Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 72/2022-76
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 47 090 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 390 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 390 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 616,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 819,65 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 000 Kč od 16. 1. 2021 do 18. 2. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 610 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 30 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 390 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 390 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 616,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 819,65 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 000 Kč od 16. 1. 2021 do 18. 2. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 610 Kč od 19. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,27 % ročně z částky 30 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 47 090 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný dne 11. 1. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatky v celkové výši 26 700 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 737 Kč do 11. 7. 2019. Žalovaný si ve smlouvě sjednal doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 780 Kč. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil toliko částku 10 390 Kč a zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen na jistině částku 30 000 Kč a na poplatcích částku 17 090 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která spolu se zaplacením výše uvedených dlužných částek nárokovala též zaplacení příslušenství (smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení). Před podáním návrhu žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný ve věci pouze zaslal soudu usnesení o vyhlášení konkurzu na jeho majetek, vydané slovenským soudem (Okresným súdem Nitra). Jinak se ve věci nevyjádřil.
3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky s pobytem na Slovensku, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb. , o mezinárodním právu soukromém, úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení č. 1215/2012, tzv.„ Brusel I bis“), jednak nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 593/2008 (tzv.„ Řím I“), a dospěl k závěru, že podle čl. 7 bod 1) písm. a), b) nařízení č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci, neboť v tomto řízení se jedná o nárok ze smlouvy, a předmětný závazek měl být plněn na území České republiky. Podle čl. 3 nařízení č. 593/2008, je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť volba práva je explicitně vyjádřena v záhlaví smlouvy o úvěru.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Souhlas žalovaného pak soud presumoval dle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaný byl o tomto následku ve výzvě soudu poučen, přesto pouze doručil soudu usnesení o zahájení konkursu a na výzvu jakkoliv nereagoval.
5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaný uzavřeli dne 11. 1. 2018 smlouvu, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatky v celkové výši 26 700 Kč vrátit v 78 pravidelných týdenních splátkách nejpozději do 11. 7. 2019 (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. 1201121244 ze dne 11. 1. 2018). Žalovaný peněžní prostředky převzal při podpisu smlouvy v hotovosti (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaný si ve smlouvě dále sjednal doplňkovou službu životního pojištění, za níž se žalobkyni zavázal uhradit poplatek 780 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a zařazením zákazníka do pojistného programu ze dne 11. 1. 2018). Žalovaný uhradil na smlouvu celkem částku ve výši 10 390 Kč. Na základě smlouvy o postoupení byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2021 včetně podacího lístku ze dne 15. 2. 2021). Před podáním žaloby byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu (viz předžalobní upomínka ze dne 13. 5. 2021 včetně podacího lístku ze dne 21. 4. 2021).
6. Z veřejně přístupných údajů slovenského registru úpadcov a Obchodného vestníku soud zjistil, že konkurz na majetek žalovaného byl ke dni 20. 6. 2019 zrušen z důvodu, že majetek v konkurzní podstatě nestačí na pokrytí nákladů konkurzu
7. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.
8. Zaplacení dlužné částky nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tedy ani prokázáno.
9. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), když k uzavření smlouvy došlo za jeho účinnosti.
10. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ustanovení § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 zákona o spotř. úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
18. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) 2015/848 v platném znění (dále jen„ nařízení“), pokud toto nařízení nestanoví jinak, je právem rozhodným pro insolvenční řízení a jeho účinky právo toho členského státu, na jehož území bylo insolvenční řízení zahájeno (dále jen„ stát, který řízení zahájil“).
20. Podle čl. 20 odst. 1 nařízení, rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení podle čl. 3 odst. 1 má bez dalších formalit v kterémkoli jiném členském státě stejné účinky jako podle práva státu, který řízení zahájil, pokud toto nařízení nestanoví jinak a dokud ve výše uvedeném členském státě není zahájeno řízení podle čl. 3 odst. 2.
21. Podle § 47odst. 1 slovenského zákona č. 7/2005 Z. z., o konkurze a reštrukturalizácii a o zmene a doplnení niektorých zákonov (dále jen„ zákon o konkurze“), ak tento zákon neustanovuje inak, vyhlásením konkurzu sa prerušujú všetky súdne a iné konania, ktoré sa týkajú majetku podliehajúceho konkurzu patriaceho úpadcovi. Lehoty v týchto konaniach ustanovené alebo určené počas prerušenia týchto konaní neplynú. Na účastníkov konania, ktorí vystupujú na strane úpadcu, prerušenie konania pôsobí, len ak ide o nerozlučné spoločenstvo alebo o intervenciu.
