Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 89/2023-82
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
se sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
trvale bytem obec a číslo
o zaplacení 45 414,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 814,88 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 814,88 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 16. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 814,88 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 814,88 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 16. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 9. 11. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 45 414,61 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru. Tvrdila, že dne 25. 1. 2018 žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. bankovní účet, na základě níž mu tato společnost poskytla úvěr do úvěrového limitu 10 000 Kč. Dne 7. 10. 2019 došlo k uzavření dodatku k dané smlouvě, na jehož základě byl úvěrový limit navýšen na částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tj. ve výši 2 500 Kč, vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce. Zároveň se zavázal platit úrok ve výši 16,9 % p.a. Protože žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, tento byl k datu 15. 12. 2021 zesplatněn. K tomuto datu činila dlužná částka částku žalovanou.
K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla ověřena prověřením žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, prověřováním pohybů na bankovním účtu žalovaného č. bankovní účet. Z informací poskytnutých žalovaným před poskytnutím úvěrového rámce 10 000 Kč bylo zjištěno, že žalovaný dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu 17 624 Kč, což odpovídalo údajům z účtu žalovaného. Protože žalovaný neuvedl žádné výdaje, tyto banka stanovila podle svého interního ekonomického modelu na 6 057 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaný již splácí úvěr s měsíční splátkou 2 133 Kč. Celkové splátkové zatížení žalovaného tak při zohlednění nové měsíční splátky činilo celkem 2 633 Kč. Před poskytnutím úvěrového rámce 50 000 Kč bylo z informací poskytnutých žalovaným zjištěno, že tento dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu 22 800 Kč. Jako své výdaje žalovaný uvedl částku 800 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaný splácí úvěry v celkové částce 6 975 Kč, tedy s připočtením nového splátkového zatížení by celkové měsíční splátky činily 9 732 Kč.
Na úvěr žalovaný vyčerpal celkem 139 223,67 Kč a splatil 131 408,79 Kč.
2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu trvalého bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2 / a 4/ o.s.ř. , dnem 3. 4. 2023, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 22. 3. 2023).
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 24. 2. 2022, seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 8. 3. 2022 adresovaným žalovanému právním předchůdcem žalobkyně.
4. Smlouvou o revolvingovém úvěru uzavřenou dne 25. 1. 2018 mezi právnická osoba, jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným měl soud prokázáno, že touto byl žalovanému poskytnut úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč s úrokovou sazbou 16,9 % p.a. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tj. ve výši 500 Kč, vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce.
Dodatkem ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 7. 10. 2019 bylo prokázáno, že výše úvěrového limitu byla navýšena na částku 50 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tj. ve výši 2 500 Kč, vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce.
Dopisem ze dne 15. 12. 2021 bylo žalovanému oznámeno, že pro neplnění sjednaných podmínek byl úvěr k datu 15. 12. 2021 zesplatněn, přičemž k tomuto datu činila dlužná částka 50 923 Kč.
5. Z výpisu z účtu č. bankovní účet soud zjistil, že za období od 1. 10. 2017 do 31. 10. 2017 činil zůstatek na účtu 86,33 Kč (příjem z pracovního poměru činil 17 432 Kč), za období od 1. 11. 2017 do 30. 11. 2017 činil zůstatek na účtu 877,07 Kč (příjem z pracovního poměru činil 17 704 Kč), za období od 1. 12. 2017 do 31. 12. 2017 činil zůstatek na účtu 8,77 Kč (příjem z pracovního poměru činil 18 869 Kč), za období od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019 činil zůstatek na účtu mínus 128,98 Kč (příjem z pracovního poměru činil 21 109 Kč), za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019 činil zůstatek na účtu 1 573,52 Kč (příjem z pracovního poměru činil 19 856 Kč), za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019 činil zůstatek na účtu mínus 113,18 Kč (příjem z pracovního poměru činil 22 542 Kč).
V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 25. 1. 2018 žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, jeho měsíční příjem činí 17 624 Kč; výdaje neuvedl žádné.
6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze žádost o úvěr s údaji uvedenými žalovaným a výpisy z jeho účtu, ze kterých bylo zřejmé, že v posledních třech měsících před poskytnutím, resp. navýšením úvěrového limitu vykazoval účet pouze minimální zůstatky (viz výše), které by zejména po navýšení úvěrového limitu nepostačovaly k úhradě sjednaných splátek. Žádné výdaje žalovaného zjišťovány, ověřovány či doloženy nebyly. Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnil povinnost uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU číslo – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Výdaje, osobní a majetkové poměry žalovaného nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 , 2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Žalobkyně sama uvedla, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 139 223,67 Kč, žalovaný do současné doby uhradil 131 408,79 Kč, a proto soud žalobnímu návrhu vyhověl pouze co do částky 7 814,88 Kč. Zároveň byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky, a to ve výši, která je v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.
12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. , když převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.