Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 108/2023-33

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 14 191,94 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 222,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 222,45 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a částku 4 124,49 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 845 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 845 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 666 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 222,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 222,45 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a částku 4 124,49 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 845 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 845 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 666 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které jí poskytla částku 15 000 Kč. Žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky do 14 dnů od odeslání finančních prostředků žalované, tj. zaplatit částku ve výši 16 890 Kč. Žalovaná však žalobkyni úvěr spolu s úrokem ve sjednaném termínu zcela nevrátila. Dlužná částka tak činí 10 067,45 Kč a je představována nesplacenou jistinou. Dále žalobkyně uplatnila v souvislosti s prodlením žalované se splacením úvěru nárok na sjednanou smluvní pokutu vyčíslenou částkou 4 124,49 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovanou, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení , , (dále jen ) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky ( ). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.

3. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky a na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku splatit v jediné splátce spolu se sjednaným úrokem ve výši 0,9 % denně pevně stanoveným ke dni splatnosti úvěru, tj. ke dni 12. 2. 2021, ve výši 1 890 Kč. Žalovaná na dluh hradila pouze částečně, když postupně zaplatila 0,50 Kč, 5 Kč, 5 Kč a 7 095 Kč, přičemž uhrazené částky byly žalobkyní započteny na úhradu celého úroku ve výši 1 890 Kč, části úroku z prodlení ve výši 282,95 Kč a části jistiny ve výši 4 932,55 Kč. Protože dlužná částka nebyla zcela uhrazena, vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu sjednanou přímo v úvěrové smlouvě ve výši 0,1 % denně z neuhrazené dlužné částky, přičemž žalobou žalobkyně uplatnila částku ve výši 4 124,49 Kč. Žalovaná ani přes upomínky a předžalobní výzvu ze dne 14. 11. 2022 zbývající částku ve výši 10 067,45 Kč s příslušenstvím nezaplatila.

4. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. , (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Podle ust. o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Dle ust. o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

5. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 580 odst. 1 o. z., neplatným je právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. V dané věci si účastníci sjednali úrok z úvěru ve výši 0,9 % denně, což představuje úrok ve výši 328,5 % ročně (0,9 x 365). Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. dovodil, že smlouva o půjčce je v části, ve které si účastníci sjednali úrok z půjčky ve výši 60 % ročně, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. V dané věci sjednané úroky z úvěru více než pětinásobně převyšují úroky, které byly Nejvyšším soudem ČR označeny za nemravné. Podle názoru Ústavního soudu vyjádřeného v rozhodnutích sp. zn. ze dne 7. 5. 2009 a sp. zn. ze dne 1. 7. 2010, jsou nemravné úroky z prodlení ve výši 180 %, resp. 182,5 % ročně, přičemž úroky z prodlení v sobě zahrnují i sankční funkci a mohou proto být obecně vyšší než běžné úroky ze zápůjčky. V dané věci úroky z úvěru dokonce o více než 100 % přesahují výši dle Ústavního soudu nemravných úroků z prodlení. Ujednání účastníků o (běžných) úrocích ve výši 0,9 % denně proto považuje podepsaný soud za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Tento závěr je v souladu i s judikaturou odvolacího soudu, tedy Krajského soudu České Budějovice – pobočka v Táboře, který jako neplatné právě pro rozpor s dobrými mravy shledal sjednané úroky z úvěru ve výši 86,21 % ročně (v rozhodnutí č. j. –93). Podle odborné literatury (Lavický, P. a kol., I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091)„ Následkem rozporu s dobrými mravy je podle neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” Soud proto považuje ujednání účastníků o úrocích ve výši 328,5 % ročně za absolutně neplatné. Tato absolutní neplatnost se týká jen této části právního jednání účastníků, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, a proto je ve smyslu o. z. absolutně neplatná jen tato část uvedené smlouvy o úvěru, kde byly sjednány úroky z úvěru v nemravné výši 328,5 % ročně, které byly ve smlouvě vyčíslené do dne 12. 2. 2021 částkou 1 890 Kč. Protože úroky sjednané mezi účastníky jsou absolutně neplatné, má žalobkyně v souladu s výše citovaným o. z. nárok na úroky obvyklé v době uzavření smlouvy poskytované bankami, tj. ve výši 7,83 % ročně, jak je tato výše známa z rozhodovací činnosti soudu vycházející z přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR na spotřebu. Žalobkyně se domáhala úroku za období od uzavření smlouvy o úvěru do jeho splatnosti, tj. za dobu do 12. 2. 2021, což při shora uvedeném úroku stanoveném podle o. z. z výše podrobně popsaných důvodů představuje částku 45 Kč. K této částce dospěl soud následujícím výpočtem: při 7,83% ročním úroku z částky 15 000 Kč činí denní úrok částku 3,22 Kč (15 000 x 7,83 % = 1 174,50; 1 174, 50/365 = 3,22) a tedy za 14 dnů činí úrok 45 Kč (3,22 x 14). V této části by byl žalobní nárok na úroky důvodným, avšak žalobkyně již dříve započetla částečnou úhradu žalované na úrok v celé výši 1 890 Kč. Protože je však sjednaný úrok absolutně neplatný a žalobkyně má za výše uvedené období nárok na úhradu úroku ve výši 45 Kč, soud z plateb uhrazených žalovanou započetl na úrok pouze částku 45 Kč a zbývající uhrazenou částku ve výši 1 845 Kč pak započetl na žalobkyní požadovanou jistinu ve výši 10 067,45 Kč a přiznal ji ve výši 8 222,45 Kč. Co do částky 1 845 Kč byla tedy žaloba z výše popsaných důvodů zamítnuta, a to včetně úroku z prodlení vzhledem k jeho akcesoritě. Nárok žalobkyně na vrácení úvěru ve zbývající výši 8 222,45 Kč je však plně po právu, neboť žalovaná jej přes uplynutí doby splatnosti dosud nezaplatila. Soud dále přiznal žalobkyni smluvní pokutu ve výši 4 124,49 Kč, kterou si účastníci platně sjednali ve smlouvě a jejíž výše odpovídá ust. , o spotřebitelském úvěru, a dále zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny, na které má žalobkyně nárok dle ust. o. z. z důvodu prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá Lhůta k plnění byla určena dle ust. , (dále jen „ “).

6. O nákladech řízení rozhodoval soud podle v situaci, kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná z 87 %, neúspěšná z 13 %, má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši 74 % (rozdíl úspěchu a neúspěchu). Náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou za právní zastupování. Jedná se o tři úkony právní služby po 300 Kč ( ), třikrát režijní paušál po 100 Kč ( ) a 21 % DPH v částce 252 Kč Celkem náklady řízení představují částku 2 252 Kč, poměrná část z této částky pak činí 1 666 Kč a její splatnost vyplývá z

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.