Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 51/2023-117

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 76 540 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 584 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 584 Kč od datum do zaplacení, a to

do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 35 956 Kč spolu se

-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 63 044 Kč od datum do datum,

-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 460 Kč od datum do zaplacení,

-) kapitalizovaným úrokem ve výši 2 060,34 Kč za období od datum do datum,

-) úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 51 914,34 Kč od datum do zaplacení,

zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 584 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 584 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 35 956 Kč spolu se -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 63 044 Kč od [datum] do [datum], -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 460 Kč od [datum] do zaplacení, -) kapitalizovaným úrokem ve výši 2 060,34 Kč za období od [datum] do [datum], -) úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 51 914,34 Kč od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 76 540 Kč s příslušenstvím, a to zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 63 044 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 64,61 % ročně z částky 51 914,34 Kč od datum do datum ve výši 2 060,34 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 51 914,34 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 178 790 Kč s odůvodněním, že žalovaný a žalobkyně spolu dne datum uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 53 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 64,61 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 3 104 Kč, splatných vždy k 7. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2021. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, žalovaný uhradil pouze dne datum částku 3 104 Kč a dne datum částku 9 312 Kč, a proto žalobkyně svoji pohledávku vůči němu zesplatnila ke dni

datum (v důsledku prodlení o délce 65 dnů se splátkou číslo splatnou dne datum). Žalobkyni současně vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty v celkové výši 1 996 Kč,

tj. smluvní pokuty 499 Kč za splátku číslo s jejichž úhradou se dostal žalovaný do prodlení v délce 30 dnů. Žalobkyni dále vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 800 Kč, tj. nákladů 200 Kč za splátku číslo

s jejichž úhradou se dostal žalovaný do prodlení v délce 15 dnů. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka za žalovaným 60 248,82 Kč sestávající z dosud nesplacené jistiny a přirostlých nesplacených úroků. Žalovanému dále vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, ke dni vyhotovení žaloby se jedná o částku 13 496 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně uvedla, že posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr zejména na základě dokladů a informací získaných od žalovaného (výpisy z účtu žalovaného za období 6/ 2021 - 9/ 2021, prohlášení žalovaného), z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a dalších zdrojů (výpisy z registru NRKI, příjmení a databáze vedené společností právnická osoba).

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, technického popisu uzavření smlouvy

a jejího podpisu a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost finanční prostředky ve výši 53 000 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný vrátit, činila 148 992 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 3 104 Kč. Ve smlouvě je žalovaný mj. identifikován číslem účtu

bankovní účet, na který mají být finanční prostředky poukázány. Mezi stranami byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 64,61 % ročně. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobkyně má nárok na smluvní pokutu v částce 499 Kč za každé prodlení žalovaného s uhrazením splátky

v délce 30 dnů (čl. 6 smlouvy), jakož i nárok na úhradu nákladů vzniklých prodlením žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů v částce 200 Kč (čl. 6 smlouvy). V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky v délce 65 dnů mělo dojít tímto dnem bez dalšího

k zesplatnění celého úvěru (čl. 6 smlouvy). Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru měly stát součástí nové jistiny úvěru a žalovaný byl povinen uhradit tuto novou jistinu žalobkyni nejpozději v den zesplatnění (čl. 6 smlouvy). Dále bylo ujednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí včas novou jistinu úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru (čl. 6 smlouvy). Žalovaný byl před uzavřením smlouvy seznámen s jeho právy a povinnostmi plynoucími mu z uzavírané smlouvy.

4. Z oznámení žalobkyně o schválení úvěru číslo ze dne datum a y označené jako důkaz o umístění dokumentů do klientské zóny bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala o schválení úvěru zasláním písemného oznámení.

5. Ze záznamu ze systému žalobkyně ze dne datum je patrné, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila žalovaným uvedenou e-mailovou adresu a telefonní číslo.

6. Z fotografií občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu.

7. Z výpisu z registru příjmení ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádný záznam. Z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že žalovanému bylo vypočítáno CBS skóre 507, což odpovídá nízkému riziku, žalovaný měl tedy vysokou pravděpodobnost splácení.

8. Z výstupu z insolvenčního rejstříku ze dne datum bylo zjištěno, že proti žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení.

9. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíce 6/ 2021 až 9/ 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla jeho zaměstnavatelem vyplacena v červnu 2021 mzda ve výši 40 509,36 Kč, v červenci 2021 mzda ve výši 26 707,09 Kč, v srpnu 2021 mzda ve výši 28 608,60 Kč a v září 2021 mzda ve výši 33 845,81 Kč. Dále bylo zjištěno, že kromě příjmů od právnická osoba Auto a.s. byly na účet žalovaného připisovány i příjmy z úvěrů. Výdaje žalovaného výrazně převyšovaly jeho pravidelný příjem ze zaměstnání, a to několikanásobně. Zůstatek na účtu žalovaného se zpravidla pohyboval kolem 0 Kč a přitom transakce na tomto účtu (jak příjmy, tak i výdaje) převyšovaly i 100 000 Kč.

10. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu soud zjistil, že žalobkyně převedla dne datum částku 53 000 Kč na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě.

11. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uhradil na účet žalobkyně dne datum částku

3 104 Kč a dne datum částku 9 312 Kč (prostřednictví třetí osoby jméno příjmení).

12. Z výzev k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne

datum, datum, datum a datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného

k úhradě splatných splátek úvěru, smluvních pokut a příslušenství podle smlouvy o úvěru. Žalobkyně současně upozornila žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru v případě jeho prodlení s úhradou kterékoli splátky trvající 65 dnů.

13. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru, a to ke stejnému dni, přičemž současně vyzvala žalovaného

k úhradě v tomto oznámení specifikovaných dlužných částek.

14. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužných částek.

15. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

16. Žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřela dohodu, na základě které mu na jeho účet převedla částku 53 000 Kč, a žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 3 104 Kč. Žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku v celkové výši 12 416 Kč. Jelikož žalovaný splátky řádně a včas nehradil, žalobkyně úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila

a vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty v důsledku jeho prodlení. Žalovaný nezaplatil ničeho ani po výzvě zástupce žalobkyně. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně prostřednictvím výpisů z registru příjmení a NRKI a výpisů z účtu žalovaného za měsíce 6/ 2021 až 9/ 2021. Pravidelný příjem žalovaného ze zaměstnání zcela zjevně nedosahoval jeho měsíčních výdajů, jelikož tyto jeho příjem ze zaměstnání několikanásobně přesahovaly a žalovaný je pokrýval příjmem z jiných úvěrů.

17. Podle , , v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Ve svém rozsudku ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , Krajský soud v Praze mimo jiné uvedl, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Tento závěr pak vyplývá zejména ze systematického, logického, historického a především pak teleologického výkladu předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž výklad jazykový, z něhož by bylo možné dovozovat pouhou relativní neplatnost úvěrové smlouvy, byl již překonán. Soudy totiž musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Praze pak vychází zejména z rozhodnutí Ústavního soudu (sp. zn. Pl číslo, sp. zn. , sp. zn. )

a rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. ).

25. Dle názoru Ústavního soudu vysloveného v rozhodnutí sp. zn. „ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy

s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

26. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

27. Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je z důvodu nedostatečného zkoumání schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet absolutně neplatná. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně nedostatečně zkoumala příjmy a výdaje žalovaného, a to zejména s ohledem na skutečnost, že z předložených výpisů z bankovního účtu žalovaného vyplývá, že jeho doložený pravidelný příjem ze zaměstnání zcela zjevně nedosahuje jeho měsíčních výdajů, jelikož tyto jeho příjem ze zaměstnání několikanásobně přesahují a příjem z dalších úvěru naopak mluví spíše pro jeho neschopnost řádně hospodařit s financemi a tedy i nemožnost další úvěry splácet. Pokud tedy žalobkyně dospěla k závěru o úvěruschopnosti žalovaného, pak tak mohla učinit na základě pouze formálního zkoumání a nikoli řádného vyhodnocení zjištěných informací o majetkové situaci žalovaného. Tímto svým postupem žalobkyně porušila svoji povinnost stanovenou jí v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a shora uvedenou stabilní rozhodovací praxí vyšších soudů je nutné uzavřít, že předmětná smlouva je od počátku neplatná.

28. Plnění poskytnuté žalovanému ve výši 53 000 Kč bylo tedy plnění učiněné bez právního důvodu, resp. z právního důvodu, který odpadl, a je nutné je považovat za bezdůvodné obohacení, které je ten, kdo se takto na úkor jiného obohatil, povinen dle § 2993 o. z. vrátit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobkyni uhradil jen část poskytnutých finančních prostředků (tedy částku 12 416 Kč), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dosud neuhrazenou část žalobkyní požadované jistiny pohledávky ve výši 40 584 Kč.

29. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl

o plnění věřitelkou požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle Jelikož žalovaný byl poprvé (prokazatelně) vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum, která mu byla žalobkyní odeslána téhož dne, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od datum, tj. ode dne následujícího po doručení předžalobní upomínky žalovanému, když tato mu byla doručena třetí den po jejím odeslání žalobkyní.

30. Žalobkyně celkem požadovala přiznat částku 76 540 Kč s příslušenstvím, které specifikovala jako zákonný úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 63 044 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 64,61 % ročně z částky 51 914,34 Kč od datum do datum ve výši 2 060,34 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 51 914,34 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky

178 790 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru však soud žalobkyni přiznal toliko zbylou část nesplacené jistiny ve výš 40 584 Kč nyní představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, a to spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy k plnění. Ve zbylé části, tedy co do částky 35 956 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 63 044 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 460 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 060,34 Kč za období od datum do datum a úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 51 914,34 Kč od datum do zaplacení zamítl.

31. Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn , podle kterého by procesně úspěšnější žalovaný měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, jelikož mu však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tak soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.