Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 266/2022-69

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 74 542,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 47 842,44 Kč, úroku ve výši 88 % ročně z částky 28 831,76 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 979,34 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 131,76 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 700 Kč od datum do datum, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně náhradu nákladů řízení ve výši 100 Kč na účet číslo variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně náhradu nákladů řízení ve výši 54 Kč na účet číslo variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 47 842,44 Kč, úroku ve výši 88 % ročně z částky 28 831,76 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 979,34 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 131,76 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 700 Kč od [datum] do [datum], v tomto rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně náhradu nákladů řízení ve výši 100 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně náhradu nákladů řízení ve výši 54 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 74 542,44 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO, se sídlem ulice a číslo, obec a číslo - část obce uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu s produktovým názvem název anonymizována čtyři slova rok, na základě které byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 33 963 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 88 % ročně, odměny za administrativní činnost, komfortní splácení a odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal vrátit v 78 týdenních splátkách po 821 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum, právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila na dlužné půjčce částku 28 831,76 Kč, na dlužném poplatku částku 29 810,68 Kč, na kapitalizované smluvní pokutě částku 15 000 Kč, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 1 979,34 Kč a sankčních poplatcích částku 900 Kč. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil věřiteli celkem částku 3 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

Žalobce se tedy v řízení domáhal úhrady dlužné částky ve výši 74 542,44 Kč, sestávající z jistiny ve výši 28 831,76 Kč, dlužného poplatku ve výši 29 810,68 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč a sankčních poplatků ve výši 900 Kč. Dále požadoval kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 979,34 Kč, úrok ve výši 88 % ročně z částky 28 831,76 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z téže částky a za stejné období.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoli byl řádně předvolán, k nařízenému jednáním se nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum včetně smluvních podmínek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovaným. Společnost název touto smlouvou zapůjčila žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal zapůjčenou částku spolu s poplatkem ve výši 33 963 Kč uhradit v 78 týdenních splátkách po 821 Kč právnická osoba smlouvu uzavírala jako zprostředkovatel příjmení příjmení, IČO.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno písemným sdělením ze dne datum. V tomto řízení uplatněná pohledávka byla uvedena v příloze číslo smlouvy - Seznamu postoupených pohledávek.

5. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne datum.

6. Z listinných důkazů bylo tedy zjištěno, že právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byla žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek ve výši 33 963 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč, odměny za administrativní činnost za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 8 286 Kč. Celkovou částku ve výši 63 963 Kč se žalovaný zavázal poskytovateli úvěru zaplatit formou 78 týdenních splátek po 821 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil pouze celkem částku 3 300 Kč a dostal se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum.

7. Výzvou ze dne datum byl právní zástupce žalobce vyzván, aby k tvrzením o prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobce navrhl důkazní prostředky s tím, aby listinné důkazy zároveň předložil, a to ve lhůtě 15 dnů.

8. Na základě výzvy soudu žalobce podáním ze dne datum doplnil obecná tvrzení ke skutečnosti, že jeho předchůdce posuzoval schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s tím, že prověřoval příjmy i výdaje žalovaného a prověřoval osobu žalovaného v dostupných registrech a databázích např. v Nebankovním registru klientských informací, sdružení SOLUS, v insolvenčním rejstříku apod. Ke svým tvrzením žalobce navrhl důkaz zákaznickou kartou k úvěrové smlouvě, včetně dokladů předložených žalovaným, a výslechem svědkyně příjmení příjmení.

9. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum vyplývá, že žalovaný uvedl ke svému stavu, že je ženatý, pobírá invalidní důchod ve výši 8 316 Kč měsíčně, má další příjem ve výši 5 565 Kč měsíčně, jeho odhadované výdaje činí 2 000 Kč. Žalovaný uvedl, že nesplácí žádné dluhy. Z karty dále vyplývá, že žalovaný předložil výměr invalidního důchodu a dále rozhodnutí o přiznání dávky – podpory v nezaměstnanosti, přiznané ode dne datum ve výši 5 565 Kč měsíčně na dobu dvou měsíců, ve výši 4 281 Kč měsíčně na dobu dalších dvou měsíců a ve výši 3 853 Kč měsíčně po zbývající podpůrčí dobu.

