Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
25 C 124/2022-132
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno 6 slov adresa
o zaplacení 305 250 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 305 250 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalované.
Odůvodnění:
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 305 250 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalované.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky, jakožto přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka. Žalobce uvedl, že jako konkurzní věřitel přihlásil dne datum v uvedeném řízení proti dlužníkovi svou pohledávku, která byla uznána ve výši ve výši 439 430,14 Kč. Od tohoto data tak nárokuje nemajetkovou újmu, která trvá až dodnes, tj. do doby podání této žaloby datum, tedy 19 let a 6 měsíců, neboť předmětné konkurzní řízení není dosud ukončeno. Žalobce má za to, že délka uvedeného řízení je nepřiměřená. Žalobce při stanovení výše zadostiučinění vycházel ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu, tedy za první dva roky z částky 15 000 Kč, za další každý rok trvání řízení z částky 15 000/. Základní částku 277 500 Kč k žalobce navýšil o 10 %, neboť žalobce je osobou v pokročilejším věku, od samého počátku řízení pod značným psychickým tlakem z nejistoty, spojené s jeho právním postavením věřitele, kdy a jakým způsobem bude toto řízení ukončeno. Celkem tedy nárokuje částku 305 250 Kč.
2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ni žalobce mimosoudně uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v souvislosti s nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka dne datum rozhodnutí. Žalovaná po projednání žádosti o odškodnění dospěla k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení a žalobci poskytla zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které považovala za dostačující. Žalovaná uvedla, že žalobce uplatnil svou pohledávku ve výši 611 848 Kč, která byla správcem konkurzní podstaty popřena ve výši 172 417,86 Kč. Dále podle žalované bylo v konkurzním řízení se svými pohledávkami přihlášeno celkem 15 000 věřitelů, přičemž správce konkurzní podstaty popřel pohledávky cca 6 000 věřitelů. Také ze seznamu 472 věřitelů, u nichž se nepodařilo doručit písemnost, byla provedena lustrace v CEO, včetně dožádání na Slovensko. U již zemřelých věřitelů byly obeslány dědické soudy k určení jejich procesního nástupce. V rámci konkurzního řízení probíhalo několik incidenčních sporů – celkem 1032. Z poslední, zatím soudem neschválené konečné zprávy vyplývá, že věřitelé budou uspokojeni ve výši 8% zjištěných pohledávek, nicméně tuto skutečnost zatím nelze postavit na jisto. Žalovaná také ve svém vyjádření připomněla, že při hodnocení přiměřenosti délky konkurzního řízení je také třeba mít na zřeteli specifikum uvedeného řízení. Na rozdíl od většiny jiných soudních sporů, konkurzní řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Ústřední roli nemá v konkurzním řízení soudce, ale správce konkurzní podstaty, na jehož úkony není možné pohlížet s ohledem na platné zákony jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Pouze na první fázi konkurzního řízení (od podání návrhu na prohlášení konkurzu do vydání usnesení o prohlášení konkurzu) je možno nahlížet jako na typické soudní řízení, v němž soud rozhoduje o vyřešení sporu a v němž činnost, resp. nečinnost soudu lze přičítat státu k tíži. V daném případě tato první fáze trvala dva měsíce, což je délka přiměřená. Druhá fáze konkurzu, tj. vlastní konkurzní řízení je pak ovlivněna řadou okolností subjektivních a objektivních. Délka konkurzu je z pohledu subjektivního ovlivněna chováním účastníků, kterými jsou konkurzní věřitelé a úpadce a také chování třetích osob dotčených řízením, kterými jsou zejména dlužníci úpadce. Z pohledu objektivního je konkurz ovlivněn řadou okolností, jako je rozsah majetku v konkurzní podstatě, prodejnost věcí v konkurzní podstatě apod. V předmětném konkurzním řízení vystupuje značné množství věřitelů, kdy vzhledem k jejich konkurenci lze očekávat velmi nízkou procentuální výtěžnost pro každého z nich, tedy lze očekávat plnění jen v bagatelní výši. Význam předmětu řízení pro žalobce je třeba hodnotit jakožto velmi malý. Podle tohoto je žalovaná přesvědčena, že zadostiučinění ve formě konstatování je jako odškodnění dostačující. S tímto názorem žalované se ztotožnily i další senáty, v obdobných věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 2, a rovněž některé senáty Městského soudu v Praze, jako soudu odvolacího. Jednotlivé věci pak žalovaná ve svém podání zkonkretizovala uvedením jejich spisových značek. V uvedených rozhodnutích byl význam konkurzu pro poškozené hodnocen jako nepatrný, přičemž byla akcentována samotná povaha konkurzního řízení jako zcela specifického řízení před soudem.
3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce se předběžně se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 305 250 Kč z důvodu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka obrátil na žalovaného dne datum. Tento po projednání dané žádosti dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a jako odškodnění poskytl žalobci konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Rovněž nebylo mezi účastníky v rozepři, že žalobce uplatnil v rámci konkurzního řízení svoji pohledávku ve výši 611 848 Kč dne datum, přičemž správcem konkurzní podstaty byla tato pohledávky uznána ve výši 439 430,14 Kč.
