Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 22/2023-38
Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba anonymizována tři slova, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 14 673,65 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku
5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 15. 7. 2022
do zaplacení.
II. Pokud se dále žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 9 673,65 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 478,05 Kč, zákonného úroku
z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 5. 5. 2022 do 14. 7. 2022, v této
části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení. II. Pokud se dále žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 9 673,65 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 478,05 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 5. 5. 2022 do 14. 7. 2022, v této části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 21. 9 2022 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení celkem 14 673,65 Kč (z toho 5 000 Kč nesplacená jistina,
5 460,50 Kč nezaplacený poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní úroky za poskytnutí úvěru 1 026,85 Kč celkem, smluvní pokuta 2 500 Kč, náklady na vymožení pohledávky 252,30 Kč, náklady mimosoudního vymáhání pohledávky 434 Kč), dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 5. 5. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 000,12 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 12. 12. 2020 uzavřeli žalovaný
a právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru č. číslo. Na základě této smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj účet finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Spolu s jistinou se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši, jež byla vypočtena z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 10 624,88 Kč (viz 1. strana smlouvy o úvěru„ Celková částka, kterou klient zaplatí“) se splatností do 14. 1. 2021 Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru prostřednictvím internetových stránek webová adresa, žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru, vybral si výši úvěru, navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru. Po vyplnění uvedených dat se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit. Jelikož uvedené podmínky poskytnutí finančních prostředků žalovanému vyhovovaly, následně klinul na políčko„ Chci půjčit“. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl základní údaje
o své osobě, dále okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, to je údaje o zaměstnání, o výši měsíčních příjmů. Dále žalovaný vyplnil údaje o kontaktní osobě a číslo bankovního účtu, na který mu měly být poskytnuté finanční prostředky zaslány. Poté se seznámil s obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, následně po odsouhlasení předmětné smlouvy z vlastní vůle zaškrtl příslušné políčko, čímž potvrdil, že rozuměl a souhlasil se všemi součástmi procesu. Po procesu odsouhlasení všech souvisejících dokumentů (ujednání a čestné prohlášení klienta) byla žalovanému na zadané mobilní číslo odeslána SMS zpráva s unikátním kódem číslo, který žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím odeslal žádost o poskytnutí úvěru. SMS kód je uveden na poslední straně smlouvy o úvěru spolu s datem a se jménem žalovaného. Veškerá smluvní dokumentace pak byla žalovanému zaslána na zadaný e-mail. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění byl učiněn okamžikem odeslání žádosti o poskytnutí úvěru (čl. III. odst. III .1.8 smlouvy). Samotná smlouva o úvěru a související dokumenty byly žalovaným podepsány pomocí zadání verifikačního SMS kódu. Dokumenty nabyly platnosti a účinnosti zadáním SMS kódu, který měl omezenou dobu platnosti 48 hodin (čl. III.2. smlouvy). Na základě poskytnutých údajů v rámci shora popsaného procesu původní věřitelka ověřovala schopnosti a možnosti žalovaného splácet požadovaný úvěr. Žádost
o poskytnutí úvěru byla žalovanému následně schválena a na zadaný bankovní účet mu byla odeslána požadovaná finanční částka, a to s variabilním symbolem složeným z rodného čísla žalovaného a dalších symbolů, které společně vytvořily část, příp. celé číslo smlouvy o úvěru. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy o úvěru nesplnil, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradil částku, k jejímuž plnění se zavázal. Dle informací od původní věřitelky žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho. Z původní věřitelky byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 5. 2022 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena přípisem původní věřitelky dne 2. 5. 2022 (správně 27. 6. 2022). Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 945,90 Kč
a skládala se z nesplacené jistiny 5 000 Kč, nesplaceného smluvního úroku 1 026,85 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5 460,50 Kč, smluvní pokuty 2 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 706,25 Kč, nákladů na vymožení pohledávky 252,30 Kč. Dále žalobkyně požadovala náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč (odeslaný obyčejný dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč),
o výši nákladů byl žalovaný informován v dopise žalobkyně ze dne 12. 5. 2022. Co se týká smluvní pokuty, tak v důsledku prodlení žalovaného vzniklo původní věřitelce v souladu s čl. VIII. odst. VIII.1. smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Na žalobkyni byla v rámci postoupení pohledávky evidované za dlužníkem postoupena smluvní pokuta v celkové výši 2 500 Kč, která je tvořena nedoplatkem smluvní pokuty za prodlení žalovaného. Smluvní pokuta byla napočítána původním věřitelkou v souladu s § 122 odst 3 zákona o spotřebitelském úvěru pouze do výše 50 % jistiny úvěru. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně požaduje smluvní pokutu 2 500 Kč, která odpovídá výpočtu za období od 15. 1. 2021 do 10. 9. 2021. Žalovaný byl o úhradu dlužné částky upomínán, poslední upomínka před podáním žaloby byla odeslána doporučeně dne 2. 9. 2022, žalovaný nezaplatil ničeho.
