Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 48/2023-59
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 23 305,89 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 47 569 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 10 924,27 Kč spolu s
-) úroky ve výši 10,99 % ročně z částky 21 291,11 Kč od datum do zaplacení
-) zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 305,89 Kč od
datum do zaplacení,
-) úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 15 473,39 Kč od datum do zaplacení
-) zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 273,53 Kč od
datum do zaplacení,
-) úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 16 341,16 Kč od datum do zaplacení
-) zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 913,85 Kč od
datum do zaplacení,
zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 3 180 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 47 569 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 10 924,27 Kč spolu s -) úroky ve výši 10,99 % ročně z částky 21 291,11 Kč od [datum] do zaplacení -) zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 305,89 Kč od [datum] do zaplacení, -) úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 15 473,39 Kč od [datum] do zaplacení -) zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 273,53 Kč od [datum] do zaplacení, -) úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 16 341,16 Kč od [datum] do zaplacení -) zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 913,85 Kč od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b> III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 3 180 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 305,89 Kč spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 21 291,11 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 305,89 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouva o hotovostním úvěru číslo na základě které mu poskytla finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit, zaplatit sjednané úroky ve výši 10,99 % ročně, poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 500 Kč a měsíční pojistné ve výši 82 Kč, a to vše ve 32 splátkách ve výši 1 007 Kč. Žalovaný svůj dluh řádně nesplácel, jelikož neuhradil splátku za měsíce prosinec 2021 a leden 2022, přičemž následně žalobkyně využila svého práva ze smlouvy (část. 5) a od předmětné smlouvy odstoupila. Žalobkyně současně s odstoupením vyzvala žalovaného k úhradě zbylé části dlužné jistiny ve výši 21 291,11 Kč, dlužného úroku ve výši 768,78 Kč, smluvní pokuty ve výši 1000 Kč (tedy 500 Kč za prodlení s každou splátkou) a dlužného pojistného ve výši 246 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku po zesplatnění, ke kterému došlo dne datum, žádá žalobkyně také úhradu úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 305,89 Kč. Řízení o této žalobě je vedeno pod sp.zn. 14 C 48/2023 .
Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 273,53 Kč spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 15 473,39 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 273,53 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouva o hotovostním úvěru číslo na základě které mu poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit, zaplatit sjednané úroky ve výši 10,99 % ročně, poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 400 Kč a měsíční pojistné ve výši 87 Kč, a to vše ve 23 splátkách ve výši 1 074 Kč. Žalovaný svůj dluh řádně nesplácel, jelikož neuhradil splátku za měsíce prosinec 2021 a leden 2022, přičemž následně žalobkyně využila svého práva ze smlouvy (část. 5) a od předmětné smlouvy odstoupila. Žalobkyně současně s odstoupením vyzvala žalovaného k úhradě zbylé části dlužné jistiny ve výši 15 473,39 Kč, dlužného úroku ve výši 539,14 Kč, smluvní pokuty ve výši 1000 Kč (tedy 500 Kč za prodlení s každou splátkou) a dlužného pojistného ve výši 261 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku po zesplatnění, ke kterému došlo dne datum, žádá žalobkyně také úhradu úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 273,53 Kč. Řízení o této žalobě bylo vedeno pod sp.zn. 14 C 49/2023 .
Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 913,85 Kč spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 16 341,16 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 913,85 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouva o hotovostním úvěru číslo na základě které mu poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit, zaplatit sjednané úroky ve výši 10,99 % ročně a poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 400 Kč, a to vše ve 23 splátkách ve výši 989 Kč. Žalovaný svůj dluh řádně nesplácel, jelikož neuhradil splátku za měsíce prosinec 2021 a leden 2022, přičemž následně žalobkyně využila svého práva ze smlouvy (část. 5) a od předmětné smlouvy odstoupila. Žalobkyně současně s odstoupením vyzvala žalovaného k úhradě zbylé části dlužné jistiny ve výši 16 341,16 Kč, dlužného úroku ve výši 572,69 Kč a smluvní pokuty ve výši 1000 Kč (tedy 500 Kč za prodlení s každou splátkou). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku po zesplatnění, ke kterému došlo dne datum, žádá žalobkyně také úhradu úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 913,85 Kč. Řízení o této žalobě bylo vedeno pod sp.zn. 14 C 50/2023 .
Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného předně dle údajů od žalovaného, který sdělil, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnán ve společnosti právnická osoba a jeho čistý měsíční příjem činí 23 500 Kč, což bylo následně ověřeno výpisem z účtu žalovaného za období od února do května 2021. Svoje výdaje žalovaný uvedl ve výši 14 500 Kč, přičemž v částce 7 000 Kč se mělo jednat o výdaje na bydlení ve vlastním bytě nebo domě s hypotékou a částku 7 500 Kč tvořily ostatní výdaje. Nahlédnutím do registru klientských informací žalobkyně zjistila, že žalovaný v době uzavření předmětných smluv měl jeden závazek z osobního úvěru s měsíční splátkou ve výši 3 105 Kč, jeden závazek z úvěru na stavebním spoření s měsíční splátkou ve výši 2 999 Kč a dále závazek z hypotečního úvěru s měsíční splátkou ve výši 5 534 Kč (celkem tedy 11 638 Kč). Žalobkyně zjistila další informace z insolvenčního rejstříku, registru příjmení a NRKI, přičemž u žalovaného nebylo zjištěno riziko exekuce. Z uvedených skutečností dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný měl měsíčně k dispozici částku 9 000 Kč, resp. 5 279 Kč, pokud by počítala se skutečně zjištěnými údaji.
Usnesením č.j. 14 C 48/2023 -51 ze dne 20. 3. 2023, které nabylo právní moci dne datum, byla řízení vedená pod sp. zn. 14 C 48/2023 , sp.zn. 14 C 49/2023 a sp.zn. 14 C 50/2023 spojena ke společnému řízení, které je nadále vedeno pod sp. zn. 14 C 48/2023 .
Žalovaný se k žalobám uvedeným shora nevyjádřil.
Z výpisu z obchodního rejstříku týkajícího se žalobkyně (sp.zn. B číslo) je patrné, že na základě projektu fúze ze dne datum došlo k fúzi sloučením žalobkyně a právnická osoba s.r.o., jakožto společnosti zanikající, její jmění pak přešlo na žalobkyni.
Ze smlouvy o hotovostním úvěru číslo ze datum (č.l. 21-23) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 25 000 Kč na bankovní účet a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit, zaplatit cenu za její poskytnutí ve výši 500 Kč, úrok ve výši 10,99 % a pojistné ve výši 82 Kč měsíčně, a to do datum, přičemž výše RPSN činila 13,25 %. Výše měsíční splátky byla sjednána částkou 1 007 Kč, splatnost první splátky byla dne datum, další splátky byly splatné do 21. dne v měsíci. Celkový počet splátek byl 32. Pro případ prodlení s hrazením splátek strany sjednaly možnost žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 za každou opožděnou splátku a dále úrok z prodlení v zákonné výši. Současně pro případ, že by žalovaný nezaplatil 2 měsíční splátky po sobě nebo byl v prodlení s jednou splátkou déle než 3 měsíce, si strany dohodly možnost zesplatnění celého dluhu. Ze splátkového kalendáře (č.l. 24) je parný rozpis jednotlivých splátek a způsob započtení plánované úhrady na jistinu, úroky, poplatky a pojištění. Z úvěrových podmínek (č.l. 27-31) je patrný zejména postup pro uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku, konkretizace smluvních ujednání vyplývajících ze smlouvy a způsob řešení případných sporů. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS (č.l. 18) je patrné, že předmětná smlouva byla uzavřena odesláním potvrzovací SMS s číselným kódem odeslané z telefonního čísla žalovaného. Ověření totožnosti jednající osoby pak žalobkyně doložila kopií občanského průkazu žalovaného (č.l. 48-49). Z potvrzení o čerpání úvěru (č.l. 19) je patrné, že na bankovní účet č. bankovní účet byla dne datum poukázána částka 25 000 Kč.
