Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 21/2023-36

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci

žalobců: a/ celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce a žalobce

b/ celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce a žalobce

oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o: zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci a/ částku ve výši 25.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 25.000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b/ částku ve výši 25.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 25.000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce a/ je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 150 Kč a žalobkyně b/ je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 150 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci a/ částku ve výši 25.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 25.000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b/ částku ve výši 25.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 25.000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalobce a/ je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 150 Kč a žalobkyně b/ je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 150 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobci domáhali zaplacení shora uvedené částky jako náhrady nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. spisová značka, které bylo vůči žalobcům zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne datum pro přečin ohrožování výchovy dítěte podle st. 1 písm. a), písm. d), odst. 3 písm. b) . Dne datum bylo konečné odvolání projednáno v rámci veřejného zasedání, které se konalo u Městského soudu v Praze. V konečné fázi následovalo vyhlášení usnesení, kterým byli oba žalobci zproštěni obžaloby z důvodu uvedeném v §226 písm. b) trestního řádu, tj. že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Tímto bylo trestní stíhání žalobců pravomocně skončeno. Žalobci jsou toho názoru, že jim vznikla nemajetková újma v důsledku nesprávného úředního postupu, a proto jim má být poskytnuto přiměřené zadostiučinění v penězích. Ohledně parametrů zák. 82/98 Sb., žalobci uvedli, že v dané věci se nejednalo o skutkově ani právně složitou kauzu. Žalobcům byl kladen za vinu přečin ohrožování výchovy dítěte podle st. 1 písm. a), písm. d), odst. 3 písm.b) . Nejednalo se tedy např. o hospodářské trestné činy včetně daňových, korupce apod., kde je z povahy věci potřeba rozsáhlejšího dokazování. V řízení rovněž nebyl větší počet obviněných. K protiprávnímu jednání mělo docházet de facto na jednom místě, tedy ani v tomto směru nic nesvědčí o složitosti případu. O tom, že se nejednalo o skutkově ani právně složitou kauzu svědčí už jen samotný důvod, pro který Městský soud v Praze vynesl zprošťující rozsudek, neboť oba žalobci byli zproštěni obžaloby z důvodu dle §226 písm. b) trestního řádu, tj. protože v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Odvolací soud uzavřel, že použití norem trestního práva bylo v dané věci od počátku naprosto nepřiléhavé, neboť absentuje potřebná míra společenské škodlivosti. Dále uvedl, že posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídal běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty. Současně odvolací soud konstatoval, že civilněprávní ochrana byla vdaném případě zcela dostačující a aplikaci trestněprávních norem označil za zcela přepjatou. Konečně uvedl také, že skutek není ani přestupkem. Co se týče chování žalobců během trestního stíhání, tak tito nijak nepřispěli k prodloužení doby řízení. Ohledně významu trestního řízení pro žalobce se uvádí, že toto je značně ovlivňovalo ve všech sférách jejich životů a téměř jim zničilo rodinu. Po celou dobu trestního řízení byli žalobci vystaveni permanentnímu stresu. Obavy žalobců se týkaly zejména dalšího osudu jejich nezletilého syna (t.