Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 19/2023-32

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Vladislavou Štulcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 30 361,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 30 361,60 Kč spolu s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 30 361,60 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 30 361,60 Kč spolu s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 30 361,60 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 1. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 30 361,6 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 5. 2. 2020 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku webová adresa). Na základě smlouvy o úvěru byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které měla splatit nejpozději do 29. 2. 2020. Žalovaná finanční prostředky ve výše uvedené výši načerpala, avšak ve lhůtě splatnosti již nevrátila. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne 18. 3. 2021 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávky za žalovanou, o čemž byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne 20. 1. 2022. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila s tím, že úvěr byl sjednán telefonicky s operátorem společnosti právnická osoba, byla jí poskytnuta částka 16 000 Kč a celkem na úvěr uhradila částku 41 396 Kč.

3. Na výzvu soudu, jakým způsobem, zkoumala žalobkyně (předchůdkyně žalobkyně) úvěruschopnost žalované žalobkyně nikterak nereagovala.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení , , (dále jen „”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek ( ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná taktéž souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno ze dne 4. 2. 2020 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, disponuje osobními údaji žalované, které vyplnila v kolonce klient. Dále z obsahu vyplývá, že žalované bude poskytnut úvěr celkem ve výši 16 000 Kč převodem na bankovní účet. Splatnost úvěru byla sjednána k 29. 2. 2020, s roční zápůjční úrokovou sazbou 40 %, RPSN za celý úvěr 11 913,70% %. Smlouva není opatřena podpisem žalované, pouze SMS kódem 5m9h.

7. Ze scanu části výpisu z bankovního účtu bylo zjištěno, že dne 17. 12. 2019 byla na účet č. bankovní účet poukázána částka 16 000 Kč s poznámkou zápůjčka anonymizováno.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 18. 3. 2021 a seznamu pohledávek bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila mimo jiné pohledávku číslo za žalovanou na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2022 adresovaného žalované bylo zjištěno, že žalované bylo předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky společnosti právnická osoba za žalovanou ve výši 21 625,91 Kč na žalobkyni a byla vyzvána k uhrazení této částky.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby zástupce žalobkyně žalované ze dne 20. 1. 2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně žalovanou vyzval, aby pohledávku v celkové výši 29 901,91 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 21 625,91 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 8 276 Kč uhradila v dodatečné lhůtě, jinak se žalobkyně s nárokem obrátí na soud. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne 20. 1. 2022.

11. Z výpisů z účtu žalované z právnická osoba bylo zjištěno, že dne 17. 12. 2019 obdržela žalovaná z účtu předchůdkyně žalobkyně č. bankovní účet na svůj účet č. bankovní účet částku 16 000 Kč se zprávou pro příjemce zápůjčka, dále bylo zjištěno, že žalovaná ve prospěch účtu žalobkyně poukázala dne 13. 1. 2020 částku 5 226 Kč, dne 6. 2. 2020 částku 5 867 Kč, dne 11. 3. 2020 částku 5 867 Kč, dne 1. 12. 2020 částku 7 425 Kč, dne 4. 10. 2021 částku 8 000 Kč, dne 23. 3. 2021 částku 4 000 Kč, dne 9. 4. 2021 částku 5 010,98 Kč (celkem za období od 13. 1. 2020 do 9. 4. 2021 částka 41 396 Kč).

12. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud žádná zjištění s ohledem na níže uvedené závěry nečinil.

13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 4. 2. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 16 000 Kč splatných do 29. 2. 2020. Žalované byl úvěr poskytnut dne 17. 12. 2019 bezhotovostním převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnuté finanční prostředky do 29. 2. 2020. Žalovaná na úvěr uhradila 41 396 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2021. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2022. Zástupce žalobkyně žalovanou upomínal k uhrazení dluhu upomínkou ze dne 20. 1. 2022, odeslanou téhož dne.

14. Dle , , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

18. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši celkem 16 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nezkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle odst. 2

22. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované, kdy toto ani netvrdila a nadto ani nedoložila. Poskytovatel spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, jejichž portfolio žalobkyně i přes seznámení se shora uvedeným právním názorem soudu, nijak nerozšířil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. ze dne 8.7.2015), nedošlo. Je pravdou, že zákon o ochraně spotřebitele v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o SP) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle zákona o ochraně spotřebitele, tak dle ).

23. S ohledem na výše uvedené tak žalobkyně ani netvrdila natož, aby prokázala, že by jakýmkoliv způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované.

24. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno výpisem z účtu žalované. Žalovaná uhradila na úvěr žalobkyni celkem částku 41 396 Kč. Žalovanou uhrazená částka tak přesahuje výši celkově poskytnutých finančních prostředků, které žalobkyně žalované poskytla (i žalobkyní uplatněnou částku). Vzhledem k této skutečnosti tak na straně žalované nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení a není tak povinna žalobkyni ničeho dalšího vydat. V návaznosti na výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I. rozsudku).

25. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Protože z obsahu spisu nevyplývá, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.