4. Soud provedl dokazování spisem Městského soudu v Praze, sp. zn. spisová značka, ze kterého vzal za prokázané, že dne datum podala anonymizována dvě slova název soudu, na právnická osoba anonymizována dvě slova návrh na prohlášení konkurzu. Dne datum soud vyzval navrhovatele, aby odstranil vady svého návrhu. Dne datum byl dlužník soudem vyzván, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení konkurzu. Usnesením ze dne datum prohlásil soud na majetek dlužníka právnická osoba anonymizována dvě slova konkurz a současně ustanovil správce konkurzní podstaty dlužníka a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení usnesení, přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem. Dne datum podal správce konkurzní podstaty soudu dílčí zprávu a soupis konkurzní podstaty. Na den datum bylo nařízeno přezkumné jednání přihlášených pohledávek. anonymizována dvě slova anonymizováno vstoupilo do konkurzního řízení dne datum. Dne datum se konalo přezkumné jednání, předmětem bylo přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem. Dne datum se konala schůze konkurzních věřitelů. Dne datum byl soudu doložen průběžný soupis konkurzní podstaty a dne datum popření pohledávky konkurzním věřitelem právnická osoba Dne datum se konala schůze věřitelského výboru. Seznam incidenčních sporů čítal celkem anonymizováno sporů. Dne datum byl soudcem dán pokyn k předložení spisu z důvodu další zprávy o činnosti stran mimosoudního řešení sporu ohledně administrativní budovy na anonymizováno. Dne datum požádal věřitel anonymizováno o odstranění zřejmé nesprávnosti z protokolu. Dne datum podával správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti, kdy mj. upozornil na velký počet incidenčních žalob. Dne datum podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti. Počet konkurzních věřitelů k danému období dosáhl čísla 14 557, celková výše přihlášených pohledávek byla 2 685 422 820,04 Kč. Správci konkurzní podstaty bylo soudem uloženo, aby podal další zprávu do datum. Dne datum podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti. V mezidobí byl spis zapůjčen název soudu. Dne datum správce konkurzní podstaty podal aktualizaci soupisu konkurzní podstaty a dílčí zprávu o své činnosti s tím, že upozornil na počet incidenčních sporů, jichž se jako správce konkurzní podstaty dlužníka, účastní. Dále uvedl, že součástí majetku úpadce jsou budovy, administrativní komplex anonymizována dvě slova na anonymizováno, stroje a dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly a cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka 652 000 000 Kč z titulu náhrady škody, vypořádací podíly jiných úpadců, účty v bankách a pokladnách. Dne datum podal správce dílčí zprávu o své činnosti. Dne datum aktualizoval soupis konkurzní podstaty. Dne datum se konala schůze věřitelského výboru. Dne datum podal správce konkurzní podstaty zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení. Konkurzní soud žádal Městský soud v Praze, ve věci vedené pod sp.zn. spisová značka o urychlené vydání rozhodnutí,. Dne datum podal správce konkurzní podstaty zpráva o aktuálním stavu konkurzního řízení. Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil soudu aktuální zprávu o své činnosti. Dne datum správce konkurzní podstaty žádal o prodloužení lhůty o 6 měsíců z důvodu velkého množství podaných přihlášek (cca 14 000). Dne datum soud žádal správce konkurzní podstaty, aby ve lhůtě do datum předložil dílčí zprávu o své činnosti, aktuální zprávu o přezkoumávání přihlášených pohledávek. Dne datum správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o své činnosti a aktuální zprávu o přezkoumaných přihlášených pohledávkách. Dne datum podal správce konkurzní podstaty zprávu o průběhu konkurzního řízení. Dne datum podal správce konkurzní podstaty návrh na nařízení prvního zvláštního přezkumného jednání. Toto bylo nařízeno na datum. Dne datum podal správce konkurzní podstaty návrh na povolení čerpání zálohy na jeho dosavadní činnost. Soud toto povolil dne datum. Dne datum proběhlo první zvláštní přezkumné jednání. V rámci tohoto jednání byly správcem konkurzní podstaty popřeny některé pohledávky. Dne datum byla podána dílčí zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty, aby ve lhůtě 30 dnů podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dne datum správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o své činnosti. Dne datum správce konkurzní podstaty podal návrh na povolení čerpání odměny. Dne datum soud povolil čerpání odměny. Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dílčí zprávu o své činnosti podal správce konkurzní podstaty dne datum. Druhé zvláštní přezkumné jednání bylo nařízeno na den datum. Dne datum podal správce konkurzní podstaty návrh na povolení čerpání zálohy na odměnu za jeho dosavadní činnosti. Soud povolil třetí zálohu na odměnu usnesením ze dne datum. Dne datum žádal soud správce konkurzní podstaty, aby dodal ve lhůtě 30 dnů zprávu o vedených incidenčních sporech, aktuální soupis konkurzní podstaty a návrh na další postup v řízení. Správce konkurzní podstaty na požadavek reagoval dne datum, kdy podal dílčí zprávu o své činnosti a seznam incidenčních sporů. Dne datum bylo nařízené třetí zvláštní přezkumné jednání na den datum. Při tomto konstatováno vedení přes anonymizováno incidenčních sporů. Dne datum vyzval soud správce konkurzní podstaty k doložení zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty a zprávu o dosavadních nákladech konkurzu. Na což správce konkurzní podstaty reagoval sdělením o incidenčních žalobách napadlých v období anonymizována dvě slova rok. Dne datum vyzval soud správce konkurzní podstaty k podání zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuálního soupis konkurzní podstaty. Dílčí zprávu o své činnosti podal správce konkurzní podstaty dne datum. Dne datum soud vyzval správce konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem.
