Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 338/2022-55
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 22 338 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 200 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 19 138 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 4 781,12 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 16 954,06 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 784,41 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 954,06 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 754,06 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 200 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 19 138 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 4 781,12 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 16 954,06 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 784,41 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 954,06 Kč od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 754,06 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne datum smlouvou o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s poskytnutým úvěrem úrok ve výši 3 500 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Žalovaná si dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázala zaplatit poplatek ve výši 638 Kč. Dlužná částka měla být uhrazena v měsíčních splátkách, a to nejpozději do datum. Žalovaná však uhradila pouze částku 21 800 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne datum, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná přes výzvy dlužnou částku neuhradila.
2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.
4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Dne datum došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru. Žalované byla poskytnuta částka 25 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala dále uhradit úrok v částce 3 500 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a poplatek za pojištění ve výši 638 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku v 58 pravidelných týdenních splátkách ve výši 304 Kč RPSN bylo stanoveno na 205 %. Uvedené sjednané poplatky nejsou ve smlouvě ani smluvních podmínkách blíže definovány a není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje např. administrativní činnost, za kterou je účtován poplatek ve výši 5 000 Kč Smluvní strany se dále dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdkyně žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně sjednaných poplatků (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a smluvními podmínkami). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila majetkovou situaci žalovaného prostřednictvím údajů, které žalovaná uvedla ve smlouvě a v kartě zákazníka při vyplňovaná žádosti o spotřebitelský úvěr. V té žalovaná uvedla, že je svobodná, má učňovské vzdělání, bydlí v nájemním bydlení s partnerem, nemá děti, je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou od listopadu 2016. Zaměstnání bylo telefonicky ověřeno. příjmení příjem z pracovního poměru činí 44 750 Kč. Výdaje na bydlení činí 5 200 Kč a osobní výdaje 10 000 Kč měsíčně, vyživovací povinnost činí 1 000 Kč. V kartě zákazníka je označeno, že finanční situace žalované byla ověřena bankovními výpisy, pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu (prokázáno kartou zákazníka). Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o změně v osobě věřitele písemně informována oznámením ze dne datum a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení výzvy. Žalované byla písemnost odeslána datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, podací lístek ze datum). Žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení dlužné částky rovněž předžalobní výzvou ze dne datum (prokázáno předžalobní výzvou, podacím lístkem ze dne datum).
5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. V daném případě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek úrok ve výši 3 500 Kč a administrativní poplatek ve výši 5 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso ve výši 10 000 Kč. Celkovou částku ve výši 44 138 Kč byla žalovaná povinna uhradit v 58 týdenních splátkách. Na svůj dluh uhradila žalovaná dle tvrzení žalobkyně celkem 21 800 Kč.
13. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Závazek žalované byl smlouvou koncipován tak, že právní předchůdkyni žalobkyně zaplatí jistinu půjčky a dále kapitalizovaný úrok a odměnu za administrativní činnost a hotovostní inkaso. Tato činnost není smlouvou ani smluvními podmínkami blíže definována, není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje administrativní činnost. Ze smlouvy ani smluvních podmínek nevyplývá, že by měla žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně vyvíjet jakoukoli jinou, než zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěru. Soud má proto za to, že poplatky účtované předmětnou smlouvou ani neodpovídají skutečným nákladům, které musí věřitel v souvislosti s uzavíráním smlouvy vynaložit. Svou podstatou představují požadované poplatky kapitalizovaný úrok. Soud tak uzavřel, že sjednané poplatky je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18.2.2003 sp.zn. 28 Co 33/2003 .
14. Při výši jistiny 25 000 Kč a výši kapitalizovaného úroku 18 500 Kč se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). V daném případě představuje úrok 74 % jistiny půjčky zhruba ročně. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Neúměrnost sjednaného úroku dokresluje i výše roční procentní sazby nákladů, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok, označený smlouvou vedle úroku za půjčené peněžní prostředky jako poplatek za administrativní činnost, za odporující dobrým mravům ve smyslu § 580 o. z.
15. Právní předchůdkyně žalobkyně tak staví své podnikání na zjevně neobvykle vysoké úrokové sazbě úroku z úvěru, a to i poté, co se Nejvyšší soud opakovaně vyjádřil k nemravnosti výše sazby úroků. Jinými slovy právní předchůdkyně žalobkyně staví model svého podnikání ve sféře poskytování rizikových úvěrů na tom, že ti klienti, kteří plní její podmínky (platí excesivně vysoký úrok z úvěru) a generují právní předchůdkyni žalobkyně vysoký zisk, vyvažují její ztráty z nesplácených rizikových úvěrů. Právní předchůdkyně žalobkyně tak sama svým jednáním dokládá, že úvěry s neexcesivní sazbou úroku z úvěru ani nechce uzavírat (srov. například rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022, č. j. 22 Co 61/2022 -40). Z uvedených důvodů tak soud shledal smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v souladu s § 576 a 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatnou jako celek. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru nemá žalobkyně právo na plnění ze smlouvy, ale pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z.
16. V řízení bylo zjištěno, že žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 25 000 Kč, u které nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si jí žalovaný mohl ponechat. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Dle žalobkyně žalovaná vrátila částku 21 800 Kč. Z průběhu řízení nevyplynulo nic k tomu, že by žalovaná plnila nad rámec tvrzení žalobkyně, žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud proto z tohoto tvrzení žalobkyně vycházel. Žalovaná se tedy v rozsahu rozdílu v plnění, tj. co do částky 3 200 Kč na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila (§ 2991 o. z.). Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) až dopisem, který jí byl odeslán dne datum. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalované doručena dne datum. V dopise jí byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta do 10 dnů od obdržení dopisu. Žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději dne datum. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř. , avšak s tím, že žalované, která byla ve věci z větší části úspěšná, žádné náklady řízení nevnikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.