Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 286/2022-47

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 43 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75% ročně od 20. 2. 2022 do zaplacení a částku 10 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75% ročně od 20. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 478,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 175,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 8.1.2022 do 19. 2. 2022, úrok 20,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 1 400 Kč od 20. 2. 2022 do zaplacení, a dále 16 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 338,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 985,8 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do 19. 2. 2022, zákonný úrok z prodlení z částky 9 600 Kč od 20. 2. 2022 do zaplacení a úrok 24,57 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75% ročně od 20. 2. 2022 do zaplacení a částku 10 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75% ročně od 20. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 478,96 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 175,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 8.1.2022 do 19. 2. 2022, úrok 20,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 1 400 Kč od 20. 2. 2022 do zaplacení, a dále 16 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 338,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 985,8 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do 19. 2. 2022, zákonný úrok z prodlení z částky 9 600 Kč od 20. 2. 2022 do zaplacení a úrok 24,57 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 43 000 Kč s příslušenstvím z titulu dvou uzavřených smluv o zápůjčce, které s žalovaným uzavřela předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen příjmení jméno). Žalobkyně uvedla, že za A) příjmení jméno s žalovaným uzavřel dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě, které poskytl příjmení jméno žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit společně s částkou 8 000 Kč (2 000 Kč úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč). Žalovaný však uhradil pouze 1 400 Kč, a proto žalobkyně požaduje zaplacení částky 16 600 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 600 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 1 175,63 Kč (úrok ve výši 20,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 13. 6. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 478,96 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 13. 6. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022, úroky ve výši 20,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 08.01.2022 do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že za B) příjmení jméno s žalovaným uzavřel dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě, které poskytl příjmení jméno žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit společně s částkou 16 000 Kč (4 000 Kč úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč). Žalovaný však uhradil pouze 9 600 Kč, a proto žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši 26 400 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 400 Kč), kapitalizované úroky ve výši 3 985,80 Kč (úrok ve výši 24,57 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 22. 3. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 338,33 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 22. 3. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022, úroky ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Předmětné pohledávky byly na žalobkyni postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, když toto postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí byla posouzena schopnost žalovaného splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, když tyto informace byly zaznamenány v zákaznické kartě klienta.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celou dobu řízení byl nečinný. Soud následně nařídil jednání, na kterém provedl listinné důkazy, které ke svým tvrzením doložila žalobkyně, a z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo anonymizováno půjčka ze dne datum soud zjistil, že tato smlouva je podepsána právnická osoba anonymizováno a žalovaným. Na základě této smlouvy žalovaný obdržel 20 000 Kč a měl vrátit 36 000 Kč (4 000 Kč úrok, 4 000 Kč administrativní poplatek a 8 000 Kč hotovostní inkaso splátek). Úvěr byl poskytnut na 60 týdnů, s týdenní splátkou 600 Kč. Ze zákaznické karty, kterou žalovaný vyplnil téhož dne, soud zjistil, že uvedl, že bydlí v samostatné domácnosti s jiným rodinným příslušníkem, rodiči, nemá žádné zápůjčky u příjmení jméno, pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu určitou. Příjem činí 15 700 Kč, výdaje 1 000 Kč jako příspěvek na bydlení, osobní výdaje 3 500 Kč, spoření 1 271 Kč měsíčně a měl k tomu předložit faktury za elektřinu, vodu a plyn, složenky prokazující příjmy a pracovní smlouvu.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo anonymizováno půjčka ze dne datum soud zjistil, že tato smlouva je podepsána právnická osoba anonymizováno a žalovaným. Na základě této smlouvy žalovaný obdržel 10 000 Kč a měl vrátit 18 000 Kč (2 000 Kč úrok, 2 000 Kč administrativní poplatek a 4 000 Kč hotovostní inkaso splátek). Úvěr byl poskytnut na 60 týdnů, s týdenní splátkou 300 Kč. Ze zákaznické karty, kterou žalovaný vyplnil téhož dne, soud zjistil, že uvedl, že bydlí v samostatné domácnosti s jiným rodinným příslušníkem, rodiči, má zápůjčky u příjmení jméno se splátkou 2 700 Kč měsíčně, pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu určitou. Příjem činí 14 104 Kč, 2 000 Kč jako brigáda v anonymizováno, výdaje 1 000 Kč jako příspěvek na bydlení, osobní výdaje 3 800 Kč, spoření 483 Kč měsíčně, splátka úvěru 2 700 Kč, s tím, že nepředložil žádné dokumenty.

5. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022 vyzván k uhrazení dlužné částky, a to nejpozději do 29. 4. 2022. Předžalobní výzva byla odeslána dne 19. 4. 2022.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek (str. číslo) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022, které bylo žalovanému odesláno dne 4. 2. 2022 a ve kterém byl současně vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení oznámení, soud zjistil, že pohledávka za poskytnutí peněžité částky byla postoupena na současnou žalobkyni, ve smyslu a násl. , , „dále jen o.z.“.

7. Soud vzal z předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly podepsány dvě smlouvy o zápůjčce dle a následující , (dále jen „o. z.“). Žalovaný na základě smluv čerpal částky ve výši 20 000 Kč, kterou měl zaplatit společně s dalšími 16 000 Kč v 60týdenních splátkách a ve výši 10 000 Kč, kterou měl zaplatit společně s dalšími 8 000 Kč v 60 týdenních splátkách.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZoSÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ, účinného do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

9. V rámci výše popsaných smluvních vztazích žalovaný vystupoval jako slabší strana – spotřebitel. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z § 87 odst. 1 věty druhé ZoSÚ, účinného do 28. 5. 2022, vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ). Z uvedených soudních rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití , (dále jen „o. z.“) jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.

