Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 424/2022-27

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 11 919,08 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 008,07 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 911,01 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 617,12 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 9 912,16 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 398,22 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 919,08 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 147,12 Kč, k rukám do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 008,07 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 911,01 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 617,12 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 9 912,16 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 398,22 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 919,08 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 147,12 Kč, k rukám do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 919,08 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 398,22 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 919,08 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 617,12 Kč a úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 9 912,16 Kč od datum do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen Smlouva či ÚS). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen ÚP). Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťovaní kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace. Sjednaný úvěrový rámec činil 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v ÚS. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle ÚS a ÚP dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 14 095 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 6 086,93 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně zesplatnila úvěr a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne datum. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 11 919,08 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 912,16 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu, poplatků ve výši 195 Kč, poplatků za pojištění ve výši 211,92, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. K poplatkům v celkové výši 195 Kč dospěla žalobkyně součtem neuhrazených poplatků. Nárok žalobkyně na uhrazení poplatků vyplývá z ustanovení odst. 5.5. ÚP, přičemž výše jednotlivých poplatků je stanovena přímo ve Smlouvě, resp. v Sazebníku poplatků a odměn. Konkrétně se pak jedná o následující neuhrazené poplatky za vedení účtu po 39 Kč splatných dne datum, datum, datum, datum a datum. K částce ve výši 211,92 Kč označené jako dlužné pojistné dospěla žalobkyně součtem neuhrazených poplatků za pojištění. Nárok žalobkyně na uhrazení poplatků za pojistné vyplývá ze Smlouvy, přičemž výše jednotlivých poplatků za pojistné je stanovena přímo ve Smlouvě, resp. v Sazebníku poplatků a odměn. K částce v celkové výši 600 Kč označené jako náklady na vymáhání žalobkyně dospěla součtem účtovaných a žalovaným dosud neuhrazených nákladů na vymáhání. Náhrada účelně vynaložených nákladů žalobkyně činí 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč, je-li žalované v daném měsíci zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Dle Smlouvy se tato částka může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace. Od datum byl účelně vynaložený náklad na vymáhání navýšen na částku 300 Kč za měsíc vymáhání. Žalovaný byl vždy o částce účtovaných nákladů na vymáhání a jejich výši vyrozuměn v rámci příslušné výzvy k zaplacení. Ohledně smluvní pokuty žalobkyně sděluje, že tuto požaduje na základě Smlouvy, kdy byl žalobce oprávněn v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V případě, že výše dlužné splátky byla nižší než 500 Kč, byla tato smluvní pokuta naúčtována pouze ve výši dlužné splátky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalovaného s úhradou splátek mu byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši 1 000 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dne datum.

2. Usnesením č. j. -8 ze dne 2.1.2023 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a aby předložila (označila) důkazy k prokázání těchto tvrzení.

3. V doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně mimo jiné uvedla, že v rámci postupu v poskytování úvěru naplňuje žalobkyně svojí zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajové stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných, jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Dále žalobkyně zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů příjmení a NRKI. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech příjmení, NRKI, příjmení a ISIR.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti: žalobkyně a žalovaný uzavřely dne datum smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, přičemž splátky byly dohodnuty ve výši 4 % z dlužné částky. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 26,28 % (Z úvěrové smlouvy ze dne datum). Žalovaný celkem čerpal částku ve výši 14 095 Kč a žalobkyni uhradil celkem částku ve výši 6 086,93 Kč (z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Z důvodu porušení povinnosti úvěr řádně splácet žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu v celkové výši 13 011,05 Kč, a to nejpozději do 14-ti dnů od sepsání výzvy, datované dne datum. Poté předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve lhůtě do 7 dnů od dne sepsání výzvy. (Ze zesplatňující výzvy ze dne datum; z předžalobní výzvy ze dne datum, z poštovního podacího archu ze dne datum a datum).

6. Žalovaný poskytl žalobkyni při sjednávání smlouvy údaje, podle nichž má jedno dítě, bydlí v podnájmu a jeho příjem činí částka měsíčně, jeho vedlejší příjem činí částka a příjmy ostatních členů domácnosti částka měsíčně. Výdaje domácnosti uvedl žalovaný ve výši částka s tím, že bydlí v podnájmu. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaný není v databázi příjmení, ISIR, příjmení, NRKI. (Ze smlouvy ze dne datum, z úvěrové karty). Z předložené úvěrové karty dále vyplývá, že žalovaný měl další úvěry, a to úvěr v celkové výši 249 816 Kč s výší splátky 3 543 Kč, úvěr v celkové výši 46 793 Kč s výší splátky 730 Kč, úvěr v celkové výši 80 000 Kč s výší splátky 1 201 Kč, úvěr v celkové výši 78 998 Kč s výší splátky 1 772 Kč a revolvingový úvěr ve výši zůstatku jistiny 4 947 Kč. Z přehledu pohybu na účtech žalovaného vyplývá, že žalovaný platil nájem v měsíční výši 12 900 Kč a výš jeho příjmu v měsíci srpnu 2021 byla 23 713 Kč.

7. Podle ustanovení , (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaným dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

13. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

14. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. , a že žalobkyně tyto poměry prověřovala nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila úvěrovou kartu, ve které je uveden tvrzený příjem klienta 28 000 Kč měsíčně, což však nebylo žádným způsobem osvědčeno (výplatní páskou, pracovní smlouvou apod.), naopak z předloženého výpisu z účtu vyplývá výše příjmu žalovaného v měsíci uzavření předmětné smlouvy ve výši částka. Z předložených listin není vůbec zřejmé, co má představovat další příjem domácnosti žalovaného ve výši částka a jak byl tento žalovaným osvědčen, stejně jako nebyl osvědčen další příjem domácnosti ve výši částka. V řízení nebylo žalobkyní ani tvrzeno, že by jakkoliv zkoumala výdaje žalovaného (podnájemní smlouvou, doklady SIPO apod.), přičemž z pohybů na účtu žalovaného vyplývá, že výdaje žalovaného na nájem činí částku částka a z úvěrové zprávy je pak zřejmé, že žalovaný splácí další úvěry v celkové výši měsíčních splátek 7 246 Kč. Vycházel-li by soud z prokázaného příjmu žalovaného ve výši 23 713 Kč a jeho prokázaných výdajů ve výši 20 146 Kč, pak zbylá částka ve výši cca 3 500 Kč jen stěží pokryje další běžné životní potřeby žalovaného. Za této situace, kdy žalobkyně zjevně vycházela ze sděleného namísto prokázaného (osvědčeného) příjmu žalovaného, resp. nenechala si žalovaným doložit i další příjmy domácnosti, při vědomí nákladů na bydlení žalovaného a toho, že žalovaný splácí další čtyři úvěry s celkovou výši splátky 7 246 Kč, nelze než uzavřít, že žalobkyně neposuzovala podle ust. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (žalobkyně) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

16. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo 2021 dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 8 008,07 Kč (rozdíl vyčerpané částky ve výši 14 095 Kč a zaplacené částky ve výši 6 086,93 Kč), kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni.

17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením (dále jen " ), podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 8 008,07 Kč a neúspěšná co do částky 7 010,30 Kč, tedy žalobkyně byla úspěšná z 53 % a neúspěšná ze 47 %. V rámci poměru úspěchu a neúspěchu tak, že přiznal žalobkyni, náhradu nákladů řízení v částce 147,12 Kč, přičemž tato částka představuje 6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 018,37 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.