10. Z výpovědi svědkyně příjmení příjmení soud zjistil, že v roce 2020 pro společnost právnická osoba zprostředkovávala na základě živnostenského oprávnění uzavření smluv o půjčce. Obecně uvedla, že od každého klienta požadovala předložit občanský průkaz, z něhož si opsala údaje do zákaznické karty. Pak do karty vyplnila údaje podle informací poskytnutých žadatelem o úvěr, včetně údajů o jeho příjmech, výdajích a závazcích. Pak údaje zaslala elektronicky právnická osoba k posouzení. Ze systému firmy pak obdržela informaci, zda a do jaké výše může být úvěr poskytnut a maximální dobu splácení. Svědkyně po nahlédnutí do zákaznické karty žalovaného uvedla, že na tohoto klienta jí přišel kontakt ze zákaznické linky. Údaje o jeho příjmech a výdajích poznamenala do karty tak, jak jí je uvedl. Při první schůzce žalovaný neměl potřebné doklady, svědkyně si pamatuje, že za ním byla znovu. Po prověření v systému anonymizováno svědkyně s žalovaným sepsala úvěrovou smlouvu. Přílohy předložené žalovaným připojila k úvěrové smlouvě a předala anonymizováno, svědkyně osobně nic v systémech neprověřovala.

11. Podle (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 78 týdenních splátkách po 821 Kč, přičemž žalovaný poslední úhradu provedl dne datum a celkem uhradil 3 300 Kč.

19. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal.

20. V dané věci bylo k doplňujícím tvrzením žalobce prokázáno, že jeho předchůdce prostřednictvím pověřené osoby příjmení příjmení (zprostředkovatele úvěru) u žalovaného zjišťoval výši jeho příjmů a orientačních výdajů, údaje zaznamenával do zákaznické karty s tím, že uvedl zdroj těchto zjištění, tedy v daném případě výměr aktuálního invalidního důchodu a rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti. Doklady předložené žalovaným k jeho příjmům předchůdce žalobce předložil jako přílohu zákaznické karty. Z výpovědi svědkyně příjmení příjmení bylo zjištěno, že výdaje žalovaného nebyly nijak zjišťovány, tj. svědkyně neověřovala jejich výši, přičemž ona sama ani neověřovala u žalovaného jiné jeho poměry, včetně zjištění, zda má dluhy, zda není v insolvenci či registru dlužníků apod.. Dle soudu v daném případě nebylo postupováno v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť u žalovaného, který pobíral pouze invalidní důchod a podporu v nezaměstnanosti na určitou dobu pěti měsíců a jiný příjem neměl, předchůdce žalobce nezjišťoval a neověřoval jeho jiné poměry, např. prostřednictvím výpisu z účtu tak, aby mohl odpovědně posoudit poměr příjmů a výdajů v porovnání s tím, že byl poskytován úvěr v nemalé výši (30 000 Kč). Soud tedy dospěl k závěru, že žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.

21. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce

před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek

(§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

22. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí,

aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele

na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

23. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce

za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

24. S přihlédnutím k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

25. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

26. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

27. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

28. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

29. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

30. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 30 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovanému zbývá zaplatit na jistinu úvěru částku 26 700 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci kromě dlužné částky 26 700 Kč i zákonný úrok z prodlení dle o.z. ve výši dle vl. nař. č. , jdoucí ode dne datum (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II.).

31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. za situace, kdy žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, ale žádné náklady mu nevznikly, soud mu proto žádnou náhradu nemohl přiznat.

32. Podle má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které mu v tomto řízení vznikly za proplacené svědečné ve výši 154 Kč. Vzhledem k poměru úspěchu žalobce (36%) a úspěchu žalovaného (64%) soud poměrně rozdělil úhradu nákladů tak, že žalobci uložil zaplatit státu náklady ve výši 100 Kč a žalovanému náklady ve výši 54 Kč, a to na stanovený účet soudu.

33. Lhůtu k plnění soud stanovil dle věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.