Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 55/2023-42

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupen advokátkou titul jméno příjmení, titul.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 28.965 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 15.000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % jdoucím z uvedené částky od 28. 1. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení:

a) 9.000 Kč,

b) zákonného ročního úroku z prodlení jdoucího z částky 24.000 Kč od 29. 3. 2022 do 27. 1. 2023,

c) zákonného ročního úroku z prodlení jdoucího z částky 9.000 Kč od 28. 1. 2023 do zaplacení,

d) 2.500 Kč,

e) 4.965 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 15.000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % jdoucím z uvedené částky od 28. 1. 2023 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení: a) 9.000 Kč, b) zákonného ročního úroku z prodlení jdoucího z částky 24.000 Kč od 29. 3. 2022 do 27. 1. 2023, c) zákonného ročního úroku z prodlení jdoucího z částky 9.000 Kč od 28. 1. 2023 do zaplacení, d) 2.500 Kč, e) 4.965 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 2. 2023 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 24.000 Kč, zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 24.000 Kč od 29. 3. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky sjednaných ve smlouvě v celkové výši 2.500 Kč a smluvní pokuty ve výši 4.965 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 19. 1. 2022 smlouvu o zápůjčce, na základě které poukázal na účet žalovaného 15.000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit kromě zapůjčených 15.000 Kč také poplatek ve výši 9.000 Kč, to vše do 28. 3. 2022. Ve smlouvě byla dojednána také paušální náhrada nákladů vymáhání; žalobce požadoval z tohoto titulu zaplatit celkem 2.500 Kč za pět upomínek. Žalobce dále žádal zaplacení smluvní pokuty ve výši 4.965 Kč sjednané smlouvou pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu.

2. Žalovaný se k věci samé nijak nevyjádřil.

3. Úvěr poskytnutý žalobcem žalovanému má charakter spotřebitelského úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru,

4. Soud proto nárok posoudil veden právním názorem Krajského soudu v Hradci Králové vyjádřeném v jiné věci spotřebitelského úvěru projednávané pod sp. zn. Odvolací soud ve svém rozsudku ze dne 27. 4. 2021, č. j. -80, uvedl, že ve sporech z úvěrových smluv musí soud z úřední povinnosti zjišťovat, zda poskytovatel úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost budoucího dlužníka.

5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Jak ale uvedl Krajský soud v Hradci Králové ve shora uvedeném rozhodnutí,„ judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

9. Soud zjistil, žalobce a žalovaný uzavřeli na dálku dne 19. 1. 2022 smlouvu označenou jako smlouva o zápůjčce (viz smlouvu na č. l. 8-9 soudního spisu), podle které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout 15.000 Kč a žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 9.000 K, tedy celkem 24.000 Kč ve třech splátkách, přičemž poslední byla splatná devadesátý třetí den od poskytnutí zápůjčky. Z potvrzení o provedené platbě na č. l. 5 p. v. soudního spisu soud zjistil, že žalobce poukázal částku 15.000 Kč na účet č. bankovní účet a ze zprávy banky (č. l. 38 soudního spisu) potom vyplynulo, že majitelem účtu je žalovaný.

10. Soud ještě před jednáním informoval žalobce o tom, že předmětem jednání bude i otázka řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím zápůjčky. Žalobce se ale z jednání soudu omluvil, sdělil, že ohledně zkoumání úvěruschopnosti nechce doplňovat žádná konkrétní tvrzení, nad rámec důkazů označených v žalobě (listin předložených spolu s žalobou) nenavrhl žádné další důkazy, zato ale navrhl, aby soud případně věc posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

11. Soudního jednání se nezúčastnil ani žalobce, ani žalovaný.

12. Z žádného z důkazů provedených při jednání (viz protokol o jednání na č. l. 41 soudního spisu) nevyplynulo, že by žalobce jakkoliv zkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky, tedy že by prověřil reálné příjmy, výdaje a případné závazky žalovaného. Proto nelze než uzavřít, že žalobce nevěnoval při sjednávání smlouvy řádnou pozornost zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je tak absolutně neplatná.

13. Protože úvěrová smlouva byla shledána neplatnou, lze konstatovat, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši rozdílu mezi čerpanými a splacenými prostředky. Podle tvrzení žalobce žalovaný na poskytnutou částku 15.000 Kč nezaplatil nic. Žalovaný se tak ve smyslu § 2991 o. z. obohatil o 15.000 Kč, neboť obdržel majetkový prospěch bez právního důvodu. Žalobce má tak nárok na zaplacení uvedené částky.

14. Žalobci vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ustanovení a Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu. Z důkazů předložených soudu vyplynulo, že žalobce prokazatelně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne 23. 1. 2023 (č. l. 7 soudního spisu). Tato výzva byla žalovanému zaslána doporučeně téhož dne (viz podací lístek na č. l. 6). Podle výpisu sledování zásilek (č. l. 40 soudního spisu) byl dopis žalovanému doručován dne 25. 1. 2023 a po neúspěšném pokusu o doručení téhož dne uložen u poskytovatele poštovních služeb; další den si mohl žalovaný zásilku vyzvednout a dne 27. 1. 2023 dluh uhradit; o den později se již žalovaný dostal s úhradou dluhu do prodlení. Soud proto žalobci přiznal zákonný úrok z prodlení běžící ode dne 28. 1. 2023.

15. Ve zbytku, tj. co do všech nároků, jež žalobce spojoval se smlouvou, jež byla shledána neplatnou, a co do úroku z prodlení za dobu předcházející prodlení tak, jak ho zjistil soud, musel soud žalobu zamítnout.

16. Právo na náhradu nákladů řízení by podle a 146 odst. 2 věta náleželo žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšným (při zohlednění žalobou uplatněného příslušenství ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , kapitalizovaného ke dni vynesení rozsudku). Žalovanému ale v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává u nadepsaného soudu ve lhůtě patnácti dnů od doručení rozsudku, odvolacím soudem je Krajský soud v Hradci Králové.

Nebude-li povinnost uložená pravomocným rozsudkem splněna dobrovolně, může být vymáhána cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.