Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 258/2021-56

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 51.838,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44.942 Kč a zákonný úrok z prodlení

8,25% ročně z částky 44.942 Kč od datum do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1.900 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 6.896,09 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.291,84 Kč, úrok 22,68 % ročně z částky 50.532,92 Kč od datum do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení z částky číslo od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 6.896,09 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, na náhradu nákladů řízení částku 9.270,90 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po 1.900 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po úhradě dlužné částky a zákonných úroků z prodlení dle výroku I. tohoto rozsudku, nebo po jejím zesplatnění, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44.942 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně z částky 44.942 Kč od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1.900 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 6.896,09 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.291,84 Kč, úrok 22,68 % ročně z částky 50.532,92 Kč od [datum] do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení z částky [číslo] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 6.896,09 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, na náhradu nákladů řízení částku 9.270,90 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po 1.900 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po úhradě dlužné částky a zákonných úroků z prodlení dle výroku I. tohoto rozsudku, nebo po jejím zesplatnění, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.</b>

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne datum, domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 51.838,09 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěrový rámec 50.000 Kč, který čerpal prostřednictvím kreditní karty. Celkem žalovaný vyčerpal 50.532,90 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr a úroky 22,68 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5% z dlužné částky nejméně 500 Kč. Dále se žalovaný zavázal v případě nesplácení úvěru k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, náhradě nákladů vymáhání ve výši 600 Kč a poplatku za odeslání upomínky 100Kč žalovaný se dostal do prodlení a žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila. Odstoupení bylo žalovaného oznámeno písemně dne datum. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny 50.532,92 Kč, poplatků 700 Kč, smluvní pokuty 605,17 Kč a smluvního úroku splatného ke dni datum 3.291,84 Kč Smlouvou ze dne datum postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nijak nereagoval.

2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně skutková tvrzení týkající se splnění povinnosti prověřit před poskytnutím spotřebitelského úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to podáním ze dne

datum. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě.

3. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný.

4. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Soud ve věci provedl dokazování listinami – formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb e dne datum, žádostí /smlouvou o revolvingovém, úvěru číslo ze dne datum, oznámení o schválení úvěrového rámce ze dne datum, platební bilancí úvěru, produktovými podmínkami pro revolvingový úvěr, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum číslo včetně seznamu postoupených pohledávek, všeobecnými obchodními podmínkami, odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávek z datum včetně dokladu o odeslání - podacího lístku ze dne datum, výzvou k plnění ze dne datum včetně dokladu o odeslání - podacího lístku ze dne datum.

6. Soud důkazy hodnotil podle , tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

7. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

8. Žalovaný dne datum požádal právnická osoba anonymizována dvě slova o revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50.000 Kč. Do žádosti uvedl, že je rozvedený starobní důchodce, nemá žádnou vyživovací povinnost, je majitelem domu/bytu a pobírá starobní důchod ve výši 8.500 Kč, přičemž náklady domácnosti jsou 2.000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že nemá jiné finanční závazky. Soudu není zřejmé, zda a z čeho byly uvedené údaje věřitelem ověřovány. Žalobkyně dále uvedla, že předchozí dluhové zatížení žadatele ověřila dotazem na registry příjmení, NRKI/BRKI, lustrací v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Výstupy těchto registrů soudu předloženy nebyly. Dne datum uzavřel žalovaný smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 50.000 Kč, první čerpání ve výši 6.898 Kč bylo užito k úhradě kupní ceny zboží. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit úvěr splátkami v minimální výši 5% z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci nejméně 500 Kč. Úrok byl stanoven v roční v pohyblivé výši 22,68 % ročně. Dále byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky v prodlení. Z platební bilance úvěru vyplývá, že žalovaný čerpal úvěr dne datum ve výši 6.898 Kč (úhrada kupní ceny za zboží dle smlouvy) a dále výběry hotovosti dne datum ve výši

15.000 Kč a 2.000 Kč, dne datum ve výši 4.000 Kč, 2.000 Kč a 10.000 Kč a dne

datum ve výši 6.000 Kč a dne datum výběrem ve výši 1.800 Kč, celkem tedy žalovaný vyčerpal 47.698 Kč. Dále z této platební bilance soud zjistil, že žalovaný zaplatil na svůj dluh 4 splátky po 689 Kč, tj. celkem 2.756. Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek číslo řádku 4 soud zjistil, že právnická osoba anonymizována tři slova postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován.

