Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 281/2022-38
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 56 439,49 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 51 294,58 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 294,58 Kč od 12.8.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 5 144,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 144,91 Kč a dále co do úroku ve výši 8,75 % ročně z částky 56 439,49 Kč od 12.8.2021 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 23 469,44 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo, PSČ.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 51 294,58 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 294,58 Kč od 12.8.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 5 144,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 144,91 Kč a dále co do úroku ve výši 8,75 % ročně z částky 56 439,49 Kč od 12.8.2021 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 23 469,44 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [PSČ].
1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 7. 11. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně - právnická osoba, IČO se sídlem adresa, na jejímž základě poskytla žalované úvěr čerpaný kreditní kartou do výše úvěrového limitu 45 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly mimo jiné obchodní podmínky právnická osoba pro spotřebitelské úvěry – kreditní karty (dále jen,,obchodní podmínky“). Ode dne čerpání úvěru se žalovaná zavázala platit úrok z úvěru ve výši 10 Kč za každých celých 500 Kč vyčerpané ho nesplaceného úvěru, a to 12× ročně. V závislosti na výši čerpání se tak úroková sazba pohybovala v rozmezí od 12 % do 24 % ročně, přičemž v případě, kdy byla žalovanou měsíčně čerpána částka úvěru do výše 499,99 Kč nebyl tento úročen vůbec. Při zesplatnění zůstatku úvěru se uplatnila úroková sazba nejnižší hodnoty tj. 12 % ročně. Žalovaná byla dále povinna platit poplatek ve výši 50 Kč měsíčně za správu a vedení kartového účtu. Žalovaná se zavázala splácet úvěr na uvedený kartový účet měsíčními splátkami ve výši dle vyčerpané a nesplacené částky úvěru s příslušenstvím, a to dokonce dne splatnosti stanoveného na výpisu z kartového účtu. Žalovaná se se splácením úvěrových splátek dostávala do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněná při prodlení splacením splátek úvěru požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že na úvěr nebylo plněno v souladu se smluvními ujednáními a nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání peněžních prostředků na kartovém účtu žalované, převedla právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku z kartového účtu na evidenčním účet pohledávek nepovolených debetních zůstatků číslo bankovní účet a úvěr k datu 11. 8. 2020 zesplatnila. Ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 56 439,49 Kč, která se skládala z částky nepovoleného přečerpání ve výši 51 294,58 Kč a částky řádných úroků a úroků z prodlení ve výši 5 144,91 Kč. Žalovaná po zesplatnění celého úvěru ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr jednak vyhledáním žalované v databázi dlužníků a jednak vyhledáním žalované v insolvenčním rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalované v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky a získáním informací přímo od žalované. Z pravidelných měsíčních příjmů ze zaměstnání a z výdajů žalované, z jiných příjmů a obratů na účtu žalované číslo bankovní účet za předcházející roční období před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána u společnosti právnická osoba, která žalované pravidelně zasílala na účet mzdu, a to v částce 16 000 Kč. Žalovaná dle svého vyjádření neměla žádnou vyživovací povinnost, nesplácela jiný úvěr u jiných bank či leasingových společností, neměla žádné náklady na léky či jiné povinné výdaje. Z bankovního účtu a kreditní linky žalované bylo patrné, že částka 16 000 Kč odpovídala průměrnému příjmu v měsících předcházejících poskytnutí úvěru. Žalovaná žádné výdaje sama neuvedla. Právní předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje žalované po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu na částku 6 300 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále zjistila z vlastních systémů a z dotazu do systému bankovního a nebankovního registru klientských informací, že žalovaná měla již následující poskytnuté úvěry: Kontokorentní úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně, s limitem 15 000 Kč a orientační měsíční splátkou 1 250 Kč, spotřební úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně s měsíční splátkou 994 Kč, spotřební úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně s měsíční splátkou 450 Kč, spotřební úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně s měsíční splátkou 755 Kč, spotřební úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně s měsíční splátkou 1 847 Kč a spotřební úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně s měsíční splátkou 1 547 Kč. Orientační splátka poskytovaného úvěru měla činit 2 250 Kč. Nové splátkové zatížení žalované po konsolidaci zmíněných úvěrů mělo činit 9 093 Kč. Žalobkyně měla za to, že příjem žalované tak byl dostatečný k pokrytí splátek životních výdajů i pokud by musela splácet maximální možnou částku. Žalobkyně měla za to, že její právní předchůdkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr posoudila s odbornou péčí, na základě dostatečných informací získaných i od žalované a s vynaložením maximálního úsilí, když využila veškerých dostupných zdrojů o majetkové situaci žalované a žalované úvěr poskytla, když z veškerých zjištění bylo zřejmé, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet.
4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně na základě poučení soudu o povinnosti tvrdit, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované doplnila důkazy listinami, z nichž soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí úvěru, že nemá žádné výdaje, proto právní předchůdkyně žalobkyně stanovila výdaje žalované v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku 6 300 Kč.
6. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry kontokorentní úvěr s limitem 15 000 Kč a jsou orientační splátkou 1 250 Kč, spotřební úvěr se splátkou 994 Kč, spotřební úvěr se splátkou 450 Kč, spotřební úvěr se splátkou 755 Kč, spotřební úvěr se splátkou 1 847 Kč, a spotřební úvěr se splátkou 1 547 Kč.
7. Výpisem z insolvenčního rejstříku, avšak k datu 20. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná není v insolvenci.
8. Výpisem z historických obratů na účtu žalované od 7.10.2013 do 11.9.2014 soud zjistil, že žalovaná obdržela mzdu od právnická osoba ve výši 13 096 Kč poprvé dne 14. 4. 2014.
9. Výpisem z účtu žalované číslo bankovní účet za období od 1. 3. 2016 do 31. 3. 2016 soud zjistil, že příjmovými položkami na účtu žalované byla mzda od společnosti právnická osoba ve výši 16 081 Kč a dále úhrada ze strany právní předchůdkyně žalobkyně v podobě řádně čerpaného KTK ve výši 50 000 Kč.
10. Výpisem z osobního účtu žalované za období od 1. 3. 2016 do 31. 3. 2016 soud zjistil, že konečný zůstatek činil 22 141,61 Kč.
11. Výpisem z osobního účtu žalované za období od 1. 4. 2016 do 30. 4. 2016 soud zjistil, že příjmové položky zaujímala mzda od společnosti právnická osoba ve výši 17 890 Kč a konečný zůstatek za období od 1.4. 2016 do 30. 4. 2016 činil - 13 954,62 Kč.
12. Výpisem z osobního účtu žalované za období od 1.5.2016 do 31. 5. 2016 soud zjistil, že příjmové položky zaujímala mzda od společnosti právnická osoba ve výši 14 203 Kč a konečný zůstatek za období od 1.5.2016 do 31. 5. 2016 činil - 14 935,13 Kč.
13. Výpisem z osobního účtu žalované za období od 1. 6. 2016 do 30. 6. 2016 soud zjistil, že příjmové položky na účtu zaujímala mzda od společnosti právnická osoba ve výši 14 928 Kč a konečný zůstatek na účtu za období od 1. 6. 2016 do 30. 6. 2016 činil - 11 274,40 Kč.
14. Z Podkladov pre súdne konanie nezistil súd žiadne relevantné informácie.
15. Ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 9. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr a v souvislosti s tím rovněž dále vést původní kartový účet dle požadavků žalované a vydat kreditní kartu či kreditní karty. Celkový úvěrový limit měl činit 45 000 Kč a měl být úročen ke dni splatnosti částkou ve výši 10 Kč za každých celých 500 Kč vyčerpaného nesplaceného úvěru. V takovém případě by celková částka, kterou by bylo potřeba zaplatit činila 51 660 Kč.
16. Ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 10. 2014 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr v souvislosti s tím rovněž založit kartový účet a dle požadavku žalované vydat kreditní kartu či kreditní karty na celkový úvěrový limit ve výši 10 000 Kč. Úrok z úvěru měl činit 23,88 % ročně a celková zaplacená částka měla činit 11 847 Kč.
17. Výpisem z kartového účtu za období od 11. 5. 2021 do 10. 6. 2021 soud zjistil, že vyčerpaná částka činila 54 171 Kč.
18. Výpisem z kartového účtu za období od 11. 6. 2021 do 10. 7. 2021 soud zjistil, že vyčerpaná částka činila 55 258,34 Kč.
19. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy ze dne 7. 7. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upozorňovala žalovanou na dluh po splatnosti ve výši 3 507 Kč a žádala i o jeho zaplacení nejpozději ve lhůtě do 10. 8. 2020 na účet ve výzvě uvedený.
20. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy ze dne 10. 4. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upozorňovala žalovanou na dluh po splatnosti ve výši 16 027 Kč a žádala jej o jeho zaplacení nejpozději ve lhůtě do 10. 6. 2021 na účet ve výzvě uvedený. Zároveň uváděla, že pokud dlužná částka nebude do výše uvedeného termínu zaplacena dojde k zesplatnění celého úvěru, jehož výše ke dni sepisu poslední výzvy činila 51 304 Kč.
21. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy ze dne 10. 7. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně upozorňovala žalovanou, že ke dni 10. 7. 2021 je na jejím úvěrovém účtu dluh po splatnosti a vyzývala ji k úhradě dluhu ve výši 48 784 Kč nejpozději ve lhůtě do 10. 8. 2021 na účet ve výzvě uvedený. Zároveň ji informovala, že pokud dlužná částka nebude uhrazena do uvedeného termínu bude právní předchůdkyně žalobkyně trvat na okamžitém splacení celého úvěru, jehož výše ke dni sestavení výzvy činila 55 259 Kč.
22. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 12. 8. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou, že dlužná částka na jejím kartovém účtu činila ke dni převodu, tj. ke dni 11. 8. 2021, celkem částku ve výši 56 439,49 Kč a skládala se z nepovoleného přečerpání ve výši 51 294,58 Kč a částky řádných úroků a úroků z prodlení ve výši 5 044,91 Kč. Zároveň žádala o neprodlené vyrovnání dlužné částky na evidenční účet ve výzvě uvedený.
23. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 7. 2022 měl soud za prokázáno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 61 400,32 Kč ve lhůtě nejpozději do 6. 8. 2022 a že uvedená výzva byla doručována žalované dne 1. 8. 2022.
24. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne datum soud zjistil, že předmětem postoupení se staly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně, které vznikly ze smluv o úvěru či smluv o sporožirovém účtu, které uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel se svými klienty jako dlužníky a které jsou specifikované v seznamu pohledávek.
25. Výpisem z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum – seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou je uvedena v seznamu pod číslo.
26. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 11. 2021 sepsaném právní předchůdkyní žalobkyně soud zjistil, že žalovaná byla informována o tom, že pohledávka, která vznikla přečerpáním kreditní karty v celkové částce 58 282,69 Kč ke byla postoupena na žalobkyni. V uvedeném oznámení byla žalovaná vyzvána, aby svoji povinnost hradit uvedený dluh splnila novému věřiteli.
27. Na základě shora zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaná nepovoleně přečerpala úvěrový limit celkem o částku ve výši 51 294,58 Kč a při poskytování shora uvedeného úvěru nepostupovala právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí, když zjišťovala úvěruschopnost žalované. Úvěrový limit byl zvýšen na 45 000 Kč ke dni 8. 9. 2020. K tomuto datu neměla právní předchůdkyně žalobkyně vůbec žádné informace o příjmech a výdajích žalované. Pokud nějaké informace o těchto skutečnostech měla, pak byly z doby před čtyřmi roky před navýšením úvěrového limitu. Výpisem z osobního účtu žalované za období od dubna do června roku 2016 měl soud za prokázáno, že žalobkyně mohla zjistit, že žalovaná pobírá mzdu od společnosti právnická osoba Tato mzda činila v průměru skutečně žalobkyní tvrzených 16 000Kč, ale nebyla vůbec dostačující k uspokojení všech nákladů žalované na živobytí. Na základě zjištění, které učinila právní předchůdkyně žalobkyně o dalším úvěrovém zatížení žalované v době navýšení úvěru měl soud za prokázáno, že další splátky úvěrů a současný poskytnutý úvěrový limit by odčerpaly z příjmů žalované celkem částku ve výši 9 093Kč. Právní předchůdkyně žalované, ačkoliv měla k dispozici kompletní přehled o výdajích žalované v průběhu celého měsíce, neboť žalované spravovala osobní/běžný účet odhadla výši jejích výdajů na částku ve výši 6 300 Kč v měsíci. 16 000Kč – 9 093Kč – 6 300Kč = 607Kč na měsíc. Bez dalších úvěrů by tedy žalovaná nemohla vůbec uspokojovat své běžné potřeby. I výsledek jejího hospodaření na účtu v květnu i v červnu 2016 byl záporný. Jestliže tedy žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalované s informací před čtyřmi lety nemohla ani v roce 2020 dospět k závěru, že žalovaná bude schopna splácet další úvěr. Což žalovaná také skutečně nečinila.
28. Závěrem provedeného dokazování byla i skutečnost, že žalobkyně je aktivně legitimována k vymáhání žalobního nároku po žalované. (§ 1879 a násl o.z.)
29. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.
30. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 8.9.2020 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016.
31. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
32. Podle ust. § 86 odst. 2 , z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
33. Podle ust. § 87 odst. 1 , z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
34. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
35. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
36. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
37. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala na základě shora uvedených tvrzení a soudem provedených listin, že řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, považoval soud v intencích ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. za použití obecného ustanovení § 588 o.z. smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal žalobkyni podle shora uvedených ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení pouze částku, kterou žalovaná skutečně vyčerpala tj. 51 294,58 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení, jehož splatnost stanovil teprve dnem následujícím po zesplatnění úvěru a k dalším smluvním ujednáním nepřihlížel, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.
38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 469,44 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 822 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 439,49 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., neboť náklady vzniklé účastí na jednání dne 3. 4. 2023 nepovažoval soud za účelně vynaložené, jestliže odročeno bylo pro splnění zákonného poučení k doplnění tvrzení, které mělo být již obsahem samotné žaloby. Náhradu nákladů dále tvořily 4 paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 2 344 Kč za cestu Z Prahy do Chomutova a zpět dne 22.5.2023 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 064 Kč ve výši 3 583,44 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci dle z.č. 120/2001 Sb. (exekuční řád).