Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 3/2023-114
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 218 018,47 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 92 218,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 92 218,77 Kč od datum do zaplacení a dále částku 123 799,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 123 799,70 Kč od datum do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 37 435,78 Kč a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně se splatností ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, a to vše pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.
II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 92 218,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 92 218,77 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku 123 799,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 123 799,70 Kč od [datum] do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 37 435,78 Kč a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně se splatností ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, a to vše pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich. II. Co do zbytku se žaloba zamítá.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 93 218,77 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 370,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 114,54 Kč, se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 8,25 % ročně vždy z částky 92 218,77 Kč od datum, úrok ve výši 7,9 % ročně z částky 92 218,77 Kč od datum do zaplacení a dále částku 124 799,70 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 874,79 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 720,40 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 123 799,70 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně a s úrokem 7,9 % ročně z částky 123 799,70 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru s názvem příjmení jméno, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr číslo ve výši 100 000 Kč, který se zavázal žalovaný splácet v měsíčních splátkách ve výši 2 023 Kč s tím, že splátka zahrnovala vedle splátky úvěru také splátku úroku z úvěru ve výši 7,90 % ročně. Žalovaný byl rovněž povinen hradit bance poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev dle sazebníku. Dále bylo mezi účastníky ujednáno pro případ prodlení s platbou jakékoli splátky přesahující 14 dnů, že je banka oprávněná prohlásit úvěr za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Ode dne postoupení ze strany žalovaného nebylo uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 92 218,77 Kč, poplatku ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaný úrok z jistiny úvěru ve výši 10 114,54 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 7 370,44 Kč, smluvní úroky ve výši 7,90 % ročně z jistiny úvěru ve výši 92 218,77 Kč od datum do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z jistiny ve výši 92 218,77 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou upomínku ze dne datum. Dále žalobkyně uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (dále banka) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru s názvem příjmení jméno (STANDARD), jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky a sazebník a všeobecné obchodní podmínky banky. Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr číslo ve výši 142 373 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 2 878 Kč s tím, že každá splátka zahrnovala vedle splátky úvěru také splátku úroku ve výši úroku z úvěru ve výši 7,90 % ročně. Žalovaný byl rovněž povinen platit bance poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev dle ceníku žalobkyně. I v tomto případě bylo ujednáno pro případ prodlení žalovaného s hrazením přesahujícím 14 dnů právo banky prohlásit úvěr za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum postoupil původní věřitel svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně z titulu této smlouvy požaduje po žalovaném zaplacení částky 123 799,70 K, poplatku ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaný úrok z jistiny ve výši 13 720,40 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny úvěru ve výši 9 874,79 Kč, smluvní úroky ve výši 7,90 % ročně z jistiny úvěru ve výši 123 799,70 Kč od datum do zaplacení a zákonné úroky z prodlení sazby 8,25 % ročně z jistiny úvěru ve výši 123 799,70 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že skutečně uzavřel tyto dvě jmenované smlouvy o úvěru. Dále uvedl, že mu byl ze strany původního věřitele poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč a rovněž úvěr ve výši 142 373 Kč. Žalovaný však uvedl, že má za to, že dané smlouvy jsou neplatné, neboť žalobkyně s dostatečně odbornou péčí neprověřila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Rovněž uvedl, že je cizinec, původně z Mongolska, češtině rozumí velmi omezeně, kdy společnost právnická osoba mu aktivně nabízela úvěry, přestože byl bez tlumočníka a tato společnost musela vědět, že nerozumí podmínkám úvěru, které podepisuje, což také považuje za důvod neplatnosti daných smluv. Žalovaný uvedl, že žalobkyni uhradil částku 26 726 Kč.
3. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru ve spojení s akceptací návrhu smlouvy má soud za prokázané, že dne datum byla mezi společností právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému částku 100 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal tuto částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 023 Kč ke každému 20. dni v měsíci. Z prohlášení ze dne datum má soud za prokázané, že původní věřitel prohlásil úvěr za splatný z důvodu prodlení žalovaného s jeho splácením. Z poštovní dodejky má soud za prokázané, že tato listin listina byla zasílána žalovanému na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě. Z přípisu ze dne datum má soud za prokázané, že původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávek na žalobkyni, když podacího lístku má soud za prokázané, že byla tato listin listina zasílána na adresu uvedenou ve smlouvě. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru ve spojení s jeho akceptací, má soud za prokázané, že dne datum byla mezi původním věřitelem společností právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 142 373 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 878 Kč se splatností ke každému 20. dni v měsíci. Z prohlášení ze dne datum má soud za prokázané, že původní věřitel prohlásil úvěr za splatný z důvodu neplacení splátek ze strany žalovaného, když toto prohlášení bylo zasíláno žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě. Z oznámení ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem má soud za prokázané, že původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávek na žalobkyni. Z výzvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Z výpisu z účtu žalovaného za období od ledna 2019 do listopadu 2021 má soud za prokázaný pohyb finančních prostředků na tomto účtu. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta vygenerovaného dne datum má soud za prokázané, že byla zjišťována úvěruschopnost žalovaného ke dni datum, kdy příjmy žadatele byly 17 444 Kč a výdaje 16 371 Kč. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti vygenerovaného datum má soud za prokázané, že ke dni datum byla vyhodnocována úvěruschopnost žalovaného tak, že jeho příjmy byly 17 067 Kč a výdaje 14 249 Kč.
