovaného. Jednání je tak odročeno na den datum. Dne datum ve věci proběhlo jednání, řízení bylo odročeno za účelem možné mimosoudní dohody do dne datum. V mezidobí došlo k ukončení zastoupení původního žalovaného, současného žalobce, a ten požádal o rozhodnutí o ustanovení zástupce v březnu 2016. Jednání tak bylo odročeno na neurčito za účelem rozhodnutí o této žádosti. Žalobce byl datum vyzván k doplnění informací, týkající se jeho majetkových, výdělkových a osobních poměrů, a tyto prokazuje v průběhu června roku 2016. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací byla žádost žalovaného o ustanovení právního zástupce zamítnuta. Proti tomu datum podal žalobce odvolání. Spis byl předložen dne datum odvolacímu soudu. Usnesením ze dne datum bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Žalobce podává dovolání a následně je spis předložen datum Nejvyššímu soudu. Ten vrací spis bez věcného vyřízení, neboť není zaplacený soudní poplatek. Žalobce je usnesením ze dne datum vyzván k zaplacení soudního poplatku. Žalobce žádá osvobození od placení soudních poplatků. Opět je mu zaslán tiskopis k zjištění jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrů. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, nebylo přiznáno žalobci osvobození od soudního poplatku za dovolání. Proti tomu podal žalobce odvolání dne datum a spis byl předložen odvolacímu soudu, tj. Krajskému soudu v Brně datum Krajský soud v Brně dne datum rozhodnutí pod čj. spisová značka rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne datum a ten dovolání odmítl pod čj. číslo jednací dne datum rozhodnutí dne datum rozhodnutí je soudu doručena žádost žalobce ke spojení věcí. Městský soud v Brně pod čj. číslo jednací dne datum rozhodnutí dovolací řízení proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací zastavil právě z důvodu nezaplaceného soudního poplatku. Žalobce uvádí datum, že nesouhlasí se spojením věcí. Usnesením ze dne datum byl návrh na spojení věcí zamítnut. Dne datum ve věci proběhlo další jednání, to bylo odročeno na den datum. Dne datum ve věci proběhlo další jednání, bylo prováděno dokazování a z důvodu předvolání svědka bylo odročeno den datum. Tohoto dne jednání proběhlo, byl vyslechnut svědek a jednání bylo odročeno na den datum, a toho dne byl ve věci vyhlášený rozsudek č. j. číslo jednací, kdy žaloba byla částečně zamítnuta, částečně soud žalobě vyhověl. Proti němu současný žalobce, původní žalovaný, podal odvolání a zároveň zažádal o osvobození od placení soudních poplatků dne datum. V mezidobí podali odvolání i původní žalobci. Současný žalobce, původně žalovaný, opět soudu doložil potvrzení o svých výdělkových a majetkových schopnostech. Usnesením čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud žalovaného, tj. současného žalobce osvobodil od placení soudních poplatků za odvolání. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu. Ten na den datum nařídil ve věci jednání, kdy rozsudek soudu prvního stupně dne datum rozhodnutí pod čj. spisová značka potvrdil. Rozhodnutí nebylo právní moci dne datum.
4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a) , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb. , s účinností od datum (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z číslo Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené obec smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne datum, § 36 ). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).
5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp.zn. spisová značka.