Z přehledu tvrzených příjmů a výdajů (č.l. 16, 20) je patrné, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 23 500 Kč (zaměstnavatel právnická osoba) a jeho měsíční výdaje měly být ve výši 14 500 Kč, výdaje na bydlení pak 7 000 Kč. Uvedené listin y jsou zjevně výpisem z elektronického systému. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet (č.l. 35) za období od datum do datum je patrné, že výše zůstatku na tomto účtu činila – 4 426 Kč, dále jsou patrné příchozí platby mzdy žalovaného a jeho výdaje, mezi které patří zejména splátky úvěru a další běžné platby. Z CNCB – úvěrové zprávy ze dne datum (č. l. 9-14) je patrné, že k tomuto dni měl žalovaný závazek z osobního úvěru s výší měsíční splátky 3 105 Kč a zbývající dlužnou částkou 276 379 Kč, závazek z hypotečního úvěru s výší měsíční splátky 5 534 Kč a zbývající dlužnou částkou 1 784 104 Kč a závazek z úvěru na stavební spoření s výší měsíční splátky 2 999 Kč a zbývající dlužnou částkou 764 745 Kč. Z dokumentu UW dashboard (č. l. 32) je patrný způsob výpočtu, resp. posouzení úvěruschopnosti žalovaného, při kterém žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 23 500 Kč a celkových výdajů ve výši 14 500 Kč. Z dokumentu MW dashboard (č. l. 33) je patrný přehled závazků žalovaného, tedy jeho závazky z hypotečního úvěru, osobního úvěru a úvěru ze stavebního spoření a výše měsíčních splátek těchto závazků.
Z listin y ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru vč. potvrzení o odeslání (č.l. 26, 17) je patrné, že žalobkyně dne datum z důvodu prodlení žalovaného, který od 21. 6 2021 uhradil celkem pouze 6 splátek ve výši 6 042 Kč, zesplatnila celý předmětný závazek a žalovaného vyzvala k úhradě částky 23 305,89 Kč do 10 dnů. Z předžalobní výzvy ze dne datum vč. potvrzení o odeslání (č.l. 6, 15) je patrné, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky v celkové výši 29 535,21 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, přičemž dne datum byla výzva také podána k poštovní přepravě.
Ze smlouvy o hotovostním úvěru číslo ze datum (č.l. 21-24) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 20 000 Kč na bankovní účet a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit, zaplatit cenu za její poskytnutí ve výši 400 Kč, úrok ve výši 10,99 % a pojistné ve výši 87 Kč měsíčně, a to do datum, přičemž výše RPSN činila 13,89 %. Výše měsíční splátky byla sjednána částkou 1 074 Kč, splatnost první splátky byla dne datum, další splátky byly splatné do 21. dne v měsíci. Celkový počet splátek byl 23. Pro případ prodlení s hrazením splátek strany sjednaly možnost žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 za každou opožděnou splátku a dále úrok z prodlení v zákonné výši. Současně pro případ, že by žalovaný nezaplatil 2 měsíční splátky po sobě nebo byl v prodlení s jednou splátkou déle než 3 měsíce, si strany dohodly možnost zesplatnění celého dluhu. Ze splátkového kalendáře (č.l. 24) je parný rozpis jednotlivých splátek a způsob započtení plánované úhrady na jistinu, úroky, poplatky a pojištění. Z úvěrových podmínek (č.l. 27-31) je patrný zejména postup pro uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku, konkretizace smluvních ujednání vyplývajících ze smlouvy a způsob řešení případných sporů. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS (č.l. 18) je patrné, že předmětná smlouva byla uzavřena odesláním potvrzovací SMS s číselným kódem odeslané z telefonního čísla žalovaného. Ověření totožnosti jednající osoby pak žalobkyně doložila kopií občanského průkazu žalovaného (č.l. 47-48). Z potvrzení o čerpání úvěru (č.l. 19) je patrné, že na bankovní účet č. bankovní účet byla dne datum poukázána částka 20 000 Kč.
Z přehledu tvrzených příjmů a výdajů (č.l. 16, 20) je patrné, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 23 500 Kč (zaměstnavatel právnická osoba) a jeho měsíční výdaje měly být ve výši 14 500 Kč, výdaje na bydlení pak 7 000 Kč. Uvedené listin y jsou zjevně výpisem z elektronického systému. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet (č.l. 35) za období od datum do datum je patrné, že výše zůstatku na tomto účtu činila – 4 426 Kč, dále jsou patrné příchozí platby mzdy žalovaného a jeho výdaje, mezi které patří zejména splátky úvěru a další běžné platby. Z CNCB – úvěrové zprávy ze dne datum (č. l. 9-14) je patrné, že k tomuto dni měl žalovaný závazek z osobního úvěru s výší měsíční splátky 3 105 Kč a zbývající dlužnou částkou 276 379 Kč, závazek z hypotečního úvěru s výší měsíční splátky 5 534 Kč a zbývající dlužnou částkou 1 784 104 Kč a závazek z úvěru na stavební spoření s výší měsíční splátky 2 999 Kč a zbývající dlužnou částkou 764 745 Kč. Z dokumentu UW dashboard (č. l. 32) je patrný způsob výpočtu, resp. posouzení úvěruschopnosti žalovaného, při kterém žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 23 500 Kč a celkových výdajů ve výši 14 500 Kč. Z dokumentu MW dashboard (č. l. 33) je patrný přehled závazků žalovaného, tedy jeho závazky z hypotečního úvěru, osobního úvěru a úvěru ze stavebního spoření a výše měsíčních splátek těchto závazků.
