Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 64/2023-52
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 12 289,54 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 195 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 195 Kč od 11. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 094,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 289,54 Kč od 1. 7. 2022 do 10. 8. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 094,54 Kč od 11. 8. 2022 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 080,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 195 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 195 Kč od 11. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 094,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 289,54 Kč od 1. 7. 2022 do 10. 8. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 094,54 Kč od 11. 8. 2022 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 080,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 12 289,54 Kč s příslušenstvím, zahrnující dlužnou jistinu ve výši 10 500,44 Kč, poplatky ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 475,10 Kč a pojistné ve výši 714 Kč. Uvedla, že společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 15 000 Kč na nákup zboží. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr splácet v deseti pravidelných měsíčních splátkách po 1 619 Kč včetně souvisejících poplatků a pojistného. K posouzení úvěruschopnosti žalované využila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou poskytnuté údaje o výši jejích příjmů a výdajů a lustraci v dostupných registrech. Žalovaná svůj dluh řádně nesplácela, proto právní předchůdkyně žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně požaduje v souladu se smlouvou i zaplacení smluvní pokuty podle čl. VII odst. 8 smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru na žalobkyni a žalované toto postoupení písemně oznámila. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě svého dluhu.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Z žádosti/smlouvy o klasickém úvěru ze dne datum číslo soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč na financování nákupu sportovního a kempingového vybavení, a to převodem na bankovní účet zprostředkovatele, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s cenou úvěru a pojistným anonymizována dvě slova podle pojistné smlouvy č. anonymizováno číslo v deseti měsíčních plátkách ve výši 1 619 Kč. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je zaměstnaná ve společnosti právnická osoba, její čistý měsíční příjem činí 27 000 Kč a celkové náklady její domácnosti činí 7 000 Kč. Pro případ prodlení žalované je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna naúčtovat žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, náklady spojené s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, zákonný úrok z prodlení a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč za každou výzvu k úhradě. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je připravena nabízet a poskytovat žalované bankovní produkty a služby v rozsahu podle aktuální nabídky. Z produktových podmínek pro klasické úvěry, které tvoří nedílnou součást smlouvy, soud zjistil postup čerpání a splácení úvěru. Z čl. VII. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek, které tvoří nedílnou součást smlouvy, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna od smlouvy odstoupit, neumožnit další čerpání úvěru a požadovat splacení dlužné částky, včetně příslušenství, ke dni účinnosti odstoupení, dostane-li se žalovaná do prodlení se splacením více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Z dodatku číslo k rámcové pojistné smlouvě č. anonymizováno číslo ze dne datum včetně úplného znění rámcové pojistné smlouvy/pojistky č. anonymizováno číslo ve znění jejích dodatků uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a pojišťovnou právnická osoba soud zjistil podmínky poskytování pojistného produktu. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil konkrétní parametry sjednaného úvěru. Ze sazebníku pro úvěry platného od datum soud zjistil výši poplatků za poskytované služby. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně schválila žádost žalované o úvěr ve výši 15 000 Kč.
4. Z dokladu o finančním převodu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet právnická osoba, anonymizováno. částku 15 000 Kč s uvedeným datem datum. Z detailního přehledu plateb soud zjistil, že dne datum byl zadán příkaz k převodu částky 15 000 Kč na účet č. bankovní účet s uvedeným jménem„ příjmení jméno“. Z dokumentu„ Předdotazy“ soud zjistil, že k rodnému číslu číslo bylo zjištěno, že žalovaná má v Solusu tři záznamy, přičemž u záznamů ze dne datum a datum je uvedeno„ superriziko“ a„ určitě neprojde“. Z dokumentu„ Informace o bonitě klienta“ soud zjistil, že žalovaná má tři úvěry. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že dne datum byla poskytnuta částka 15 000 Kč a že do datum žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 5 805 Kč. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru a úvěr se stal splatným ke dni datum.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího archu soud zjistil, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě svého dluhu do 7 dnů od odeslání dopisu; předžalobní výzva byla podána k poštovní přepravě dne 3. 8. 2022.