6. Co se týká právního posouzení, soud dospěl k závěru, že řízení vedené u Městského soudu v Brně pod sp.zn. spisová značka nese známky nesprávného úředního postupu ve smyslu ustanovení § 13 zákona 82/98 Sb. s tím, že je tímto nesprávným úředním postupem porušeno právo žalobce na spravedlivý proces nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud celkovou délku řízení, kterou posuzoval optikou ustanovení § 13 a § 31a zákona 82/98 Sb. ohraničil obdobím, kdy žalobci byl doručen platební rozkaz Městského soudu v Praze, dne datum, a ukončeno toto řízení pro žalobce bylo dne datum, kdy poslední rozhodnutí ve věci samé nabylo právní moci. Celková délka řízení tak byla 5 let a 10 měsíců. Řízení proběhlo na třech stupních soudní soustavy. U soudu prvního stupně je ve věci samé jednou, stejně tak u soudu odvolacího jednou, a dále v otázce procesních rozhodnutí probíhalo řízení i u Nejvyššího soudu České republiky. Předmětem řízení byl požadavek původních žalobců na úhradu částky přesahující 60 000 Kč s příslušenstvím, s tím, že za dobu, po kterou byl zákonný úrok z prodlení požadován do ukončení sporu, by vzrostla částka kapitalizovaného úroku z prodlení na částku přesahující 30 000 Kč. Co se týká jednotlivých úkonů soudu, které byly v daném řízení prováděny, soud dospěl k závěru, že sice zde nedošlo k delším průtahům v řízení, nicméně nelze ani konstatovat, že by jednotlivé úkony byly činěny v takovém časovém horizontu, zejména v situaci, kdy šlo již o spor starší tří let, aby bylo možné konstatovat, že celková délka řízení nebyla nepřiměřená. Naopak jednotlivé úkony byly činěny v období několika měsíců, a to byť se jednalo právě o úkony, které lze označit jako úkony jednoduché, případně šlo o jednoduchá procesní rozhodnutí. Lze částečně souhlasit s vyjádřením žalované v tom směru, že zejména první část řízení byla ovládána procesní aktivitou žalobce, který žádal o osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení právního zástupce, kdy je však nutné poukázat na skutečnost, že dle názoru soudu se nejednalo o požadavek., který by a priori měl vést k obstrukčnímu jednání ze strany žalovaného. Žalobce na počátku řízení byl právně zastoupen, v průběhu řízení došlo k vypovězení plné moci právního zástupce, a v tomto směru žalobce uvedl, že je nemajetný a požádal o osvobození od placení soudních poplatků, kdy občanský soudní řád takovouto možnost žadateli bez dalšího umožňuje. Je právě na soudu, aby zjistil informace a rozhodl o tom, zdali žadatel splňuje požadavky ustanovení § 138 a § 30 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V tomto směru je zde právě ustálený předpoklad zaslání tiskopisu k vyplnění, což se také stalo a žalobce tiskopisy s podklady vrátil. V tomto směru soudy rozhodly tak, že nepřiznaly žalobci osvobození od placení soudních poplatků a neustanovily mu zástupce pro řízení. Proti tomu žalobce podal logicky odvolání. Následně podal dovolání, kdy lze souhlasit se žalobcem, že v tomto směru je nutné zastoupení pro dovolací řízení a zaplacení soudního poplatku z podaného dovolání, kdy je povinností soudu o dalším požadavku na osvobození od placení soudního poplatku a ustanovení zástupce pro dovolání opětovně rozhodnout na základě informací, které jsou aktuální. V tomto směru také žalobce požádal o osvobození od placení soudních poplatků pro dovolací řízení a stejně tak pro ustanovení zástupce, o čemž bylo nově rozhodnuto. Následně vzhledem k tomu, že žalobce nebyl se svými žádostmi úspěšný, bylo dovolací řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku zastaveno. Nelze však a priori konstatovat, že lze klást k tíži žalobce tuto část řízení, kdy se jednalo pouze o jeden požadavek žalobce, který logicky následoval v procesní situaci, kdy žalobce pro řízení nebyl právně zastoupen, a bylo nutné a bylo povinností žalobce soudní poplatek na výzvu soudu zaplatit. Za situace, kdy žalobce byl ve sporu částečně úspěšný, částečně neúspěšný, podal odvolání proti rozsudku a byl opět vyzván k zaplacení soudního poplatku, opět požádal o zaplacení soudního poplatku a tentokrát bylo žalobci v plné míře vyhověno. V tomto směru nelze klást k tíži žalobce jakékoliv obstrukční jednání, tak jak je naznačováno ve vyjádření žalované. Soud má za to, že se jedná o procesní záležitosti, které o. s. ř. o. s. ř. předpokládá, v tomto směru nelze konstatovat, že by se jednalo o jakékoliv zneužití těchto prostředků upravených v § 138 a § 30 o. s. ř. o. s. ř. Bylo na soudu, aby se zhostil rozhodování o těchto žádostech v lhůtách přiměřených. Právě v situaci, kdy k tomuto fakticky nedošlo, došlo k prodloužení celkové délky řízení. Žalobci tak dle názoru soudu nelze klást plně k tíži prodloužení celkové délky řízení v tom směru, že by mu pouze na základě těchto žádostí nebylo přiznáno zadostiučinění v penězích. Soud dospěl k závěru, že celková délka řízení je nepřiměřená, došlo tak k porušení práva žalobce na spravedlivý proces ve smyslu § 13 zákona 82/98 Sb. Žalobci vznikla nemajetková újma ve smyslu ustanovení § 31a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , spočívající v porušení práva žalobce na spravedlivý proces nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a to v intenzitě, kterou je nutné nahradit v penězích. Soud dospěl k závěru, že na místě přiznat žalobci částku 15 000 Kč za 1 rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční, když i od data podání žaloby do vydání platebního rozkazu, který byl žalobci doručen dne datum, neuplynula v zásadě dlouhá doba, kterou by bylo nutné zohlednit jinak než ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 , a zároveň celková délka řízení nebyla zásadně nepřiměřená, nepřekročila délku 10 a více let tak, aby bylo na místě zvažovat navýšení základní částky ve výši 15 000 Kč. Soud tak dospěl závěru, že je namístě odškodnit žalobce za celkovou délku řízení 5 let a 10 měsíců ve výši 15 000 Kč za 1 rok trvání řízení za první 2 roky částkou poloviční. Soud tak dospěl k celkové částce 72 500 Kč. Tuto dále moderoval ve smyslu parametrů § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb., a snížil jí o 20 % z důvodu využití počtu stupňů soudní soustavy, které ve věci fakticky rozhodovaly. Soud přihlédl i k tomu, že ve věci rozhodovaly právě soudy tří instancí. Ve věci rozhodoval soud prvního stupně, soud odvolací a Nejvyšší soud ČR, kdy bylo nutné právě k žádostem žalobce rozhodovat opakovaně o osvobození od placení soudních poplatků, a to jak pro řízení ve věci samé, tak i pro řízení dovolací. Dále ve věci samé, po vyhlášení rozsudku bylo podáno i odvolání, o kterém rozhodoval odvolací soud. V tomto směru soud postupoval dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010, které umožňuje snížení základní části až o 30 % právě z důvodu počtu soudních soustav, které ve věci rozhodovaly, když rozhodování před každým stupněm soudní soustavy v sobě logicky nese nutnost prodloužení celkové délky řízení. Dále soud snížil tuto částku o 5 % z důvodu procesní a složitosti řízení, kdy právě nutnost o rozhodování o požadavcích žalobce na osvobození od placení soudních poplatků byla tou skutečností, která se celkově podepsala na nepřiměřené délce řízení. Je nutné právě poukázat na skutečnost, že i rozhodování o těchto nárocích v sobě nese logicky nutnost delšího prodloužení celkové délky řízení, kdy soud musí vyzývat účastníky k předložení důkazů prokazujících skutečnosti, které by vedly k rozhodnutí o osvobození od placení soudních poplatků. Zároveň toto zvažování objektivně opět prodlužuje celkovou délku řízení. Ve věci byl