10. Z rejstříku zahájených soudních řízení (nahlédnutím do informačního systému používaného soudem) soud zjistil, že proti žalovanému byla v letech 2012 až 2015 zahájena tři exekuční řízení a dále v roce 2021 byla zahájena dvě soudní řízení k vymožení pohledávek ze spotřebitelských úvěrů poskytnutých nebankovními subjekty ze smluv uzavřených žalovaným v únoru a srpnu 2018 (tedy před uzavřením předmětné smlouvy číslo), z těchto zjištění plyne, že ke dni sjednávání předmětného úvěru měl žalovaný další dluhy z předchozích závazků, z nichž některé byly již ve fázi exekučního vymáhání a další vznikly ze spotřebitelských úvěrů poskytnutých nebankovními subjekty, které nebyly řádně spláceny.

11. Smluvní vztahy založené smlouvami o zápůjčce uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem číslo , a zákonem číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.

12. Podle ustanovení a , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Dle ustanovení a , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Podle ustanovení (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo

15. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

19. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. ) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. : Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

20. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne

datum smlouvu o spotřebitelském úvěru. Povinností právního předchůdce žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.

21. Soud posoudil úvěruschopnost žalovaného ke dni datum dle shora zjištěných informací, v souvislostech poskytnutého úvěru, a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny příjmy a výdaje žalovaného- Ze žádosti o úvěr je zřejmé, že jediným příjmem žadatele je starobní důchod v minimální výši 8.500 Kč. Poskytovatel úvěru se bez jakéhokoli ověření spokojil s informací žadatele o výši nákladů na bydlení 2.000 Kč, ačkoli je zcela nepochybné, že tato částka je k pokrytí nákladů na bydlení (byť ve vlastním domě), jídlo, ošacení a léky je zcela nereálná. Nelze také přehlédnout, že ačkoli poskytovatel úvěru tvrdí, že zkoumal předchozí dluhové zatížení žadatele v registrech SOLUS, NRKI/BRKI a centrální evidenci exekucí, pak z těchto registrů žádné závěry nevyvodil, byť jak soud důvodně předpokládá v registru SOLUS se již měla projevit špatná platební morálka žalovaného ve vztahu k předchozím spotřebitelským úvěrům nespláceným od října 2018 a v registru exekucí byly evidovány exekuce proti žalovanému. Soud tvrzení žalobkyně o prověřování dluhového zatížení žadatele posoudil jako neprokázané. Na základě soudem zjištěných informací nelze dospět k jinému závěru, než že žadatel neměl žádné volné prostředky pro splácení dalšího závazku. Poskytovatel úvěru se v daném případě spokojil s ničím nepodloženými údaji žadatele o jeho výdajích a další posuzování solventnosti žadatele proběhlo zcela formálně s cílem vykázat aktivitu pro splnění povinnosti věřitele dle zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Ačkoli to žalobkyně v obecné rovině tvrdí, v tomto konkrétním případě neprokázala, že by zjišťovala (ověřovala) výdaje žadatele. Na základě informací, které žalobkyně měla (resp. s ohledem na zcela absentující ověření informace o výdajích žadatele), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva.

23. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené dne datum číslo.

24. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění celkem 47.698 Kč. Žalovaný zaplatil celkem 2.756 Kč. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 44.942 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 44.942 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od datum tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

25. V souladu s ustanovením a s odkazem na ustanovení věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Jako přiměřené možnostem žalovaného považuje soud úhradu dluhu v pravidelných měsíčních splátkách po 1.900 Kč do zaplacení. Při takto stanovené měsíční splátce dojde k celkové úhradě přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době, žalovanému bude poskytnuta možnost uhradit dluh, aniž by byl nepřiměřeně zvýhodněn na úkor žalobkyně. Výhoda splátek je však podmíněna tím, že žalovaný bude svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí byť jen jedinou splátku řádně a včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným najednou. Žalobkyně by se pak mohla domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). Žalobkyně požadovala zaplacení částky 55.129,93 Kč (včetně kapitalizovaného úroku), přičemž úspěšná byla co do částky 44.942 Kč (tj. v rozsahu 63,04% čistý úspěch). Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku 2.074 Kč a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem dle vyhlášky číslo , o odměnách advokátů a náhradách advokátů (advokátní tarif) za úkony právní služby dle , písm. a) a d) advokátního tarifu, příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění 3 x 3.180 Kč, paušální náhradě hotových výdajů 3 × 300 Kč dle advokátního tarifu a 2.192,40 Kč náhradě za daň z přidané hodnoty dle , celkem 14.706,40 Kč z toho 63,04 % činí 9.270,90 Kč.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.