Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 31/2023-110

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 139 489,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 080 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit 114 409,76 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně

z částky 60 780, 63 Kč od datum do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 47 668 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 080 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit 114 409,76 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 780, 63 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 47 668 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, ve znění doplnění ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 139 489,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 780,63 Kč od datum do zaplacení, smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 47 668 Kč od datum do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 74 088 Kč v 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč; zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako roční ve výši 23 % p.a. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne datum. Tedy nezaplatil splátku v celkové výši 1 730 Kč, když do této výše je zahrnuta splátka úvěru a splátka za výkon doplňkové služby Podpora v celkové výši Kč 701 měsíčně, která je splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslala žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku ze dne datum, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 300 Kč. Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne datum, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 300 Kč a zároveň ho vyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky číslo ve výši 500 Kč. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru číslo splatná dne datum. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobci nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného - dlužníka s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 139 602,64 Kč, zahrnující zbývající část jistiny 38 920,42 Kč, zbývající část úroků 31 051,88 Kč, zbývající část doplňkové služby PODPORA - odklad 9 452 Kč, zbývající část doplňkové služby PODPORA - nemoc 19 108 Kč, zbývající část doplňkové služby PODPORA - práce 19 108 Kč, náklady na upomínkování 2 400 Kč, smluvní úroky za prodlení úvěru 102,13 Kč, smluvní úroky za prodlení inkasní služby 0 Kč, smluvní pokutu 19 460,21 Kč. K doplňkové službě PODPORA žalobkyně uvedla mimo jiné, že spotřebitel (žalovaný) se zavázal uhradit žalobkyni (věřiteli – poskytovateli) za výkon Doplňkové služby PODPORA po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem Kč 50 472 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 701 Kč, a to současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Smluvní strany sjednaly, že v případě, že spotřebitel bude v prodlení se splácením úvěru a úvěr, sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se v důsledku toho stane splatným, je Spotřebitel (žalovaný) povinen uhradit zbývající část sjednané Doplňkové služby PODPORA. Žalovaný byl dne datum vyzván předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo v níž se žalobkyně (jako poskytovatel) zavázala poskytnout žalovanému (jako spotřebiteli) částku 40 000 Kč, když částka ve výši 11 267 Kč měla být vyplacena žalovanému na jeho účet, částka ve výši 20 733 Kč měla být plněna na jiný závazek žalovaného a částka ve výši 8 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 74 088 Kč v 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč; zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně. (Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne datum, z detailu pohybu k verifikační platbě). Částku 11 267 Kč poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet dne datum a částka ve výši 20 733 Kč byla poskytnuta na účet věřitele žalovaného dne datum (z detailu pohybu - potvrzení o platbě). Protože žalovaný neuhradil přes výzvy žalobkyně pravidelnou měsíční splátku spotřebitelského úvěru číslo splatnou dne datum, zesplatnila žalobkyně úvěr dopisem ze dne datum; zároveň byl žalovaný vyzýván písemnou předžalobní výzvou ze dne datum k zaplacení dluhu. (Ze zesplatnění úvěru - z výzvy, podacího archu). Žalovaný zaplatil na dlužnou částku celkem 6 920 Kč (Z tvrzení žalobkyně, ze zesplatňujícího dopisu), přičemž sám žalovaný v řízení ani netvrdil, zda a jakou část úvěru již zaplatil.

4. K výzvě soudu žalobkyně doložila, že prověřovala úvěruschopnost žalovaného, ve smyslu ust. na základě předložených listin žalovaným, a to tak, že předložila soudu výpis z účtu žalovaného za měsíc číslo – číslo, z něhož vyplývá, že příjem žalovaného za období datum – datum byl ve výši 25 022 Kč (8 638 Kč jako invalidní důchod + 16 384 Kč jako mzda), za období datum - datum byl ve výši 22 553 Kč (8 638 Kč jako invalidní důchod + 13 915 Kč jako mzda) a v období datum – datum byl ve výši 22 270 Kč (8 638 Kč jako invalidní důchod + 13 632 Kč jako mzda). Zároveň je z výpisů z účtu žalovaného zřejmé, že dne datum byla žalovanému poskytnuta půjčka společností právnická osoba ve výši 3 000 Kč a dne datum mu byla poskytnuta půjčka společností právnická osoba ve výši 12 000 Kč. V období od datum do datum žalovaný dle výpisu z účtu sázel, a to tak, že na sázky u anonymizováno a příjmení vynaložil 10 450 Kč a na sázky u právnická osoba, ltd. vynaložil 9 779 Kč; za celé doložené období byl zůstatek na účtu žalovaného na začátku i na konci období ve výši 0 Kč. Z oznámení ČSSZ vyplývá výše invalidního důchodu žalovaného byla 8 638 Kč. Podle výpisu z registru příjmení neměl žalovaný žádný záznam, zároveň proti němu nebylo vedeno insolvenční řízení a ani žádná exekuce. Žalobkyně prověřovala i platnost žalovaným předloženého občanského průkazu. Z přílohy číslo předmětné smlouvy vyplývá, že žalovaný uvedl do soupisu pravidelných finančních závazků tři splátky půjček (úvěrů) v celkové výši 5 229 Kč a jednorázový závazek ve výši 3 000 Kč Náklady na bydlení měl žalovaný uvést ve výši 3 000 Kč a sázky ve výši 398 Kč.

5. Podle ustanovení , (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právnická osoba anonymizováno a.s. (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi úvěrujícím a úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

11. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

12. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný věřiteli poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak věřiteli ukládalo cit. ust. , a že věřitel tyto poměry prověřoval z listin předložených žalovaným – z výpisu z běžného účtu žalovaného, z výplatní pásky za měsíc číslo, z oznámení ČSSZ o výměře invalidního důchodu, a dále prověřoval žalovaného v dostupných rejstřících. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila výpisy z účtu žalovaného za období datum – datum, z nichž především vyplývá, že žalovaný na konci každého období, za které byl výpis pořízen, neměl na svém účtu žádné finanční prostředky, přičemž jen za měsíc duben vynaložil žalovaný nejméně 20 000 Kč na sázky, což je v hrubém rozporu s tím, co žalovaný ke svým výdajům sdělil žalobkyni. V řízení dále nebylo žalobkyní ani tvrzeno, že by jakkoliv zkoumala výdaje žalovaného. Pokud se věřitel spokojil pouze s prokázáním příjmu žalovaného, ale vůbec nijak se nezabýval (konkrétními) výdaji žalovaného, a to za situace, kdy žalovaný, který je invalidní důchodce, měl přinejmenším čtyři další úvěry u různých nebankovních institucí a zjevně řešil svou finanční situaci sázkami, na které měsíc před uzavřením předmětné smlouvy vynaložil cca 20 000 Kč, nelze než uzavřít, že věřitel neposuzoval podle ust. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (věřitel) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena podle ust. o.z., tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

14. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 25 080 Kč, když žalovanému bylo fakticky poskytnuto toliko 32 000 Kč (11 267 Kč na účet žalovaného a 20 733 Kč na zaplacení jeho jiného dluhu), z čehož žalovaný zaplatil částku 6 920 Kč.

15. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky 25 080 Kč a ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , („ “), podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 25 080 Kč a neúspěšná co do částky 124 071,72 Kč (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni jednání). V rámci poměru úspěchu a neúspěchu byl tedy úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady v rámci tohoto řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.