5. Dne datum správce konkurzní podstaty podal dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto návrhu rozhodl dne datum. Dne datum sdělil správce konkurzní podstaty opět dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto rozhodl dne datum. Dále pak dne datum podal správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky s návrhem na její dodatečné zjištění. Soud o tomto návrhu rozhodl dne datum. Stejně tak podal správce konkurzní podstaty návrhy dne datum a datum. Soud následně dne datum opakovaně správci konkurzní podstaty uložil, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem. Stejně tak dne datum, dne datum a dne datum podal správce konkurzní podstaty návrh na uznání pohledávek a jejich dodatečné zjištění. Soud o těchto návrzích rozhodl dne datum. anonymizována tři slova dne datum vystoupilo z konkurzního řízení. Dne datum podal správce konkurzní podstaty návrh na uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Dne datum předložil správce konkurzní podstaty aktuální přehled dosavadních příjmů a výdajů konkurzu. Soud dne datum rozhodl o pohledávce konkurzního věřitele, kterou měl za zjištěnou. Dne datum a dne datum podal správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky a návrh na dodatečné zjištění. O tomto soud rozhodl dne datum a dne datum. Dne datum soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti a sdělil soudu své stanovisko o své dosavadní činnosti. Zprávu o činnosti podal věřitelský výbor dne datum. Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil vyjádření k podání věřitelky. Dne datum byl soudu předložen zápis jednání věřitelského výboru ze dne datum. Správce konkurzní podstaty se vyjádřil k návrhu věřitelky dne datum. Dne datum byl soudu předložen zápis ze schůze věřitelského výboru, konané dne datum. Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení. Dne datum správce konkurzní podstaty podal návrh na vyplacení odměny věřitelskému orgánu a dne oznámení došlé soudu dne datum, že eviduje anonymizováno věřitelů, kteří v průběhu řízení zemřeli. O úmrtí dalších věřitelů informuje správce konkurzní podstaty soud dne datum.
6. Dne datum podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti a o stavu konkurzního řízení. Dne datum, datum, datum, datum se konala přezkumná jednání (cca anonymizováno neukončených incidenčních sporů). Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o průběhu konkurzu, o přehledu příjmů a aktualizovaný soupis majetku. Stejně tak dne datum uložil soud věřitelskému výboru, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti. Dne datum podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti a o stavu konkurzního řízení. Dne datum, dne datum a dne datum podal správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. O těchto návrzích soud rozhodl dne datum. Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální zprávu o stavu konkurzního řízení. Na to reagoval správce konkurzní podstaty podáním dílčí zprávy o své činnosti a o stavu konkurzního řízení dne datum. Dne datum podán návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu. Tuto předložil správce konkurzní podstaty dne datum. Z předložené konečné zprávy vyplývá, že čistý výtěžek zpeněžení konkurzní podstaty, učiněný v rozvrhu pro uspokojení pohledávek věřitelů náležejících do II. třídy, činí částku 88 882 878,81 Kč. Schůze věřitelského výboru se konala dne datum. Dne datum věřitelský výbor žádal vyplacení odměny. Dne datum uložil soud správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu, což učinil dne datum. Dne datum byl urgován návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o stavu řízení, zahrnující rovněž aktuální přehled stavu neukončených incidenčních sporů, aktualizovaný soupis majetkové podstaty, přehled příjmů a výdajů. Dne datum podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu. Dne datum soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil zprávu o své činnosti. Na to věřitelský výbor reagoval podáním došlým soudu dne datum. Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil kompletní vyúčtování hotových výdajů, aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a návrh na částečný rozvrh. Přehled příjmů a výdajů za dosavadní průběh konkurzního řízení doložil správce konkurzní podstaty soudu dne datum. Dne datum byl správce konkurzní podstaty soudem vyzván ke zvážení částečného rozvrhu. Vzhledem k počtu konkurzních věřitelů, množství sporných pohledávek, okruhu nedořešených procesních nástupnictví po zemřelých účastnících konkurzního řízení je zřejmé, že příprava návrhu na částečný rozvrh je technicky a administrativně velice náročná záležitost, a proto byla soudem vyčleněna speciální administrativní pracovnice. Dne datum soud vyzval správce, aby připravil částečný rozvrh ve spolupráci s asistentkou soudce Městského soudu v Praze. Dne datum uložil soud správci konkurzní podstaty pořádková pokuta, neboť nesplnil povinnost zpracovat návrh na částečný rozvrh. Správce konkurzní podstaty podal dne datum odvolání do usnesení o uložení pořádkové pokuty. Spis byl předložen dne datum odvolacímu soudu. Tento usnesením ze dne datum napadené usnesení potvrdil. Dne datum byl správce konkurzní podstaty vyzván, aby předložil aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a výdajích a aby soudu sdělil, kdy lze očekávat kvalifikovaný návrh na částečný rozvrh. Dne datum byl správce konkurzní podstaty soudem urgován.
