Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 97/2023-52

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D.

sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 100 637,53 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 910 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 910 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 51 727,53 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 819,72 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 568,98 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 000 Kč od 29. 1. 2022 do 9. 3. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 949,93 Kč od 29. 1. 2022 do 9. 3. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 039,93 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 44 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 949,93 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 910 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 910 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 51 727,53 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 819,72 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 568,98 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 000 Kč od 29. 1. 2022 do 9. 3. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 949,93 Kč od 29. 1. 2022 do 9. 3. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 039,93 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 44 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 949,93 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 24. 7. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 10. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 44 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit úrok ve výši 25 852 Kč s úrokovou sazbou 25,23 % ročně a poplatek za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 17 202 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se staly jeho závazky splatnými v celém rozsahu. Žalovaný na své dluhy dosud uhradil celkovou částku ve výši 5 090 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo s účinností ke dni 28. 1. 2022 k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem. Přes výzvy žalobkyně žalovaný zbytek dluhu neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je státním příslušníkem Rumunska, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v článku 18 odst. 2 a článku 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky.

4. Soud provedl důkazy, které účastníci označili k prokázání svých tvrzení (ustanovení , , dále jen „ “), z nichž zjistil následující skutečnosti:

5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne 24. 7. 2019 smlouvu číslo dne 30. 10. 2019 smlouvu číslo na základě kterých původní věřitel poskytl žalovanému částky ve výši 10 000 Kč a 44 000 Kč. V případě smlouvy číslo se žalovaný zavázal vrátit věřiteli poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách. V případě smlouvy číslo se žalovaný zavázal vrátit věřiteli poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok ve výši 25 852 Kč s úrokovou sazbou 49 % ročně a odměnu za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 17 202 Kč, to vše v 24 pravidelných měsíčních splátkách. Peněžní prostředky žalovaný v obou případech převzal vždy v den podpisu smlouvy, což výslovně stvrdil svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou číslo ze dne 24. 7. 2019 a smlouvou číslo ze dne 30. 10. 2019). Před uzavřením každé smlouvy byla žalovaným vyplněna, resp. podepsána karta zákazníka s údaji hodnotícími bonitu zákazníka. V kartách byl uveden čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 22 529 Kč (24. 7. 2019), resp. 21 090 Kč (30. 10. 2019), odhadované měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 5 000 Kč (24. 7. 2019), resp. 8 000 Kč (30. 10. 2019), dále s uvedením interních splátek žalovaného vůči původnímu věřiteli. Čisté příjmy osob žijících ve společné domácnosti s žalovaným činily dalších 20 000 Kč (21 000 Kč) měsíčně. Dále byly na kartách zaškrtnuty údaje o tom, že kromě pracovním smlouvy a výplatních pásek byly žalovaným doloženy nájemní smlouva a další doklady (prokázáno zákaznickými kartami ze dne 24. 7. 2019 a ze dne 30. 10. 2019). Z předložených výplatních pásek za měsíce květen, srpen a září 2019 činil v těchto měsících čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání zhruba 21 500 Kč (prokázáno výplatními páskami). Žalovaný dluhy nesplácel řádně a včas, na smlouvu číslo dosud ničeho nezaplatil a na smlouvu číslo zaplatil částku ve výši 5 090 Kč (prokázáno tabulkami umoření dluhu). Pohledávky za žalovaným byly s účinností ke dni 28. 1. 2022 postoupeny na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a zároveň byl vyzván k zaplacení dlužných částek v uvedené lhůtě (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022 včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 6. 6. 2022 včetně podacího lístku).