4. Při ústním jednání, které se konalo dne datum, pak byla žalobkyně poučena o povinnosti soudu prokázat, jakým způsobem původní věřitel s odbornou péčí posoudil a ověřil úvěruschopnost žalovaného, když z daných protokolů o prověření úvěruschopnosti soud neměl ověření úvěruschopnosti žalovaného za prokázané, respektive z údajů, které v těchto protokolech o prověření úvěruschopnosti jsou uvedeny, je zcela zřejmé, že žalovaný nebyl úvěruschopný, tedy nebyl schopen daný úvěr splácet, přes to mu byl ze strany původního věřitele poskytnut. žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla.
5. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník . Mezi původními účastníky byly uzavřeny smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku . Na vztah mezi původními účastníky dále dopadá zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
6. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
7. V daném případě žalobkyně sice tvrdila a prokazovala, že ověřovala úvěryschopnost žalovaného, když dle předložených listin je zřejmé, že žalovaný nebyl schopen úvěr splácet, když z protokolu o prověření úvěryschopnosi ke dni datum žalovanému zbývaly volné prostředky ve výši 795 Kč a dle protokolu o prověření úvěryschopnosti ke dni6.11. 2019 volné prostředky 3 195 Kč. Zároveň nebylo prokázáno, jak žalobkyně tyto údaje ověřila. Protože splnění uvedené povinnosti původního věřitele se nepodařilo zjistit, musel soud dospět k závěru, že původní věřitel nedostál své zákonné povinnosti dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú., a tudíž je smlouva neplatná.
8. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance, kde uvedl, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.
9. Podle § 2991 odst. 1 ,2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Nárok žalobkyně je tedy nezbytné s ohledem na shora uvedené posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku , kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné. Je však evidentní, že žalovaný si zapůjčil finanční prostředky ve výši 100 000 Kč a dle shodných tvrzení účastníků zbývá doplatit na jistině částka 92 218,77 Kč, a dále si zapůjčil finanční prostředky ve výši 142 373 Kč, když na jistině zbývá doplatit částka 123 799,70 Kč. Jelikož se žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku , jehož výše je přiznána v zákonné sazbě ode dne datum, v souladu s provedeným dokazováním. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. , a podle poměru úspěchu (76 %) a neúspěchu (24 %) ve věci přiznal žalobkyni právo na 52% Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 721 Kč, z odměny advokáta ve výši 55 080 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za 5,5 úkonů právní služby po 9 180 Kč á úkon – převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva, sepis žaloby, účast při jednání dne datum -2 úkony (10:00 – 12:10hodin), za účast při jednání dne datum je přiznána pouze ½ úkonu, neboť se jednání nekonalo z důvodu nutnosti ustanovit tlumočníka, 6 x náhrada hotových výdajů dle ust. § 13 advokátního tarifu ve výši 300 Kč á úkon, t.j. ve výši 1 800 Kč. Ve smyslu ust. § 137 odst. 1 o.s.ř se pak odměna advokáta a náhrada hotových výdajů navyšuje o 21 % DPH, jehož je právní zástupce žalobce plátcem. Náklady řízení by tak celkem představovaly částku 71 991,90Kč. Podle poměru úspěchu a neúspěchu pak představují částku 37 435,88 Kč.
12. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. věta druhá a uložil žalovanému splnit povinnosti vyplývající z tohoto rozhodnutí ve splátkách, s ohledem na majetkové poměry žalovaného, který uváděl, že jeho příjem představuje částka 25 000 Kč, výdaje pak představují částku 11 800 Kč, má vyživovací povinnost k nezletilému dítěti a jeho přítelkyně je momentálně na mateřské dovolené. Zároveň soud určil, že pro případ prodlení žalovaného s placením splátek se stává splatný celý dluh a to na ochranu věřitele.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekučním návrhem u soudního exekutora.