Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 35/2023-42
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 22 110 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 98,62 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 999 Kč od 16. 11. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 111 Kč s úrokem z prodlení ve výši 46,74 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 111 Kč od 16. 11. 2022 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 210,18 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 999 Kč s úrokem z prodlení ve výši 98,62 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 999 Kč od 16. 11. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 111 Kč s úrokem z prodlení ve výši 46,74 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 111 Kč od 16. 11. 2022 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 210,18 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 110 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela prostřednictvím internetu webová adresa) dne datum úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalovanému téhož dne převodem na účet č. bankovní účet poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Ověření vlastnictví účtu žalovaným nebylo v daném případě požadováno, neboť bylo ověřeno již v rámci jiné smlouvy; k ověření dochází prostřednictvím bank ID. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr uhradit ve splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč do 24 měsíců. Žalovaný s žalobkyní sjednal i volitelnou zpoplatněnou službu„ bezpečnou splátku“ s poplatkem 99 Kč, přičemž tuto službu využil celkem ve čtyřech případech (dne datum, datum, datum a datum), celková vyúčtovaná částka služby tak činila 396 Kč. Žalovaný si dále jedenkrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky prostřednictvím tzv. korunového odkladu dle smlouvy, a to dne datum, kdy uhradil 1 Kč; za každé toto prodloužení splatnosti je účtován poplatek 1 485 Kč. Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas, byla mu žalobkyní dne datum, datum a datum účtována smluvní pokuta ve výši celkem 1 500 Kč a dále pak dne datum, datum, datum a datum účelně vynaložené náklady v celkové výši 1 030 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne datum dlužnou částku neuhradil, tato dne datum přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný dluh neuhradil ani následně na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně tak ke dni sepsání žaloby eviduje pohledávku za žalovaným ve výši 22 110 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 14 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1 485 Kč, úroků ve výši 2 205 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále také jen„ o. s. ř. “), jednal v jeho nepřítomnosti. Zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, pro tento postup však nebyly splněny zákonné podmínky.
3. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku.
4. Z dokumentu označeného jako úvěrová smlouva ze dne datum bylo zjištěno, že v tomto je žalovaný identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, doručovací adresou, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Číslo bankovního účtu, na nějž měl být úvěr poskytnut, je dle smlouvy bankovní účet Smlouva měla být dle k ní přiložených informací uzavřena prostřednictvím webových stránek webová adresa. Totožnost žalovaného při uzavření smlouvy byla ověřena pomocí bank ID, když jeho prostřednictvím se žalovaný do systému webová adresa přihlásil. Výše úvěru činila 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí 495 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr v celkové výši 20 640 Kč splatit ve 24 splátkách; dle splátkového kalendáře měla být 1. splátka ve výši 1 219 Kč, 2. – 8. splátka ve výši 1 459 Kč, 9. – 24. splátka pak ve výši 724 Kč. Žalovaný současně sjednal možnost prodloužení splatnosti úvěru prostřednictvím bezpečné splátky za poplatek 99 Kč a prostřednictvím korunového odkladu za poplatek 1 485 Kč; tyto poplatky odpovídají sazebníku žalobkyně. Odložení splatnosti prostřednictvím bezpečné splátky i korunového odkladu mohl žalovaný dle podmínek úvěru využít nejvýše dvakrát. Pro případ prodlení s placením úvěru si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč, po zesplatnění 10 % z nezaplacené jistiny a úroků, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Dle podmínek úvěru je vlastnictví účtu, na nějž je poskytovaná částka zasílána, ověřováno pomocí ověřovacího poplatku, výpisem z účtu nebo snímkem obrazovky internetového bankovnictví. Ke smlouvě byl také vytvořen Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva ani standardní informace neobsahují podpis žalovaného, u jeho jména v závěru dokumentu je uveden kód číslo a datum a čas datum čas.
5. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta byla úvěruschopnost žalovaného prověřena v databázích ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS. Žalovaný v žádosti uvedl, že má dvě vyživovací povinnosti, příjem ze zaměstnání a nesplácí žádné úvěry. Z tabulky pro výpočet MLS vyplývá, že žalovaný uvedl příjem ve výši 28 000 Kč, životní minimum bylo určeno částkou 8 390 Kč, žalovaný dále splácel 8 053 Kč na jiné úvěry a výdaje na bydlení byly určeny částkou 9 817 Kč. Po započítání splátky úvěru ve výši 1 459 Kč tak činilo zbývající MLS domácnosti žalovaného 281 Kč. Z úvěrové zprávy pak byly zjištěny čtyři existující úvěry žalovaného, které byly uzavřeny v období od datum do datum se splátkami v celkové výši 8 053 Kč měsíčně a zbývající částkou v celkové výši 911 300 Kč. Dále bylo dle úvěrové zprávy žalovanému v období od datum do datum deset žádostí o úvěry odmítnuto. Od datum měl žalovaný aktivní také kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5 000 Kč a dne datum požádal o poskytnutí splátkové kreditní karty s úvěrovým rámcem 45 000 Kč.
6. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a potvrzení o provedené platbě a z bankovního výpisu č. 96 ze dne datum vyplývá, že žalobkyně poskytla částku 15 000 Kč na účet č. bankovní účet dne datum. Vlastnictví účtu žalovaného bylo ověřeno ze snímku obrazovky internetového bankovnictví a dotazem na právnická osoba
7. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný uhradil částku 1 Kč dne datum, dále již neuhradil ničeho a byla mu předepsána smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatek za minimální splátku ve výši 1 485 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč.
8. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne datum, následně byl výzvou ze dne datum vyzván k úhradě celé zesplatnění půjčky ve výši 21 980 Kč. Předžalobní výzvou ze dne datum, která byla dle poštovního podacího archu podána k přepravě dne datum, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 22 110 Kč do 30 dnů od sepsání výzvy.
9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě dne datum zaslala na účet žalovaného č. bankovní účet částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku hradit v pravidelných měsíčních splátkách, tuto však ani po výzvách neuhradil (resp. uhradil pouze 1 Kč) a dne datum tak byl vyzván předžalobní výzvou k zaplacení částky 22 110 Kč do 30 dnů od sepsání výzvy.
10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Dle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 15 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal spolu s příslušnými poplatky uhradit v měsíčních splátkách. Přestože smlouva sama neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, má soud za to, že s ohledem na využití ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím tzv. bankovní identity bylo prokázáno, že smlouvu skutečně uzavřel žalovaný, neboť tato je ze zákona (z. č. 21/1992 Sb. , o bankách, ve znění účinném od 1. 1. 2021) zaručenou identitou. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je pak plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit skutečné příjmy a výdaje žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Žalovaný sám dle údajů žalobkyně neuvedl v žádosti o úvěr žádné výdaje, mj. ani splátky jiným společnostem, uvedl pouze příjem ve výši 28 000 Kč a dvě vyživovací povinnosti. Žalobkyně však následně zjistila, že jeho splátky jiných úvěrů činí měsíčně 8 053 Kč. Již tyto skutečnosti měly na straně žalobkyně vést k důkladnějšímu prověření výdajové situace žalovaného. Veškeré výdaje žalovaného však byly určeny žalobkyní (výdaje na bydlení, životní minimum domácnosti), ověřeny nebyly nijak, resp. žalobkyně ani po poučení ve smyslu § 118a odst. 1 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. žádné důkazy nenavrhla. Co se týče informací, které žalobkyně o žalovaném získala zejména ohledně jeho dalších úvěrů, má soud za to, že tyto byly žalobkyní zcela nesprávně hodnoceny. Žalovaný měl v době žádosti o předmětný úvěr čtyři aktivní úvěry u jiných společností s celkovou dlužnou částkou ve výši 911 300 Kč, když všechny tyto úvěry mu byly poskytnuty v období ledna a února rok. Současně již bylo žalovanému dalších deset žádostí o úvěr odmítnuto, dne datum si pak požádal také o kreditní kartu s úvěrovým rámcem 45 000 Kč.
13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
14. Žalobkyně nicméně soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 15 000 Kč a žalovaný uhradil pouze 1 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez platného závazku a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný uhradil minimální část dluhu a ve zbývající výši povinnost vrátit jistinu trvá, a proto soud žalobě v rozsahu 14 999 Kč vyhověl. Vedle dlužné částky ve výši 14 999 Kč soud v souladu s ustanovením § 1970 o. z. žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ) za období od 31. 10. 2022 do 15. 11. 2022 v kapitalizované výši 98,62 Kč a následně ve výši 15 % z částky 14 999 Kč ročně od 16. 11. 2022 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené pak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítnul. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro odlišný postup neshledal důvod.
15. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 36 %, tj. v částce 2 210,18 Kč. Při určení míry úspěchu ve věci soud vyšel z hodnoty uplatňované jistiny pohledávky a příslušenství (částka 22 749,23 Kč) a z hodnoty soudem přiznané pohledávky (15 097,62 Kč). Od úspěchu žalobkyně byl odečten její neúspěch a tím bylo dosaženo procento přiznání náhrady nákladů řízení, tj. výše uvedených 36 % Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 885 Kč, odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby před podáním žaloby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3× 300 Kč podle § 8 odst. 1 , § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ vyhláška“), režijním paušálem ve výši 300 Kč (za každý úkon právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky (účast při jednání soudu dne 4. 5. 2023) ve výši 2 020 Kč spolu s režijním paušálem ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky, dále je odměna tvořena náhradou cestovného podle § 13 odst. 1 vyhlášky ve spojení s vyhláškou č. 467/2022 Sb. za jízdu značka automobilu, registrační značka, k jednání soudu dne 4. 5. 2023 v trase obec – obec v celkové výši 1 261,46 Kč (základní náhrada 2 × 90 km po 5,20 Kč za km ve výši 936 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 2 × 90 km při průměrné spotřebě 4,1 litru motorové nafty na sto kilometrů a ceně dle vyhlášky ve výši 44,10 Kč za jeden litr motorové nafty ve výši 325,46 Kč), náhrada za promeškaný čas v důsledku cesty k jednání soudu a zpět podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 913,66 Kč (ve výši 21% ze součtu částky odměny, paušální náhrady, cestovného a náhrady za promeškaný čas po odečtení slevy s ohledem za dvě jednání u téhož soudu ve výši 830,73 Kč). Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 6 149,38 Kč a z této částky byla určena poměrná náhrada uložená žalovanému k úhradě ve lhůtě tří dnů ve smyslu § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.