Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 58/2023-46

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 22 321,25 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 7 321,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 6. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 112 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 7 321,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 6. 2022 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 112 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.</b>

1. Žalobou podanou dne 28. 11. 2022 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 22 321,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 15 000 Kč od 8. 6. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela elektronickými prostředky komunikace na dálku dne 10. 5. 2022 smlouvu o úvěru číslo (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě žalované poskytla téhož dne úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr jednorázově nejpozději do datum, přičemž úrok byl sjednán ve výši 36 % ročně z částky 15 000 Kč, tedy ve výši 414,25 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru činil 4 297 Kč. Žalovaná nicméně dlužnou částku neuhradila řádně a včas, čímž žalobkyni vznikl v důsledku prodlení žalované nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od datum do datum v celkové výši 2 610 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 8. 11. 2022. Žalovanou částku tvoří:

jistina ve výši 15 000 Kč,

úrok ve výši 414,25 Kč

poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 297 kč

smluvní pokuta ve výši 2 610 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Závěr o skutkovém stavu

3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

4. Žalovaná se zaregistrovala na internetových stránkách žalobce webová adresa, přičemž na základě úspěšné registrace požádala o poskytnutí úvěru. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované prostřednictvím dvou výplatních lístků za měsíce březen a duben 2022, výpisů z bankovního účtu žalované za období měsíců února až května 2022, výpisů z databází (EUCB, CRIF). Dne 10. 5. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovanou elektronickými prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly úvěrové podmínky a sazebník, a téhož dne převedla částku ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalované č. bankovní účet Smlouva byla uzavřena elektronicky, na základě autorizačního SMS kódu. Žalovaná se zavázala vrátit částku ve výši 19 711,25 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku ve výši 414,25 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 297 Kč, a to do datum. V případě porušení povinnosti žalované uhradit částku ve výši 19 711,25 Kč ve sjednaném termínu je žalovaná povinna dnem následujícím zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč (viz smlouva o úvěru číslo úvěrové podmínky, sazebník, potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 5. 2022). Dne 8. 11. 2022 zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalované výzvu k úhradě dluhu a předžalobní upomínku prostřednictvím e-mailu, jako dohodnutého komunikačního prostředku (viz výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne 8. 11. 2022). Žalovaná dosud ničeho neuhradila.

Právní posouzení věci

5. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

10. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle , ve znění , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum elektronickými prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a § 104 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně převedla na bankovní účet žalované prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr jednorázově nejpozději do datum, a to částkou výši 19 711,25 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku ve výši 414,25 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 297 Kč. Pro případ porušení povinnosti žalované uhradit částku ve výši 19 711,25 Kč ve sjednaném termínu byla sjednána povinnost žalované ve smyslu § 2048 o. z. zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč.

15. Svou povinnost ze smlouvy vyplývající žalobkyně splnila, když dne datum převedla na účet žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy nesplnila, když na poskytnutý úvěr žalobkyni nic nesplatila a nezaplatila úrok ani sjednaný poplatek.

16. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být Smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle , neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje Žalobkyně prokázala, že k posouzení úvěruschopnosti žalované měla k dispozici dva výplatní lístky za měsíce březen a duben 2022 a výpisy z bankovního účtu žalované za období měsíců února až května 2022, z čehož dovozuje, že splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně argumentovala, že z výpisů z bankovního účtu žalované vyplýval kreditní obrat ve výši několika desítek tisíc korun. S uvedeným se však nelze ztotožnit, neboť z již zmíněných výpisů z účtu žalované je patrno celkem 9 případů obdržení prostředků v celkové výši 125 500 Kč od nebankovních společností jako právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba či právnická osoba, přičemž šlo zjevně o úvěry (většina je jako prostředky z úvěru či půjčky přímo ve výpisech popsána). Kreditní obrat na bankovním účtu žalované byl tedy evidentně klamný a zcela postrádal relevanci coby důkaz o příznivé finanční situaci žalované. Výše kreditního obratu byla pouze zdánlivá, kdy šlo ve své podstatě o prostředky dalších osob, u nichž bylo plně na místě očekávat, že došlé prostředky bude žalovaná povinna vracet typickou formou splátek, a to nikoliv jen co do samotné výše jím obdržených částek, nýbrž co do částek vyšších o úroky, náklady apod., tedy že výdaje žalované budou (mimo ty již přímo plynoucí z výpisu) ještě vzrůstat.

17. Byť si je soud vědom toho, že naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

18. Je-li Smlouva ve smyslu neplatná, je žalovaná jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

20. Samotný , o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.

21. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).

22. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

23. Činila-li poskytnutá jistina částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná žalobkyni nic neuhradila, činí tak dluh žalované částku ve výši 15 000 Kč. Protože svou povinnost k zaplacení částky 15 000 Kč z titulu vrácení poskytnuté jistiny z neplatné smlouvy o úvěru žalovaná dosud nesplnila, zavázal ji k jejímu splnění svým rozhodnutím soud (odst. I. výroku).

24. Protože mezi stranami nedošlo k dohodě o době splatnosti vracené jistiny„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím soud. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nejsou tedy osvědčeny její aktuální poměry, uložil soud žalované splnit stanovené platební povinnosti v souladu s  do tří od právní moci rozsudku. Tuto lhůtu soud stanovil s ohledem na skutečnost, že v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

25. Do prodlení s úhradou dlužných částek se pak žalovaná s ohledem na shora rozebrané skutečnosti dosud nedostala.

26. Soud proto zavázal žalovanou pouze k doplacení částky 15 000 Kč (odst. I výroku) a ve zbytku, tzn. co do částky 7 321,25 Kč sestávající ze smluvního úroku ve výši 414,25 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 297 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 610 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení soud, nárok žalobkyně s ohledem na výše uvedené zamítl (odst. II. výroku).

Náklady řízení a lhůta k plnění

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

28. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení.

29. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 22 321,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, který lze ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizovat na částku 1 791,47 Kč Celkem se tak domáhala zaplacení částky 24 112,72 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka 15 000 Kč. Uvedené znamená, že žalobkyně měla ve věci 62 % úspěch a neúspěšná byla z 38 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu vychází, že žalobkyně má právo na náhradu 24 % svých nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění svého práva.

Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří:

zaplacený soudní poplatek ve výši 894 Kč;

odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle a bodu 5 vyhl. č. za tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání žaloby a ve předžalobní výzvě k plnění;

sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 22 321,25 Kč činí dle a bodu 5. vyhl. č. 1 900 Kč,

celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 5 700 Kč;

náhrada hotových výdajů 3 x 300 Kč dle , 4 vyhl. č. , celkem 900 Kč,

DPH ve výši 21 % ze základu 6 600 Kč, tedy DPH ve výši 1 386 Kč.

Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 8 800 Kč.

Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 24 % z částky 8 800 Kč, tedy částku 2 112 Kč. Podle je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně.

Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s  jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana (žalobkyně) podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.