č. poškozeného v trestním řízení) jakož i případných trestních postihů, které s ohledem na zákonnou trestní sazbu nebyly nevýznamné. Vše bylo umocněno skutečností, že souběžně bylo u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. spisová značka vedeno civilní řízení o umístění nezletilého syna žalobců do ústavní výchovy. OSPOD žalobcům v důsledku trestního řízení opakovaně a dlouhodobě zasahoval do soukromí. Svého nezletilého syna nechtěli za každou cenu ztratit, což se povedlo jen částečně, neboť nezletilý byl na dobu6-ti měsíců umístěn do Zařízení fondu ohrožených dětí–Klokánek. Po celou dobu trestního řízení na žalobce bylo pohlíženo nejméně jako na nezodpovědné rodiče. Současně jsou přesvědčeni, že probíhající trestní řízení bylo hlavním důvodem, proč na ně OSPOD nahlížel jako na nezodpovědné rodiče, alkoholiky a narkomany, co se jen hádají, pořádají večírek za večírkem, pořádají sexuální orgie, u kterých je nezletilý syn přítomen. Žalobci opakovaně žádali o zrušení předběžného opatření, na základě kterého byl jejich nezletilý syn umístěn do Klokánku, ale tomuto nebylo vyhověno, a to zejm. s odkazem na probíhající trestní řízení, na které OSPOD ve svých návrzích na prodloužení předběžného opatření opakovaně poukazoval. Žalobci bydlí v lokalitě řadových domů, kde žijí převážně starousedlíci, a kde žalobkyně žila od dětství. V důsledku trestního řízení jakož i civilního řízení, navštěvovaly opakovaně pracovnice OSPOD sousedy žalobců, kterým jim prakticky podsouvaly neprokázané skutečnosti, na něž byly později někteří z nich jako svědci dotazováni orgány činnými v trestním řízení. Žalobci byli v době předcházející trestnímu řízení velmi společenští lidé, avšak již od konce roku 2018 (v návaznosti na událost ze dne datum) byli nuceni přerušit kontakt se všemi přáteli, protože pravdu o tom, co toho času prožívali nemohli nikomu z pochopitelných důvodů sdělit. Oba se styděli za to, že je proti nim vedeno trestní řízení a také za to, že jejich nezletilý syn skončil v Klokánku. Z žalobců se stali de facto samotáři, kteří nikam nechodí a jsou zcela izolovaní od přátel a dalších členů rodiny. Žalobce byl v době předcházející trestnímu řízení vrcholovým trenérem mládežnických fotbalových oddílů (např. jméno příjmení, jméno příjmení). K této činnosti měl rovněž požadovanou licenci. Zajišťoval pro své hráče také zahraniční turnaje v Německu, Francii, Portugalsku. Trénování mladých fotbalistů bylo jednou z jeho hlavních životních náplní. O tuto radost však bohužel důsledku trestního řízení přišel, neboť měl obavy, že pokud by se zjistilo, že trénuje malé chlapce fotbal, jezdí s nimi na zahraniční turnaje a má za ně veškerou odpovědnost a současně je trestně stíhaný pro trestný čin ohrožování výchovy dítěte, mohl by být kompromitován, neboť tato skutečnost bys e velmi rychle šířila mezi komunitou„ fotbalových rodičů a dětí“. V době, kdy byl nezletilý syn umístěn do Klokánku a proti podatelům zahájeno trestní stíhání, byl žalobce nucen odmítnout nabídku na pozici asistenta trenéra u staršího dorostu ve Spartě obec, což by pro něj byl další významný kariérní postup. Všechny tyto aktivity byl žalobce z důvodu výše uvedených nucen ukončit. Na uvedeném nemůže nic změnit ani zprošťující rozsudek, neboť nyní již není možné se vrátit na stejnou úroveň. Žalobci bude 56 let. K obnovení potřebné licence a trenérských studií by byly třeba nejméně další 2 roky. Žalobce ztratil potřebnou praxi. Trenérské pozice jsou navíc již obsazeny trenéry mladších generací. Další oblast života, která byla v životech žalobců nenávratně trestním řízením zasažena je vztah s jejich dcerou jméno příjmení. Dcera s žalobci sice již asi 10 let nežije, avšak vzájemné vztahy byly naprosto nadstandardní. Žalobci s dcerou trávili společné dovolené, Vánoce. Dcera také pomáhala s hlídáním nezletilého syna a pravidelně žalobce navštěvovala. Od okamžiku kdy byla poprvé předvolána na OSPOD a následně k podání vysvětlení na Policii ČR s žalobci zcela přerušila kontakt. Jediným kontaktem byla zpráva, v níž uvedla, zda se nebláznili s tím, že na OSPOD a Policii ČR slyšela příšerné informace. Poté přestala odepisovat na zprávy. Při setkání u soudu u příležitosti její svědecké výpovědi je ani nepozdravila. S tímto koresponduje mj. také to, že ve věci s ohledem na rodinný vztah k žalobcům nevyužila svého práva k věci nevypovídat. V rámci dokazování ve vztahu k žalobkyni bylo prolomeno lékařské tajemství. Žalobkyně vyslovila nesouhlas s přístupem do její lékařské dokumentace, avšak ten byl následně nahrazen opatřením soudu. Nezákonnost tohoto postupu byla namítána v rámci obhajoby, avšak podstatné je to, že do spisového materiálu„ unikla“ kompletní lékařská dokumentace žalobkyně. Dalším dopadem výše uvedeného je i to, že žalobkyně zcela ztratila jakoukoliv důvěru k systému, lékařskému tajemství a důvěře mezi psychiatrem a jeho pacientem. Přestala k psychiatrovi docházet, odmítá vyhledat jiného psychiatra a snaží se své problémy řešit sama. Trestní řízení narušilo i vztah žalobců s nezletilým synem.

