Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 106/2023-34

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 75 780,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 75 780,40 Kč s úrokem ve výši 6,9 % ročně kapitalizovaným za období od 27. 6. 2019 do 15. 1. 2020 částkou 2 993,81 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně kapitalizovaným za období od 22. 7. 2019 do 15. 1. 2020 částkou 899,34 Kč, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 85 503,10 Kč od 16. 1. 2020 do 29. 4. 2020, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 77 780,40 Kč od 30. 4. 2020 do 10. 1. 2022, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 76 780,40 Kč od 11. 1. 2022 do 10. 2. 2022, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 75 780,40 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 85 503,10 Kč od 16. 1. 2020 do 29. 4. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 77 780,40 Kč od 30. 4. 2020 do 10. 1. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 76 780,40 Kč od 11. 1. 2022 do 10. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 75 780,40 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 149,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 75 780,40 Kč s úrokem ve výši 6,9 % ročně kapitalizovaným za období od 27. 6. 2019 do 15. 1. 2020 částkou 2 993,81 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně kapitalizovaným za období od 22. 7. 2019 do 15. 1. 2020 částkou 899,34 Kč, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 85 503,10 Kč od 16. 1. 2020 do 29. 4. 2020, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 77 780,40 Kč od 30. 4. 2020 do 10. 1. 2022, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 76 780,40 Kč od 11. 1. 2022 do 10. 2. 2022, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 75 780,40 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 85 503,10 Kč od 16. 1. 2020 do 29. 4. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 77 780,40 Kč od 30. 4. 2020 do 10. 1. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 76 780,40 Kč od 11. 1. 2022 do 10. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 75 780,40 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 149,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 75 780,40 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru číslo, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (příjmení příjmení příjmení Republic and právnická osoba, IČO, sídlem adresa) dne 10. 7. 2017 žalovanému poskytl částku 122 880 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 17. 12. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky a smluvního úroku ve výši 6,9 % ročně z dlužné částky.

Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru číslo, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (příjmení příjmení příjmení Republic and právnická osoba, IČO, sídlem adresa) dne 10. 7. 2017 žalovanému poskytl částku 122 880 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 15. 1. 2020 nevrátil. Dopisem naposledy ze dne 9. 6. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky 122 880 Kč a dále smluvního úroku ve výši 6,9 % ročně z dlužné částky v návaznosti na provedené splátky dluhu, dle evidence žalobkyně. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu žalobkyně dále nárokuje úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky v návaznosti na provedené splátky dluhu, dle evidence žalobkyně.

Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle , , (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 122 880 Kč, který měl vrátit do 15. 1. 2020. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z.

Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.

Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

Sjednaný smluvní úrok ve výši 6,9 % ročně z dlužné částky z částky 122 880 Kč původní jistiny je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.

Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. Tyto žalobkyně nenárokuje.

Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení o. z. ve spojení s  prováděcího , ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 149,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 032 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 780,40 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 320 Kč ve výši 2 797,20 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.