Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 23/2022-31

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 10.099,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.000 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 1.500,93 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.500,93 Kč od 20. 7. 2021 do 20. 8. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.500,93 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 361,23 Kč, částku 7.747,84 Kč a smluvní pokutu 1.598,17 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.000 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 1.500,93 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.500,93 Kč od 20. 7. 2021 do 20. 8. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.500,93 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 361,23 Kč, částku 7.747,84 Kč a smluvní pokutu 1.598,17 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8.500,93 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 1.598,17 Kč z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, na jejímž základě byl žalované poskytnut právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení (např. usnesení Ústavního soudu č. ). Zásilky soudu byly vhazovány do domovní schránky žalovaného.

3. Soud nařídil ve věci jednání na den datum. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání soudu, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s ustanovením jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel dne datum se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn podáním ze dne datum, současně byl vyzván k úhradě dluhu. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, poštovní podací arch ze dne datum)

5. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum písemně smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 18.592 Kč, tedy poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem 963 Kč (v sazbě 15 % ročně), poplatkem za poskytnutí úvěru 4.900 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru 929 Kč a inkasním poplatkem 1.800 Kč, a to ve 14 splátkách po 1.328 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni datum. Žalovaný za dobu trvání závazkového vztahu uhradil 3.000,01 Kč. Žalobkyně v řízení nárokovala jistinu ve výši 8.500,93 Kč, částku 7.747,84 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 692,85 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.109,33 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 779,33 Kč a inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1.509,55 Kč, smluvní úrok v sazbě 15 % ročně z jistiny za období od 5. 12. 2020 do 11. 6. 2021 ve výši 656,78 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 5. 12. 2020 do 11. 6. 2021 ve výši 361,23 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.598,17 Kč. Nadále pak žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od 20. 7. 2021 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem datum, kterou byl vyzván k úhradě do datum (shodná tvrzení účastníků, žádost o úvěr ze dne datum, smlouva o úvěru číslo ze dne datum, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vyčíslení pohledávky, předžalobní upomínka ze dne datum včetně poštovního podacího archu)

6. Žalobkyně uváděla v žalobě, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny y či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem žádosti. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru v poskytnuté výši. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 15.811 Kč. Splátka úvěru byla stanovena ve výši 1.328 Kč. Žalovanému tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jeho tvrzených údajů, měsíčné zůstat 14.483 Kč, kterými mohl volně disponovat. Za dané situace tak nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaný nebyl schopen dostát svým závazkům a nemohl splácet spotřebitelský úvěr.

7. K důkazu žalobkyně doložila žádost o úvěr a pracovní smlouvu žalovaného. Soud má z doložených listin za prokázáno, že žalovaný byl od června 2017 zaměstnán u zaměstnavatele právnická osoba s příjmem 20.803 Kč měsíčně. Jeho tvrzené výdaje zahrnovaly výdaje na bydlení a energie 3.000 Kč měsíčně a splátky půjček 1.992 Kč měsíčně.

8. Soud zjistil, že v databázi ISAS zdejšího soudu je vedeno na žalovaného 16 řízení (většina řízení byla zahájena po datu uzavření smlouvy o úvěru, 2 exekuce byly nařízeny v roce 2014).

9. Jelikož se žalobkyně omluvila z jednání soudu, nebylo možné jí poskytnout patřičná poučení dle ustanovení .

10. Dle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem

14. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle a následující , kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že dlužníkovi poskytne úvěr 10.000 Kč, a dlužník (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit smluvní úroky a poplatky stanovené smlouvou, celkem částku 18.592 Kč. Žalovaný však porušil ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči věřiteli nehradil řádně, uhradil pouze 3.000,01 Kč.

15. S ohledem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěru č. V tomto směru se soud opírá zejména o aktuální Rozsudek Soudního dvora C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, jakož i o usnesení Pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, který se podrobně zabývá otázkou aplikace práva Evropských společenství, právě pokud jde o posuzování nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách, kdy dospěl k závěru, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv je nutné chápat jako nesouladnou nejen s evropským právem, ale i českým ústavním pořádkem. Soud tak přistupuje ke zkoumání platnosti smlouvy z úřední povinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“

16. K samotné nutnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a způsobu tohoto posuzování je vhodné citovat z aktuální judikatury:„ ..tak nutno dospět k závěru, že formulář„ Hodnocení klienta“ vyvrací pravdivost tvrzení žalobkyně, že příjmy žalované byly ověřovány, když z tohoto formuláře jednoznačně vyplývá, že poskytovatelka úvěru vyšla z prohlášení žalované, čemuž odpovídá i skutečnost, že potvrzení o výši příjmu nebylo žalobkyní předloženo a stejně tak nedoložila žalovanou tvrzené výdaje na bydlení apod. Opřít se v tomto směru lze o rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie CA Cunsumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další C – 449/13, EU: C: 2014: 2464, z nějž subjektivizace výdajů nepochybně vyplývá.“ (rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. -66 ze dne 22. 1. 2019) Jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit pak konstatuje Ústavní soud v aktuálním nálezu .

17. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě údajů vyplněných v žádosti o úvěr, k výzvě soudu doložila pracovní smlouvu žalovaného. Z doložené žádosti vyplývá, že žalovaný uváděl příjem 20.803 Kč, celkové výdaje v částce 4.992 Kč. K ověření poměrů žalovaného byla doložena (pracovní smlouva) prokazující, že je zaměstnaný s uvedením základního příjmu, skutečné příjmy a výdaje doloženy nebyly. Soud pak z úřední činnosti zjistil, že v době poskytnutí úvěru byly na majetek žalovaného vedeny dvě exekuce. Povinnost řádně prošetřit poměry dlužníka ze zákona stíhá věřitele, nikoli samotného dlužníka. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdce žalobkyně neprověřil, dle názoru soudu, s odbornou péčí, soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z pohledu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

18. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu, neboť jde o jednání v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K tomu lze odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2019 č. j. -66:„ Podle § 588 obč. zák. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatností právního jednání (v tomto je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kolektiv I. obecná část – ( a ). Komentář 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu citovaného zákona, potažmo druhu jeho neplatnosti. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznit povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci ve spojení s  o. z. je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění o účelu směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech, což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. “

19. Na základě neplatného právního jednání bylo žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuto plnění ve výši 10.000 Kč, žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný uhradil 3.000 Kč, soud tak přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 7.000 Kč. Ve zbylém rozsahu, tedy ohledně částky 1.500,93 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.500,93 Kč od 20. 7. 2021 do 20. 8. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.500,93 Kč od 21. 8. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 361,23 Kč, částky 7.747,84 Kč a smluvní pokuty 1.598,17 Kč, byla žaloba zamítnuta, neboť šlo o nároky vyplývající ze smlouvy, která byla shledána neplatnou.

20. Soud přiznal žalobkyni nárok spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě v návaznosti na prokazatelně doručené oznámení o postoupení pohledávky obsahující výzvu k plnění. Úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení a ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Ve zbylém rozsahu, tedy z nepřiznané části nároku, soud žalobu zamítl i ohledně příslušenství pohledávky (viz výše).

21. O nákladech řízení soud rozhodl dle , , přičemž přihlédl ke skutečnosti, že procesně úspěšnější žalované v řízení náklady prokazatelně nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).