Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 21/2023-74
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 52 781 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 32 113 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 32 113 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 458 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 46 571 Kč ve výši 15 % ročně od datum
do datum a z částky 14 458 Kč od datum do zaplacení, pohledávku ve výši 6 210 Kč a úrok ve výši 64,85 % p.a z částky 38 789,10 Kč od datum do datum ve výši 1 612,08 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 38 789,10 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 109 900,00 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 32 113 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 32 113 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 458 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 46 571 Kč ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum] a z částky 14 458 Kč od [datum] do zaplacení, pohledávku ve výši 6 210 Kč a úrok ve výši 64,85 % p.a z částky 38 789,10 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 612,08 Kč, úrok ve výši 15 % p.a z částky 38 789,10 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 109 900,00 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne datum ke zdejšímu soudu žalobu o zaplacení celkové částky 52 781 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení a smluvním úroku, s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru číslo. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 40 000 Kč, který se zavázal spolu se sjednaným úrokem ve výši 64,85 % p. a. splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 2 629 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem dubnem 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 498 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč. Následně došlo v důsledku prodlení žalovaného automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu datum, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy. V souladu s bodem 6.5 smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě ode dne datum, až do jejího úplného zaplacení. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak marně.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil.
3. Provedeným dokazováním, a to z návrhu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum (včetně akceptační doložky ze dne datum), z oznámení o schválení úvěru ze dne datum, z dokladu o vyplacení úvěru ze dne datum a splátkového kalendáře ze dne datum, včetně dodejky z datum, vyplynulo, že dne datum podepsal žalovaný smlouvu o úvěru a to dohodnutým postupem prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč, které byly žalovanému zaslány dne datum na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit částku 40 000 Kč s úrokem 64,84 % ročně (oproti úroku 64,85% uvedenému v žalobě), celkem 91 584 Kč ve 36 měsíčních splátkách po 2 629 Kč, splatných vždy ke každému 17. dni příslušného měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem dubnem 2022. Z výzvy k zaplacení ze dne datum a z výzvy ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné splátky číslo číslo zároveň jej upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a vzniku nákladů v souvislosti s těmito výzvami. Z oznámení ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně ke dni datum zesplatnila celý zbytek dluhu v důsledku prodlení žalovaného trvajícího déle než 65 dnů, a to v celkové částce 46 571 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne datum, včetně podacího archu z datum, vyplynulo, že žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky s možností uplatnění své pohledávky v soudním řízení. Z karty klienta vyplynulo zaslání upomínek ohledně druhé a třetí dlužné splátky včetně tvrzení žalobkyně, že na dlužnou částku bylo zaplaceno 7 887 Kč.
4. Z přílohy číslo k návrhu smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet ze dne datum a přihlášky do pojištění vplynulo, že se žalovaný přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, sjednaného na základě pojistné smlouvy mezi poskytovatelem úvěru v roli pojistníka a pojišťovnou právnická osoba s měsíční úhradou za pojištění ve výši 85 Kč.
5. Z výpisu z nebankovního registru klientských (NRKI) informací vyplývá, že žalovaný měl CBS skóre 539, s tím, že se jedná o klienta s nízkým rizikem.
6. Z výpisu z registru SOLUS z datum vyplynulo, že zde nebyl žádný záznam o dlužné částce po splatnosti.
7. Z prohlášení klienta ze dne datum včetně hodnocení klienta z téhož dne, vyplynulo, že žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 19 282 Kč měsíčně ze zaměstnání, z výdajů 3 860 Kč měsíčně, z platby za bydlení ve výši 2 603 Kč měsíčně a z výdajů na dopravu, kurzy a záliby 0 Kč měsíčně, a z informací, že žalovaný nemá další výdaje na splátky. Vycházela z celkových výdajů 6 463 Kč a rezervy 11 819 Kč měsíčně. Jako finanční potřeba byla uvedena částka 250 000 Kč, celková výše úvěru 40 000 Kč. Jako zaměstnavatel uvedeno právnická osoba, hlavní pracovní poměr na dobu určitou, rodinný stav svobodný.
8. Z výpisu vybraných pohybů na účtu vyplynulo, že žalovanému byla vyplacena mzda od Senco obec spol. na jeho účet ve výši 15 850 Kč v 11/ 2021, ve výši 19 619 Kč v 12/ 2021, ve výši 19 894 Kč v 1/ 2022 a ve výši 18 335 Kč v číslo.
9. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy datum a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy.
10. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
15. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne
datum. Žalobkyně však ani k výzvě soudu řádně nedoplnila skutková tvrzení a nenavrhla důkazy ke splnění povinnosti, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného, jako spotřebitele, úvěr splácet. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne datum, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně si před uzavřením smlouvy o úvěru provedla lustraci žalovaného, kterou zjistila, že žalovaný je v registru NRKI veden jako osoba s nízkým rizikem a dle registru SOLUS neměl žalovaný žádný záznam o dlužné částce po splatnosti. Jeho příjem byl však okolo 19 000 Kč měsíčně a žalobkyně vyšla z neověřených výdajů na bydlení v nereálné výši 2 603 Kč měsíčně a z celkových výdajů žadatele 6 463 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že splátka požadovaného úvěru představovala 14 % celkových příjmů žadatele, který navíc uvedl svou finanční potřebu ve výši 250 000 Kč v žádosti o úvěr, bylo na místě ověřit hospodaření s reálnou rezervou dalším způsobem (např. předložením celkového výpisu z účtu). Prakticky jediným důkazem o jeho úvěryschopnosti bylo potvrzení o příjmu v průměrné výši 18 424 Kč, za 4 měsíce předcházející žádosti. Nelze tak dospět k závěru, že žalobkyně měla dostatečné informace o jeho hospodaření. Žalobkyně vycházela především z životního minima, které je zcela hypotetickým pojmem a pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného neposkytuje odpovídající představu o jeho faktických poměrech. Ze všech těchto skutečností nelze dospět k závěru, že žalovaný je úvěruschopný, když žalobkyně neprokázala, že měla ucelený obraz o výdajové stránce hospodaření žalovaného. Žalobkyně proto neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.
17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako zvláštní nárok podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru na vrácení poskytnuté jistiny. Žalovaný získal plnění ve výši 40 000 Kč, z poskytnutých peněžních prostředků vrátil částku 7 887 Kč, proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 32 113 Kč, včetně úroku z prodlení od datum do zaplacení, (žalovaný ani žalobkyně nevyužili svého práva, aby přiměřenou lhůtu k vrácení určil soud. Lze tak mít za to, že konkludentně souhlasili s lhůtou běžící podle výzvy k vrácení stanovenou ve výzvě.) Prodlení nastalo nejpozději třetí den po doručení výzvy dne datum, vzhledem k prvnímu prokázanému odeslání výzvy k zaplacení z datum). Soud přiznal úroky z prodlení v požadované výši žalobkyní, dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla zákonná výše shodná). Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
18. Ohledně ostatních uplatněných nároků, které mají původ v neplatné smlouvě o úvěru, včetně související pojistné smlouvě, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť částečně úspěšné žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 7 % z celkových nákladů řízení (z požadované částky 62 569,08 Kč bylo přiznáno 33 640,26 Kč po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí) a jedná se tak o úspěch v poměrně nepatrné části.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).