Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 45/2023-35

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 20 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem (společnost právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO) a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi původním věřitelem a žalobkyní. Původní věřitel poskytl žalovanému datum částku 20 000 Kč platbou z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, bylo mu plněno bez právního důvodu, jelikož mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku dne datum, žalobkyně tak požaduje rovněž zaplacení úroku z prodlení od datum. Žalovaný ke dni podání žaloby žalobkyni ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně i žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání, nevyjádřili, a proto soud ve smyslu presumoval souhlas účastníků řízení s rozhodnutím soudu bez neřízení jednání.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně jako postupitele byla postoupena žalobkyni jako postupníkovi. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne datum byla zaslána platba z účtu právního předchůdce žalobkyně ve prospěch bankovního účtu č. bankovní účet ve výši 20 000 Kč. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě žalované pohledávky, a to do tří dnů. Současně žalovanému původní věřitel oznámil postoupení pohledávky na právního nástupce. Z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne odeslal právní zástupce žalobkyně výzvu k úhradě před podáním žaloby. Smlouva o spotřebitelském úvěru mezi původním věřitelem a celé jméno žalovaného, rodné číslo, obsahuje podpis zapůjčitele, neobsahuje podpis žalovaného.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.

7. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

10. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě.

13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Pohledávku s příslušenstvím, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum v souladu s § 1879 o. z., právní předchůdce žalobkyně notifikoval postoupení pohledávky na nového věřitele žalovanému dopisem ze dne datum, tato skutečnost byla žalovanému oznámena rovněž právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím doporučeného dopisu z téhož dne (viz předložený podací lístek žalobkyně). Žalobkyně je tedy ve věci aktivně věcně legitimována.

15. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že původní věřitel převedl dne datum na účet žalovaného č. bankovní účet, pod variabilním symbolem číslo, částku 20 000 Kč, čímž na straně žalovaného došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, jelikož žalovaný je majitelem bankovního účtu, na něhož byly finanční prostředky převedeny. Právní předchůdkyně tak plnila bez právního důvodu, když žalobkyně uvedla, že mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, smlouva však mezi stranami uzavřena nebyla, žalobkyně toto ani netvrdila. Žalovanému tak bylo plněno bez právního důvodu (první kondikce z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z.), a proto je povinen vydat vše, co bezdůvodným obohacením nabyl (§ číslo odst. 1, § 3000 o. z.). Žalovaný tak má povinnost vydat žalobkyni jako současné věřitelce částku 20 000 Kč, neboť poskytnutou částku ani zčásti neuhradil.

16. Vzhledem k tomu, že splatnost pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení nebyla dohodnuta, stává se splatnou k první výzvě věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Tato výzva je jednostranným adresným právním jednáním a vyvolává účinky až v okamžiku, kdy dojde do výhradní sféry vlivu adresáta tak, aby tento měl objektivní příležitost (možnost), seznámit se s obsahem písemnosti zachycující jednostranné právní jednání. Touto objektivní možností se rozumí například oznámení příslušné pošty o možnosti vyzvednout si písemnost obsahující dané hmotněprávní jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ). Listinnými důkazy předloženými žalobkyní bylo prokázáno, že předžalobní výzva k plnění (včetně oznámení o postoupení pohledávky) byla odeslána žalovanému (a dostala se tak do jeho dispoziční sféry) doporučenou zásilkou ze dne datum. Ve výzvě byla žalovanému stanovena lhůta ke splnění povinnosti do tří dnů. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se tak stal splatným nejpozději datum a žalovaný se ocitl v prodlení dnem následujícím, tedy dne datum ( věta první o. z., o. z.). Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky, a to úrok z prodlení z dlužné částky 20 000 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši určené podle , jehož výše vzhledem k prvnímu dni prodlení činila 15 % ročně.

17. Jelikož žalovaný dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni dobrovolně nezaplatil, přestože byl k plnění písemně vyzván, uložil mu soud tuto povinnost rozsudkem (výrok I.).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.