7. Dne datum správce konkurzní podstaty soudu sdělil, že bylo zkontrolováno cca 2 000 věřitelů. Zjistil, že dochází k dalším úmrtím věřitelů a začínají se řešit nástupnictví a dědictví. Dne datum sdělil správce konkurzní podstaty přehled příjmů a výdajů za celý průběh konkurzního řízení. Dne datum bylo věřitelskému výboru uloženo, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti, opětovně pak dne datum. Toto věřitelský výbor soudu předložil dne datum. Dne datum učinil konkurzní úpadce návrh na svolání věřitelského výboru. Věřitelský výbor byl svolán na den datum. Následně dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty pořádkovou pokutu ve výši 50 000 Kč s odůvodněním, že hrubě stěžuje a brání dalšímu postupu konkurzního řízení Dne datum byla svolána schůzka správce konkurzní podstaty, místopředsedkyně Městského sodu v Praze a vyřizující soudkyně, za účelem zajištění rychlejšího postupu ve věci. Správce konkurzní podstaty podal odvolání do usnesení o uložení pořádkové pokuty. Věc byla s odvoláním předložena odvolacímu soudu dne datum. Dnes datum požádal správce konkurzní podstaty o poskytnutí součinnosti s doručením. Dne datum soud vyzval správce konkurzní podstaty k doložení kompletní zprávy - aktuálního stavu majetkové podstaty, přehledného aktuálního seznamu přihlášených pohledávek, včetně zjištěných, nezjištěných a popřených pohledávek. Dne datum požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k vyhovění žádosti, s tím, že se jedná o náročný a v České republice ojedinělý konkurzní případ s 15 000 věřiteli a pohledávkami ve výši mnoha set miliónů korun. Dne datum podal správce konkurzní podstaty návrh na částečný rozvrh. V návrhu na částečný rozvrh je konstatováno, že s přihlédnutím k dosavadnímu zpeněžení majetkové podstaty lze očekávat, že veškeré zjištěné pohledávky konkurzních věřitelů určených do rozvrhu budou uspokojeny poměrně ve výši 6 – 8 %. Dne datum odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení soudu I. stupně o uložení pořádkové pokuty, co do její výše. Usnesením ze dne datum byl dosavadní správce konkurzní podstaty zproštěn funkce a byl ustanoven nový správce konkurzní podstaty Současně byl dosavadní správce konkurzní podstaty vyzván k vysvětlení. Proti usnesení o zproštění funkce správce konkurzní podstaty, podal dne datum dosavadní správce konkurzní podstaty odvolání proti svému zproštění správce konkurzní podstaty. Spis byl s odvoláním předložen odvolacímu soudu dne datum. Tento usnesením ze dne datum usnesení o zproštění funkce správce konkurzní podstaty zrušil a nařídil, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný samosoudce s tím, že tomuto rozhodnutí nepředcházela procesní kooperace soudu a správce konkurzní podstaty s vytýčením jasné představy soudu o tom, jak má být částečně rozvrh sestaven a jak se tohoto dobrat.. Dne datum byl spis vrácen konkurznímu soudu zpět. Dne datum předseda Městského soudu v Praze rozhodl, že věc bude projednána jiným soudcem a přidělil věc anonymizováno jméno příjmení. Dne datum byl spis vyžádán název soudu ke sp. zn. spisová značka a následně vrácen zpět dne datum. Z úředního záznamu ve spise se podává, že správce konkurzní podstaty nedoložil ke dni datum seznam věřitelů, kterým nebyly doručeny výzvy k podání žaloby, jak bylo dohodnuto na jednání soudce se správcem konkurzní podstaty dne datum. Dne datum žádal správce konkurzní podstaty o součinnost při doručování a zjištění údajů o věřitelích. O součinnost (lustrace) bylo následně požádáno anonymizována dvě slova. Dne datum podal správce konkurzní podstaty žádost o poskytnutí další součinnosti. Dne datum bylo správci konkurzní podstaty sděleno, že soud disponuje adresy z Centrální evidence obyvatel. Následně zaslal správce konkurzní podstaty 77 výzev, komunikoval s věřiteli a poskytl informace dědicům. Dne datum žádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Tato byla soudem prodloužena do datum Konečná zpráva s vyúčtováním hotových výdajů odměny správce konkurzní podstaty byla soudu předložena dne datum. Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty, aby do dne datum zpracoval předloženou konečnou zprávu. Následně probíhala lustrace adres věřitelů ze Slovenské republiky. Dne datum soud uložil správci konkurzní podstaty splnit povinnosti uložené mu soudem prostřednictvím pracovnice soudu, tj. aby předložil zprávu o doručení dosud nedoručených výzev v podání incidenčních žalob, včetně dokladů o jejich doručení či nedoručení, a aby v této lhůtě požádal soud u nedoručených výzev o jejich doručení prostřednictvím soudu. Dne datum uložil soud správci konkurzní podstaty, aby předložil konečnou zprávu zpracovanou dle poskytnutého vzoru do datum.
8. Dne datum předložil správce aktuální přehled stavu nedoručených výzev a žádost o součinnost. Dne datum soud vyžádal od správce konkurzní podstaty předložení 80 výzev k náhradnímu doručení a 78 výzev k zjištění údajů z CEO. Na to reagoval správce konkurzní podstaty dne datum. Dne datum soud vyzval správce, aby předložil zpracované seznamy pohledávek. Na to správce konkurzní podstaty reagoval dne datum s tím, že současně požádal o prodloužení lhůty pro finální konečnou zprávu z důvodu neschválení některých výdajů. Konečnou zprávu správce konkurzní podstaty předložil soudu dne datum, kde uvedl, že hlavní náplní práce správce konkurzní podstaty je komunikace s věřiteli a problematika zemřelých věřitelů. Dne datum byl spis vrácen od název soudu, kam byl zapůjčen. Dne datum byl správce opakovaně vyzván na splnění povinnost, tj. aby předal kompletní zprávu o nedoručených výzvách, předložil opravenou konečnou zprávu, doložil souhlasy věřitelského výboru s výdaji, předložil návrh na přiznání odměny pro členy věřitelského výboru, předložil specifikaci všech sporů, které v rámci konkurzu probíhaly. Současně dne datum vyzval soud věřitelský výbor k podání zprávy ze dne datum. Na to bylo reagováno věřitelským výborem dne datum. Dne datum byl soudem vyzván k součinnosti Finanční úřad anonymizováno územní celek, ke sdělení, zda úpadce podal daňové přiznání za rok rok. Tato informace byla Finančním úřadem anonymizována dvě slova územní celek, Územní pracoviště anonymizováno část Prahy dne datum. Dne datum reagoval správce na výzvu soudu, že některé věřitele musí vyzvat k odstranění nedostatků přihlášek, a proto je nutné nařídit mimořádné přezkumné jednání. Současně správce konkurzní podstaty soud informoval, že dosud nedošlo ke schválení závěrečné zprávy, přičemž se čeká na součinnosti Finančního úřadu anonymizováno část Prahy tím, že výdaje budou projednány v anonymizováno na jednání věřitelského výboru u soudu. Dne datum soud prodloužil lhůtu pro vypracování návrhu na přiznání odměny věřitelskému výboru.
9. Dne datum bylo správci konkurzní podstaty soudem uloženo, aby předložil zpracované listy seznamu pohledávek některých věřitelů včetně výzev k opravě, aby soud mohl nařídit přezkumné jednání. Dne datum dal soud podnět ke vstupu anonymizována dvě slova do řízení. Přípisem ze dne datum oznámilo anonymizována dvě slova anonymizováno, že nevstupuje do konkurzního řízení, neboť neshledalo dostatečný veřejný zájem. Podezření na porušení trestně právních předpisů pak bylo postoupeno trestnímu úseku. Dne datum byl spis opětovně zapůjčen název soudu. Dne datum požádal správce konkurzní podstaty soud o součinnost s lustrací v CEO. Dne datum anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova sdělil k výzvě soudu, kdo je bude v řízení zastupovat. Dne datum soud uložil správci, aby předložil kompletní zprávu o dosud nedoručených výzvách. Na to správce konkurzní podstaty reagoval dne datum. Dne datum soud svolal schůzi věřitelského výboru na den datum a uložil správci konkurzní podstaty, aby sdělil, kde jsou uloženy finanční prostředky konkurzní podstaty, předložil účetní doklady, předložil originály vrácených výzev k podání incidenčních žalob a podal doplňující vysvětlení ke zprávě o stavu doručování. Dne datum správce konkurzní podstaty zaslal originály požadovaných dodejek. Dne datum předložil správce konkurzní podstaty aktuální stav doručování výzev a dne datum zaslal doplňující vysvětlení. Dne datum byl spis zapůjčen Městskému soudu v Praze. Dne datum správce předložil seznam účtů se složenými peněžními prostředky majetkové podstaty. Dne datum předložil správce konkurzní podstaty účetní doklady. Dne datum předložil správce konkurzní podstaty přehled vyúčtování odeslaných zásilek. Dne datum předložil správce konkurzní podstaty dílčí zprávu. Dne datum se konala schůze věřitelského výboru, přičemž bylo zjištěno, že zhruba 90 věřitelům nebyly doručeny výzvy k uplatnění popřených pohledávek. Následně byl spis opětovně zapůjčen název soudu. Přípisem ze dne datum prodloužil soud správci konkurzní podstaty lhůtu ke splnění povinností, které mu uložil na schůzi věřitelského výboru. Dne datum předložil správce konkurzní podstaty soudu konečnou správu včetně vyúčtování odměny. Z této se podává, že míra uspokojení přihlášených věřitelů bude ve výši 8% zjištěných pohledávek. Dne datum uložil soud správci konkurzní podstaty povinnost ohledně nedoučených výzev věřitelům – k podání incidenční žaloby. Na to reagoval správce konkurzní podstaty přípisem dne datum. Dne datum vyzval soud opět správce konkurzní podstaty ke splnění povinnosti stran nedoručených výzev věřitelům. Na tento pokyn reagoval správce konkurzní podstaty dne datum. Dne datum zaslal soud dožádání název soudu k provedení lustrace v CEO občanů Slovenska. Dne datum uložil soud správci konkurzní podstaty, aby předložil úplné účetnictví, účetní doklady atd. Dne datum přišlo soudu sdělení od anonymizována dvě slova příjmení jméno stran dožádání - lustrace. Správce konkurzní podstaty reagoval na pokyn soudu sdělením dne datum. Dne datum bylo správci konkurzní podstaty opět uloženo předložit další podklady, na což reagoval správce konkurzní podstaty dne datum. Dne datum byla vyvěšena konečná zpráva a dne datum byla schválena. Řízení není dosud ukončeno.
10. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. stát odpoví za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zák. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
6. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne datum, stanovisko NS soud posoudil věc po právní stránce následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, stanovisko NS). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení (například nečinnost soudu I. stupně způsobena připojením jiného spisu, délka řízení před Nejvyšším soudem apod.), nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není proto myslitelné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou dobu řízení, ale je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již pro posuzování přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění), je třeba vycházet z kritérií stanovených v ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
7. Ohledně posouzení přiměřenosti délky řízení je nutno na konkurzní řízení pohlížet jako na zvláštní typ sporu, kdy samotná složitost konkurzní věci je spojena též s četností incidenčních a dalších sporů a jako takový částečně omlouvá jeho celkovou délku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Délka konkurzního řízení nemůže být proto porovnávána s ostatními typy nalézacích sporů, neboť ji nelze poměřovat klasickými měřítky ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu České republiky, jako se děje u jiných„ běžných“ nalézacích sporů. Předmětem konkurzního řízení je především to, aby poškozený (věřitel) došel uspokojení přihlášené pohledávky na rozdíl od nalézacích sporů, kdy otázkou nalézacího řízení je, jakým způsobem vůbec řízení pro poškozeného dopadne, tzn., zda bude v rámci sporu procesně úspěšný či nikoliv. Tato základní otázka pak působí největší nejistotu, která je spojena právě s vedeným řízením. Naopak při vedeném konkurzním řízení má již poškozený jistotu v tom, že disponuje vůči úpadci určitou pohledávkou a nejistota pak zůstává toliko ve výši jejího uspokojení. Tedy jinak řečeno konkurzní řízení disponuje podstatně nižší formou nejistoty pro poškozeného než řízení nalézací. Předchůdce žalobkyně resp. žalobkyně již při uplatnění své pohledávky v rámci konkurzního řízení, musela být seznámena s případnými obtížemi, jež pohledávky, které jsou spojeny s konkurzním řízením, znamenají. Tyto zejména jsou, že pohledávka bude jednak obtížně vymahatelná (tj. dlouhodobě) a jednak, že zcela jistě nebude uspokojena v plné výši. Ze shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum se pak podává, že„ jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou právu konkurzního řízení, nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkurzního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele, co do výše peněžitého nároku, určující částka, jaké se mu v konkurzu dostalo na uspokojení jeho pohledávky“. Délka konkurzního řízení a to i obecně, je dána zejména složitostí věci v podobě množství věřitelů, jež mají být v rámci konkurzního řízení uspokojeni, zjištění majetku úpadce a s tím související úkony k jeho zpeněžení, množstvím sporů, jež jsou konkurzem vyvolány (incidenční spory) procesním chováním účastníků řízení, kterými jsou konkurzní věřitelé úpadce, případně procesním chováním třetích osob dotčeným řízením, kterými jsou dlužníci úpadce. Jde přitom nejen o počet přihlášených konkurzních věřitelů, ale též o četnost nároku na vyloučení věci z podstaty, nároku na oddělené uspokojení, případných pracovních nároků apod. V této souvislosti pak Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka naznačil, že„ složitost konkurzní věci přímo ovlivňující délku konkurzního řízení může být zapříčiněna též četností sporů vyvolaných konkurzem (incidenčních sporů) a jejichž trvání zpravidla ovlivňuje i možnost v rámci konkurzní podstaty přikročit ke zpeněžení majetku, jež je předmětem vyloučení a z nějž by měli být v konkurzu uspokojeni i úpadcovi věřitelé. Podobně toto platí i pro spory o určení neexistence nebo o úhradu pohledávek za podstatou či pracovních nároků. Délka takových sporů sama o sobě ospravedlňuje délku konkurzního řízení, jež bez jejich ukončení se zpravidla nemůže dostat do závěrečné fáze“.
8. Soud předesílá, že nepřistoupil k zamítnutí žaloby pro předčasnost z důvodu, že konkurzní řízení není dosud ukončeno a není tak známa přesná výše uspokojení věřitelů (jak bylo učiněno v některých obdobných věcech vedených zdejším soudem, ve spojení s rozhodnutími Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího). Byť si je soud v této souvislosti vědom judikatury Nejvyššího soudu, považoval takovýto postup za příliš formalistický s ohledem na vývoj situace v konkurzním řízení. Vzhledem k tomu, že správce konkurzní podstaty v rámci konkurzního řízení vyjádřil, v jakém poměru mohou být věřitelé uspokojeni (6 až 8 %) a z konečné zprávy, která byla konkurzním soudem dne datum schválena, vyplývá míra uspokojení věřitelů 8%, je zřejmé, že míra uspokojení žalobce v rámci konkurzního řízení je již v podstatě známa. I s ohledem na výši uspokojení pohledávky, která se žalobci v rámci konkurzního řízení zřejmě dostane (v nízké částce), není podle názoru soudu již na místě přistupovat k zamítnutí žaloby pro předčasnost.
9. Soud vyšel z toho, že předmětné řízení trvalo 20 let a 2 měsíce, kdy počátek řízení je nutné posuzovat od doby, kdy žalobce uplatnil svou pohledávku formou přihlášky v rámci konkurzího řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka), tj. od datum do doby datum, tj. vyhlášení rozsudku v této věci, neboť konkurzní řízení není dosud skončeno. Z uvedeného je zřejmé, že byť se jedná o konkurzní řízení, které vykazuje určitá specifika (viz níže), uvedená délka konkurzního řízení je již zjevně nepřiměřená. Soud při posouzení konkurzního řízení vycházel z kritérií uvedených v ustanovení § 31a odst. 3 zákona:
předmětné konkurzní řízení vykazuje vysokou až mimořádně vysokou obtížnost jak po skutkové tak zejména po procesní stránce, danou počtem přihlášených věřitelů, rozsahem pohledávek, které musí konkurzní soud přezkoumávat a rozsahem majetkové podstaty dlužníka. Jak bylo z provedeného dokazování zjištěno, přihlášených věřitelů je cca 15 000 během konkurzního řízení došlo k úmrtí některých věřitelů, s čímž souvisí určení procesního nástupce, také je třeba provést lustraci cca 15 000 věřitelů. U anonymizováno věřitelů se nepodařilo doručit písemnosti a byla proto učiněna lustrace v CEO, včetně dožádání na Slovensko. Do doby provedení kompletní lustrace věřitelů totiž není možné vydat rozvrhové usnesení. Z popsaného průběhu řízení je zřejmé, že objektivně nelze právě s ohledem na velké množství věřitelů a přihlášených pohledávek řízení ukončit dříve. Rovněž do celkové doby řízení se promítá i počet incidenčních řízení (anonymizována dvě slova sporů vedených u Městského soudu v Praze), bez jejich skončení nelze řádně konkurzní řízení ukončit. Nicméně ani výše popsané, neodůvodňuje to, aby konkurzní řízení trvalo takto dlouhou dobu, neboť se jedná již o dobu extrémní. Pokud jde o činnost orgánů státu, tato nevybočuje ze standardní a běžné činnosti, v řízení se nevyskytla rozsáhlá období nečinnosti či prodlev konkurzního soudu. Tento postupoval v přiměřených lhůtách a také řádně dohlížel na činnost správce konkurzní podstaty. Za určité pochybení lze považovat postup správce konkurzní podstaty, který včas a řádně nereagoval na výzvy soudu, za což mu byla uložena i pořádková pokuta, avšak za (ne) činnost správce konkurzní podstaty není odpovědný stát. O pochybení ze strany státu, by se jednalo, kdyby konkurzní soud řádně neplnil svou dohledovou a kontrolní činnost nad činností správce konkurzní podstaty, o což v posuzovaném případě nešlo. Nicméně konkurznímu soudu lze vytknout, že řádně v rámci konkurzního řízení nespolupracoval se správcem konkurzní podstaty a tato skutečnost vedla k tomu, že věc byla přidělena jinému soudci. Tento postup již lze hodnotit jako nesprávný úřední postup orgánů státu, který se mohl promítnout do celkové délky posuzovaného řízení.
10. K významu předmětu řízení pro žalobce soud uvádí, že obecně s tímto typem sporu není Evropským soudem pro lidská práva shledáván vyšší význam řízení pro jeho účastníky oproti řízení typu: opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci anonymizováno proti země ze dne datum, číslo, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci příjmení proti země ze dne datum, číslo, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci anonymizováno proti země ze dne datum, číslo, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci anonymizováno proti země ze dne datum, číslo, § 38), trestní věci (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod číslo) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci jméno příjmení proti Portugalsku ze dne datum, číslo číslo § 39). Tyto druhy řízení v obecné rovině více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. spisová značka). Ze subjektivního pohledu, pak soud shledal význam předmětu řízení pro žalobce jako zanedbatelný, neboť s ohledem na zprávy správce konkurzní podstaty v průběhu řízení bylo zřejmé, že uspokojení věřitelů bylo možné očekávat v rozsahu 6% - 8% a z poslední konečné zprávy je toto uspokojení v rozsahu 8% přihlášených pohledávek, což v případě pohledávky žalobce činí částku 35 154 Kč, tedy částku nikterak významnou. Navíc tuto míru uspokojení zná žalobce již na základě částečného rozvrhu ze dne datum, tudíž k tomuto datu byla odstraněna žalobcova určitá nejistota stran výše uspokojení a proto lze uzavřít, že od této doby je podkladové řízení pro žalobce již naprosto bezvýznamné.
11. Také je třeba zdůraznit, že konkursní řízení je zcela specifickým řízením. Nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Konkursní řízení se člení na několik relativně samostatných fází, z nichž první, přípravná fáze, počíná podáním návrhu na prohlášení konkursu a končí prohlášením konkursu, druhá, realizační fáze, se v době od prohlášení konkursu do podání konečné zprávy správcem konkursní podstaty pojí s přihlašováním pohledávek věřitelů, zjišťováním majetku patřícího do konkursní podstaty a zpeněžováním tohoto majetku, a třetí, závěrečná fáze, počínající rozvrhovým usnesením, postihuje vlastní rozvrh výtěžku konkursní podstaty mezi věřitele a zrušení konkursu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu rovněž plyne, že právě povaha konkursního řízení (řízení, v němž věřitelé hromadně uplatňují své nároky vůči majetku, který tvoří úpadcovu konkursní podstatu a s vědomím, že z tohoto majetku budou uspokojeni jen poměrně a těmito nároky si též vzájemně konkurují), rozhodujícím způsobem snižuje význam předmětu řízení pro poškozeného pro účely posouzení přiměřenosti délky konkursního řízení, formy odškodnění i jeho případné výše. Z hlediska posouzení tohoto kritéria je podstatná též hodnota uplatněného peněžitého nároku, kterou však s přihlédnutím k popsané povaze konkursního řízení (v němž se prosazuje princip jen poměrného uspokojení věřitelů) nelze směšovat s nominální výší uplatněného nároku. Jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), případně v jaké výši je reálné budoucí uspokojení přihlášené pohledávky žalobce za situace, kdy konkurzní řízení do fáze faktického uspokojení přihlášených pohledávek ještě nedospělo. V této souvislosti soud znovu opakuje, že do konkurzního řízení na majetek dlužníka bylo přihlášeno 14 557 konkurzních věřitelů, přičemž žalobce přihlásil svoji pohledávku ve výši 611 848 Kč, resp. tato byla uznána ve výši 439 430,14 Kč. V návrhu na částečný rozvrh ze dne datum bylo uvedeno, že lze očekávat, že pohledávky budou uspokojeny poměrně ve výši 6 až 8 %, v přípise ze dne datum, že předpokládaná výše uspokojení zjištěných pohledávek konkurzních věřitelů bude činit 8 až 9 % a z konečné zprávy schválené soudem dne datum vyplývá uspokojení přihlášených pohledávek ve výši 8%. I když posuzované konkurzní řízení není dosud skončeno, tato skutečnost, nebrání tomu, jak již bylo naznačeno v odstavci 8, aby bylo ve věci rozhodnuto, aniž by musela být žaloba posouzena jako předčasná (z důvodu, že konkurz není ukončen a výše uspokojení věřitelů není postavena najisto). Z těchto zjištění je však zřejmé, že žalobcova pohledávka bude v řízení uspokojena poměrně, a to v řádech jednotek procent uznané pohledávky.
12. Odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Má-li odškodnění kompenzovat nejistotu žalobce ohledně výsledku řízení, nelze než uzavřít, že tato nejistota vyvolaná objektivně nepřiměřeně dlouhým konkursním řízení zahájeným v roce rok byla v tomto případě minimální. Žalobce již po přezkumném řízení věděl, že jeho pohledávka byla uznána a současně, že bude uspokojena v konkurzu pouze poměrně (což plyne z povahy konkurzu, jak rozebráno výše). Následně byla upřesňována pouze výše uspokojení. Z poslední konečné zprávy správce konkurzní podstaty se podává, že míra uspokojení pohledávek věřitelů bude ve výši 8 %. Žalobcovu nejistotu proto lze vztahovat pouze k tomu, jaké procento (malé) z jeho pohledávky mu bude vyplaceno, když toto je již v podstatě zřejmé. Význam předmětu řízení je ale při takto nízké míře uspokojení nutné hodnotit jako malý až bagatelní a konstatování porušení práva je proto přiléhavou formu kompenzace (v tomto směru soud odkazuje na rozsudek zdejšího soudu č.j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací atd.; obsahující stejný závěr).
13. Soud se neztotožnil s argumentací žalobce, že řízení pro něj mělo vyšší význam z hlediska jeho věku, neboť v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, může být vyšší věk poškozeného brán jako skutečnost, která představuje vyšší význam řízení pro poškozeného, avšak jako vyšší věk je podle judikatury vnímán věk poškozeného od anonymizováno let výše, což se sice týká i žalobce, avšak toliko anonymizováno roky zpětně, tj. od roku rok, kdy žalobce dosáhl anonymizováno let věku. Toto je však nepatrná část celkové doby vedení konkurzního řízení, navíc již od roku rok žalobce ví, že uspokojení jeho pohledávky bude v téměř bagatelní výši, tudíž řízení je pro něj bezvýznamné. Soud, proto nedovodil, že by z tohoto hlediska mělo mít řízení pro žalobce vyšší význam. Jelikož konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě se žalobci od žalované dostalo již mimosoudně, zamítl soud žalobu výrokem I. rozsudku jako neopodstatněnou.
14. Obdobně se soud neztotožnil ani s argumentací žalobce, že v některých případech vedených u zdejšího soudu včetně řízení před odvolacím soudem, je poškozeným přiznávána kompenzace ve formě relutární (jedná se např. o rozsudek zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Soud své důvody, proč neshledává odškodnění ve finanční formě, jako opodstatněné řádně zdůvodnil a jak již naznal shora v této souvislosti, na rozdíl od žalobce, který předložil toliko rozhodnutí dvou senátů Městského soudu v Praze, odkazuje na stejná rozhodnutí vícero senátů Městského soudu v Praze.
15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud náklady tohoto řízení, které se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1 ,3 písm. a), b), c) a ust. § 2 odst. 3 vyhl. číslo o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (3 úkony právní služby po 300 Kč – vyjádření ve věci samé, příprava na jednání a účast na jednání).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.