10. Soud poukazuje, že k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dospět i s ohledem na čl. 8 odst. 1 směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Podle čl. 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Ačkoliv se textu směrnice nelze přímo dovolávat ve vztahu mezi jednotlivci, národní soudy jsou v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic povinny volit v rámci národního práva eurokonformní výklad (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, nebo C -76/10, Pohotovosť). Uvedenou interpretaci potvrzuje i rozsudek Soudního dvora ve věci C -679/18, OPR-Finance, ze dne 5. 3. 2020. Možnost, aby soud sám rozhodl o nepoužití ustanovení vnitrostátního práva, jež by bylo v rozporu s právem Evropských společenství, byla připuštěna i v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. .

11. K otázce posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit žalobkyně předložila zákaznické karty, dle kterých příjem žalovaného činil cca 15 000 - 16 000 Kč. Zákaznické karty byly podepsány žalovaným a měly v nich být zachyceny informace, které uvedl sám žalovaný. V případě zákaznické karty dubna se snížil příjem cca o 1 000 kč měsíčně, když však bylo uvedeno, že si brigádně žalovaný přivydělá 2 000 Kč, což však nebylo ničím doloženo. Bylo uvedeno, že žije v samostatné domácnosti, ale současně s rodiči a jako výdaje na bydlení byla uvedena částka 1 000 Kč jako příspěvek, která však nebyla ničím doložena, když současně bylo uvedeno, že žalovaný měl předložit faktury za elektřinu, vodu a plyn. Z těchto údajů však nemohla žalobkyně nic zjistit, když je uvedeno, že se jedná jen o příspěvek, tedy určitě částka 1 000 Kč nepokrývá veškeré energie. Nebylo však zkoumáno, kolik osob tedy žije v domácnosti, jaké jsou skutečné výdaje, zda skutečně žalovaný hradí jen 1 000 Kč. Současně se žalobkyně nijak nezbývala cestovným do práce a zpět, když v případě půjčky z dubna naprosto rezignovala na zjišťování čehokoliv, když nebyly doloženy žádné dokumenty. Současně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku, ačkoliv již jednu půjčku u ní měl, a to o necelé 3 měsíce dříve. Nebyly doloženy výpisy z účtů, ze kterých by soud a i sama žalobkyně byla schopna zjistit, jaké jsou výdaje a příjmy žalovaného, případně jiné doklady, na základě kterých by vylo možno přezkoumat poměry žalovaného. Z tohoto důvodu soud považuje provedené posouzení úvěruschopnosti žalovaného za zcela nedostatečné. Soud si je vědom toho, že ust. je normou s relativně neurčitou hypotézou a zákon nestanoví konkrétní způsob posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud však má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací na straně jedné příjmy a na straně druhé pak alespoň základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování a dosavadní dluhové zatížení klienta.

12. Soud tedy na základě žalobkyní předložených podkladů konstatuje, že žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila, neboť její posouzení úvěruschopnosti je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu. Soud proto smlouvy posoudil jako absolutně neplatné.

13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. V řízení však bylo prokázáno, že žalovanému byla ze strany žalobkyně zaplacena částka 20 000 Kč, když na tuto částku žalovaný žalobkyni uhradil jen 9 600 Kč a dále 10 000 kč, když na tuto částku žalovaný uhradil jen 1 400 Kč, a proto žalovaný žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dluží 10 400 Kč a 8 600 Kč.

14. S ohledem na prodlení žalovaného soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 19 000 Kč podle o. z. ve spojení s , a to od 20. 2. 2022, když bylo prokázáno, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem ze dne 3. 2. 2022, který byl doručen dne 9. 2. 2022 (srov. o.z.) a od té doby běžela 10denní lhůta, kterou žalobkyně stanovila, tedy od 20. 2. 2022 se žalovaný dostal do prodlení.

15. Ve zbývajících požadavcích soud žalobu zamítnul, když se jednalo o požadavky vyplývající z absolutně neplatných smluv.

16. Co se týká provedeného důkazu rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, č.j. -97, pak tento rozsudek není v dané věci právně závazný. Nadto nelze ani závěry zde uvedené stáhnout na toto řízení, když v dané věci má soud pochybnosti, zda žalobkyně (právní předchůdkyně) zkoumala řádně úvěruschopnost, když z listin, které měly být doloženy, není zřejmé, jaké jsou skutečné příjmy, jaké výdaje, když chybí doložení nájemní smlouvy, výpisu z účtu nebo jiného důkazu, ze kterého by toto bylo patrné. Doklady, tak jak měly být předloženy s ohledem na nedostatky ve vyplnění zákaznické karty, jsou nedostatečné a soud má zato, že žalobkyně řádně neprověřila tvrzení žalovaného a nezkoumala jeho schopnost splácet.

17. O náhradě nákladu řízení bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku, neboť ačkoliv to byl žalovaný, který měl ve věci větší úspěch, s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl po celou dobu nečinný a žádné náklady mu nevznikly, nebyly mu přiznány.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně, Velkomoravská 4.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.