Z listin y ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru vč. potvrzení o odeslání (č.l. 26, 17) je patrné, že žalobkyně dne datum z důvodu prodlení žalovaného, který od 21. 6 2021 uhradil celkem pouze 6 splátek ve výši 6 444 Kč, zesplatnila celý předmětný závazek a žalovaného vyzvala k úhradě částky 23 305,89 Kč do 10 dnů. Z předžalobní výzvy ze dne datum vč. potvrzení o odeslání (č.l. 6, 15) je patrné, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky v celkové výši 22 784,61 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, přičemž dne datum byla výzva také podána k poštovní přepravě.
Ze smlouvy o hotovostním úvěru číslo ze datum (č.l. 15-16) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 20 000 Kč na bankovní účet a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit, zaplatit cenu za její poskytnutí ve výši 400 Kč, úrok ve výši 10,99 %, a to do datum, přičemž výše RPSN činila 13,84 %. Výše měsíční splátky byla sjednána částkou 989 Kč, splatnost první splátky byla dne datum, další splátky byly splatné do 21. dne v měsíci. Celkový počet splátek byl 23. Pro případ prodlení s hrazením splátek strany sjednaly možnost žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 za každou opožděnou splátku a dále úrok z prodlení v zákonné výši. Současně pro případ, že by žalovaný nezaplatil 2 měsíční splátky po sobě nebo byl v prodlení s jednou splátkou déle než 3 měsíce, si strany dohodly možnost zesplatnění celého dluhu. Ze splátkového kalendáře (č.l. 17) je parný rozpis jednotlivých splátek a způsob započtení plánované úhrady na jistinu, úroky, poplatky a pojištění. Z úvěrových podmínek (č.l. 20-24) je patrný zejména postup pro uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku, konkretizace smluvních ujednání vyplývajících ze smlouvy a způsob řešení případných sporů. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS (č.l. 12) je patrné, že předmětná smlouva byla uzavřena odesláním potvrzovací SMS s číselným kódem odeslané z telefonního čísla žalovaného. Ověření totožnosti jednající osoby pak žalobkyně doložila kopií občanského průkazu žalovaného (č.l. 41-42). Z potvrzení o čerpání úvěru (č.l. 13) je patrné, že na bankovní účet č. bankovní účet byla dne datum poukázána částka 20 000 Kč.
Z přehledu tvrzených příjmů a výdajů (č.l. 10) je patrné, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 23 500 Kč (zaměstnavatel právnická osoba) a jeho měsíční výdaje měly být ve výši 14 500 Kč, výdaje na bydlení pak 7 000 Kč. Uvedené listin y jsou zjevně výpisem z elektronického systému. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet (č.l. 28) za období od datum do datum je patrné, že výše zůstatku na tomto účtu činila – 4 426 Kč, dále jsou patrné příchozí platby mzdy žalovaného a jeho výdaje, mezi které patří zejména splátky úvěru a další běžné platby. Z dokumentu UW dashboard (č. l. 25) je patrný způsob výpočtu, resp. posouzení úvěruschopnosti žalovaného, při kterém žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 23 500 Kč a celkových výdajů ve výši 14 500 Kč. Z dokumentu MW dashboard (č. l. 26) je patrný přehled závazků žalovaného, tedy jeho závazky z hypotečního úvěru s měsíční splátkou ve výši 5 534 Kč, osobního úvěru s měsíční splátkou ve výši 3 105 Kč a úvěru ze stavebního spoření s měsíční splátkou ve výši 2 999 Kč.