vyslýchán svědek, bylo prováděno značné množství listinných důkazů. Toto vše vede soud k závěru o procesní složitosti uvedeného řízení. Zároveň soud nedospěl k závěru, že by bylo na místě jakkoliv moderovat shora uvedenou částku tak jak tvrdí žalobce s ohledem na jeho vysoký věk a invaliditu, v době zahájení řízení bylo žalobci 56 let, v době ukončení 61 let, což dle názoru soudu žalobce v tomto směru nebyl osobou v tak pokročilém věku, aby bylo namístě k tomuto faktu fakticky přihlížet. Nejednalo se v době zahájení trestní stíhání ani o osobu, které by dle předpisu o sociálním pojištění svědčil nárok na starobní důchod z objektivních hledisek. Žalobce byl uznán invalidním pouze v I. stupni. Stejně tak soud nedospěl k závěru, že by částka jistiny cca 60 000 Kč + 30 000 Kč úroky z prodlení, tj. dohromady cca 90 000 Kč byla částka, která by byla jakkoliv částkou zásadní nebo částkou extrémně vysokou tak, aby pouze předmět uvedeného řízení odůvodňoval navýšení odškodnění žalobce vzhledem k významu uvedeného řízení pro poškozeného. Zároveň soud nedovodil ani skutečnost, že by se žalobce na celkové délce řízení podílel, když soud dospěl k závěru, že jeho požadavky a procesní aktivita nebyly v objektivním slova smyslu požadavky jakkoliv obstrukční, nebo které by nebyly v souladu s možnostmi občanského soudního řádu , a zároveň soud ani nedospěl závěru, že by bylo na místě moderovat uvedenou částku z důvodu chování orgánů státu, v tomto případě soudu, když právě určitá pomalost soudu vedla k prodloužení celkové délky řízení a ke konstataci nepřiměřenosti a délky uvedeného řízení, zároveň však soudy ve věci konaly, kdy soud dospěl k závěru, že se nejednalo o průtahy v uvedeném řízení a postup orgánů státu v tomto směru nelze ohodnotit tak, že by toto mělo vést k procentuální moderaci základní vypočtené částky Soud dospěl k závěru, že je na místě částku 72 500 Kč snížit o 25 %, kdy tak soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci částku ve výši 54 375 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
7. Zároveň soud přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , který byl doplněn podáním ze dne datum, kdy žalobce požaduje tento úrok ode dne datum, po uplynutí šestiměsíční zákonné lhůty, která je dána ustanovením § 14 zákona č. 82/98 Sb. žalované pro mimosoudní vypořádání nároku.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 osř a ust. § 9 odst. 4 písm. a AT. Ty se sestávají z odměny advokáta dle advokátního tarifu za úkony právní služby dne datum převzetí a příprava právního zastoupení ve výši 3.100 Kč, dne datum sepis žaloby na náhradu nemajetkové újmy ve výši 3.100 Kč, dne datum sepis vyjádření k vyjádření žalované k žalobě ve výši 3.100 Kč, dne datum zastoupení u soudního jednání ve výši 3.100 Kč. K tomu 4x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. 177/96 Sb., Soud přiznal také cestovné právního zástupce žalobce k soudnímu jednání dne datum (obec obec a zpět – 414 km) 2.804 Kč a to vozidlem příjmení jméno, při počtu 414 Km, spotřebě 4,4 spisová značka a ceně paliva 2, 072 Kč /km, a amortizaci 4,7 spisová značka. Soud přiznal náhradu za promeškaný čas právního zástupce žalobce cestou k soudnímu jednání dne datum ve výši 1.200 Kč. Soud přiznal DPH (nikoli však z cestovného). Náklady vzniklé žalobci soudní poplatek za žalobu 2.000 Kč.
9. Soud neuznal jako důvodný požadavek žalobce na úhradu nákladů řízení spočívajících v sepisu doplnění žaloby o úroky z prodlení datum, když žaloba měla být perfektní již k době jejího podání. A neuznal ani požadavek na parkovné obec dne datum ve výši 110 Kč podle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. spisová značka, když tento náklad je hrazen právě režijním paušálem.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí.