Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 423/2022-33

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 7 000,28 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 950 Kč jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 950 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 7 000,28 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, (dále jen právní předchůdce), uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s částkou ve výši 8 140 Kč, představující poplatek za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, úrok ve výši 1 540Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400Kč, to vše v pravidelných 58 týdenních splátkách po 330 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku ve výši 10 050 Kč. Pohledávka vyplývající z předmětné smlouvy přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze stejného dne. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak na svůj dluh dále ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením (dále jen ) a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se k tomuto postupu na výzvu soudu nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí ( ).

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum číslo soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní hotovost ve výši 11 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy a zavázal se tuto částku vrátit včetně platby označené jako poplatek za zápůjčku ve výši 8 140 Kč, celkem tedy částku ve výši 19 140 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 23,72 % ročně a stanovena RPSN ve výši 75,72 %. Z tvrzení žalobkyně, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak, má soud za prokázané, že žalovaný neuhradil jak na poskytnutou jistinu, tak na sjednaný poplatek ničeho vyjma částky 10 050 Kč. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy). Žalovaný byl o změnách v osobě věřitele písemně informován (oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, podací arch). V rámci předžalobní upomínky ze dne datum byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužných částek (předžalobní výzva a doklad o odeslání).

5. Podle , (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 11 000 Kč uhradit dále částku ve výši 8 140 Kč označenou jako poplatek. Tento je sice ve smlouvě rozdělen na tři části (úrok, částka za administrativní činnost a hotovostní inkaso), nic to ale nemění na tom, že ve smlouvě je uváděn toliko roční úrok ve výši 23,72%, kdy ale výše uvedené poplatky nelze vysvětlit jinak, než že toliko zastírají další úročení peněz a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok tak slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Kdy zde nutno říci, že toto je také patrné z té skutečnosti, že ač žalovaný řádně neuhradil část splátek, je žalobkyní poplatek za doprovodné služby požadován v celé výši, tedy i za inkaso splátek, které vůbec neproběhlo a právní předchůdce žalobkyně, tak s těmito neměl vůbec žádné náklady. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatků jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou zápůjčky představuje 74 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2016 činila cca 13,14% ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smluv, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčky bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvy (formulářové), které neumožňují, aby byly jakýmkoli způsoby měněny na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smluv, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvy jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. ).

9. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčených jistin s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti na základě předmětných smluv obohatil o částku v celkové výši 11 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil částku 10 050 Kč. Ze shora uvedených důvodů mu tak soud uložil, aby bezdůvodné obohacení ve výši 950 Kč (tj. 11 000 Kč – 10 050 Kč) uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne datum. Dle se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne datum a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinil, dostal se od datum do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , kdy zde soud ve výpočtu úspěchu vycházel ze součtu žalované jistiny a kapitalizovaného požadovaného příslušenství ke dni rozhodování a dospěl k závěru, že v řízení měl převážný úspěch žalovaný, kterému ovšem v řízení žádné náklady nevznikly, a proto také nebyly ani jednomu z účastníků přiznány (viz výrok III. tohoto rozsudku).

11. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle věta před středníkem jako běžná třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.