2. Podáním ze dne 6. 10. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět v části požadovaných kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, původně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 000,12 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 15. 1. 2021, to je od prvního dne prodlení se splácením dluhu, do 14. 3. 2022), žalobu vzala v této části zpět co do částky 522,07 Kč (uvedla, že šlo o nesprávný výpočet), takže po částečném zpětvzetí požadovala kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 478,05 Kč (vypočteno z dlužné jistiny úvěru v sazbě dle platných právních předpisů za období od 15. 1. 2021, to je od prvního dne prodlení se spláceném úvěru, do 14. 3. 2022). K částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, než bylo ve věci jednáno, usnesením číslo jednací ze dne 15. 11. 2022 soud řízení co do částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 522,07 Kč zastavil. Ohledně zbytku požadovaného nároku soud dne 15. 11. 2022 pod číslo jednací vydal elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením číslo jednací ze dne 1. 2. 2023, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se žádný z účastníků nedostavil (zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil), o odročení žádný z nich nežádal, v souladu s ustanovením § 101 odst. 3
o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (zástupce žalobkyně), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Z kopie smlouvy o úvěru č. číslo datované 12. 12. 2020, z kopie formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z kopie výpisu bankovního účtu prokazujícího poskytnutí jistiny, z kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 5. 2022 včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu, z dopisu s návrhem na mimosoudní řešení ze dne 12. 5. 2022, z předžalobní upomínky ze dne 2. 9. 2022 zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaný dne 12. 12. 2020 uzavřel se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru č. číslo. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet č. bankovní účet částku 5 000 Kč, kterou se zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč a sjednaným smluvním úrokem ve výši 40 % ročně vrátit do 14. 1. 2021. Žalovaný své povinnosti z úvěrové smlouvy nesplnil, na svůj závazek do sjednané doby splatnosti, ale ani po jejím uplynutí neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne 4. 5. 2022, byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy
o úvěru postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno doporučeně zaslaným přípisem. Dopisem ze 27. 6. 2022 zaslala původní věřitelka žalovanému doporučeně oznámení
o postoupení pohledávky, která k datu postoupení včetně příslušenství byla vyčíslená na částku 14 945,90 Kč. Doporučeně zaslanou výzvou před podáním žaloby ze dne 2. 9. 2022 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky celkem ve výši 14 577,23 Kč nejpozději do 13. 9. 2022 s tím, že pokud dluh neuhradí, obrátí se na soud.
5. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.
10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobkyně jako právní nástupkyně původní věřitelky domáhá zaplacení jistiny úvěru. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 12. 12. 2020 částku 5 000 Kč, přitom z této částky jí žalovaný doposud ničeho neuhradil (což ničím zpochybněno nebylo). Zbývající částky (úroky, poplatky, smluvní pokuta, náklady na vymáhání), jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by původní věřitelka řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, se zbavila možnosti poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku 5 000 Kč, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení. Soud vyhodnotil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení
§ 588 občanského zákoníku. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 občanského zákoníku vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dostál jím zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaný skutečně vyčerpal, a částkou, kterou žalobkyni uhradil. To znamená, že žalobkyně, na kterou původní věřitelka předmětnou pohledávku převedla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 5. 2022, se důvodně domáhá vrácení částky 5 000 Kč, a proto soud v této části žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). Současně vznikla žalovanému nevrácením uvedené částky druhotná povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení, jak má na mysli ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, a to v návaznosti na výzvu k zaplacení obsaženou v oznámení o postoupení pohledávek. Ve výzvě byla právní předchůdkyní žalobkyně určena desetidenní lhůta k zaplacení od jejího doručení, výzva byla podána na poště dne 29. 6. 2022, doručenku k ní žalobkyně nepředložila. Vzhledem k běžné doručovací praxi soud vychází z toho, že výzva byla doručena třetím dnem, nejpozději v pondělí 4. 7. 2022, desetidenní lhůta k plnění tak uplynula 14. 7. 2022 a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení, přitom zákonný úrok z prodlení ve 2. pololetí roku 2022 byl ve výši 15 % ročně, soud vycházel z toho, že žalobkyně požaduje úrok ve výši 8,25 %. Nárok na zákonné úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejich výše je v souladu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Mezi stranami nebyl spor o určení okamžiku splatnosti nevrácené jistiny, jak má na mysli § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný zůstal v řízení naprosto nečinný, takže nebylo možno ohledně jeho poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně ani neprokázal, že jeho možnosti mu umožňují splácet jistinu pouze v konkrétní výši splátek, je nutno dovodit, že v možnostech žalovaného je splatit celou jistinu najednou. Ve zbytku soud žalobu z důvodů uvedených výše zamítl (výrok II. rozsudku).
11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vycházel z toho, že žalobkyně měla ve věci úspěch ve 36,6 % (co do částky 5 000 Kč) z uplatněného nároku (předmětem řízení je„ nesplacená jistina“ 5 000 Kč,„ nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru“ ve výši 5 460,50 Kč,„ náklady na vymáhání“ 252,30 Kč a„ smluvní pokuta“ 2 500 Kč,„ náklady mimosoudního vymáhání“ 434 Kč, to je celkem částka 13 646,80 Kč, zbytek je příslušenství) a neúspěch co do 63,4 %. Žalovaný tedy měl úspěch co do 63,4 % a neúspěch co do 36,6 %. Žalovaný by měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení co do 26,8 %. Z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady řízení vznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).