Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 84/2023-20
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 11 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 358,40 Kč,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11 500 Kč za dobu od datum do datum,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11 500 Kč za dobu od datum do datum,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 11 500 Kč za dobu od datum do datum,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 11 500 Kč za dobu od datum do datum,
se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 500 Kč za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení výši 2 252 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 358,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11 500 Kč za dobu od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11 500 Kč za dobu od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 11 500 Kč za dobu od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 11 500 Kč za dobu od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení výši 2 252 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].
1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 11 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o půjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 31 týdenních (sedmidenních) splátkách po 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 11 500 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 11 500 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7419,35 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 4 080,65 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 14 358,40 Kč, úroků z prodlení z celkové dlužné částky 11 500 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 14 358,40 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 11 500 Kč od datum, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do datum. Konečně uvedla, že před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2 Ve věci byl dne datum vydán elektronický platební rozkaz číslo jednací, který však byl zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 6. 3. 2023, číslo jednací, neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou.
3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum písemně omluvil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Předvolání k jednání bylo přitom žalovanému doručeno dne datum vložením do domovní schránky na adrese trvalého bydliště žalovaného. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.
4 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila společnost právnická osoba své pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce nebo smluv o zápůjčce specifikované v Příloze číslo této smlouvy na žalobkyni. Žalobkyně současně prokázala, že žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum ze strany společnosti právnická osoba Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky žalovanému také odeslala na poslední známou adresu. Aktivní legitimace je tedy dána.
5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
6 Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum písemně uzavřena Smlouva o půjčce, na základě které se právní přechůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a uhradit souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč. Celková dlužná částka měla být zaplacena ve formě 31 týdenních splátek po 500 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že částku zápůjčky ve výši 10 000 Kč převzal od právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti. Žalobkyně dále k důkazu předložila zákaznickou kartu, ze které plyne, že žalovaný byl v době sepisu zákaznické karty zaměstnán s čistým měsíční příjmem ve výši částka, přičemž nájem/inkaso činilo 2 500 Kč, poplatek za telefon částka a výdaje na domácnost částka. Celkové výdaje žalovaného tedy činily částka, přičemž údaje týkající se příjmové a výdajové stránky žalovaného byly ověřeny z občanského průkazu, pracovní smlouvy/ŽL, výplatních pásek, nájemní smlouvy a SIPO. Žalobkyně konečně k důkazu předložila informace o zpracování osobních údajů.
7 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění do datum. Podle ust. § 657 cit. zákona smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
8 Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 321/2001 Sb. , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Podle ust. § 1 odst. 1 cit. zákona tento zákon stanoví některé podmínky smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, v souladu s právem Evropských společenství. Podle ust. § 2 písm. a) věta prvá pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Podle § 4 odst. 1 cit. zákona smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel. Podle § 4 odst. 2 cit. zákona smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také a) stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c) stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, d) stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, f) u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru, g) ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou (§ 11 ), h) podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah, i) způsob placení.
9 V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum v písemně formě Smlouvu o půjčce, kdy právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž dospěla k závěru, že tato je v daném případě dána. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně ve smlouvě zavázal uhradit i souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč, přičemž celková dlužná částka měla být zaplacena formou 31 týdenních splátek po 500 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti z uvedené smlouvy tím, že sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž na svůj dluh uhradil celkem částku 4 000 Kč.
10 Vzhledem k výše uvedenému soud podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 11 500 Kč (15 500 – 4 000) spolu s příslušenstvím.
11 Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o. z. v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom požadovaný zákonný úrok z prodlení částečně kapitalizovala, a to ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 18. 12. 2020. S účinností od 1. 7. 2022 požadovala žalobkyně úrok z prodlení do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentní bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. I v případě tohoto požadavku, který je v daném případě požadován a přisuzován do budoucna, tedy soud podané žalobě vyhověl s odkazem stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2006, sp.zn. Cpjn 202/2005 , který zaujal mimo jiné stanovisko:„ Úroky z prodlení určované podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění Čl. I nařízení vlády č. 163/2005 Sb. (pozn. nyní nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ), které se stanou splatnými teprve v budoucnu, soud přizná ve výroku svého rozhodnutí tak, že počínaje dnem následujícím po vyhlášení (vydání) rozhodnutí až do "zaplacení" uloží jejich zaplacení ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve Věstníku České národní banky ve výši platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí“. Proto soud považuje nárok žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení v tomto směru za oprávněný.
12 Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Právo na náhradu nákladů má však žalobce dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v řízení o splnění povinnosti proti žalovanému jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení výzvy k plnění ze dne datum a současně prokázala, že tuto upomínku také žalovanému skutečně zaslala.
13 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při náhradě 300 Kč za 1 úkon právní služby):
-) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,
-) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,
-) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.
14 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, tj. celkem ve výši 300 Kč.
15 K tomu soud přiznal 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 252 Kč (tj. 21 % z částky 1 200 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy částku 2 252 Kč.
16 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
17 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce.