Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 109/2023-59
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Glombicovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 116 418 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 57 056 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 57 056 Kč za dobu od 10. 4. 2023 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ve zbylé části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 26 360 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 83 416 Kč od 26. 10. 2018 do 9. 4. 2023, pohledávky ve výši 33 002 Kč a úroku ve výši 89,27 % ročně z částky 67 142,63 Kč za dobu od 26. 10. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 390 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 57 056 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 57 056 Kč za dobu od 10. 4. 2023 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbylé části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 26 360 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 83 416 Kč od 26. 10. 2018 do 9. 4. 2023, pohledávky ve výši 33 002 Kč a úroku ve výši 89,27 % ročně z částky 67 142,63 Kč za dobu od 26. 10. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 236 390 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou, doručenou soudu dne 12. 4. 2023, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 116 418 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 24. 5. 2018 byla žalovanému poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě zápůjčka ve výši 68 000 Kč. K vyplacení zápůjčky došlo dne 28. 5. 2018. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem splácet v 36 měsíčních splátkách po 5 472 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2018. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný ovšem neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Ze strany žalovaného byly zaplaceny splátky pouze dne 22. 6. 2018 a dne 25. 7. 2018 v celkové výši 10 944 Kč. V důsledku prodlení došlo k zesplatnění celého úvěru dne 24. 10. 2018. Před zesplatněním zápůjčky vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč. Dále žalobkyně uplatňuje částku 400 Kč, jakožto náklady spojené s uplatněním pohledávky. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou (ode dne 26. 10. 2018 až do zaplacení). V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru. Žalovaný nesplnil dluh ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.
3. K jednání, jež se ve věci konalo dne 7. 6. 2023, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno v souladu s ust. § 49 odst. 1 a 4 o. s. ř. o. s. ř. dne 19. 5. 2023, svou neúčast neomluvil.
4. V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě číslo ze dne 29. 5. 2018, že žalobkyně oznamuje žalovanému, že jako poskytovatel úvěru akceptovala návrh na uzavření smlouvy o úvěru, kdy celková výše úvěru je 68 000 Kč, klient má celkem zaplatit 196 992 Kč, úvěr je splatný v 36 ti splátkách po 5 472 Kč, splatný vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, zápůjční úroková sazba činí 136,57 %.
5. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru vzal soud za prokázáno, že výše jednotlivých splátek činí 5 472 Kč a splátky jsou splatné k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 6. 2018.
6. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 3. 2023 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy o úvěru číslo to ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od odeslání oznámení.
7. Z výpisu nebankovní registru klientských informací, vzal soud za prokázáno, že žalovanému byl přiřazen kód 13, což značí, že klient má pouze ukončené smlouvy, a to dříve než před 36 měsíci.
8. Z dokladu o vyplacení úvěru vzal soud za prokázáno, že dne 28. 5. 2018 byla na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol vyplacena částka 68 000 Kč z účtu č. bankovní účet.
9. Ze scanu OP vzal soud za prokázáno, že číslo obč. průkazu byl vydán na jméno žalovaného dne 22. 1. 2018 s platností do 22. 1. 2028.
10. Z potvrzení o vedení účtu vzal soud za prokázáno, že žalovaný celé jméno žalovaného měl v daném období na obchodním místě právnická osoba veden běžný účet číslo bankovní účet.
11. Z výplatní pásky za duben 2018 vzal soud za prokázáno, že příjem žalovaného činil 20 314 Kč. Z výplatní pásky za březen 2018 vzal soud za prokázáno, že příjem žalovaného činil 20 314 Kč.
12. Z pracovní smlouvy vzal soud za prokázáno, že společnost právnická osoba a žalovaný dne 1. 3. 2017 uzavřeli pracovní smlouvu, žalovaný je zaměstnán jako dělník, a to na dobu neurčitou od 1. 3. 2017.
