Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 65/2023-64

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 12 486,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 681 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 803,76 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 486,76 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 15,49 % ročně z částky 10 344,21 Kč od datum do datum a úrok ve výši 15 % ročně z částky 10 344,21 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 681 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 803,76 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 486,76 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 15,49 % ročně z částky 10 344,21 Kč od [datum] do [datum] a úrok ve výši 15 % ročně z částky 10 344,21 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 486,76 Kč s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 10 344,21 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 344,21 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 12 486,76 Kč od datum do zaplacení. Uvedla, že žalobkyně je právním nástupce právnická osoba s.r.o., která poskytovala finanční produkty pod značkou anonymizováno. Na základě fúze ze dne datum došlo k fúzi sloučením právnická osoba bank a.s., jakožto nástupnické společnosti se právnická osoba s.r.o. Žalobkyně se žalovanou uzavřeli dne datum Smlouvu o hotovostním úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na základě které žalobkyně poskytla žalované dne datum finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a povinností žalované bylo poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku v 54 splátkách po 573 Kč (vyjma poslední splátky). Ve Smlouvě si strany ujednaly roční smluvní úrok ve výši 15,49 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 400 Kč a měsíční pojištění ve výši 46 Kč. Žalobkyně v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěru schopnost žalované. V rámci posouzení úvěruschopnosti se žalobkyně nespoléhala pouze na tvrzení žalované, ale informace poskytnuté žalovanou ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, způsob bydlení, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti verifikovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR,

sp. zn. žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené , o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. příjmení úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru příjmení. do výše příjmů žalovaného vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovanou s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně případných dalších závazků žalované vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalované a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru příjmení. Tímto postupem žalobkyně před uzavřením Smlouvy řádně dostála povinnostem dle ust. zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného se závěrem, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalované jako spotřebitele úvěr splácet. V části 5. Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaná poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost ze Smlouvy a 2 měsíce za sebou (splátka za měsíce 05/ 2022 a 06/ 2022) neuhradila splátku, respektive byla v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne datum zesplatněn. Ve Smlouvě byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaná se zavázala, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než 500 Kč, může žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V návaznosti na porušení povinností žalované a zesplatnění úvěru bylo žalované dne datum zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 12 486,76 Kč. Tato částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 10 344,21 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 504,55 Kč, dlužného pojistného ve výši 138 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, (3 x 500 Kč jako pokuty za pozdní úhradu splátky za květen 2022, červen 2022 a červenec 2022). Žalobkyně dne datum vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila podrobněji, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne datum.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou (jako zákazníkem), byla dne datum uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru číslo. Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná byla povinna poskytnutou částku vrátit v 54 splátkách po 573 Kč a zaplatit sjednané úroky. (ze smlouvy ze dne datum, z potvrzení o podpisu smlouvy, z úvěrových podmínek). Žalovaná při sjednávání kontokorentu prohlásila, že výše jejího příjmu činí 11 000 Kč, celkové příjmy domácnosti činí 30 000 Kč, výdaje domácnosti činí celkem 15 000 Kč a výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, má jedno dítě a žije ve vlastním domě. Žalovaná byla spoludlužníkem hypotečního úvěru v celkové výši 1 474 902 Kč s měsíční splátkou 5 478 Kč, když v době sjednávání předmětné smlouvy byla jedna splátka po splatnosti. Dále byla žalovaná dlužníkem úvěru ze stavebního spoření v celkové výši 243 389 Kč s měsíční splátkou 1 934 Kč. Příjem žalované byl dne datum ve výši 11 852 Kč, dne datum ve výši 11 439 Kč, dne datum ve výši 10 908 Kč a dne datum ve výši 11 943 Kč (z přehledu žádosti o úvěr, z úvěrové zprávy, z výpisu z účtu žalované). Žalovaná dne datum čerpala úvěr ve výši 20 000 Kč a uhradila celkem částku 17 319 Kč; žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně, resp. než která vyplývá z předložených listin (z potvrzení o vyplacení úvěru, z přehledu čerpání a splácení úvěru). Žalovaná porušila podmínky smlouvy tím, že úvěr nesplácela řádně a včas a žalobkyně následně dne datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 12 486,76 Kč. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 10 344,21 Kč a nesplaceným smluvním úrokem ve výši 504,55 Kč, dlužným pojistným ve výši 138 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč, která je souhrnem smluvních pokut za pozdní úhradu splátky za měsíce květen – červenec 2022), (ze zesplatnění, z přehledu čerpání a splácení úvěru). Žalovaná byla k zaplacení dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum.

4. Podle ustanovení , (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaná (jako úvěrovaným) dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

10. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

11. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. , a že žalobkyně tyto poměry prověřovala nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila záznam, dle kterého měl žalovaná prohlásit, že její příjem činí 11 000 Kč měsíčně, což bylo osvědčeno výpisem z účtu žalované za období datum – datum. V řízení však nebylo žalobkyní ani tvrzeno, že by jakkoliv zkoumala výdaje žalované, pouze z úvěrové zprávy mohla žalobkyně zjistit, že žalovaná má úvěr ze stavebního spoření v celkové výši 243 389 Kč s měsíční splátkou 1 934 Kč a hypoteční úvěr, na který zbývá zaplatit 1 471 902 Kč, při výši měsíční splátky 5 478 Kč, s jejímž placením je v prodlení. Stejně tak nebylo v řízení ani tvrzeno a ani prokázáno, že by žalobkyně zkoumal celkový příjem domácnosti, když žalovaná při svém příjmu cca 11 000 Kč měsíčně uváděla výdaje domácnosti ve výši 15 000 Kč měsíčně. Soud tak má za to, že za situace, kdy se žalobkyně spokojila pouze s tvrzením žalované o výši celkového příjmu domácnosti, aniž by jej také zkoumala (nechala si jej doložit), a vůbec nijak se nezabývala (konkrétními) výdaji žalované, i když žalovaná tvrdila celkové výdaje ve výši 15 000 Kč při prokázaném příjmu 11 000 Kč, a i když věděla, že žalovaná má i další úvěry v celkové výši 1 715 291 Kč a je v prodlení s placením jednoho z nich, nelze než uzavřít, že žalobkyně neposuzovala podle ust. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (žalobkyně) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

13. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 2 681 Kč (když na poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč uhradila žalovaná částku ve výši 17 319 Kč), kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni

14. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná

co do částky 2 681 Kč a žalovaná co do částky 9 803,76 Kč, tedy žalobkyně byla úspěšná z 21 % a žalovaná pak ze 79 %. V rámci poměru úspěchu a neúspěchu byla tedy úspěšnější žalovaná, které však žádné náklady v rámci tohoto řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.