Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
230 C 28/2023-52
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
bytem adresa, obec
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, se sídlem adresa, obec
žalovaný: celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa, obec
o zaplacení částku 27 678,23 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 015,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 015,99 Kč za období od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 861,23 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 21 888,51 Kč, co do nákladů spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, co do částky 2 675,31 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 986,93 Kč za období od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 002,92 Kč za období od datum do datum, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 267 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 015,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 015,99 Kč za období od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 861,23 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 21 888,51 Kč, co do nákladů spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč, co do částky 2 675,31 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 986,93 Kč za období od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 002,92 Kč za období od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 267 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které předala žalovanému 30 000 Kč v hotovosti při podpisu. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a zaplatit příslušenství 25 776 Kč spočívající v úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku v 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Splatnost poslední splátky byla dne datum. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z vyplněné žádosti o úvěr včetně dokladů, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas a doposud uhradil jen 9 984,01 Kč. Pohledávka za žalovaným byla s účinností k datum postoupena na žalobkyni.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně se jednání taktéž nezúčastnila, svou neúčast u jednání omluvila.
3. Z listinných důkazů provedených při jednání soud zjistil následující skutečnosti.
4. Dne datum společnost právnická osoba a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, zatímco žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok 2 888 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 2 788 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 5 400 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Ze smlouvy dále plyne, že částka 30 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti při jejím podpisu.
5. Žalovaný pak den předtím, datum, podepsal žádost o úvěr, ve které uvedl, že je zaměstnaný u právnická osoba, s.r.o. s příjmem 28 888 Kč. Platí za bydlení a energie 6000 Kč, dopravu, osobní náklady a jídlo 3 860 Kč, za splátky jiných úvěrů 2 500 Kč měsíčně. Spolu s žádostí o úvěr byla žalovaným předložena pracovní smlouva a výplatní pásky.
6. Oznámením ze dne datum, odeslaným dne datum (viz poštovní podací arch), oznámila právní předchůdkyně žalovanému postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy na žalobkyni.
7. Předžalobní výzvou ze dne datum (včetně podacího archu dokládající její odeslání dne datum) byl žalovaný před zahájením soudního řízení vyzván k úhradě žalované částky.
8. Dohodou o provedení práce ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel čtyři dny před žádostí o úvěr dohodu o provedení práce na dobu určitou do datum s hodinovou odměnou v hrubé výši 220 Kč, a to za práci na stavbách po celé ČR a v zahraničí.
9. Z dohody o změně pracovní smlouvy z datum bylo zjištěno, že žalovaný byl v pracovním poměru na dobu určitou u právnická osoba právnická osoba do datum.
10. Z výplatních pásek vystavených právnická osoba právnická osoba za únor 2021 a březen 2021 bylo zjištěno, že čistá mzda za březen 2021 byla žalovanému vyplacena ve výši 19 853 Kč a za únor ve výši 26 577 Kč, když základní hrubá mzdy činila 24 070 Kč, v únoru je pak součástí mzdy prémie 2 409 Kč. Z výplatní pásky je zřejmé, že žalovanému byla v průběhu února 2021 vyplacena mimořádná záloha na mzdu 2 000 Kč.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
15. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně ještě před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku ) řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť úvěr by byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podle smlouvy vystupoval jako spotřebitel a žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku ) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
16. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 občanského zákoníku ), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek anonymizována tři slova ze dne datum, anonymizována dvě slova číslo, a dále např. rozsudek anonymizováno spisová značka soudu v obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).
17. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně při uzavírání smlouvy o úvěru hodnotila u žalovaného jako žadatele o úvěr jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě údajů uvedených žalovaným a obsažených v žádosti o úvěr. Žalovaný v této žádosti o úvěr uvedl výši svého příjmu 28 888 Kč a také zatížení jinými splátkami úvěrů ve výši 2 500 Kč.
18. Soud má za to, že žalobkyně v daném případě řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Jak plyne z § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při hodnocení úvěruschopnosti je třeba mj. porovnávat příjmy a výdaje spotřebitele. Posouzení se pak podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sice zakládá především na informacích poskytnutých spotřebitelem, ty však musí být mj. spolehlivé a dostatečné. V daném případě se jednalo o žadatele o úvěr s bydlištěm a kontaktní adresou na ohlašovně obecního úřadu, tedy o situaci, kdy poskytovatel úvěru musí zkoumat úvěruschopnost žadatele s významně vyšší pozorností. Žalovaný měl v době žádosti o úvěr zajištěny budoucí příjmy pouze z dohody o provedení práce uzavřené pouze do konce roku 2021. Tato dohoda byla uzavřena pouhé čtyři dny před podáním žádosti o úvěr. Stejně tak tvrzené příjmy žalovaného neodpovídají předloženým výplatním páskám.V únoru 2021 byla vyplacena pouze mzda ve výši 19 853 Kč (je zřejmé, že v tomto měsíci byl žalovaný v karanténě, nicméně v tom samém měsíci mu bylo proplacena nevyčerpaná dovolená v rozsahu 30 hodin ve výši 6 781 Kč), v měsíci únoru pak 26 557 Kč. Doklady osvědčující výši příjmů žalovaného tak neodpovídají údajům uvedeným žalovaným v žádosti o úvěr (28 888 Kč). Je tedy zřejmé, že již v době žádosti o úvěr existovalo důvodné riziko, že žalovaný není schopen úvěr, o který žádá, splácet. Současně žalovaný coby žadatel o úvěr uvedl, že je již úvěrově zatížen a splátky těchto úvěrů činí 2 500 Kč. Soud je toho názoru, že právní předchůdkyně žalobkyně měla u rizikového žadatele ověřit z jiných zdrojů než jen u žalovaného rozsah jeho úvěrového zatížení. Soud měl proto v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy k tomu, jaká konkrétní zjištění ohledně výdajů, resp. úvěrového zatížení žalovaného, učinila v rámci posuzování schopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr; žalobkyně se však jednání nezúčastnila. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 ).
19. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní stran toho, že její právní předchůdkyně dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě takového nedostatečného posouzení nemohla mít bez důvodných pochybností za to, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně ujednání o poplatcích, náhradě nákladů spojených s vymáháním, přirůstání těchto a dalších nároků k jistině, smluvní pokutě a splatnosti. Soud je toho názoru, že v daném případě před uzavřením smlouvy o úvěru existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr; ten tak byl poskytnut v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně ujednání o poplatcích, náhradě nákladů spojených s vymáháním, smluvní pokutě a splatnosti.
20. Žalobkyně nicméně žalovanému bez platného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 30 000 Kč, z nichž jí žalovaný vrátil pouze 9 984,01 Kč. příjmení poskytnutých finančních prostředků ve výši 20 015,99 Kč představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 občanského zákoníku ) na straně žalované, které je žalovaný povinen podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni.
21. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky do datum. Žalovaný se proti této lhůtě nijak nebránil a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla nepřiměřená jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Počínaje dnem datum je tak žalovaný v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však žalobou požadovala úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od datum.
22. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 20 015,99 Kč a úroku z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Ve zbývající části (tj. zejména co do poplatků, kapitalizovaných a nekapitalizovaných úroků z úvěru a prodlení) soud žalobu druhým výrokem jako nedůvodnou zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , ve věci úspěšnější žalobkyni přiznal náhradu nákladů v rozsahu 16% - tj. 1 267 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 386 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 045,52 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč, celkem tedy 2 838 Kč – 16 % z této částky pak činí 1 267 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.