13. Z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu ze dne 24. 5. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalovaný je u společnosti právnická osoba zaměstnán od 1. 3. 2017 a jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři kalendářní měsíce činil 20 314 Kč.
14. Z hodnocení klienta k úvěrové smlouvě číslo ze dne 24. 5. 2018 vzal soud za prokázáno, že příjem klienta je zde označen ve výši 19 000 Kč ze zaměstnání, výdaje klienta činí náklady na životní minimum 3 410 Kč, bydlení 2 400 Kč, celkem výdaje 5 810 Kč. Klient je zaměstnán u zaměstnavatele právnická osoba
15. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě číslo vzal soud za prokázáno, že formulář obsahuje údaje o spotřebiteli, který je označen jménem, příjmením, e-mailovou adresou, rodným číslem, dále údaje o věřiteli a zprostředkovateli a údaje o úvěru.
16. Z výzvy k zaplacení ze dne 20. 9. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě neuhrazené splátky č. 3 a 4 ze smlouvy o úvěru číslo. Z výzvy k zaplacení ze dne 22. 10. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě neuhrazené splátky číslo 4 a 5 a upozorňuje jej na možnost zesplatnění celého úvěru.
17. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo že žalovaný poskytovateli úvěru navrhuje uzavření smlouvy o úvěru, kdy žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem, trvalým bydliště, adresou pro doručování, dále telefonním číslem, e-mailem, číslem bankovního účtu. Žalovaný žalobkyni navrhuje uzavření úvěru o celkové výši 68 000 Kč, kdy celková částka, kterou má klient zaplatit činí 196 992 Kč. Úvěr je sjednáván na 38 měsíců s měsíční splátkou 5 472 Kč, splatnou vždy nejpozději 20. dne každého kalendářního měsíce, dále byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 136,57 % Smlouva byla žalovaným podepsána osobně.
18. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 24. 10. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně oznamuje žalovanému, vzhledem k tomu, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru číslo o délce delší než 65 dnů, došlo tímto v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy, celková výše dluhu činí 83 416 Kč a žalovaný je vyzýván k jeho úhradě nejpozději ve lhůtě 10 dnů od odeslání oznámení.
19. Z karty klienta k úvěru číslo vzal soud za prokázáno, že k vyplacení úvěru došlo dne 28. 5. 2018, vyplaceno bylo 68 000 Kč, na úvěr bylo splaceno celkem 10 944 Kč, a to dne 22. 6. 2018 a 25. 7. 2018, vždy po 5 472 Kč.
20. Z poštovního podacího archu ze dne 21. 3. 2023 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne byla žalovanému odesílána zásilka na adresu: adresa žalovaného.
21. Z výpisu záznamu v registru příjmení vzal soud za prokázáno, že žalovaný nemá žádnou dlužnou částku po splatnosti.
22. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.
23. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 24. 5. 2018 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému dne 28. 5. 2018 vyplacen na účet úvěr ve výši 68 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet 36 měsíčními splátkami po 5 472 Kč, vždy k 20 dni v měsíci počínaje měsícem červnem 2018. Účastníci si sjednali výši efektivní úrokové sazby 136,57 %. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. bankovní účet, žalovaný na úvěr uhradil dvě splátky a to dne 22. 6. 2018 a 25. 7. 2018, vždy po 5 472 Kč. Oznámením ze dne 29. 5. 2018 žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo ke schválení úvěru, žalobkyně provedla hodnocení žalovaného k úvěrové smlouvě číslo dle kterého příjem klienta činí 19 000 Kč, jeho výdaje celkem 5 810 Kč, náklady na bydlení 2 400 Kč, životní minimum 3 410 Kč. Žalovaný doložil žalobkyni výplatní pásku za březen a duben 2018, scan OP a potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, dále byl získán výpis nebankovního registru klientských informací ohledně žalované a výpis ze záznamu SOLUS. Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 20. 9. 2018 upoznornila na možnost zesplatnění úvěru. Právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky z úvěru ve lhůtě do 15 dnů ode dne odeslání, přičemž předžalobní výzva byla žalovanému odesílána dne 21. 3. 2023.
24. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 24. 5. 2018 smlouva o úvěru číslo ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. Zároveň byl na věc aplikován i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
25. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
26. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
27. Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
28. Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
29. V dané věci žalobkyně poskytla soudu tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru jako věřitel s odbornou péči posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, bylo vycházeno z informací získaných od žalovaného, z dokladu žalovaného, dále byla ověřována úvěrová historie žalovaného v databázi SOLUS. Žalobkyně provedla hodnocení žalovaného, ve kterém provedla analýzu jeho příjmů, které jsou zde uváděny ve výši 19 000 Kč a dále výdajů a to výdajů na životní minimu 3 410 Kč, nákladů na bydlení 2 400 Kč. Žalobkyně rovněž vycházela z deklarovaného příjmu žalovaného, jenž byl osvědčen dvěma výplatními páskami a potvrzením zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance.
30. Informace, které získala žalobkyně od žalovaného před poskytnutím úvěru, ovšem nebyly řádně zhodnoceny ve smyslu ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257 Sb., když nebyla porovnána příjmová a výdajová stránka spotřebitele. Žalobkyně vycházela toliko z příjmů, žádným způsobem neměla podchyceny výdaje žalovaného na bydlení, náklady na splátky a další osobní náklady. Žalobkyně žádným způsobem neověřila výdajovou stránku u žalovaného.
31. U jednání, jež se ve věci konalo dne 7. 6. 2023, byla žalobkyně soudem ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , poučena o tom, že z dosavadního dokazování nemá soud za prokázáno, že byla dostatečně ověřena schopnost žalovaného splácet úvěr a to zejména ohledně výdajové stránky, žalobkyně byla i poučena o následcích, pokud důkazy nebudou doloženy a označeny. Žalobkyně přes poučení soudu žádné nové důkazy soudu nedoložila.
32. Soud má za to, že při ověřování schopnosti splácet úvěr žalovaným nelze vyjít pouze z informací, které žalobně získala od žalovaného, je nutné, aby si žalobkyně opatřila takové informace, které by ji umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy a výdaje a zároveň, aby byly zajištěny veškeré podklady, ze kterých při schvalování úvěru bylo vycházeno.
33. Žalobkyně nezkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí a s odkazem na ust. § 86 odst. 1 a 2, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , hodnotí soud smlouvu o úvěru ze dne 24. 5. 2018 číslo uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§580 odst. 1 o. z.).
34. Podle ust. § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně splnění povinnosti posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. K neplatnosti tohoto právní jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, v důsledku neplatnosti smlouvy jsou i neplatná veškerá vedlejší ujednání ze smlouvy.
35. V případě neplatné smlouvy o úvěru je daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta 3 zákona č. 257/2016 Sb. ). Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení toho, co dle neplatné smlouvy poskytla žalovanému, tedy nárok na vrácení jistiny ponížené o již poskytnuté plnění. Za situace, kdy z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyni byla žalovanému poskytnuta jistina ve výši 68 000 Kč a žalovaný poskytl plnění ve výši 10 944 Kč, je důvodný požadavek žalobkyně na úhradu částky 57 056 Kč. Soud tedy zavázal žalovaného k zaplacení částky 57 056 Kč (výrok I. rozsudku). Splatnost pohledávky je dána předžalobní výzvou k plnění, ve které byl žalovaný vyzýván k plnění do 15 dnů ode dne odeslání výzvy, která byla odesílána dne 21. 3. 2023. Žalovaný měla plnit ve lhůtě 15 dnů, od 10. 4. 2023 má soud za to, že je žalovaný v prodlení z plnění peněžitého závazku a žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
36. Tak, jak je to uvedeno ve výroku II., byla žaloba v této části zamítnuta, neboť zbývající část žalobního nároku má původ v absolutně neplatné smlouvě.
37. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení negativně, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.