Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 142/2022-83

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem Mgr. Františkem Jurtíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 50.042 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení o zaplacení částky 4.000 Kč se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 46.000 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba na zaplacení částky 10.222,21 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % p. a. z částky 49.446 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 9.775 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří měsíců od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení o zaplacení částky 4.000 Kč se zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 46.000 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. III. Žaloba na zaplacení částky 10.222,21 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % p. a. z částky 49.446 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 9.775 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do tří měsíců od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 27. 7. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 49.446 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 49.446 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 161,21 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9.329 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a dále částky 596 Kč. Návrh byl odůvodněn tím, že dne datum uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky právnická osoba Na základě smlouvy byl poskytnut žalované úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.916,41 Kč. Žalovaná se spolu s jistinou úvěru zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 54.990,76 Kč, celkově tedy částku 104.990,76 Kč. Součástí schvalovacího procesu bylo prověření úvěruschopnosti žalované. Dne datum uzavřela žalovaná s předchůdcem žalobkyně druhou smlouvu o úvěru téhož čísla, která je však technicky dodatkem shora uvedené smlouvy ze dne datum (předchozí závazek byl upraven tak, že jistina úvěru nově činila částku 49.446,92 Kč, žalovaná se úvěr zavázala splatit formou 35 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.916,41 Kč a smluvní kapitalizovaný úrok byl dohodnut ve výši 52.627,43 Kč). Splatnost poslední splátky úvěru pak byla dohodnuta ke dni 23. 8. 2024. Žalovaná však splátky úvěru nehradila řádně a včas a právnická osoba proto využila svého smluvního oprávnění a žalované zaslala předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kdy úvěr by ke dni 23. 1. 2022 zesplatněn. V důsledku prodlení s úhradou splátek a zesplatnění úvěru vznikla žalované povinnost zaplatit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Dne datum byla mezi právnická osoba a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků a následně dílčí smlouva, na jejímž základě došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 59.371 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 49.446 Kč, nesplaceného úroku ve výši 9.179 Kč, smluvní pokuty ve výši 596 Kč (počítané ode dne 24. 1. 2022 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 49.446 Kč do 5. 2. 2022) a náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (za odeslání písemných upomínek při úhradě za jednotlivou upomínku 50 Kč). Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 161,21 Kč za období od 24. 1. 2022 do 7. 2. 2022 z jistiny 49.446 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 9. 2. 2022 z jistiny ve výši 49.446 Kč a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč (odchozí dopis 39 Kč a 3 x osobní návštěva 217 Kč). Poslední upomínka před podáním žaloby byla ze dne 2. 6. 2022.

2. V průběhu řízení vzala žalobkyně podáním doručeným dne 9. 1. 2023 žalobu částečně zpět v částce 4.000 Kč, a to s ohledem na zaplacení této částky žalovanou po podání návrhu (2.000 kč dne 2. 12. 2022 a dne 31. 12. 2022). Žalobkyně takto vzala žalobu zpět v částce 596 Kč nákladů spojených s uplatněním pohledávky a v části kapitalizovaného úroku ve výši 2.714 Kč. Soud pak postupoval podle a řízení v uvedeném rozsahu zastavil.

3. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě uplatněnou pohledávku žalobkyně nijak nezpochybňovala (s tím, že dluh nepopírá), poukazovala však na své majetkové a příjmové poměry, které jí neumožňují zaplatit dlužnou částku jednorázově. Navrhovala stanovení splátek.

4. Předvolání k ústnímu jednání soudu nařízenému na datum bylo žalované řádně a včas doručeno (vloženo bylo do domovní schránky žalované dne datum). Protože se však žalovaná bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavila, soud věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti ( ). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. Dlužno dodat, že žalovaná zaslala soudu omluvu z jednání s žádostí o odročení (doloženou potvrzením o zdravotním stavu), tato však byla soudu doručena až dne datum, tedy po jednání, u něhož došlo k vyhlášení rozsudku. Soud proto neměl možnost na žádost žalované jakkoliv reagovat. Žalobkyně se pak z jednání omluvila.

5. Ze smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut spotřebitelský, neúčelový úvěr v částce 50.000 Kč. Doba trvání úvěru byla dohodnuta na 36 měsíců, úroková sazba na 56,72 % a splatnost v 36 splátkách po 2.916,41 Kč celková výše spotřebitelského úvěru byla sjednána částkou 104.990,76 Kč. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny a poplatek za každou upomínku 50 Kč. Žalobkyně dále předložila smlouvu datovanou dnem datum prakticky téhož obsahu, v níž však byla částka úvěru ujednána ve výši 49.446,92 Kč se splatností 35 měsíců, výše měsíční splátky 2.916,41 Kč, úroková sazba 56,72 % a celková částka úvěru 102.074,35 Kč. Podle obchodních podmínek právnická osoba anonymizováno pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách může věřitel odstoupit od smlouvy mj. z důvodu prodlení klienta s jakoukoliv platbou a v takovém případě se stávají veškeré splatné částky okamžitě splatnými (čl. 6)

6. Podle výpisu z účtu (č. l. 20 spisu) byla na účet žalované uvedený v úvěrové smlouvě zaslána částka 50.000 Kč dne 23. 7. 2021.

7. Podle obsahu spisu žalovaná sjednané splátky nehradila (žalovaná v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala nic jiného). Jak již bylo uvedeno, až po podání návrhu zaplatila částku celkem 4.000 Kč.

8. Z oznámení ze dne 11. 2. 2022 soud zjistil, že předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba oznámila žalované postoupení pohledávky, která je předmětem řízení na žalobkyni. O postoupení žalovanou informovala i žalobkyně, jak se podává z přípisu rovněž ze dne 11. 2. 2022.