2. Žalovaná shrnula vývoj řízení vedeného Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. spisová značka. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že žalobci u ní přípisem, doručeným žalované dne datum, uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, který vyčíslili pro každého ze žalobců ve výši 25 000 Kč. Celková délka posuzovaného řízení činila cca 2 roky a 9 měsíců. V dané věci probíhalo přípravné řízení, v jehož rámci byl proveden výslech obviněných a svědků, v trestním řízení bylo získáno a vyhodnoceno množství důkazů nezbytných pro posouzení této trestní věci. Následně bylo rozhodováno soudem prvního stupně třikrát a odvolacím soudem dvakrát. V pravomocném zprošťujícím rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, je navíc uvedeno, že na délku řízení měl vliv i neaktivní postoj žalobců. Délku řízení pak ovlivnila i pandemie nemoci Covid-19. S poukazem na uvedená zjištění vyhodnotila žalovaná celkovou délku řízení (které trvalo 2 roky a 9 měsíců) jako přiměřenou ve vztahu ke konkrétním okolnostem projednávané věci. K nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona nedošlo, a z tohoto důvodu považuje žalovaná i nadále nárok na náhradu nemajetkové újmy odvislý od délky řízení za nedůvodný.

3. Soud ve věci postupoval dle ust. .

4. Mezi účastníky byl nesporný průběh řízení vedeného Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. spisová značka a soud jej má také za prokázaný ze soudního spisu tak, že usnesením PČR ze dne datum bylo zahájeno trestní stíhání jméno příjmení a celé jméno žalobce pro přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Žalobci proti usnesení podali stížnost stížnost, která byla ze strany Obvodního státního zastupitelství pro část Prahy datum jako nedůvodná zamítnuta. Dne datum byl podán návrh na zastavení trestního stíhání, k němuž se dne datum vyjádřila státní zástupkyně. Dne datum byl podán návrh na ustanovení opatrovníka nezletilému. Usnesením Obvodního státního zastupitelství pro část Prahy nezletilému ustanoven opatrovník. Dne datum byla vyslechnut žalobci. Následovali výslechy svědků a to dne datum byl vyslechnut svědek příjmení, dne datum byla vyslechnuta svědkyně příjmení. Dne datum byla podána žádost o vydání předchozího souhlasu soudce k poskytnutí informací, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti zdravotnických pracovníků ve smyslu zákona o zdravotních službách. Opatřením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum byl udělen souhlas s vyžádáním informací, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti. Dne datum byla podána žádost o poskytnutí lékařské zprávy. V březnu 2020 byla rozeslána vyrozumění o možnosti prostudovat trestní spis, předmětný vyšetřovací úkon byl zrušen s ohledem na vyhlášení nouzového stavu a nařízené karantény. Dne datum a dne datum byl spisový materiál prostudován. Dne datum byl podán návrh na podání obžaloby. Dne datum byla podána obžaloba pod sp. zn. číslo jednací Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 čj. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byli oba obžalovaní uznáni vinnými. Proti trestnímu příkazu byl podán odpor. Dne datum se konalo hlavní líčení, při kterém byli vyslýcháni obžalovaní a byly čteny protokoly o výsleších svědků. Další hlavní líčení se konalo dne datum a dne datum se konalo hlavní líčení, při kterém byli opět vyslýcháni svědci a stranám byly předloženy listinné důkazy. Dne datum se konalo hlavní líčení, při kterém byli vyslýcháni svědci. V mezidobí se omlouvají svědkyně příjmení a příjmení. Při hlavním líčení konaném dne datum byl vyhlášen rozsudek, kterými byli žalobci uznáni vinnými. Proti rozsudku bylo podáno odvolání oběma odsouzenými dne datum a dne datum bylo odůvodněno. Dne datum bylo na den datum nařízeno veřejné zasedání. Dne datum se konalo veřejné zasedání u Městského soudu v Praze, při kterém byl napadený rozsudek soudu I. stupně usnesením čj. číslo jednací zrušen v celém rozsahu a věc byla vrácena soudu prvního stupně s odůvodněním, že je nutné provést všechny relevantní důkazy a bylo uloženo soudu I.stupně zajistit další dokazování svědeckými výpovědmi. Dne datum bylo na den datum nařízeno hlavní líčení, při kterém byli vyslechnuti svědci a byly přečteny listinné důkazy. Dne datum se konalo hlavní líčení, při kterém byli vyslechnuti svědci a byly předneseny závěrečné návrhy. Dne datum byl vyhlášen rozsudek, kterými byly žalobci uznáni vinnými. Proti rozsudku bylo podáno odvolání. Dne datum se u Městského soudu v Praze konalo veřejné zasedání, při kterém byla podána zpráva o stavu věci, byly předneseny závěrečné návrhy a následně byl vyhlášen rozsudek, kterým byli žalobci zproštěni obžaloby. V rozsudku Městského soudu v Praze čj. číslo jednací na str. 6 dole odvolací soudu přímo uvádí, …že apelační soud nepřehlédl, že na celkovou délku řízení měl vliv i neaktivní postoj obžalovaných, kteří jediní mohli vyvrátit podezření, že byl jejich syn pravidelně doma přes noc sám a nebylo o něj řádně postaráno..

5. Podle ust. zákona (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí nebo věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou , s účinností od datum ( zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z číslo Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené obec smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, a to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne datum, ). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. spisová značka.

7. Po právní stránce se soud zabýval skutečností, zda v namítaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. zák. , nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud uvádí, že zhodnotil případ vzhledem ke konkrétním okolnostem, přihlédl ke složitosti řízení, k jednání žalobců, jak tito přispěli k průtahům řízení, zda využili dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení a urychlit celkovou délku tohoto řízení a dále i k předmětu řízení pro žalobce. K náhradě nemajetkové újmy soud uvádí, že institut náhrady nemajetkové újmy přiměřeným zadostiučiněním v penězích není formou náhrady faktické škody nebo škody, která měla vzniknout žalobcům v daném řízení. Institut náhrady nemajetkové újmy formou peněžitého zadostiučinění je omluva státu za to, že nebyl svými orgány schopen zabezpečit práva žalobců na spravedlivý proces.

8. Soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu věta druhá a třetí Celková délka posuzovaného řízení činila cca 2 roky a 9 měsíců. Jednalo o trestní řízení vedené podle , které má specifika spočívající v nutnosti orgánů činných v trestním řízení projít několik fází šetření a řízení. V dané věci probíhalo přípravné řízení, v jehož rámci byl proveden výslech obviněných a svědků, v této fázi řízení bylo získáno a vyhodnoceno množství důkazů nezbytných pro posouzení trestní věci. První vyšetřovací přípravná fáze trvala od zahájení trestního řízení dne datum do podání obžaloby dne datum. Jednalo se o rok dlouhou fázi řízení, ve které byli vyslýchání svědci a zajišťovány listinné důkazy. Soud v této fázi řízení neshledal žádný průtah i celková aktivita orgánů činných v trestním řízení byla přiměřená složitosti a specifičnosti řízení, ve kterém poškozeným byl syn žalobců a oni byli obžalování jako jeho rodiče. Další fáze již probíhala před soudem I. stupně. Byl vydán trestní příkaz, proti kterému byl podaný odpor a následně v krátkém časovém sledu, po podání odporu, bylo nařízeno hlavní líčení, první dne datum. Při hlavním líčení konaném dne datum byl vyhlášen rozsudek. Tato fáze trvala cca 5 měsíců. Ani v této fázi řízení soud neshledal průtahy, nebo období nečinnosti. Soud žádal lékařskou dokumentaci, zároveň se omlouvaly svědkyně. Další fáze trvala od datum, kdy bylo odůvodněno odvolání žalobců do dne datum kdy na veřejném zasedání odvolacího soudu byl rozsudek soudu I. stupně zrušený. Zároveň bylo uloženo soudu I. stupně, že je nutné provést obsáhlejší dokazování. Soud I. stupně tak prováděl další dokazování, které by však i v případě že by jednal řádně, prováděl také při obvyklém běhu událostí, a pravděpodobně ve stejných časových horizontech. Od datum do datum, kdy byl vyhlášen rozsudek, tak proběhla další fáze řízení. Ani v ní soud neshledal průtahy. Bylo podáno odvolání a dne datum se u Městského soudu v Praze konalo veřejné zasedání, na němž byl vyhlášen rozsudek, kterým byli žalobci zproštěni obžaloby. Ani v této fázi řízení soud neshledal období nečinnosti nebo průtahy. Jediné období, které lze klást k tíži žalované, je období rozhodování o prvním rozsudku soudu I. stupně, neboť při obvyklém běhu událostí, tedy pokud by soud I. stupně provedl řádné celé obsáhlé dokazování, potom ve věci s konečnou platností mohl i odvolací soud již rozhodnout. Toto období však trvalo pouze od datum, kdy byl vyhlášen rozsudek, do dne datum, kdy byl rozsudek zrušený. Jedná se o období cca 4 měsíců, který však vzhledem ke všem okolnostem řízení je dobou poměrně zanedbatelnou, nijak nevedoucí k závěru o celkové nepřiměřené délce řízení. Nad shora uvedené soud odkazuje také na ust. zákona 82/98 Sb., v tom směru, že je nutné přihlédnout k chování účastníků řízení. V rozsudku Městského soudu v Praze čj. číslo jednací na str. 6 dole odvolací soudu se přímo uvádí, …že apelační soud nepřehlédl, že na celkovou délku řízení měl vliv i neaktivní postoj obžalovaných, kteří jediní mohli vyvrátit podezření, že byl jejich syn pravidelně doma přes noc sám a nebylo o něj řádně postaráno... Soud sice na jednu stranu poukazuje na skutečnost, že nelze nutit obžalované k předkládání důkazů nebo tvrzení, která by byla proti jejich zájmu, na druhou stranu, však, v tomto specifickém případě, to byli žalobci, kteří mohli aktivní přístupem k řízení předkládat důkazy a doplňovat tvrzení vyvracející tvrzení obžaloby a tím eventuálně zkrátit zejména vyšetřovací fázi. Soud dospěl k závěru, že celková délka řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. spisová značka nebyla, vzhledem ke všem okolnostem případu, nepřiměřená. Za dané situace se soud nezabýval dalšími námitkami žalobců ohledně významu řízení ani neprováděl důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. O spisová značka, když tento měl vliv pouze na prokázání významu řízení pro účastníky.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. . Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/96 Sb., kdy hodnota jednoho úkonu jest 300 Kč. Soud přiznal celkem 300 Kč za podání vyjádření ve věci. Tuto částku rovným dílem rozdělil také k úhradě mezi žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na příslušný orgán povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).