Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
113 C 195/2023-52
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 12 485 Kč
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 485 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 485 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 485 Kč. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. V té se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž částka 27 500 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet a částka 2 500 Kč představovala provizi za zprostředkování úvěru. Žalovaný měl úvěr splatit formou 40 měsíčních splátek po 1 050 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní závazky řádně a včas a žalobkyně proti němu podala žalobu, o které bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 10. 2021, č. j. 19 C 68/2021-47, který nabyl právní moci dne datum. Předmětem pravomocného rozhodnutí nebyla smluvní pokuta, které se žalobkyně touto žalobou domáhá. Jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 30 438 Kč od datum do datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne datum. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na datum, přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně je v tomto seznamu vedena a povolení k činnosti poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a poskytovat vázaný spotřebitelský úvěr získala k datum.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum soud zjistil, že žalobkyně se se dle této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 21,05 % a žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. příjmení 27 500 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet a částka 2 500 Kč představovala provizi za zprostředkování úvěru. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalovaného, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpis žalovaného a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, kde ve čl. IV pod bodem 2 písm. a) je upravena smluvní pokuta. Uvedené údaje jsou v souladu s informacemi uvedenými ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.
6. Z čestných prohlášení o výdajích, příjmech a závazcích žalovaného se podává, že žalovaný měl měsíční výdaje v celkové výši 13 000 Kč (z toho 6 000 Kč na bydlení, 3 000 Kč splátky úvěrů a 4 000 Kč na jiné pravidelné měsíční výdaje). Jeho příjem byl ve výši 22 663 Kč.
7. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne datum vyplývá, že žalobkyně prověřila žalovaného i jeho manželku v registru příjmení, insolvenčním rejstříku a katastru nemovitostí. Prověření v registru příjmení a v insolvenčním rejstříku bylo doloženo printscreenem obrazovky. Jako normativní náklady na bydlení uvedla částku 5 374 Kč, životní minimum žalovaného a jeho manželky bylo stanoveno na 9 520 Kč. Žalovaný bydlel v bytě o velikosti 1+2 v obec a měl měsíční příjem ve výši 22 663 Kč. Výdaje uvedl v celkové výši 13 000 Kč (z toho 6 000 Kč na bydlení, 3 000 Kč splátky úvěrů a 4 000 Kč na jiné pravidelné měsíční výdaje).
8. Z náhledu na výpis účtu žalovaného z listopadu 2020 se podává, že žalovaný měl kontokorent a na jeho účtu byl na začátku i na konci měsíce zůstatek více jak 10 000 Kč v mínusu.
9. Dle potvrzení o příjmu ze dne datum měl žalovaný pravidelný měsíční příjem ve výši 22 663 Kč a smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum.
10. Dle výplatních pásek měl žalovaný v srpnu 2020 čistý příjem ve výši 17 462 Kč, v září 2020 ve výši 19 883 Kč a v říjnu ve výši 18 588 Kč.
11. Dle potvrzení o provedení transakcí ze dne datum převedla žalobkyně částku 27 500 Kč na účet č. bankovní účet a částku 2 500 Kč na účet č. bankovní účet (ve prospěch zprostředkovatele úvěru).
12. V dokumentu bonita smlouvy jsou zaznamenány úhrady na úvěrovou smlouvu. Není zde evidován žádný dluh.
13. Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 10. 2021, č. j. 19 C 68/2021-47, byla stanovena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částky 27 288 Kč, 3 150 Kč, 200 Kč a 2 653 Kč a dále úrok ve výši 21,05 % ročně z částky 27 288 Kč od datum do datum, úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 27 288 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 288 Kč od 31, 5. 2021 do zaplacení. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného a zavázal jej proto k úhradě jistiny úvěru včetně sjednaného úroku.
14. Z výpočtu smluvní pokuty vyplývá, že tato byla vypočtena ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, když žalovaný v období od datum do datum dlužil žalobkyni částku 30 438 Kč, v období od datum do datum dlužil částku 28 266 Kč, v období od datum do datum dlužil částku 25 900 Kč, v období od datum do datum dlužil částku 14 564 Kč a v období od datum do datum dlužil částku 23 216 Kč Smluvní pokuta za období od datum do datum tedy činí 12 485,45 Kč.
15. Výzvou k plnění ze dne datum, odeslané žalovanému téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 12 485 Kč, a to do 7 dnů od odeslání výzvy.
16. Z upomínek ze dne datum a datum, z předžalobní upomínky ze dne datum, ze záznamu o vložení dokumentu do systému soud pro nadbytečnost nečiní žádné skutkové závěry.
17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Předmětem tohoto řízení je již pouze nárok na úhradu smluvní pokuty z této úvěrové smlouvy. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů, o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska existence důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Ač Okresní soud v Havlíčkově Brodě ve svém rozsudku ze dne 13. 10. 2021, č. j. 19 C 68/2021-47, dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného, tak zdejší soud tento závěr nesdílí. Z provedených důkazů má soud za to, že v době uzavírání úvěrové smlouvy mohla mít žalobkyně důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že žalovaný byl jak na začátku, tak na konci měsíce v mínusu, a že tato částka přesahovala jeho limit na kontokorentu. S ohledem na uvedené, kdy žalovanému před poskytnutím úvěru nezbývaly na jeho účtu žádné disponibilní prostředky, nemá soud za to, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že věřitel nedostál své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají.
19. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když předmětem tohoto řízení byla pouze smluvní pokuta z neplatné úvěrové smlouvy, přičemž jistina úvěru byla žalobkyni přiznána již pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. 10. 2021, č. j. 19 C 68/2021-47.
20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci plně procesně úspěšný, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.