Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 52/2023-43
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: zaplacení 32 950,02 Kč s příslušenstvím
takto:
Rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 30. 3. 2023, č. j. 38 C 52/2023 -32, se doplňuje o další výroky takto:
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:
a. úrok ve výši 1,2 % ročně z částky 5 937,10 Kč od 22. 6. 2019 do 23. 4. 2020,
b. úrok ve výši 23,88 % ročně z částky 23 012,93 Kč od 22. 6. 2019 do 23. 4. 2020,
c. úrok ve výši 9% ročně z částky 23 012,93 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení do 23. 4. 2020,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žaloba se zamítá ve zbytku úroku z úvěru za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení z částky 23 012,93 Kč.
Odůvodnění:
<b>Rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 30. 3. 2023, č. j. 38 C 52/2023 -32, se doplňuje o další výroky takto:</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:</b> <b>a. úrok ve výši 1,2 % ročně z částky 5 937,10 Kč od 22. 6. 2019 do 23. 4. 2020,</b> <b>b. úrok ve výši 23,88 % ročně z částky 23 012,93 Kč od 22. 6. 2019 do 23. 4. 2020,</b> <b>c. úrok ve výši 9% ročně z částky 23 012,93 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení do 23. 4. 2020,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žaloba se zamítá ve zbytku úroku z úvěru za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení z částky 23 012,93 Kč.</b>
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 1. 12. 2022 žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení částky celkem 32 950,02 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (právnická osoba), IČO dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty číslo na základě které si smluvní strany sjednaly úvěrový rámec do částky 30 000 Kč a byla žalované poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů. Čerpaný úvěr byla žalovaná povinna splácet v měsíčních minimálních splátkách odvozených od sjednané procentuální výše z vyčerpané částky v předchozím měsíci. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 22. 8. 2002, v té době dluh již bylo vyčerpáno 42 000 Kč, splacena byla však jen část, dluh proto odpovídal 36 596,24 Kč s příslušenstvím a aktuální úroková sazba odpovídala 23,88% ročně. Na základě vkladu části podniku společnosti původního věřitele právnická osoba do společnosti právnická osoba IČO, následně na základě vnitrostátní fúze sloučením této společnosti se společností právnická osoba IČO a dále pak na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum došlo ke změně v osobě věřitele, věřitelem pohledávky za žalovanou se tak stala žalobkyně. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 17. 7. 2019, kterým byla současně vyzvána žalovaná k zaplacení dluhu. Dluh žalované činil ke dni postoupení 53 148,81 Kč a odpovídá dluhu na jistině ve výši 28 950,03 Kč, dluhu na poplatku ve výši 3 999,99 Kč, úrokům z prodlení a úroku z úvěru ve výši 23,88 % ročně, úroky a úroky z prodlení byly do doby postoupení kapitalizovány.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní.
3. Rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou jistinu a úrok z prodlení, ohledně úroku z úvěru však oproti žalobě přiznal úrok ve výši 22,68% ročně z částky 5 937,10 Kč namísto 23,88% ročně částky 28 950,03 Kč za dobu od 22.6.2019 do 23. 4. 2020 a za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení je 9% ročně z částky 5 937,10 Kč, v zamítavé části rozhodl pak jen o úroku z úvěru od 24. 4. 2020 do zaplacení z částky 5 937,10 Kč namísto 28 950,03 Kč. Byť z odůvodnění rozsudku je úvaha soudu zřejmá, ve výroku soud udělal chybu v částce základu úroku z úvěru i procentní výši.
4. Podáním doručeným soudu dne 4. 5. 2023 upozornila žalobkyně na tyto písemné chyby rozsudku a navrhla vydání doplňujícího rozsudku.
5. V daném případě soud postupoval ohledně doplňujícího výroku dle § 166 odstavec 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 115a občanského soudního řádu . K vyhlášení doplňujícího rozsudku není třeba nařizovat jednání, pokud se účastníci práva účasti na vyhlášení rozsudku vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě soud postupoval i při vyhlášení rozsudku ze dne datum postupem dle § 115a občanského soudního řádu , a proto i doplňující rozsudek vyhlásil soud bez nařízení jednání.
6. Soud v doplňující rozsudku ve výroku IV. tak rozhodl o povinnosti žalované k zaplacení úroku z úvěru v % výši i ohledně základu tak, aby spolu s tím, co bylo uvedeno ve výroku I. rozsudku ze dne datum odpovídalo 23,88% ročně (chybně bylo v rozsudku ze dne datum uvedeno jen 22,68% ročně, spolu s 1,2% ročně dle tohoto doplňujícího rozsudku pak činí 23,88% ročně) z částky 28 950,03 Kč (v rozsudku ze dne datum je chybně uvedena jen částka 5 937,10 Kč, která spolu s 23 012,93 Kč dle doplňujícího rozsudku pak činí součet 28 950,03 Kč) za dobu od 22. 6. 2019 do 23. 4. 2020 a 9% ročně z částky 28 950,03 Kč (byla obsažena stejná chyba) za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení. Ohledně důvodu pro snížení soud odkazuje na odůvodnění rozsudku ze dne datum. Pro stručnost pak soud shrnuje, že žalobě bylo vyhověno ohledně úroku, který byl též částečně kapitalizován s výjimkou úroku ve výši 14,88% ročně (23,88% minus 9%) za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení, a to s ohledem na ustanovení § 122 odstavec 4 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném po 24. 4. 2020. Soud aplikoval přechodná ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. a přechodná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. a i přesto, že smlouva o úvěru byla uzavřena za předchozí právní úpravy, je potřeba na ni vztáhnout citované ustanovení § 122 odstavec 4 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 24. 4. 2020, které limituje výši úroku z úvěru při prodlení se zaplacením spotřebitelského úvěru delším než 90 dní výší reposazby ČNB pro první den kalendářního pololetí zvýšenou o 8%. Soud proto vyšel ze skutečnosti, že pro období od 1. 1. 2020 činila reposazba ČNB takto zvýšená 9% a vyhověl žalobě jen do této výše úroku za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení.
7. Ze stejného důvodu, kdy se opakovala písemná chyba základu procentního vyjádření úroku 5 937,10 Kč namísto 28 590,03 Kč, pak soud doplnil výrokem V. výrok II. původního rozsudku tak, aby bylo zřejmé, že zamítavý výrok se týká úroku do výše 14,88% ročně z celkové částky 28 950,03 Kč (v rozsudku ze dne 30. 3. 2023 je uvedena jen částka 5 937,10 Kč a spolu s 23 012,93 Kč pak činí součet 28 950,03 Kč) za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení.
8. O náhradě nákladů řízení již bylo rozhodnuto, doplnění se týká jen příslušenství.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.