9. Dále byly doloženy výzvy k úhradě ze dne 23. 11. 2021, 23. 12. 2021 a předžalobní výzvy adresované žalované ze dne 23. 1. 2022 a ze dne 2. 6. 2022.

10. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle , (dále jen„ o. z.“) a dále podle , o spotřebitelském úvěru. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu , podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Již na tomto místě je potřeba poukázat na ustanovení (dále také jen„ zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Soud v průběhu řízení vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení dokladů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované, na což žalobkyně reagovala podáním doručeným dne 30. 1. 2023 s tím, že schvalovací proces zahrnoval nahlížení do registrů a prověřování úvěruschopnosti žalované, žalobkyně však nedisponuje jinými důkazy, než které již byl soudu zaslány. Důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalované tedy žalobkyně v průběhu řízení nenabídla. Soud potom nemohl vzít za prokázané, že předchůdce žalobkyně potřebné údaje (zejm. o jejích příjmech a pravidelných výdajích, splácení jiných závazků, celkové rodinné a majetkové situaci apod.) od žalované zjišťoval a ověřoval. Na tomto základě proto soud uzavřel, že předchůdce žalobkyně nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr a i přesto úvěr žalované poskytl.

13. Následkem nesplnění uvedené povinnosti je potom podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona neplatnost uzavřené smlouvy. Tento důsledek je potom podle přesvědčení soudu nutné vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. K tomu soud odkazuje např. na podrobné odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. . Soud dále poukazuje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, podle něhož„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Toto rozhodnutí tedy jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel (poskytovatel) posoudil náležitě (slovy zákona„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“) úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, povinnost soudu dovodit z tohoto porušení (z úřední povinnosti) následek stanovený vnitrostátním právem, tj. (absolutní) neplatnost smlouvy.

14. Důsledkem závěru o neplatnosti smlouvy je pak podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Toto ustanovení představuje soukromoprávní sankci v podobě speciální úpravy vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (viz též § 2993 o. z.). Poskytovatel naopak nemůže požadovat jiná plnění ve formě např. smluvního úroku či jiných poplatků za půjčení peněz, smluvní pokuty, apod.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se mění se i doba plnění, kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru„ v době přiměřené jeho možnostem“. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. K tomu soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. -262, dodává, že již z textu (tj. gramatického výkladu) ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (§ 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

17. Spotřebitel je tak povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách v jakých je schopen splácet. Pokud pak spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Pokud je o vrácení jistiny spor, rozhodne o jejím splácení soud. Často dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec.

18. Nejvyšší soud uzavřel, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru.

19. V posuzované věci tedy splatnost dlužné jistiny ještě nenastala (není zde ani dohody stran, ani rozhodnutí soudu o lhůtě k plnění podle možností spotřebitele) a zatím nemohl vzniknout ani nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

20. Soud proto ze všech uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze v dlužné jistině úvěru v částce 46.000 Kč, když žalované byla podle obsahu spisu (viz výpis z účtu) poskytnuta částka 50.000 Kč a dosud z ní uhradila pouze částku 4.000 Kč. Ve zbytku předmětu řízení pak byla žaloba zamítnuta včetně smluvní pokuty a požadovaného příslušenství (úroku, úroku z prodlení) a nákladů na uplatnění pohledávky.

21. Jak již bylo uvedeno, podle citované právní úpravy určí dobu plnění soud podle možností spotřebitele (dohoda stran o době plnění tvrzena nebyla). Vzhledem k tomu, že se žalovaná nedostavila k ústnímu jednání, soud neměl možnost od ní z jistit potřebné údaje pro posouzení schopností a možností splatit dluh a výše případných splátek. Žalobkyně však souhlasila se splácením dlužné částky v měsíčních splátkách po 2.000 Kč a soud proto umožnil žalované dluh takto splácet ( ). Čistě ve vztahu k výši přiznané částky se výše splátek nejeví zjevně nepřiměřená (doba splácení je zde necelé dva roky).

22. S ohledem na uvedená zjištění a závěry nejsou pro rozhodnutí soudu relevantní některé další skutečnosti zjištěné z provedených listinných důkazů a soud je proto pro stručnost neuvádí.

23. K aktivní věcné legitimaci žalobkyně v řízení je však třeba doplnit, že byla doložena zejména oznámeními o postoupení pohledávky odeslanými žalované. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byla-li žalovaná o postoupení vyrozuměna (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaná je povinna plnit žalobkyni.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení a za situace, kdy částečně bylo řízení zastaveno z důvodů na straně žalobkyně (spočívajících v zaplacení části dluhu po zahájením řízení), a to v rozsahu 6,18 % předmětu řízení a žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni 6,18 % nákladů řízení. Ve zbytku předmětu řízení (93,82 %) bylo návrhu vyhověno v rozsahu 75,77 %, tedy žalobkyně byla ve věci úspěšnější a má po odečtení neúspěchu v řízení právo na náhradu nákladů v rozsahu 51,54 % (požadované příslušenství bylo přitom kapitalizováno do vyhlášení tohoto rozsudku; vyhověno bylo takto žalobě co do částky 46.000 Kč a zamítnuta byla žaloba v částce 14.710,96 Kč). Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni celkem 54,53 % nákladů řízení (51,54 % z 93,82 % + 6,18 %). Náklady řízení žalobkyně v částce 17.925,60 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.002 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.042 Kč sestávající z částky 3.140 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 3.140 Kč za jeden úkon uvedený v  a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13.160 Kč ve výši 2.763,60 Kč. Z toho bylo z výše vyložených důvodů přiznáno 54,53 %, tedy částka 9.775 Kč. K zaplacení zde byla žalované stanovena delší tříměsíční lhůta od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.