22. Podle § 102 odst. 5 zákona o konkurze, právoplatnosť uznesenia o zrušení konkurzu súd oznámi v Obchodnom vestníku. Zverejnením oznámenia zanikajú účinky konkurzu podľa § 44 ods. 1, 3, 5 a 6, § 46 až 51, § 53 až 56 a funkcia veriteľského výboru, ak bol ustanovený. Platnosť a účinnosť úkonov vykonaných počas konkurzu tým nie je dotknutá.
23. Žalovaný za řízení zaslal soudu rozhodnutí slovenského soudu o vyhlášení konkurzu na jeho majetek. Soud však zjistil, že konkurz byl již k 20. 6. 2019 zrušen (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozsudku). S odkazem na citovaná ustanovení čl. 7 a 20 nařízení a § 47 a 102 zákona o konkurze soud uzavřel, že účinky konkurzu prohlášeného na majetek žalovaného zanikly a nemají jakýkoliv vliv na řízení nyní probíhající u zdejšího soudu.
24. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru, která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotř. úvěru. Dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného na základě standardních schvalovacích postupů a s využitím interních i externích datových zdrojů. Právní předchůdkyně si opatřila i výplatní pásky potvrzující měsíční příjmy žalovaného ve výši 26 500 Kč, neopatřila si však žádné dokumenty k tvrzené výši pravidelných výdajů žalovaného, kdy žalovaný uvedl, že za nájem utratí měsíčně 3 250 Kč a další osobní výdaj 5 000 Kč (celkem tedy 8 250 Kč). Takto uvedené výdaje soud hodnotí minimálně jako nepravděpodobně nízké (zejména nájem ve výši 3 250 Kč). Pokud měla předchůdkyně žalobkyně vyjít z takto uvedených výdajů, měla si je sama dostatečně verifikovat (např. vyžádat si nájemní smlouvu apod.). Dostatečně si ověřit data uváděná spotřebitelem je povinností poskytovatele úvěru, kdy v případě uvedení nepravděpodobně nízkých výdajů tato povinnost nabývá ještě vyšší intenzity (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39). Porušení uvedené povinnosti pak způsobuje, že smlouva je absolutně neplatná (viz rozsudek Nejvyššího soudu v Brně ze dne 25. 7. 2018, 33 Cdo 2178/2018 , a rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C 679/18, OPR- Finance s.r.o. proti GK). Částka uhrazená žalovaným tak byla soudem započtena na poskytnutou jistinu.
25. Ujednání o životním pojištění shledal soud jako platně uzavřené, když toto ujednání je dostatečně samonosné a oddělitelné od neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru a na rozdíl od smlouvy o spotřebitelském úvěru se nijak nepříčí platnému právu.
26. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru je žalovaný povinen vrátit žalobkyni pouze neuhrazenou část poskytnuté jistiny ve výši 19 610 Kč (30 000 - 10 390), a to v době přiměřené jeho možnostem dle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru. Jelikož se žalovaný ohledně jeho poměrů za řízení nijak nevyjádřil, zvolil soud lhůtu k plnění jako obecnou třídenní dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “). Žalobkyně je dále oprávněna nárokovat také zaplacení poplatku za pojištění ve výši 780 Kč Celkem je tak žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení částky zaplacení částky 20 390 Kč (19 610 Kč + 780). Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. o. z.).
27. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ). Zákonný úrok z prodlení však soud žalobkyni přiznal až ode dne následujícího po doručení oznámení o postoupení pohledávek spojeného s výzvou k úhradě dlužné částky. A to z důvodu, že splatnost dluhu nebyla kvůli neplatnosti smlouvy o zápůjčce mezi účastníky ujednána a došlo k ní až doručením výzvy věřitele žalovanému (§ 1958 odst. 2 o. z.), viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019 . Oznámení o postoupení pohledávek spojené s výzvou k plnění bylo žalovanému odesláno dne 15. 2. 2021 a na základě domněnky dojití dle § 573 o. z. se má za to, že výzva došla žalovanému třetí den od jejího odeslání. Výzva tak byla doručena dne 18. 2. 2021 a ode dne 19. 2. 2021 se žalovaný ocitl v prodlení. Od tohoto dne tak soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 20 390 Kč.
28. S ohledem na neplatnost smluv soud žalobu výrokem II. částečně zamítl co do částek přesahujících dlužnou jistinu. Soud tak žalobu zamítl co do smluvního úroku, který nebyl v neplatné smlouvě sjednaná, zamítl zákonný úrok z prodlení z částky přesahující přiznanou jistinu a zamítl i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 20 390 Kč za období, v němž tato částka nebyla splatná.
29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , za situace, kdy žalovaný byl v řízení úspěšnější než žalobkyně. Z obsahu soudního spisu však vyplývá, že jediný úkon učiněný žalovaným nelze hodnotit jako účelný k ochraně jeho práv, soud proto ve výroku III. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.