6. Soud neprovedl pro nadbytečnost důkaz potvrzením o připsání úplaty a účinnosti postoupení ze dne datum a souhlasem se zpracováním osobních údajů ze dne datum.
7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované částku 15 000 Kč s pojištěním. Žalovaná se zavázala tuto částku splatit spolu s poplatky a sjednaným pojistným. Žalovaná svůj dluh uhradila pouze částku 5 805 Kč, proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplacený úvěr zesplatnila. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021 spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů a výdajů, čímž nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí tyto údaje ověřit a tím posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Proto soud posoudil smlouvu o úvěru včetně s ní související pojistné smlouvy uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluvní pokutě a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
11. Soud nepřihlížel k § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru týkající se uplatnění námitky neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy spotřebitelem, tj. žalovanou. Ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 Soudní dvůr EU uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice č. 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Jelikož § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s uvedeným výkladem Soudního dvora EU a zdejší soud je tímto výkladem vázán, posoudil soud platnost uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti bez uplatnění námitky neplatnosti ze strany žalované.
12. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že předmětná pohledávka byla řádně postoupena a že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na nákup zboží finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila pouze částku 5 805 Kč. Žalovaná tudíž dluží na poskytnuté jistině částku 9 195 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že poskytnutou jistinu či její část bez souvisejících poplatků žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou včetně související pojistné smlouvy je neplatná a mezi žalovanou a žalobkyní nebo její právní předchůdkyní není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že povinnost žalované k vrácení nesplacené části jistiny úvěru nadále trvá. S ohledem na výše uvedené je žalovaná povinna žalobkyni uhradit dluh na jistině úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. částku 9 195 Kč. Pokud se jedná o dobu přiměřenou možnostem žalované k vrácení dlužné části jistiny ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovanou ke splnění dluhu předžalobní výzvou ze dne datum s datem plnění do 7 dnů; žalovaná na tuto výzvu došlou do její dispoziční sféry nijak nereagovala a námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnila. Nelze tedy učinit jiný závěr, než že spor o přiměřenost uvedené doby nevyvolala, tudíž žaloba o určení doby plnění podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru nebyla potřebná a dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby (v podrobnostech viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 ).
13. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna vrátit neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru; jak je uvedeno výše, žalovaná nevyvolala spor o přiměřenost uvedené doby, a tudíž byla povinna uhradit dlužnou část jistiny na základě předžalobní výzvy ze dne datum s lhůtou splatnosti do 7 dnů od odeslání výzvy. Předžalobní výzva byla odeslána žalované dne 3. 8. 2022, lhůta k plnění jí uplynula dne 10. 8. 2022 a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , dostupném na adrese www.nsoud.cz, se na projednávanou věc neuplatní, neboť žalovaná byla v soudním řízení pasivní a nevznikl spor mezi účastníky o určení doby přiměřené k vrácení dlužné jistiny. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 195 Kč od 11. 8. 2022 do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. “) soud žalované uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
14. Zbývající část žaloby ohledně částky 3 094,54 Kč představované smluvními poplatky, smluvní pokutou a pojistným soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z této částky, protože z důvodu neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na tuto částku nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od ní odvozené, tj. úrok z prodlení. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z přisouzené části jistiny ve výši 9 195 Kč (v rámci požadované celkové částky 12 289,54 Kč) od 1. 7. 2022 do 10. 8. 2022, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že výzva k uhrazení dlužné jistiny byla podána k poštovní přepravě až dne 3. 8. 2022 a sedmidenní lhůta k plnění uplynula dnem 10. 8. 2022, tedy prodlení žalované započalo až dnem následujícím, tj. 11. 8. 2022, a nikoliv již 1. 7. 2022.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 14 057,21 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 10 362,63 Kč, tj. ze 74 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 3 694,58 Kč, tj. z 26 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 48 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2 , § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 12 289,54 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a) , d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1 , 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 2 252 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 48 %, tj. částka 1 080,96 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.