6. Výslechem svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že svědkyně pracuje u společnosti právnická osoba sedmým rokem jako obchodní zástupce. Celý proces uzavírání úvěrových smluv probíhá tak, že zákazník kontaktuje obchodního zástupce přímo či je na konkrétního obchodního zástupce odkázán centrálou, přičemž obchodní zástupce si se zákazníkem sjedná termín schůzky a rovnou jej upozorní, které y je zákazník povinen doložit. Schůzky počínají vyplněním zákaznické karty ke zjištění ekonomické situace zákazníka. Vyplňují se příjmy zákazníka doložené pracovními smlouvami, výplatními páskami, popř. jinými dokumenty (např. rozhodnutí o přiznání dávky). U cizinců se kopie pracovní smlouvy pořizuje vždy. Příjmy ostatních členů domácnosti jsou řešeny až na místě a i tyto jsou prokazovány minimálně jedním dokumentem tyto příjmy osvědčujícím. Výdaje jsou dokládány nájemními smlouvami, u ostatních výdajů se spoléhá na údaje uváděné zákazníkem. Výdaje na energie se samostatně nezkoumají, mnohdy jsou zahrnuty v samotném nájmu. Do zákaznické karty se dále uvádí majetek vyšší hodnoty zákazníka, jeho vzdělání a počet vyživovaných osob. Všechny dokumenty jsou pořízeny v kopii a jednou týdně se odevzdávají na centrálu, kde jsou archivovány. V této fázi nelze zjistit, zda byly zákazníku v minulosti již poskytnuty nějaké úvěry. Zákazník je pak povinen předložit občanský průkaz, cizinci cestovní pas či jiný doklad a povolení k trvalému pobytu, bez nějž nelze cizinci úvěr poskytnout. Podpisem zákazník stvrzuje pravdivost jím uvedených údajů a obchodní zástupce skutečnost, že tyto byly zapsány i dle předložených dokumentů. Údaje uvedené v zákaznické kartě jsou pak postoupeny anonymizováno, který provede tzv. skóring zákazníka, tj. nejprve vyhodnotí jeho minulost a spolehlivost u anonymizováno, poté vyhodnotí zákazníka na základě údajů dostupných ve veřejných registrech. Výsledkem je zhodnocení celkové ekonomické situace zákazníka včetně schválení či neschválení žádosti o úvěr, popř. stanovení částky za uvedení podmínek, kterou lze zákazníkovi poskytnout. Společně se zákazníkem pak posuzují nejvýhodnější variantu, poté je podepsána samotná smlouva a peněžní prostředky vyplaceny zákazníkovi, popř. poskytnuty bezhotovostně na účet, který je ověřen. Zákazník může mít u anonymizováno maximálně čtyři úvěry, přičemž shora uvedený postup zjišťování jeho poměrů je vždy stejný. Neplní-li zákazník své povinnosti dle smlouvy, snaží se jej obchodní zástupce kontaktovat a zákazník je pak případně převeden pod oddělení pro vymáhání, což již není záležitostí obchodního zástupce. Svědkyně dále potvrdila, že podpisy na zákaznických kartách ze dne 24. 7. 2019 a 30. 10. 2019 jsou její, přičemž žalovaným byly předloženy tam uvedené dokumenty. Nedokáže si však vzpomenout, jaké konkrétní údaje z nich zjistila. Kopie předložených dokumentů pro vlastní potřebu nemá, vše odevzdává anonymizováno. Žalovaný měl u anonymizováno sjednány minimálně dvě smlouvy, přičemž první musel řádně splácet, neboť v opačném případě by mu druhá nebyla poskytnuta.

7. Po postupu dle soud zjistil skutkový stav, který odpovídá shora uvedeným skutečnostem podávajícím se z provedených listinných důkazů, jak je uvedeno shora, neboť nebyly zjištěny skutečnosti, pro které by soud z uvedených listinných důkazů neměl vycházet. Pouze ohledně dokumentů, které měly být žalovaným předloženy při vyplňování zákaznické karty, nadále vyvstávají pochybnosti. Ačkoliv svědkyně uvedla univerzální postup při zjišťování poměrů zákazníka, nebyla schopna si vybavit, jaké konkrétní poměry v případě žalovaného zjistila. Jelikož tyto dokumenty nebyly k žalobě připojeny, je otázkou, zda v tomto konkrétním případě došlo k předložení všech uvedených dokumentů prokazujících výdajovou stránku žalovaného a příjmovou stránku ostatních členů domácnosti. Zde soud musel vzít v potaz i vztah svědkyně k původnímu věřiteli a nelze její výpovědi bezprostředně věřit v tom směru, že maximální důslednost je zachována v každém jednotlivém případě. Ohledně předložení v zákaznických kartách uvedených listin obchodnímu zástupci včetně správnosti z nich podávajících se údajů má tak soud nadále pochybnosti. Soud tedy při zjišťování skutkového stavu vycházel z toho, že původní věřitel neměl k dispozici všechny v zákaznických kartách uvedené dokumenty.

8. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování, a to kopií pracovní a nájemní smlouvy žalovaného, neboť tyto konkrétní y byly žalobkyní označeny až po koncentraci řízení dle Nadto soud neměl důvod jednání případně odročovat za účelem vyžádání těchto listin, neboť tyto si v průběhu celého soudního řízení mohla žalobkyně od své právní předchůdkyně stejně jako ostatní dokládané y vyžádat.

9. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle ustanovení , (dále jen„ o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, kdy peněžité zápůjčka je ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona spotřebitelským úvěrem.

11. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.

14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.

16. Ze smluv se podává pouze obecná formulace, že spotřebitel poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet zápůjčku, přičemž věřitel tyto informace ověřil a vyhodnotil. Při uzavírání smluv byly dále vyplněny zákaznické karty s uvedením příjmů žalovaného z jeho zaměstnání, které byly doloženy výplatními páskami. Věřitel je ovšem povinen při uzavírání spotřebitelského úvěru zkoumat i výdajovou stránku spotřebitele. K tomu je třeba předeslat, že z žádných doložených důkazů se nepodává, že byla skutečně provedena lustrace žalovaného ve veřejně dostupných rejstřících za účelem zjištění jeho solventnosti. Soud má pak doloženo, že původní věřitel zjišťoval i příjmy samotného žalovaného, nicméně i přes výpověď svědkyně nebylo zjištěno, že byly skutečně ověřovány i uváděné údaje o příjmech ostatních členů domácnosti. Vzhledem k výši žalovaným uváděným měsíčním výdajům, které mohly sotva odpovídat realitě, bylo na původním věřiteli, aby si tyto dokumenty (minimálně stran tvrzeného nájemného) pro opatrnost opatřil. Nutno dodat, že pokud měl věřitel k dispozici právě i podklady pro výdaje žalovaného v době uzavírání smluv (např. aktuální nájemní smlouvu), bylo jeho povinností tyto podklady ve smyslu § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uchovat. Další případné uvedené dokumenty vážící se k povinnosti věřitele posuzovat schopnost žalovaného splácet úvěr nebyly v žalobě ani v jiném podání žalobkyně označeny, k žalobě nebyly ani připojeny. Jak uvedeno výše, soud bez pochybností nezjistil, že tyto dokumenty byly věřitelem skutečně vyžadovány a žalovaným předloženy.

17. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci nebylo zjištěno, že by věřitel při poskytování spotřebitelského úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného stran všech jeho majetkových poměrů, soud dospěl k závěru, že mezi stranami uzavřené smlouvy jsou neplatné. Ačkoliv znění § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podmiňuje neplatnost smlouvy námitkou učiněnou spotřebitelem v promlčecí lhůtě, takové ustanovení je v rozporu s články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, které mají být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž stejná ustanovení směrnice zároveň brání tomu, aby sankce (neplatnost smlouvy) spojená s porušením této povinnosti byla podmíněna uplatněním námitky spotřebitele v promlčecí lhůtě (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR- Finance s.r.o. proti GK). Soud tedy k nesplnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr přihlédl z úřední povinnosti (srovnej § 588 o.z.).

18. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že nebylo-li v řízení prokázáno splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr, smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně jsou neplatné, a to s účinky ex tunc. Proto žalobkyně nemůže po právu požadovat zaplacení smluvního úroku a dalších poplatků uvedených ve smlouvě a má toliko právo na vrácení poskytnuté jistiny, kterou soud v případě absolutní neplatnosti smlouvy v souladu s ustanovením § 2991 odst. 2 o.z. považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, ke kterému došlo bez právního důvodu. Proto soud rozhodl, že žalovaný je povinen v souladu s § 2991 odst. 1 o.z. zaplatit žalobkyni jako právní nástupkyni původního věřitele (na základě postoupené pohledávky dle o.z.) poskytnuté peněžní prostředky (54 000 Kč), jejichž výše je ponížena o část, kterou již žalovaný uhradil (5 090 Kč). Soud přiznal žalobkyni i právo na úrok z prodlení ve smyslu o.z. v zákonné výši dle , avšak až od marného uplynutí k zaplacení dluhu určeného oznámením o postoupení pohledávky včetně zákonné výše vážící se k tomuto dni, neboť na základě ujednání obsažených v absolutně neplatné smlouvě nelze určovat splatnost dluhu, přičemž žalovaný byl k uhrazení dluhu žalobkyní prokazatelně vyzván až právě tímto oznámením. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení věta první , když neshledal důvody pro její prodloužení. Ve zbytku pak soud s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Pro účely rozhodování o nákladech řízení v této věci soud nevycházel pouze z„ jistiny“, tedy žalované částky samotné, nýbrž do posouzení míry úspěchu a neúspěch ve věci zahrnul i příslušenství, a to včetně běžícího zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. , usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. ). Po zohlednění těchto částek se podává, že převážný úspěch ve věci měl žalovaný, kterému žádné náklady v řízení nevznikly, a tak soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.