Z listin y ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru vč. potvrzení o odeslání (č.l. 11) je patrné, že žalobkyně dne datum z důvodu prodlení žalovaného, který od 21. 7 2021 uhradil celkem pouze 5 splátek ve výši 4 945 Kč, zesplatnila celý předmětný závazek a žalovaného vyzvala k úhradě částky 17 913,85 Kč do 10 dnů. Z předžalobní výzvy ze dne datum vč. potvrzení o odeslání (č.l. 6, 9) je patrné, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky v celkové výši 23 442,23 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, přičemž dne datum byla výzva také podána k poštovní přepravě.
Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
Žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 32 měsíčních splátkách ve výši 1 007 Kč a současně uhradit poplatek za uzavření smlouvy, smluvní úrok a sjednané pojištění. Žalovaný se však dostal s hrazením splátek do prodlení, jelikož za dobu trvání smlouvy od splatnosti první splátky dne datum uhradil pouze šest splátek v celkové výši 6 042 Kč. Žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 23 měsíčních splátkách ve výši 1 074 Kč a současně uhradit poplatek za uzavření smlouvy, smluvní úrok a sjednané pojištění. Žalovaný se však dostal s hrazením splátek do prodlení, jelikož za dobu trvání smlouvy od splatnosti první splátky dne datum uhradil pouze šest splátek v celkové výši 6 444 Kč. Žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 23 měsíčních splátkách ve výši 989 Kč a současně uhradit poplatek za uzavření smlouvy smluvní úrok. Žalovaný se však dostal s hrazením splátek do prodlení, jelikož za dobu trvání smlouvy od splatnosti první splátky dne datum uhradil pouze pět splátek v celkové výši 4 945 Kč. Žalobkyně žalovanému tedy celkem poskytla částku 65 000 Kč a žalovaný žalobkyni zaplatil částku 17 431 Kč.
Žalobkyně následně žalovaného dopisy ze dne datum vyzvala k úhradě celé zbývající dlužné částky a navíc smluvní pokuty za prodlení se dvěma splátkami, a to jednotlivě ohledně každé ze tří předmětných smluv. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a žalobkyně jen následně znovu dne datum vyzvala k úhradě jeho dluhu s upozorněním, že se svého nároku bude jinak domáhat podáním žaloby k soudu. Ani na tyto předžalobní výzvy žalovaný nereagoval.
Schopnost žalovaného splatit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím žalobkyně posoudila dle údajů poskytnutých žalovaným a dále zjištěním údajů o výši jeho dalších finančních závazků z databáze Czech non-banking credit bureau. Výši příjmu žalovaného zjistila z výpisu z jeho bankovního účtu ve výši 23 500 Kč. Ohledně výše výdajů žalovaného se však spolehla na jeho tvrzení, dle kterého měl mít výdaje ve výši 14 500 Kč, z toho 7 000 Kč výdaje na bydlení. Z databáze finančních závazků žalovaného zjistila však další poměrně vysoké dluhy žalovaného spočívající zejména v hypotečním úvěru a úvěru ze stavebního spoření, přičemž měsíční splátky těchto úvěru činily 8 533 Kč, dále pak splátka osobního úvěru činila 3 105 Kč, celkem tedy 11 638 Kč.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Ve svém rozsudku ze dne 12. 12. 2019, sp.zn. 27 Co 221/2019 , Krajský soud v Praze mimo jiné uvedl, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Tento závěr pak vyplývá zejména ze systematického, logického, historického a především pak teleologického výkladu předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž výklad jazykový, z něhož by bylo možné dovozovat pouhou relativní neplatnost úvěrové smlouvy, byl již překonán. Soudy totiž musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Praze pak vychází zejména z rozhodnutí Ústavního soudu (sp. zn. Pl číslo, sp.zn. Pl. ÚS 92/06 , sp.zn. I. ÚS 523/07 ) a rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
Dle názoru Ústavního soudu vysloveného v rozhodnutí sp. zn. III ÚS 4129/18 „ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
Smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným ve dnech datum, datum a datum posoudil soud dle § 2395 o.z. jako smlouvy o úvěru, které jsou ovšem z důvodu nedostatečného zkoumání schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet (resp. z důvodu nesprávného závěru o této okolnosti) absolutně neplatné. Žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 23 500 Kč a z jeho výdajů ve výši 14 500 Kč, z nichž 7 000 Kč měly tvořit výdaje na bydlení, přičemž žalovaný bydlel ve vlastním bydlení s hypotékou. Na základě těchto údaj dospěla k závěru, že žalovaný má dostatečný disponibilní příjem k tomu, aby mohl hradit splátky z předmětných úvěrových smluv. Z tvrzení žalobkyně ani z jí předložených listin však není patrné, jak se v jejích úvahách o úvěruschopnosti žalovaného odrazilo zjištění výše jeho měsíčních splátek jeho stávajících závazků, které byly ve výši 11 638 Kč (z nichž splátka na hypoteční úvěr a úvěr ze stavebního spoření činila 8 533 Kč). Z uvedeného je patrné však patrné, že při započítání výše těchto splátek do nákladů žalovaného, činí jeho měsíční výdaje částku 26 138 Kč, tedy částku převyšující jeho příjem. Současně je nutné uvést, že žalovaným uvedené výdaje ve výši 14 500 Kč dle názoru soudu odpovídají běžným životním výdajům a to i v případě bydlení ve vlastním bytě či domě, jelikož i s tím jsou spojeny další náklady na provoz a poplatky na správu budovy apod. Současně uváděna částka výdajů na bydlení (7 000 Kč) nekoresponduje s výší splátky na hypoteční úvěr a úvěr ze stavebního spoření (8 533 Kč) a nelze mít tedy za to, že by žalovaný výdaji na bydlení myslel splátky těchto úvěrů. Tímto svým postupem právní předchůdkyně žalobkyně porušila svoji povinnost stanovenou jí v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a shora uvedenou stabilní rozhodovací praxí vyšších soudů je nutné uzavřít, že předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo ze dne datum číslo ze dne datum číslo jsou od počátku neplatné.
Plnění ve výši 65 000 Kč, které žalobkyně na základě těchto neplatných smluv žalovanému poskytla, bylo tedy plnění učiněné bez právního důvodu, resp. z právního důvodu, který odpadl, a je nutné je považovat za bezdůvodné obohacení, které je ten, kdo se takto na úkor jiného obohatil, povinen dle § 2993 o.z. vrátit. Žalovaný žalobkyni doposud uhradil pouze částku 17 431 Kč. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 47 569 Kč. Ve zbylé části soud žalobu zamítl a to včetně celého požadovaného příslušenství (tedy i včetně úroku z prodlení žalobkyní požadovaného od datum), jelikož tímto rozsudkem byla v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru určena nová lhůta, ve které má vrátit bezdůvodné obohacení, tedy doba přiměřená jeho možnostem, přičemž žalovaný byl v řízení nekontaktní a lze tedy mít za to, že proti určením standardní lhůty k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. nemá námitek. Vzhledem k tomu, že mu byla uložena nová lhůta k plnění, nemohl se ani dostat do prodlení (blíže viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 )
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná pouze částečně v rozsahu 31 % (ke dni vyhlášení rozsudku byla žalobkyně úspěšná co do částky 47 569 Kč a neúspěšná co do částky kapitalizovaného příslušenství ve výši 24 608 Kč), právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 180 Kč.
Tyto náklady v souladu s ustanovením § 137 o. s. ř. o. s. ř. soud určil ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 166 Kč a dále z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 300 Kč za celkem devět úkonů právní služby po 300 Kč (jelikož podal jednotlivě žaloby, dle kterých žalovaná částka jistiny nepřevyšovala 30 000 Kč), dle ustanovení § 14b odst. 5 AT náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z devíti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT. Dále zástupci žalobkyně náleží odměna za účast u jednání před soudem dne datum ve výši 3 460 Kč (z tarifní hodnoty 58 493 Kč) a náhrada hotových výdajů dle § 14 odst. 4 AT ve výši 300 Kč. Z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 5 860 Kč náleží zástupci také daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1230 Kč. Z celkové částky nákladů řízení ve výši 10 256,6 Kč pak nárok na náhradu nákladů dle poměru úspěchu 31 % činí 3 180 Kč.
Pro úplnost soud dodává, že předmětné řízení bylo zahájeno žalobou, kterou lze charakterizovat jako typově se opakující žalobu. Předmětné žaloby žalobkyně se liší zejména a pouze ve výši žalované částky a označením rozhodujících skutečností. Vzhledem k tomu je soud toho názoru, že aplikace § 14b advokátního tarifu je v předmětné věci zcela namístě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.