Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 29/2023-57

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 25 381,15 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 722 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu okres doplatek soudního poplatku ve výši 254 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 722 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu [okres] doplatek soudního poplatku ve výši 254 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 25 381,15 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, (dříve příjmení, právnická osoba) (dále jen právní předchůdce žalobkyně), a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 25 381,15 Kč, přičemž úvěr měl být splacen nejpozději dne datum Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobkyně, kde se žalovaná nejprve zaregistrovala a následně zaslala žádost o konkrétní úvěr. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy. Úvěr byl poskytován na bankovní účet žalované. Žalovaná ovšem úvěr řádně nesplácela, a to aniž přes opakované upomínky ze strany poskytovatele úvěru. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná byla k úhradě svého dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. Vzhledem k pochybnostem o oprávněnosti nároku soud elektronický platební rozkaz nevydal a věc byla převedena do sporného řízení.

3. Podáním ze dne datum žalobkyně na výzvu soudu doplnila žalobu tak, že uvedla, že smlouvy byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku zadáním unikátního identifikačního sms kódu ze strany žalované. Totožnost žalované byla v rámci procesu uzavření smlouvy ověřena fotokopií občanského průkazu, který spolu s žádostí o úvěr žalovaná předložila. Žalobkyně dále upravila žalobní tvrzení, když uvedla, že platby byly žalované na bankovní účet zasílány pod variabilní symbol. Žaloba byla dále doplněna podáním ze dne datum, ve kterém žalobkyně uvedla, že schopnost žalované úvěr splácet byla ověřena zejména lustrací z veřejně dostupných databází. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byla povinna kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili její schopnost zápůjčku splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalované původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud ve věci postupoval podle ust. , (dále jen ), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaná se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřila, a soud proto její souhlas předpokládal v souladu s  , věc projednal a rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a obsahu spisu.

6. Soud dokazováním zjistil následující skutkový stav: Z úvěrové smlouvy vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice a z formuláře Standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že mezi stranami měla být uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, kdy výše maximální úvěrový limit činil 15 000 Kč, a částka prvního čerpání činila 4 000 Kč. Výpůjční úroková sazba je uvedena v denní sazbě 0,3452 %, v roční pak 125,998 %, RPS činí 23,39 % Smlouva není datována ani podepsána žádnou smluvní stranou a nenese ani jiné znaky podepsání na dálku. Žalobkyně dále předložila nepodepsanou u označenou jako„ jméno application info“, která je jednak v anglickém jazyce, navíc obsahuje řadu znaků a čísel, ze kterých jsou seznatelné některé kontaktní údaje žalované jako telefonní číslo, emailová adresa a adresa trvalého bydliště. K důkazu byla dále předložena faktura vystavená právním předchůdcem žalobkyně na jméno žalované, znějící na částku 9 094,46 Kč, se splatností ke dni datum, ve kterém je uvedena i celková dlužná částka ve výši 25 381,15 Kč. Z potvrzení o provedené platbě právnická osoba, s. r.o. bylo zjištěno, že dne datum byla na účet č. bankovní účet převedena částka ve výši 3 000 Kč, dne datum částka 10 000 Kč, dne datum částka 4 000 Kč a dne datum částka 8 000 Kč. Čerpání těchto částek pak vyplývá i z interního výpisu právního předchůdce žalobkyně a rovněž ze zprávy banky právnická osoba, ze dne datum, ze které bylo navíc prokázáno, že vlastníkem výše uvedeného bankovního účtu je žalovaná. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně podacího archu z téhož dne, soud zjistil, že žalované byla změna v osobě věřitele řádně oznámena, z předžalobní výzvy z téhož dne a z podacího archu vyplývá, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k dobrovolné úhradě dlužné částky. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek.

7. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části, neboť předmětnou smlouvu o úvěru shledal jako absolutně neplatnou pro zcela zjevný rozpor s dobrými mravy. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, které byly sjednány v sazbě 125,998 % ročně a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto extrémně vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. ). Závěr o neplatnosti smlouvy je navíc umocněn i tím, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti uvedené v  , o spotřebitelském úvěru, když dle názoru soudu nedostatečně ověřil schopnost žalované úvěr řádně splatit. V souvislosti s tímto soud odkazuje na bohatou judikaturu soudů vyšších stupňů a Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance).

12. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalované byly připsány platby v celkové výši 25 000 Kč, žalovaná se tak poskytnutím těchto finančních prostředků obohatila. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná ničeho nevrátila. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby toto bezdůvodného obohacení vrátila. Jelikož se žalovaná dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení o. z. ve výši vyplývající z , ve znění pozdějších předpisů, s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků předžalobní upomínkou ze dne datum, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě téhož dne. Dle o. z. se oznámení dostalo do sféry žalované dne datum a do 3 dnů od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinila, dostala se od datum do prodlení s plněním svého závazku.

13. Co do zbytku, tedy co do částky 381,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky jdoucím od datum do zaplacení a co zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 381,15 Kč od datum do datum nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 722 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 270 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 25 381,15 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za úkony právní služby spočívající ve vyjádření na výzvu soudu, když předmětem těchto byly skutečnosti, které měly být tvrzeny již v podané žalobě. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně je inkasní společností, která opakovaně soudně uplatňuje jí postoupené pohledávky z titulu úvěrových smluv, které poskytují převážně nebankovní subjekty. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně podává žaloby na ustáleném vzoru, kdy dochází ke změnám toliko v individuálních údajích. Podmínky aplikace a. t. jsou tak beze zbytku naplněny.

15. Výrok IV. tohoto rozsudku vychází z , písm. j) , o soudních poplatcích. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu pro částku 25 381,15 Kč s příslušenstvím, soud jí vyměřil soudní poplatek ve výši 1 016 Kč, který žalobkyně uhradila. Vzhledem k pochybnosti o oprávněnosti nároku soud elektronický platební rozkaz nevydal a návrh byl převeden do civilního řízení. Soudní poplatek za žalobu činí podle Položky číslo bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků 1 270 Kč. Poplatník na tomto poplatku dosud zaplatil pouze 1 016 Kč a zbývá mu v souladu s položkou číslo bodu 2 Sazebníku soudních poplatků doplatit částka 254 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.