Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
214 C 50/2023-47
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 11 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč s 11,75% úrokem z prodlení z částky 8 400 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 2 744 Kč s 11,75% úrokem z prodlení z částky 11 144 Kč od datum do datum a 11,75% úroku z prodlení z částky 2 744 Kč od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 945 Kč a smluvní pokuty ve výši 756 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 539,44 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: číslo – číslo pod variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 400 Kč s 11,75% úrokem z prodlení z částky 8 400 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 2 744 Kč s 11,75% úrokem z prodlení z částky 11 144 Kč od [datum] do [datum] a 11,75% úroku z prodlení z částky 2 744 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 945 Kč a smluvní pokuty ve výši 756 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 539,44 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: [číslo] – [číslo] pod [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 11 144 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 400 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně poplatků. Pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny, žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 8 400 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 440 Kč, poplatku za službu„ presto“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu,,klidné spaní“ 110 Kč, poplatku za službu,,informační SMS servis“ 29 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 945 Kč, smluvní pokutu 0,1% denně od datum do datum ve výši 756 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% z částky 11 144 Kč od datum do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaný požádal o úvěr a toto potvrdil pomocí podpisu. Žalobkyně poté zaslala žalované finanční prostředky na ověřený účet žalované.
2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.
3. Soud ve věci nařídil jednání, právní zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast, pokud jde o žalovaného, k jednání se bez omluvy nedostavil, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád jednal v jeho nepřítomnosti.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Z účtu žalobkyně byla na účet č. bankovní účet dne datum poukázána částka ve výši 8 400, dle zprávy společnosti právnická osoba byl ode dne datum vlastníkem a disponentem účtu žalovaný. Žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzvala předžalobní výzvou ze dne datum do 3 dnů, výzva dle podacího lístku byla žalovanému odeslána téhož dne. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem úvěrovou smlouvu dne datum, pak toto tvrzení nebylo v řízení dostatečně prokázáno, neboť z listin y označené„ smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvními poplatky a dále že se zavázal pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu. Nebyl ani prokázán obsah tvrzené dohody, když soudu byla předložena pouze jednostranně žalobkyní vyhotovená a podepsaná listin listina , která mohla být žalobkyní jakkoliv změněna. Není zřejmé, zda strany elektronicky právně jednaly způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Elektronické jednání účastníků nebylo soudu doloženo, ani k tomu nebyly navrženy žádné důkazy a pouze na základě tvrzení žalobkyně, že tomu bylo tak, jak tvrdí, nelze jejímu návrhu vyhovět. Skutečnost, že listin y předložené žalobkyní obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečným důkazem jeho projevu vůle.
5. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a
o.s.ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o.s.ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 ).
6. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne
datum o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení) se pro účely tohoto nařízení rozumí "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.
7. Podle čl. 25 bodu 1,2 nařízení elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.
8. Podle čl. 26 nařízení zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
10. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Právně soud věc zhodnotil tak, že k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě, nedošlo. Písemně lze smlouvu uzavřít v listinné nebo elektronické podobě, avšak i v případě elektronického uzavření smlouvy je podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. V daném případě ale nebylo prokázáno, že by žalovaný smlouvu elektronicky podepsal (případné, avšak neprokázané, přihlášení do uživatelského účtu nesplňuje definici elektronického podpisu dle nařízení, neboť osoba přihlašující se do svého profilu nepřipojuje specifikovaná data (elektronický podpis) k dalším specifikovaným datům (smlouva v elektronické podobě). Chybí zde tedy podstatná náležitost právního jednání. Písemná forma smlouvy v řízení prokázána nebyla. Ohledně dalších předložených listin (výpisů) žalobkyně neprokázala, že údaje o uzavřených smlouvách jsou zaznamenávány systematicky a jsou chráněny proti změnám, integrita předložených dokumentů je zcela neznámá. Žalobkyně tedy neprokázala, že uzavřela se žalovaným smlouvu tvrzeného obsahu.
12. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
13. Vzhledem ke shora uvedenému se soud zabýval, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný převzal od žalobkyně částku 8 400 Kč, přičemž jí dosud nevrátil ničeho, žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do této částky bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007 ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé žalovanému odeslala dne datum s určením data splatnosti do tří dnů, poslední den lhůty připadal na datum a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení.
14. Co do zbytku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , pro posouzení výše náhrady nákladů řízení vyčíslil soud požadovaný 11,75% úrok z prodlení z částky 11 144 Kč od datum do rozhodnutí soudu datum částkou 1 671,75 Kč. Takto se tedy žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 516,75 Kč (1 671,75 Kč + 11 144 Kč + 945 Kč + 756 Kč), žalobkyni však byla přiznána částka 8 400 Kč a 11,75% úrok z prodlení z této částky od datum do rozhodnutí soudu datum ve výši 470,51 Kč, tedy celkem 8 870,51 Kč. Žalobkyně byla proto úspěšná co do 61% a neúspěšná co do 39%, přísluší jí proto rozdíl mezi mírou úspěchu a neúspěchu, tedy 22% náhrady nákladů řízení.
16. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným a doměřeným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 900 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč, celkem 2 452 Kč, což s ohledem na nárok 22% náhrady nákladů řízení činí 539,40 Kč. Náhradu nákladů řízení soud žalobkyni přiznal k rukám právního zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , o DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně.
17. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 800 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.